pro rodiče

domů / pro rodiče

Akreditovaný kurz: Podpora dětí s náročným chováním ve škole, BRNO

Akreditovaný kurz: Podpora dětí s náročným chováním ve škole, BRNO
  • LEKTOŘI: Mgr. Helena Pravdová a Mgr. Barbara Dobešová
  • KDE: Školské zařízení Lipka, Kamenná 20, Brno, Hliněná učebna
  • TERMÍN A ČAS KONÁNÍ: 13.5. od 13:00 do 19:30 a 14.5. od 09:00 do 15:30
  • CENA: 3.500 Kč

ČOSIV pořádá akreditovaný kurz pro zaměstnance ústavních zařízení a pro zaměstnance mateřských, základních a středních škol.

Obsah kurzu

Kurz přináší účastníkům základní poznatky o příčinách náročného chování dětí a představuje praktické možnosti podpory vedoucí k tomu, jak takovému chování předcházet. Seznamuje účastníky se vztahem mezi stresem, projevy chování a prostředky, které podporují zklidnění dětí i dospělých. Pomůže porozumět dynamice chování dětí – proč někdy dělají, co mají a jindy ne. Seznamuje s dopady vývojového traumatu na chování a učení dětí.

Lektoři ukazují prověřené postupy managementu chování a seberegulace dětí na konkrétních příkladech.

  • Kurz je akreditovaný u Ministerstva práce a sociálních věcí pod číslem A2019/0049-SP/PC
  • Kurz je akreditovaný u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pod číslem MSMT- 21372/2020-5-459

Kurz je určen pro pracovníky, kteří

  • řeší ve třídě nebo u svých dětských klientů náročné chování,
  • mají ve třídě dítě, u kterého je podezření, že má doma vážné problémy,
  • mají v péči dítě, které prošlo traumatem a chtěli by mu pomoci, aby ve škole lépe prospívalo.

Přihlášky

Mgr. Monika Durďáková
E-mail: monika.durdakova@cosiv.cz
Tel.: 777 949 294

Informace o kurzu v PDF pro tisk

Kazuistický webinář s dětskou psychiatričkou MUDr. Luciou Vaškovou

Kazuistický webinář s dětskou psychiatričkou MUDr. Luciou Vaškovou
  • LEKTORKA: MUDr. Lucia Vašková
  • FORMA: webinář – platforma ZOOM
  • CENA: 950 Kč (studenti 300 Kč)
  • TERMÍN: 4.5. 2022 od 13:00 – 16:00

Přihlášení a platba

Obsah webináře

V první části webináře se dozvíte:

  • jaké jsou první signály duševního onemocnění,
  • co je sebepoškozování (faktory vzniku, průběh, terapie),
  • jaká jsou základní pravidla komunikace s žáky ohroženými v oblasti duševního zdraví,
  • jaké jsou nejdůležitější komunikační a intervenční metody.

Druhá část webináře je věnovaná kazuistice a diskuze konkrétních případů, se kterými se setkali účastníci ve své praxi.

Své dotazy či kazuistiky účastníci předem zašlou emailem na monika.durdakova@cosiv.cz.
Lektorka následně z pozice pedopsychiatra odpoví zaslané otázky a navrhne praktický postup v dané situaci.

Více informací vám poskytne Mgr. Monika Durďáková, monika.durdakova@cosiv.cz

Medailonek lektorky

Lucia Vašková je absolventkou oboru všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity
Karlovy v Praze. V letech 2007 až 2014 pracovala jako psychiatr v Psychiatrické nemocnici
Bohnice na dětském oddělení. Atestaci pro obor dětské psychiatrie získala v roce 2012. V průběhu studií absolvovala stáž na prestižní Mayo Clinic, Rochester, USA a na Univerzitě v Soluni, Řecko.

V letech 2010-2012 pracovala na mezinárodních projektech v rámci organizace Evropské federace mladých psychiatrů (EFPT). V období 2011-2012 byla členkou výboru EFPT za sekci dětské a dorostové psychiatrie. Do konce roku 2016 pracovala jako vedoucí lékař v pedopsychiatrické ambulanci Institutu neuropsychiatrické péče.

