Tisková zpráva (PDF)

Děti jako vládní priorita – celé znění Apelu (PDF)

12.2.2021 – Na závažné negativní dopady uzavření škol a volnočasových aktivit na vzdělávání a duševní zdraví dětí, především těch nejohroženějších, dnes upozornili zástupci odborných organizací věnujících se oblastem vzdělávání a duševního zdraví. Navrhují vládě, aby těmto dětem umožnila za dodržení nutných bezpečnostních pravidel návrat do škol a zpřístupnila všem dětem některé volnočasové aktivity.

V první části online tiskové konference vystoupilo několik odborníků, kteří popsali hlavní dopady pandemie koronaviru a s ní spojených opatření na životy rodin a dětí, včetně těch nejohroženějších dětí. Mezi vystupujícími byli pedopsychiatrička Multidisciplinárního týmu duševního zdraví pro děti a adolescenty MTDZ 21 – Pro zdraví MUDr. Lucia Vašková, analytik CERGE-EI Daniel Münich či předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke.

Ve druhé části představili zástupci odborných organizací (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), Člověk v tísni, Centrum LOCIKA, Nevypusť duši) návrh konkrétních opatření, která by mohla vláda uplatnit, aby tak za dodržení nutných bezpečnostních pravidel umožnila obnovení některých sociálních kontaktů nejohroženějčích dětí. Na přípravě návrhů se podílela řada odborníků z těchto organizací i mimo ně. „Nenavrhujeme, aby se od zítřka vracely všechny děti do škol. Uvědomujeme si přetrvávající závažnost současné situace. Zároveň však máme za to, že minimálně směrem k nejohroženějším dětem není možné i nadále zůstat u přístupu “všechno nebo nic” a nechat pro většinu z těchto dětí nadále uzavřené školy a složitý přístup k většině podpůrných služeb. Jedná se totiž v průměru o každé desáté dítě v republice,” uvedlaKlára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

“Navrhujeme proto vládě sadu konkrétních doporučení, která by umožnila docházet do škol dětem ohroženým na duševním zdraví, dětem ze sociálně znevýhodněných rodin a dětem, které vypadávají z online výuky a rodiče jim nedokážou pomoct s učením. Společně s tím navrhujeme například i přednostní očkování učitelů a posílení kapacit krizových služeb pro děti,“dodala Laurenčíková.

“Od poloviny prosince pozorujeme v Centru LOCIKA alarmující propad psychického stavu našich malých klientů. U dětí se prohlubují deprese a úzkosti, roste riziko sebepoškozování a sebevražd, především u náctiletých. Pro řadu z nich přestává být  ambulantní podoba terapie dostačující, potřebují psychiatrickou péči. Od ledna se nám častěji stává i to, že si k nám do Centra děti samy přicházejí pro pomoc. Situaci doma už nezvládají a nevědí, co mají dělat. Tento stav je pro děti, které potřebují specializovanou pomoc, nadále neudržitelný,” popsala zkušenost své organizace z posledních měsíců Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA, pro pomoc dětem ohroženým násilím v rodinách

“Od podzimu narůstají počty případů dětí, na které má značný negativní dopad dlouhodobá izolace. U dětí s psychickými potížemi se jejich stav výrazně zhoršuje, v ambulancích dětských psychiatrů přibývají děti s úzkostnými poruchami, poruchami chování, depresemi spolu s pocity beznaděje a stupňující se sebevražednými myšlenkami. U zdravých dětí je výrazná ztráta motivace a nedostatek radosti. Absence každodenních rituálů a režimu spolu s nemožností rozvíjet svůj potenciál, vytvářet vztahy s kamarády vede k pocitům prázdnoty a ztráty smyslu. Významná část života dětí přestala existovat bez možnosti jakékoliv náhrady,” doplnila ji pedopsychiatrička MUDr. Lucia Vašková.

Výzkum, který o průběhu distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků vypracovala společnost Člověk v tísni ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi, ukázal že pětina rodin je stále bez kontaktu se školou. „Prokázala se i další znepokojivá data, třeba že více než čtvrtina dětí během distanční výuky nerozumí probírané látce, čtvrtina škol nezjišťovala, zda má dítě doma počítač vhodný k online výuce a třetina rodičů má problém děti podpořit kvůli složitosti probírané látky. Výzkum přitom sledoval rodiny, které jsou v kontaktu s neziskovými organizacemi, u těch ostatních bude situace pravděpodobně ještě horší,“ vysvětlila Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni.

Uzavření škol je přitom v řadě zemí až tím nejkrajnějším řešením. Česká republika však k němu kvůli celkově špatné epidemické situaci přistoupila velmi brzy a v tuto chvíli tak má nejdelší nepřerušené období, uzavření škol pro většinu žáků (s výjimkou 1. a 2. tříd) ze všech evropských zemí. Děti a mladiství se tak musí kvůli přísným nařízením dlouhodobě vyrovnávat s vysoce zátěžovou situací na jejich psychiku, aniž by měli možnost situaci ovlivnit nebo se k ní vyjadřovat.

Apel na Vládu ČR: Děti jako vládní priorita

Zástupci uvedených organizací proto navrhli následující kroky, které mají přispět ke zlepšení duševního stavu nejohroženějších dětí a umožnit jim dostatečnou podporu (u každého kroku zde uvádíme jen výběr z navržených opatření, kompletní přehled všech opatření najdete v přiloženém PDF dokumentu) :

1) Vláda ve spolupráci s MŠMT umožní bezpečnou prezenční docházku nejvíce ohrožených dětí do jejich škol, případně jim zajistí potřebnou individuální podporu ve škole nebo v domácím prostředí.

– Každá škola by měla mít otevřenou třídu nebo třídy pro děti ohrožené školním neúspěchem a duševními problémy. Do těch by měly mít možnost prezenčně docházet nejvíce ohrožené děti. Ty by identifikovala sama škola ve spolupráci s OSPOD nebo místními sociálními službami. Hlavním kritériem by byla míra funkčního nezapojení dítěte do distančního vzdělávání i celková situace rodiny dítěte. Školy by takto mohly vést výuku v menších skupinách  za dodržení všech doporučených opatření s maximálním možným využitím praktické výuky venku.

– Pedagogičtí pracovníci škol by měli mít k dispozici ochranné pomůcky, měli by mít možnost být přednostně očkováni i absolvovat pravidelné antigenní testování zdarma.

– Všem dětem i jejich rodičům by měli být maximálně dostupní školní poradenští pracovníci. Školy by o jejich službách v maximální možné míře měly informovat rodiče všech žáků.

– Asistenti pedagoga případně další pedagogičtí pracovníci by měli mít možnost docházet do domácího prostředí a individuálně podporovat děti, které se nemohou účastnit prezenční výuky ve škole a zároveň jsou ohrožené školním neúspěchem nebo duševními obtížemi (např. děti s těžšími zdravotními hendikepy, chronickým onemocněním, oslabenou imunitou, duševním onemocněním).

2) Vláda umožní všem dětem smysluplně trávit volný čas a předcházet tak důsledkům dlouhodobé sociální izolace

–     Děti mají mít možnost účastnit se venkovních volnočasových aktivit (sporty, kroužky, skaut, výlety) v menších skupinách a za dodržení všech nutných bezpečnostních opatření. Navržena je možnost setkávat se venku v malých skupinách v počtu maximálně čtyř osob na úrovni PES 5 a  šesti osob na úrovni PES 4 s umožněním doprovodu maximálně dvou (PES 5) až čtyř (PES 4) dospělých osob mimo společnou domácnost.

– Ohrožené děti mají možnost v malých skupinách využívat služeb nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a dalších podpůrných sociálních služeb.

– V ZUŠ by měla být prezenčně umožněna alespoň individuální výuka v režimu jeden na jednoho, případně v malých skupinách.

3) Vláda podpoří kapacity organizací poskytujících krizové služby a systémově podpoří navýšení kapacit odborných zdravotnických pracovníků.