Absolvovala 4 letý sebezkušenostní výcvik praktické životní filozofie Principy života. Momentálně se věnuje soukromé praxi, kde se zaměřuje na psychoterapeutickou práci často s celou rodinou. Její semináře osobnostního rozvoje jsou orientovány na práci s emocemi, pochopení vlastních omezujících vzorců a představ, hledání cesty ke zvýšení psychické odolnosti a zlepšení fungování v mezilidských vztazích.

Dr. Vašková je spoluautorkou knihy „Je mi padesát – no a?“, kterou napsala spolu se svojí matkou. Kniha je zaměřena na mezigenerační a partnerské vztahové problémy.

Kazuistický webinář k duševnímu zdraví dětí květen 2022

Webinář: Jak předcházet agresi ve školním prostředí, jak na ni reagovat a jak ji vyhodnocovat

Webinář: Jak předcházet agresi ve školním prostředí, jak na ni reagovat a jak ji vyhodnocovat
  • LEKTORKA: Mgr. Kristýna Farkašová
  • FORMA: webinář – platforma ZOOM
  • CENA: 550 Kč (studenti 300 Kč)
  • KDY: 25. 4. 2022 od 14:00 – 17:00

Registrace a platba

Obsah webináře

Dozvíte se:

  • jak předcházet agresi ve školním prostředí,
  • jak správně reagovat na agresi, řev a slovní útoky,
  • jaký vliv má náš vnitřní stav na to, jak se druhý člověk zachová,
  • co znamená, že se ve chvíli agrese nacházíme v „tělově emočním poli“,
  • proč někdy reagujeme tak, že se ani nepoznáváme,
  • na co se zaměřit, chceme-li předejít agresi druhého člověka,
  • co dělat, když se dítě vzteky válí na zemi, mlátí druhé děti nebo ubližuje samo sobě,
  • jak zareagovat, když dítě použije invektivu, vulgarismus,
  • jak jednat s agresivním rodičem.

Medailonek lektorky

Kristýna Farkašová se již třetím rokem intenzivně vzdělává v oblasti podpory duševního zdraví dětí a pedagogů. Součástí je výcvik, který pro lektory organizuje ČOSIV ve spolupráci s norským partnerem Østbytunet.

Pracuje jako lektorka, terapeutka a krizová interventka. Po studiu sociální práce absolvovala pětiletý sebezkušenostní výcvik v systemické psychoterapii. Vyhledávají ji lidé se zájmem o osobnostní rozvoj nebo ti, kteří procházejí životní krizí.

Kristýna Farkašová má profesní certifikát pro Poradenství pro pozůstalé z Enneagram Professional Training Program in the Narrative Tradition, kurz telefonické krizové intervence, kurz práce traumatizovaným klientem. Podílela se na zavádění standardů kvality v sociálních službách a několik let pracovala v mobilním hospici Cesta domů. Píše texty na blogu Laskavá všednost a podílí se na tvorbě podcastu Hovorna.

Leták Agrese duben 2022

Infografika: Jak zvládnout panickou ataku

Infografika: Jak zvládnout panickou ataku

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Postarali jsme se o to, aby infografika byla dostupná jak v českém, tak v ukrajinském jazyce.

PDF soubory

 

Infografika: Metoda zklidnění 5-4-3-2-1

Infografika: Metoda zklidnění 5-4-3-2-1

ČOSIV přináší další infografiku, která díky pěti jednoduchým krokům pomůže každému, koho postihla akutní panická ataka.

Infografiku přinášíme v češtině i ukrajinštině.

PDF ke stažení:

 

Infografika: Jak pečovat o duševní zdraví v době válečné krize

Infografika: Jak pečovat o duševní zdraví v době válečné krize

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině připravuje ČOSIV materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Nyní přinášíme infografiky s tipy v českém a ukrajinském jazyce, které mohou pomoci vyzrát nad stresem a chmurnými myšlenkami.

Infografiky v PDF:

 

 

Infografika: Jak zvládat negativní emoce

Infografika: Jak zvládat negativní emoce

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Dalším z materiálů, které přinášíme, jsou infografiky obsahující tipy na to, jak zvládat negativní emoce.

Opět jsou naše materiály dostupné jak v českém, tak ukrajinském jazyce.

Infografiky: Seberegulace pro děti

Infografiky: Seberegulace pro děti

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Dalším ze vzniklých materiálů jsou infografiky na téma Seberegulace pro děti.

Tyto infografiky s tipy na seberegulaci jsme rozčlenily na 3 věkové kategorie:

  • 5-11 let;
  • 5-18 let;
  • 9-18 let.

Zároveň materiály přinášíme jak v češtině, tak v ukrajinštině.

Infografiky v češtině:

 

 

 

 

 

 

 

 

Infografiky v ukrajinštině:

Nabízíme ZDARMA odbornou pomoc

Nabízíme ZDARMA odbornou pomoc

Dětské duševní zdraví je křehké a zejména nyní, v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině,
vyvstává řada situací, ve kterých si ani zkušení dospělí – rodiče i učitelé – nemusí vědět rady.

ČOSIV proto nabízí pomoc odborníků, kteří jsou připraveni ZDARMA poradit.

Můžete se na ně obrátit, pokud doma nebo ve škole řešíte některé z těchto témat:

  • jak s dětmi komunikovat válku;
  • jak pomoci dítěti zvládat stres a emoce, které v něm válka vyvolává;
  • jak přistoupit k řešení problémů, které mohou vznikat v třídních kolektivech mezi žáky ukrajinské, ruské i české národnosti.

Pokud máte zájem o bezplatnou konzultaci, napište nám na email intervence@cosiv.cz, kde uveďte tyto informace:

  • o jaký věk dětí se jedná;
  • zda jste ve vztahu učitel/vychovatel nebo rodič;
  • své telefonní číslo.

V návaznosti na zaslanou zprávu vám potvrdíme přijetí emailu, oslovíme odborníka a ten se vám do 24 hodin ozve zpět.
V případě, že nebudete právě na telefonu, pošleme vám SMS s nabídkou času propojení. Pokud se vám nepodaří s jedním z našich odborníků spojit do 24 hodin od vašeho prvotního emailu, prosíme, kontaktujte nás znovu.

Webinář: Jak se společně s dítětem připravit na vstup do školy

Webinář: Jak se společně s dítětem připravit na vstup do školy

ČOSIV pořádá nový webinář s názvem: Jak se společně s dítětem připravit na vstup do školy.

Co bude obsahem webináře?

Dozvíte se:

  • Co znamená být připravený na školu?
  • Dá se tomu pomoci?
  • Jak vůbec poznat dobrou školu?
  • Jak pečovat o well-being dětí během 1. třídy?
  • Na co jako rodič máte právo?
  • Existuje návod, jak připravit dítě a celou rodinu na zápis a vůbec vstup do školy?

Kdy?

Webinář se uskuteční  23. 3. 2022 od 17:00 – 18:30.

Kde?

Webinář proběhne na platformě ZOOM.

Lektorka: Mgr. Tereza Vlachová

Cena: 200 Kč

Přihlášky:

Zakoupením webináře na tomto odkazu zajistíte svoji účast.

Medailonek lektorky:

Mgr. Tereza Vlachová

  • absolventka učitelství 1. stupně ZŠ se specializací angličtina (Univerzita Karlova);
  • absolventka roční stáže v Portugalku na Universidade de Aveiro;
  • od roku 2013 učí na MŠ a ZŠ Čermáka v Praze;
  • vede průběžné pedagogické praxe studentů Univerzity Karlovy, kde dříve učila externě didaktický seminař;
  • od roku 2016 pracuje pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání.

Infografika: 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma

Infografika: 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Tyto inforgrafiky jsme připravili v češtině a v ukrajinštině.

 

Záznam webináře: Jak s dětmi mluvit o válce

Záznam webináře: Jak s dětmi mluvit o válce

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání se v souvislosti s děním na Ukrajině rozhodla uspořádat webinář s názvem: Jak s dětmi mluvit o válce.

Webinář proběhl ZDARMA v pondělí 7. 3. 2022 na platformě ZOOM od 21:00 hodin.

Lektoři:

  • Táňa Mančíková
  • Michal Kniha

Webinář řeší:

  • Jak reagovat v nastalé situaci a jak s dětmi vést rozhovor?
  • Jaké zásady bychom měli dodržovat při krizové komunikaci s dětmi?