– Zvýší povědomí o službách celonárodních linek fungujících v režimu 24/7 jako např. Linka bezpečí a Linka pro rodinu a školu a podpořit jejich kapacity.

 

– Systémově posílí kapacity odborných zdravotních služeb (kliničtí psychologové, pedopsychiatři).

– Metodicky podpoří programy primární prevence a programy na podporu duševního zdraví probíhající při distanční výuce pro základní i střední školy.

V úterý zveřejněný návrh těchto konkrétních kroků dnes zástupci výše uvedených organizací okomentovali na tiskové konferenci. K výzvě adresované vládě se mohou přihlásit i další organizace a jednotlivci. V současné chvíli se k apelu připojily již téměř tři desítky odborných organizací, profesních, rodičovských i pacientských organizací.

Více informací:

 

Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA pro pomoc dětem zažívajícím domácí násilí

tel.: 739 057 840, mail: petraw@centrumlocika.cz

 

Na záznam TK se můžete podívat zde.

Tisková zpráva, 2. 2. 2021 (PDF)

Česká vláda při nastavování alokací a pravidel čerpání evropských prostředků nadále podceňuje význam prevence v oblasti sociálního vyloučení a propadu lidí do bytové nouze. Navzdory doporučení Evropské komise, věcným připomínkám monitorovacích výborů či představitelů více než třiceti nevládních neziskových organizací a dalších subjektů, které působí v oblasti sociálních a dalších služeb, vláda hodlá v programovém období 2021–2027 snížit podíl financí čerpaných prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF+) ve prospěch infrastrukturního Fondu soudržnosti (FS) a zrušit výjimku z povinné spoluúčasti v oblasti sociálních a dalších podpůrných služeb.

Prostředky ESF+ jsou u nás čerpány zejména prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost (OPZ+) a přispívají k řešení problémů, u nichž v programovém období 2021–2027 hrozí jejich reálné prohloubení. Jde například o podporu fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení, programů na podporu zaměstnanosti či podpůrné služby pro seniory a rodiny s dětmi. „Prostředky evropského sociálního fondu představují jeden z pilířů financování sociálních služeb, zejména služeb sociální prevence. Snížení jejich dostupnosti bude Českou republiku ve střednědobém výhledu stát více, než si myslíme,“ dodává Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Česká vláda prohlašuje, že se jedná jen o drobné změny, které nadále umožní nevládním neziskovým organizacím získat evropské finance prostřednictvím jiných evropských fondů a vyhnout se finanční spoluúčasti díky výjimkám uděleným řídícím orgánem. Prakticky však dochází k zásadnímu odklonu části prostředků ze sociálních služeb a ztížení přístupu k evropským fondům nevládním neziskovým organizacím a obcím, které na rozdíl od komerčních subjektů nemají na navrhovanou povinnou spoluúčast dostatečné finanční prostředky. „Neziskové organizace ze své podstaty nemohou generovat žádný zisk a jejich projekty musí často dofinancovávat veřejná správa v rámci vyrovnávacích plateb. Nedá se tedy očekávat, že by byly schopny do evropských projektů investovat část svých finančních prostředků v rámci zvýšené a někde i nově vzniklé povinné spoluúčasti. V době, kdy je zakázáno organizovat veřejné akce, se jim navíc zužuje prostor pro pořádání charitativních akcí a sbírek,“ připomíná Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Původní doporučení Evropské komise navrhovalo alokovat do OPZ+ 1,6 miliardy EUR. Česká vláda však tento příspěvek hodlá zkrátit na 1,4 miliardy EUR a přesunout část prostředků z ESF+ do Fondu soudržnosti zaměřeného na rozvoj infrastruktury. To může odebrat peníze tam, kde jsou nyní nejvíce potřeba. „Stále probíhající pandemie SARS-CoV-2 dopadá nejvíce na seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostmi, osoby s duševním onemocněním a další, tedy obecně na sociální sektor. Snížení budoucí alokace ESF+ by bylo nerozvážným krokem české vlády a špatnou zprávu pro nejohroženější skupiny našeho obyvatelstva,“ uvádí Jiří Horecký. Celou škálu sociálních a jiných služeb v oblasti prevence sociálního vyloučení, které lze pořídit za 200 milionů EUR (zhruba 5,2 miliardy korun), by přitom vláda vyměnila za přibližně 35 kilometrů dálnice, které lze za daný objem prostředků postavit.