Zde je možné zhlédnout záznam webináře:

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti je konečně dostupná v plné verzi i v češtině. Studie Adverse Childhood Experiences (ACE) Study patří dodnes k nejcitovanějším zdrojům v oblasti podpory ohrožených dětí a její forma je pravidelně replikována v dalších zemích světa včetně ČR, kde jsou výsledky prakticky totožné (WHO, 2017). „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že takto výrazně negativní zkušenosti bohužel zažívá mnoho dětí a mladistvých. Studie jasně ukazuje, že se každé čtvrté dítě setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté dítě je, bylo nebo před dospělostí bude sexuálně obtěžováno a každé osmé dítě je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána,“ shrnuje výsledky ACE Study místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem

Na základě zjištění z ACE Study byly v celosvětovém měřítku přijaty zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem ve zdravotnictví, vzdělávání i sociální práci. V souvislosti s dopady pandemie a restriktivních opatření je nutné se dopady negativních zkušeností zabývat. Proto jsme v ČOSIV původní ACE studii přeložili a poskytujeme její cenná a doposud málo známá zjištění odborníkům i široké veřejnosti.

Čím se studie zabývá

Studie u více než osmi tisíc účastníků zjišťovala, zda negativní zkušenosti v dětství mají vliv na častější rizikové chování, vyšší nemocnost a předčasné úmrtí v dospělosti. Studie konkrétně sledovala tyto negativní zkušenosti a jejich výskyt v dětství respondentů:

Nevhodné zacházení Disfunkční rodinné prostředí
psychické týrání užívání návykových látek v rodině
fyzické týrání duševní onemocnění v rodině
sexuální zneužívání násilí vůči matce
kriminální chování členů domácnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sledované rizikové faktory, které přispívají k vyšší nemocnosti a úmrtnosti v dospělosti, zahrnovaly kouření, alkoholismus, užívání drog, nedostatek pohybu, deprese, pokusy o sebevraždu, rizikové sexuální chování, těžkou obezitu, závažné onemocnění (ischemická choroba, rakovina, mozková mrtvice a diabetes). Kromě souvislosti s negativními zkušenostmi v dětství s uvedenými rizikovými faktory studie hledala jejich možnou souvislost s onemocněními, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dospělém věku.

Jaké jsou závěry ACE studie

  • Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vystavení uvedeným negativním zkušenostem v dětství má za následek častější rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže, které vedou k předčasnému úmrtí v dospělosti.
  • Studie dále prokázala, že s četností negativních zkušeností v dětství roste i počet a závažnost jejich zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti.
  • Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často neprojeví hned, ale až v průběhu života. Vedou k problémovému chování, nezdravému životnímu stylu, užívání návykových látek, psychickým problémům, neschopnosti zvládat stres a špatnému zdravotnímu stavu.
  • V ČR celkem 62 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 27% zažilo 2-3 negativní zkušenosti, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 10 % dotázaných.
  • 5 z 10 nejčastějších příčin úmrtí je spojeno s negativními zážitky z dětství.
  • Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů negativních zážitků z dětství.

Co s tím můžeme dělat

Klíčovým nástrojem pro snížení těchto alarmujících čísel je prevence a zmírňování následků tzv. toxického stresu způsobeného špatným zacházením a nepříznivými životními podmínkami v rodinném prostředí dítěte.

Věnujme studii a jejím závěrům pozornost a vhodně reagujme na negativní zkušenosti dítěte.  

  • Mějme oči otevřené. Včasné rozpoznání ohrožení může být rozhodující.
  • Učme děti, jak si poradit v náročných situacích pomocí nácviku socio-emočních a seberegulačních technik.
  • Podporujme dobré školní klima a wellbeing všech žáků a kolegů. Bezpečné a podporující prostředí pomáhá (nejen) žákům s negativními zkušenostmi. Pečujme o pohodu sebe a kolegů, a tím i celé školy.
  • Podpořme rodiny v psychosociální krizi, propojme je včas s odpovídající odbornou podporou. Zdravý vývoj dětí v jejich rodinném prostředí by měl být naší nejvyšší prioritou.
  • Rozšiřujme obecné povědomí o akutním a dlouhodobém vlivu negativních zkušeností na děti a jejich život v dospělosti . Poučenost odborníků může zásadně zvýšit účinnost poskytované péče.
  • Pomáhejme rodičům zdravě zvládat stres a náročné životní situace, aby děti nezažívaly toxický stres, který má negativní dopad na celý jejich pozdější život.
  • Zavádějme trauma respektující přístup ve školách. Těžištěm je povědomí pedagogů o dopadech a projevech negativních zkušeností, zvyšování pocitu bezpečí, předvídatelnosti a struktury prostředí například zprostředkováním možností volby, zřízením relaxačního místa či zavedením systému PBIS.

V době pandemie bohužel negativních situací v rodinách přibylo a je zřejmé, že bude přibývat i negativních důsledků s dopadem na zdraví a kvalitu života dětí. 

Role školy v podpoře ohrožených dětí

Škola má v podpoře dětí ohrožených negativními zkušenostmi zásadní roli. Děti a mladiství zde  tráví velký objem času a jsou významně ovlivňováni dlouhodobým působením dospělých i vrstevníků, s nimiž přichází do kontaktu. Učitelé mohou citlivým a poučeným přístupem výrazně přispět ke zmírnění následků působení toxického stresu  a zvyšovat odolnost dítěte vůči negativním zkušenostem v budoucnu. A to především pomocí pečujícího vztahu a modelováním vhodného chování a řešení náročných situací.

  • Doporučení, jak přistupovat k dítěti s traumatem, naleznete zde.
  • Vhodné pomůcky k podpoře seberegulace dětí naleznete zde.
  • Postup zřízení relaxačního místa ve třídě nebo škole naleznete zde.
  • Edukační video o vlivu traumatu na chování dítěte naleznete zde.
  • Celoškolní trauma-respektující přístup lze podpořit proškolením pedagogického sboru nebo zavedením celoškolního systému PBIS. Více o systému PBIS zde a školení pro ped. sbor zde.

Více informací o postupu při podezření na ohrožení dítěte a roli školy v sociálně-právní ochraně dětí naleznete zde.

Překlad kompletního znění ACE study najdete zde.

Děkujeme za finanční podporu Nadaci Albatros.

Doporučení k testování dětí ve škole

Doporučení k testování dětí ve škole

TESTUJEME SE, ABY VE ŠKOLE BYLO BEZPEČNO, CO DOPORUČUJEME? (PDF)

Při testování dětí ve škole ošetřete psychickou pohodu a komunikaci s dítětem-žákem: před, v průběhu i po samotném testování.

  • Informujte dítě srozumitelně a přiměřeně jeho věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Např. „Jak jsi asi slyšel/a, budeme se teď testovat. Není to nijak složité. Zvládneš to dobře. Podívej, je to taková štětička, jako když si člověk čistí uši. Dáš si jí jenom na kraj nosu, dovnitř a napočítáš pět otočení a teď to stejné ve druhé dírce. Tadyhle to dáme na papírek a počkáme spolu všichni na výsledek.“

 

  • Povzbuďte dítě a rozptylte jeho obavy a strach, vysvětlete mu, že to může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Např. „Některé děti říkají, že je to trochu lechtá, tak jsem zvědavý/zvědavá, jak to budeš mít ty. Zvláštní, když člověk něco zažívá poprvé, viď. Já už
    jsem to dneska taky zažil/a, je to jako když si štětičkou vytíráš ucho nebo se dloubeš v nose.“ Nebo: „Ani to nebolí, spíš je to zvláštní, jako když se děje něco poprvé, co člověk ještě nikdy nezažil. Většina dětí říká, že je štětičky lechtají.“

 

  • Odpovídejte dítěti na všechny související dotazy. Např. „Ano, kdyby test vyšel pozitivní, zavolali bychom vašim, nešel/nešla bys do školy, jak říkáš, a jeli byste ještě na jeden potvrzovací test do nemocnice. A tam by se vidělo, jestli by vyšel zase pozitivní, když tak bys byl/a dalších 10 dní doma. Pokud by vyšel negativní, tak hned jak by vám zítra domů přišly výsledky, mohl/a bys zase do školy chodit.“

 

  • Citlivě dítě informujte o výsledku testování a dalších krocích. Např. „Tak tenhle test ukazuje dvě čárky a znamená to, že je pozitivní. Kvůli tomu vlastně to testování děláme, aby se na tyhle dvě čárky mohlo přijít. Takže je dobrá zpráva, že ty testy dělají svoji práci. Teď ti řeknu, jak
    věci budou. Zavoláme spolu vašim a domluvíme se, kdo z rodiny si pro tebe přijede. A do té doby tady máme hernu/knížky/kreslení a já/tady paní učitelka/asistentka Jiřinka s tebou na ně počkáme.“

 

POZITIVNÍ VÝSLEDEK?