Krácení financí pro veřejně prospěšné služby se však netýká jen nejzranitelnějších skupin. V brzké době budou ztrátou zaměstnání, živnosti či možnosti podnikat ohrožení mnozí obyvatelé České republiky, a to nejen ti, kteří jsou sociálním vyloučením ohrožení už dnes. Již téměř rok trvající krize vyvolaná koronavirovou pandemií navíc zasahuje i do domácností. „Mezi hlavní rizika, s kterými se v souvislosti s pandemií COVID-19 potýkají rodiny s dětmi, patří ekonomické hrozby, jako ztráta příjmů a bydlení či exekuce majetku, dále fyzické a psychické hrozby, jako je vyčerpání rodičů, psychické poruchy, domácí násilí a závislosti, včetně závislosti na počítačové technice,“ vyjmenovává další možné problémy Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina.

To, že vláda nebere vážně připomínky celé řady expertů a lidí z terénu, potvrzuje i fakt, že ministerstvo financí začátkem ledna avizovalo zcela zásadní změnu Pravidel spolufinancování projektů z prostředků z EU pro programové období 2021–2027, která nyní prochází připomínkovým řízením. Pokud navrhovaná pravidla vejdou v platnost, bude zrušena výjimka, která nevyžaduje finanční spoluúčast u projektů podpořených z evropských fondů v oblasti sociálních a dalších podpůrných služeb. To bude znamenat, že na evropské peníze by kvůli pětiprocentní spoluúčasti nedosáhla nejen řada nevládních neziskových organizací, ale i příspěvkových organizací. „V důsledku bude ohrožena řada důležitých sociálních projektů jako azylové domy jak pro dospělé, tak pro matky s dětmi, terénní programy pro lidi bez domova, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahové služby, dluhové poradny, ale i služby, které rozvíjí terénní a ambulantní psychiatrickou péči, podporují seniory a osoby se zdravotní postižením, programy na podporu zaměstnanosti či na prevenci a podporu lidem v bytové nouzi,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

Poskytovatelé sociálních a dalších služeb se proti postupu české vlády ohrazují už od loňského října, kdy se informace o krácení ESF+ poprvé dostaly na veřejnost. „Poté, co jsme v prosinci napsali dopis přímo premiéru Andreji Babišovi, jsme byli státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou odkázáni na ministryně Alenu Schillerovou a Kláru Dostálovou,“ popisuje Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení, která v jednání zastupuje více než tři desítky neziskových a lidskoprávních organizací, představitele akademického sektoru i další aktéry.

„Ministerstvo financí sice v podmínkách čerpání zachovalo původní nastavení mechanismů projektových plateb ex ante, jinak se však s námi odmítlo sejít a diskutovat naše připomínky z důvodu zaneprázdněnosti. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj, s nimiž jsme měli probrat otázku participativnosti a transparentnosti dalšího procesu, nám pak na jednání v pátek 29. ledna sdělili, že alokace evropských fondů je politickým rozhodnutím vlády, které jejich resort nemůže změnit,“ vypráví Iva Kuchyňková o tom, jak se vláda vyhýbá dialogu se zástupci veřejně prospěšných služeb.

Představitelé české vlády sice upozorňují také na možnost čerpat evropské finance také prostřednictvím Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), ten však řeší především následky problémů v sociální oblasti, nikoli jejich příčiny. Tyto finanční prostředky tu byly i v předchozím programovém období. Nově je pouze to, že jsou součástí operačního programu zaměstnanost. Podle zástupců iniciativy Za bydlení by se Česká republika měla soustředit v první řadě na preventivní řešení sociálního vyloučení a nikoli až na pomoc těm, kteří již do extrémní chudoby upadli. „V současné náročné době, kdy řada rodin čelí kvůli dopadům nemoci COVID-19 vážným problémům, lze očekávat další zvýšení poptávky rodin po poradenských a preventivních sociálních službách. Za této situace je potřeba tyto služby naopak podpořit a nikoli krátit finanční prostředky do této beztak již dlouhodobě podfinancované oblasti,“ míní Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina.

„Návrh krácení alokace ESF+ je zjevně politickým rozhodnutím, které nereflektuje aktuální potřeby české společnosti. Znovu proto požadujeme po vládě, aby se touto věcí nadále zabývala a zachovala alokaci ESF+ v původním rozsahu,“ opakuje Iva Kuchyňková požadavky poskytovatelů sociálních a dalších služeb. „Dále požadujeme, aby Pravidla spolufinancování evropských fondů na programové období 2021–2027 v aktuálním znění vláda neschválila a nařídila zapracovat stejnou výjimku umožňující nulový podíl příjemce pro podporu nebo ochranu osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob, sociální služby a aktivity sociálního začleňování a aktivity v oblasti sociálního dialogu, jaká byla uvedena v Pravidlech spolufinancování v předchozím programovém období,“ uzavírá za iniciativu Za bydlení Iva Kuchyňková.

Brífink iniciativy Za bydlení  k nastavení čerpání ESF+

Další rána pro podpůrné služby

Vláda Andreje Babiše se chystá zasadit další těžkou ránu sociálně potřebným. Z evropských peněz, které mají přijít na jejich podporu v oblasti sociálních a zdravotních služeb a rovných příležitostí ve vzdělávání, chtějí čeští ministři ukrojit značnou část, a využít ji na budování infrastruktury – tedy hlavně silnic a dálnic. Stručně řečeno: více betonu, méně podpory zranitelným skupinám osob. To je opravdu špatná zpráva. ČR stále čelí řadě výzev v sociální i vzdělávací oblasti, u nichž k pokroku v řešení významnou měrou přispívá právě ESF. Evropské peníze drží sociální služby doslova nad vodou, protože česká vláda s podporou pro tento potřebný segment šetří. To považujeme za velmi neuvážené, obzvláště v době kdy v důsledku pandemie a budoucí socioekonomické krize naopak hrozí prohlubování sociálních problémů a nerovností. Tento postoj nás opravdu netěší, a nejsme zdaleka sami. Celkem 33 organizací – především poskytovatelů sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se starými lidmi – společně vládu v čele s Charitou v ČR vyzvali, aby svůj záměr ještě přehodnotila.  Spojence přitom našli přímo v Evropské komisi: své znepokojení nad postojem české vlády vyjádřil například eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmidt, který podporuje snahu, aby česká vláda udržela ESF+ na původní úrovni bez dalších přesunů.

 

Vláda chce peníze Evropského sociálního fondu utratit za beton, poskytovatelé sociálních a dalších služeb nesouhlasí

Tisková zpráva, 15. 12. 2020

Vláda České republiky plánuje v programovém období 2021–2027 ignorovat doporučení Evropské komise a snížit podíl financí čerpaných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF+) ve prospěch infrastrukturního Fondu soudržnosti (FS). Prostředky ESF+ slouží především k podpoře fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení či programů na podporu zaměstnanosti – tedy řešení problémů, jejichž závažnost se následkem epidemie COVID-19 a následné socioekonomické krize ještě prohloubí. Česká vláda však místo toho hodlá nahradit investice do sociálního smíru investicemi do betonu.

Proti záměru české vlády se ohradilo celkem 33 organizací – především poskytovatelů sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se starými lidmi, dále také uživatelé sociálních služeb, lidé se zkušeností s bytovou nouzí či bezdomovectvím, lidskoprávní organizace či zástupci akademického sektoru. „S vládními kroky zásadně nesouhlasíme, neboť připravované krácení by mělo fatální důsledky nejen pro řadu obyvatel ČR, ale i pro celou společnost. Místo neuvážených škrtů požadujeme zachování alokací ESF+ v příštím programovém období minimálně v původně plánované výši navrhované Evropskou komisí,“ říká jménem zúčastněných organizací Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení.