V případě pozitivního nálezu nastavte citlivou komunikaci a přístup k dítěti, umožněte mu počkat na příchod rodiny v bezpečném prostředí a s podporou. Zabraňte případné stigmatizaci.

  • Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Buďte si vědomi toho, že každé dítě může takovou informaci prožívat různě, tedy v klidu, ale i s velkou úzkostí až panikou. V případě paniky, která se projevuje na dechu dítěte, volte krátké jednoduché věty. Pomozte dítěti dobře si sednout: „Pojď si tady sednout“. Nechte ho zatlačit silou do zad i do plosek noh: „Opři se do zad a zatlač nohama do země“ a soustředit se na dýchání. Ukazujete mu hlasitý nádech a o něco delší výdech: „Budeme dýchat společně nádech a výdech, jde ti to výborně, a znovu“, „je to krátká chvíle a už je to skoro pryč“.

 

  • Jsou to chvíle, v nichž děti často jednají nápodobou. Udržte klid a jděte příkladem. Podle situace vyzkoušejte, zda se dítě cítí lépe, když: s ním udržujete oční kontakt, máte tvář ve výšce jeho tváře, ukazujete hlasitý nádech a o něco delší pořádný výdech. Chvíle paniky bývá intenzivní, ale krátká. Pochvalte dítě, že situaci tak rychle zvládlo.

 

  • Vysvětlete, že v případě dětí onemocnění obvykle nemá silný průběh, povzbuďte ho, že to určitě zvládne a brzy zase bude zdravé zpět ve škole. Např. „Měl/a jsi někdy rýmu? A zmizela potom? Úplně? To je zvláštní, že jo, jak je lidské tělo silné a že se dokáže samo zase uzdravit. Že jsme tak dobře v těle zařízení.“

 

  • Informujte dítě, že vir je v této době hodně rozšířený a že dítě nemůže za to, že se také nakazilo. Např. „V tuhle chvíli vlastně ani nevím určitě, jestli opravdu máš covid, to je takový zjišťovací předskokan. Víš už, kolik lidí si tím prošlo? Teď je spíš náhoda, když se s koronavirem někdo ještě nepotkal.“

 

  • Umožněte dítěti počkat na příjezd rodičů v příjemném prostředí, ideálně s podporou další známé dospělé osoby, a nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačinka).

 

Zvláště děti, které silně vnímají nekomfort absence blízké osoby při testování, je třeba citlivě podpořit. Obecně vždy pomáhá seznámit děti předem s tím, kde, kdy a jak co probíhá. Pokud to zvládnete, natočte krátké „instruktážní“ video v prostorách, kde k testování bude reálně docházet. Aby si děti, ale i jejich rodiče mohli představit, co je čeká (místo, rozestupy, pomáhající osoby). Video zveřejněte na webu školy nebo Facebooku.

 

  • Vysvětlete srozumitelně a klidně dítěti i rodiči, jakou formou zůstane škola v kontaktu a jaké služby a aktivity lze využít online (např. online vyučování, online družina, tištěné materiály, výpůjčky knih). Tyto informace vyvěste také na webu školy nebo je předejte rodičům vytištěné na papíře při předávání dítěte.

 

  • Zajistěte možnost psychické podpory ihned i v průběhu karantény a informujte o ní. Např. „Kdyby ti bylo smutno nebo bys potřeboval/a s čímkoliv pomoct, tady na kartičce máš spojení na paní školní psycholožku, paní učitelku, paní asistentku…“

 

  • Přistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální či kulturní zázemí. Komunikujeme především vlídně, citlivě a srozumitelně. Připravte se na případnou nutnost specifické komunikace k dětem s odlišným mateřským jazykem či narušenou komunikační schopností, například pomocí připraveného základního komunikačního setu a informací v mateřském jazyce nebo preferovaném komunikačním systému dítěte/rodiny.

 

  • Mluvte ve třídě o situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte normálnost této situace. Děje se něco celosvětově. Jsme toho součástí. Člověk si může připadat nepříjemně, když se liší od ostatních. Zdůrazněte přirozenost, fakt, že si onemocnění nevybíráme. Důležitost dobré nálady a držení se v dobré kondici. Protože nikdo nevíme, kdo, kdy a zdali COVID-19 onemocnění dostaneme, můžeme preventivně více dbát na životosprávu. Dostatečně spát. Dobře jíst. Mít dostatek pohybu. Pečovat o dobrou náladu sebe i našich blízkých. A tím preventivně pomáhat své imunitě. Je to důležité a je to něco, co máme ve svých rukou. Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí. Povzbuďte děti, aby komunikovali s těmi, kdo jsou v karanténě. Tahle situace se bude bohužel ve třídě velmi pravděpodobně četně opakovat.