O krácení alokace ESF+ pro nadcházející programové období se diskutuje již od poloviny října, kdy návrh rozdělení alokací v programovém období 2021–2027 poprvé projednávala Vláda České republiky. Původně navržená podpora 1,6 mld. EUR měla být nejdříve krácena na 1 mld. EUR, následně na 1,4 mld. EUR. To je v příkrém rozporu s výsledky šetření Monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK i Rady vlády pro ESIF, které ukazují, že zejména pro menší příjemce jsou příspěvky z ESF+ naprosto klíčové. „Jednání v tak závažné věci, jako jsou alokace evropských fondů a parametry nastavení jejich čerpání, by se měli účastnit všichni klíčoví aktéři, a to jak z veřejného, tak nevládního a akademického sektoru,“ domnívá se ředitel Programů sociální integrace Člověka v tísni Jan Černý.

Česká republika stále čelí řadě výzev v sociální oblasti, u nichž k pokroku v řešení významnou měrou přispívá právě ESF. „Jedná se zejména o strukturální problémy jako nedostatečné zastoupení žen s dětmi a zranitelných skupin na trhu práce, regionální koncentrace chudoby a růst počtu sociálně vyloučených lokalit, předluženost, bezdomovectví a vyloučení z bydlení, stárnutí obyvatelstva, převaha ústavní péče oproti komunitní podpoře,“ vyjmenovává přetrvávající problémy Iva Kuchyňková. Tyto problémy se navíc vinou pandemie COVID-19 a následné socioekonomické krize patrně dále prohloubí. „Mnozí obyvatelé ČR budou v brzké době ohroženi ztrátou zaměstnání, živnosti a možnosti podnikat. Krácení prostředků ESF+ tedy přichází v tu nejméně vhodnou chvíli,“ dodává Iva Kuchyňková.

„Byly to právě prostředky ESF, které přispěly mimo jiné k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, aby mohly vzniknout mikrojesle či 1500 dětských skupin pro 20 tisíc dětí, aby mohlo dojít k transformaci péče o duševní zdraví i k podpoře integrace Romů či realizaci programů s prokazatelným dopadem na snížení recidivy,“ popisuje kladný vliv evropských příspěvků Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina. V rámci programu OPZ se v současnosti také vzdělává 3000 zdravotních sester a 1250 lékařských pracovníků a farmaceutů. OPZ dále pomáhá v podpoře řešení bezdomovectví, obětem trestné činnosti či rodičům samoživitelům. V programu OP VVV v novém období OP JAK směřuje podpora k odstranění bariér ve vzdělávání, zlepšení prostředí ve školách i mimoškolní výchově. Podporuje v rozvoji učitele i dobrovolné vedoucí. „Kromě sociálních dopadů výše zmíněných služeb a programů má řada z nich i prokázaný ekonomický dopad – mimo jiné se investicí do dané služby šetří veřejné finance,“ dodává Lenka Ouředníčková z Asociace organizací v oblasti vězeňství.

„Hlavním důvodem našeho požadavku pro nekrácení alokací ESF+ je skutečnost, že velká část problémů v sociální oblasti stále přetrvává, a nyní rozhodně není dobrý čas polevovat v úsilí o jejich řešení. V novém programovém období bude například možné z ESF+ financovat podporu vzdělávání či potravinovou pomoc (POMPO),“ vysvětluje Iva Kuchyňková a přidává další argumenty: „V důsledku pandemie COVID-19 očekáváme zhoršení socioekonomické situace řady obyvatel vinou negativních dopadů počínající socioekonomické krize. Tito lidé budou potřebovat sociální služby a podporu zaměstnanosti, aby se nedostali do dlouhodobé chudoby a sociálního vyloučení.“ Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory.

Signatáři otevřeného dopisu, který byl premiéru Andreji Babišovi adresován 10. prosince 2020, také žádají větší transparentnost a participativnost dalšího rozhodovacího procesu. „Do rozhodování by měly být zapojeny všechny odborné platformy, které jsou určené k plánování intervence a monitorování procesu. Bez zohlednění argumentů jak sociálních, tak územních partnerů dojde k neodůvodněným realokacím a neuváženým škrtům v oblasti sociálních a dalších služeb. Důsledky pak ponese celá společnost,“ míní Jan Černý z Člověka v tísni.

Poskytovatelé sociálních a dalších služeb po vládě žádají také podporu v nastavení plateb pro další programové období ESF+. „Vyplácení plateb ex post namísto ex ante a povinná spoluúčast zásadně ovlivní schopnost čerpat z budoucích výzev ESF+ u nevládních neziskových organizací a obcí,“ poukazuje na hrozící rizika Jan Černý. Průzkum MPSV, který byl zadán MV OPZ (Vyhodnocení šetření mezi příjemci OPZ k nastavení spolufinancování v období 2021–2027), prokázal, že obzvláště poskytovatelé sociálních služeb a malé obce by na finanční prostředky za těchto podmínek nastavení plateb nedosáhli. „Kromě nastavení mechanismů projektových plateb ex ante by mělo dojít také k zapracování výjimek z povinné spoluúčasti obcí a NNO u projektů v oblasti sociálních služeb a dalších podpůrných služeb, neboť tito menší aktéři na rozdíl od komerčních subjektů  nemají na spoluúčast dostatečné finanční prostředky,“ připomíná Lenka Ouředníčková.

Krácení ESF+ na období 2021–2027 je v celkovém kontextu kohezní politiky marginální, ale má vážné dopady na životy obyvatel České republiky. Je zřejmé, že žádoucí by bylo naopak navýšení ESF+ na úkor infrastrukturních projektů. „Zachování původní alokace, tak jak ji navrhla Evropská komise, vnímáme jako kompromis a podporujeme stanoviska monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK a RV ESIF. Změny navrhované nyní však nevycházejí z aktuálních potřeb a dle našeho názoru by mohly vážně ohrozit zotavování ČR z ekonomické krize v důsledku pandemie COVID-19 a následně i sociální smír,“ uzavírá za iniciativu Za bydlení Iva Kuchyňková.

 

Jaké škrty v Evropském sociálním fondu plánuje česká vláda?

Původní doporučení Evropské komise navrhovalo alokovat do ESF+ 1,6 miliardy EUR. Česká vláda tento příspěvek hodlá zkrátit – původně na 1 miliardu, nyní na 1,4 miliardy EUR.

Část prostředků z ESF+ by měla být přesunuta do Fondu soudržnosti (FS) zaměřeného na rozvoj infrastruktury. Transparency International přitom upozorňuje, že přesun prostředků z evropských fondů do infrastrukturních projektů může zvýšit riziko korupce.

 

Co vyplývá z výsledků šetření Monitorovacího výboru OPZ:

Průzkum realizovaný v létě 2019 zjišťoval postoje celkem 1117 příjemců podpory OPZ, z nichž 44 % tvořily nestátní neziskové organizace, dále zejména obchodní společnosti a státní podniky (27 %), a z nemalé části také obce a jejich příspěvkové organizace (14 %). Většina příjemců podpory se zabývá přístupem k zaměstnání, adaptabilitou pracovní síly, aktivním začleňováním, rovnosti žen a mužů a dalším problémům na současném trhu práce.

Pro nestátní neziskové organizace, které tvoří 44 % příjemců, představují finance z OPZ ve více než polovině případů přes 51 % z celkových zdrojů, pro každou desátou NNO je OPZ dokonce jediným zdrojem.

V aktuálním programovém období realizovalo projekty financované v režimu ex-ante 73 % respondentů – téměř všechny NNO či 90 % obcí. V případě, že by v příštím programovém období zálohy poskytovány nebyly, projekt by ani nepředložilo 42 % příjemců (mezi NNO dokonce 70 %). Čím menší subjekt, tím menší šance a ochota projekt financovaný ex-post realizovat.