 

  • Vedení školy by mělo uspořádat (online) schůzku se všemi zaměstnanci. Předestřete možnosti, které jako škola reálně máte, a seznamte se s konkrétními postupy a přístupem, které ve Vaší škole budete realizovat. Nechte prostor pro sdílení obav, pro dotazy i sdílení informací a zkušeností z jiných škol. Obdobnou (online) schůzku nabídněte rodičům.

Děkujeme za to, že se zajímáte, jak tuto novou situaci funkčně uchopit. Přejeme Vám, abyste ve Vaší škole nacházeli ta nejlepší řešení. Děkujeme za potřebnou práci, kterou děláte.

Další informace k testování najdete na: https://testovani.edu.cz/

Doporučení připravil Národní pedagogický institut ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

 

 

 

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

  1. Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

  1. Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

  1. Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

 V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

 

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021  zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

„Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.“

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování (PDF)

 

1. CO JE PEDAGOGICKÁ INTERVENCE (PI)?

  • PI je individuální podpora dítěte nebo malé skupiny dětí nad rámec výuky – nejčastěji jde o doučování.
  • Je to nejčastěji využívané podpůrné opatření (loni proběhlo více než 30 tisíc individuálních nebo skupinových pedagogických intervencí, kdy ve skupině je max. 6 dětí).
  • Kdo PI potřebuje a jak často, o tom rozhodují odborníci v poradnách (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra). A škola má povinnost PI dítěti poskytnout.
  • Finance na pedagogickou intervenci putují přímo za konkrétním dítětem do konkrétní školy a přímo za učitelem, který pedagogickou intervenci dítěti poskytuje. Peníze učitel dostává navíc ke svému platu.

2. CO JE ŠPATNĚ V NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PI?

  • Hrozí, že se PI nedostane všem potřebným

PI se má stát podpůrným opatřením 1. stupně, o jehož poskytování rozhoduje škola. Nová úprava ale nestanovuje, že škola PI potřebným dětem poskytovat musí. Škola má sama rozhodovat o tom, zda některý z žáků PI potřebuje. Hrozí, že PI nebude v některých školách poskytována vůbec, resp. nebude poskytnuta všem dětem, které ji skutečně potřebují.

  • Učitelé bez garantovaného nároku na odměnu

Pedagogická intervence má být zahrnuta do standardní činnosti učitelů. Budou ji muset dělat v rámci nepřímé činnosti, kterou mají na přípravu a další činnosti související s výukou, a bez nároku na finanční odměnu, kterou za ni nyní dostávají.

  • Rozpočty škol nebudou odrážet skutečnou potřebu jednotlivých škol

Počty žáků s PI jsou v jednotlivých školách různé a každoročně se mění v návaznosti na aktuální skladbu žáků. Výše poskytovaných prostředků v novém systému nezohlední aktuální počty žáků s potřebou podpory ani velké rozdíly mezi školami.

  • Žádné záruky, že peníze půjdou opravdu na PI

V roce 2021 plánuje MŠMT poskytnout prostředky na PI v objemu, který na ni vydalo v roce 2020, do peněz na nenárokové složky platu (odměny). Tento způsob financování ale neposkytuje žádnou záruku, že finance budou skutečně využité na PI a také nezohledňuje skutečnost, že s novým školním rokem školám přibydou noví žáci, kteří PI mohou též potřebovat.

  • Nikdo neví, jak to bude dál

MŠMT zatím nemá jasno v tom, jak bude PI od roku 2022 financovat. To působí značnou nejistotu jak pro školy, tak zejména pro děti, které PI potřebují.

3. CO NAVRHUJEME?

aneb jak upravit stávající právní úpravu tak, aby byl zachován současný stav financování a zároveň školy mohly PI poskytovat dětem pružně a rychle bez nutnosti vyšetření v poradenském zařízení?

Nejvhodnějším řešením je zachovat stávající systém doporučování PI poradenskými zařízeními ve 2. až 5. stupni a doplnit jej o možnost poskytovat pedagogickou intervenci také jako podpůrné opatření 1. stupně.