Komerční subjekty a organizace veřejné správy by pravděpodobně absenci ex-ante financování překonaly spíše než většina NNO, vyšší spolufinancování by pocítili všichni. Dopady na strukturu žadatelů by byly velmi pravděpodobně v obou případech značné a především pro mnoho NNO by prostředky z OPZ po změnách nebyly dosažitelné.

 

Seznam 33 organizací, které připojily k dopisu předsedovi české vlády Andreji Babišovi:

Iniciativa Za bydlení

Pomáhá prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou

Charita Česká republika
Organizace poskytující sociální a zdravotní služby lidem v tíživé situaci nebo akutní nouzi, člen celosvětové organizace Caritas

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP)
Spolek sdružující vyšších odborné a vysoké školy nebo jejich části, které nabízejí vzdělání v sociální práci na území ČR

Platforma pro sociální bydlení

Sdružení prosazující zákon o sociálním bydlení a program Housing First

Asociace Dítě a Rodina
Sdružení 86 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti

Centrum pro společenské otázky – SPOT
Spolek zaměřený na urbanisticé politky s cílem  zajistit důstojné soužití obyvatelů měst

Vteřina poté
Skupina hájící zájmy dětí a mladých lidí vyrůstajících v ústavní péči

Člověk v tísni
Největší česká nevládní organizace, v Česku řeší zejména problematiku sociální práce a vzdělávání

Asociace organizací v oblasti vězeňství
Propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti

Asistence
Podpora lidí s tělesným a kombinovaným postižením a jejich samostatného života v běžném prostředí

 Aslido
Emancipace lidí bez domova prostřednictvím jejich zapojování do řešení bytové nouze a otevírání dialogu mezi všemi aktéry angažovanými v problematice bezdomovectví

Diakonie ČCE
Poskytovatel sociálních služeb pod hlavičkou Českobratrské církve evangelické, součást mezinárodní platformy Eurodiaconia

Slezská diakonie
Poskytovatel sociálních služeb a pomoci potřebným na území Moravskoslezského kraje

SOS dětské vesničky
Nejstarší nezisková organizace pomáhající v Česku ohroženým dětem

Život 90
Organizace poskytující služby k podpoře nezávislosti seniorů

Gerontologický institut
Analytická, vzdělávací, koncepční, konferenční a poradenská činnost v oblasti problematiky stáří a stárnutí, stáří pohledem vědy a odborníků

Armáda spásy
Mezinárodní křesťanská organizace pomáhající lidem v nouzi

EAPN ČR
Nezávislá síť organizací a skupin zapojených do zápasu s chudobou a sociálním vyloučením na venkově

Naděje
Jedna z nejstarších českých neziskových organizací pečující zejména o lidi bez domova a lidi ve stáří

Nadace J&T
Pomoc a poradenství rodinám s dětmi v nepříznivé situaci

Fokus Praha
Největší nezisková organizace v Česku podporující lidi se zkušeností s duševním onemocněním

Institut prevence a řešení předlužení
Nezávislý think-tank zaměřený na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Největší profesní organizace sdružující poskytovatele sociálních služeb v České republice

Hnutí Křesťan a práce
Hnutí usilující o praktické uplatnění sociálního učení církve a řešení aktuálních problémů naší společnosti

Centrum pro dítě a rodinu Valika
Pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám formou sociálně aktivizačních služeb

Sdružení křesťanských seniorů
Spolek sledující duchovní a hmotné dobro nejen starších lidí

Česká rada dětí a mládeže
Střešní organizace sdružení dětí a mládeže v České republice

ČOSIV –  Česká odborná společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Sdružení podporující rozvoj inkluzivního vzdělávání v českém vzdělávacím systému

Evropský Institut Renaissance
Zabývá se problematikou koheze a harmonizace života občanů EU

IQ Roma servis
Podpora možností, příležitostí a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění

Lumos
Organizace zaměřená na deinstitucionalizaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Děti úplňku
Spolek sdružující rodiče a další rodinné příslušníky dětí s poruchou autistického spektra

Prevent99
Jihočeská organizace poskytující služby mladým lidem ohroženým závislostmi