PROČ?

  • Školy tak budou mít možnost v praxi pružně reagovat na aktuální potřeby žáků, tam kde to bude třeba. A připojit je například k již zavedeným skupinkám.
  • Bude zachována garance poskytování PI všem potřebným dětem.
  • Bude zachován systém účelově vázaného financování pedagogické intervence.

Kontakty pomoci

Kontakty pomoci

Krizové linky

Děti

Rodiče

Pomáhající profese

Oběti domácího násilí

Další linky

 

Online pomoc 

 

Sociální a krizové služby

 

Finanční a materiální pomoc

 

IT vybavení a internetové připojení

 

Doučování

 

Podpora dětí se SVP a dětí se sociálním znevýhodněním

 

Metodická podpora pro ředitele, učitele a rodiče

 

Další materiály a inspirace

 

Souhrnné informace ke koronaviru

 

 

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním
Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním (ke stažení v PDF)

Žáci se sociálním znevýhodněním jsou ohroženi školním neúspěchem i za běžných podmínek a v době distančního vzdělávání se jejich situace ještě významně zhoršuje. Oproti běžné výuce je distanční vzdělávání hodně založené na podpoře rodičů, ta ale sociálně znevýhodněným žákům často chybí, proto je u nich více než jinde nutná aktivní role školy. Základem distanční výuky je kontakt s učitelem v online prostředí, žákům se sociálním znevýhodněním ale chybí pro tuto formu práce potřebné vybavení, připojení na internet, klidné domácí prostředí – i s tím je potřeba počítat. Důležitou roli pak sehrává i zvýšená míra stresu, která může v době domácí karantény vznikat u žáků žijících na ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách, škola by tak měla sehrávat významnou roli i v podpoře celkové psychosociální kondice žáků.

Následující doporučení vycházejí primárně z výzkumné sondy ¹, která byla realizována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zmapovala zkušenosti s distančním vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků u šesti základních škol. V kombinaci s některými dalšími postřehy z praxe se pro zajištění distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků dosud ukázala jako žádoucí tato opatření:

1. Zajistit žákům technické vybavení pro online výuku

Při zajištění potřebného vybavení a internetového připojení školy často spolupracují s neziskovými organizacemi, s místní samosprávou nebo i s podnikatelskými subjekty.

2. Při online výuce respektovat soukromí žáka

Řada žáků se sociálním znevýhodněním nemá doma pro výuku vhodné podmínky, je tak třeba respektovat, že preferují práci s vypnutými kamerami nebo že se někdy nemohou výuky zúčastnit.

3. Učit učitele, žáky i rodiče jak participovat na online výuce

Nejen v čase uzavření škol, ale už i v době probíhající prezenční výuky je potřeba podporovat učitele, žáky i rodiče žáků v jejich schopnosti používat online výukové technologie.

4. Zvážit dočasnou úpravu kurikula

Ve výuce je vhodné se zaměřit na ta témata, která mají využití v každodenním životě. Podpořit motivaci žáků zařazením projektových aktivit, výtvarných a hudebních činností, her.

5. Do online podoby převést i doučování žáků

Na organizaci online doučování mohou spolupracovat učitelé, asistenti, vychovatelé ze školní družiny, ale i třeba studenti pedagogických oborů nebo další dobrovolníci.

6. Zprostředkovat výukové materiály v tištěné podobě

Tištěné výukové materiály lze rozdávat žákům a rodičům ve škole (z okna, pomocí boxů ve vrátnici) nebo i v místě bydliště – rozvoz mohou zajistit například asistenti pedagoga.

7. Zajistit podporu „jeden na jednoho“

Pokud nelze výuku žáka realizovat distančně, je žádoucí vytvořit podmínky pro individuální osobní práci učitele/asistenta s žákem – ve škole, u žáka doma, venku, nebo v jiném vhodném prostředí.

8. Zachovat školní obědy

Je-li to organizačně možné, zachovat školní obědy pro žáky, kteří je běžně mají dostupné zdarma, nebo odpovídající zajistit alternativu (např. odběr obědů od poskytovatelů sociálních služeb).

9. Zabezpečit psychologickou podporu žáků

Zajistit kontakt žáků se školními psychology a výchovnými poradci, ideálně jak online, tak i osobně. Psychickou podporu žáků promítnout do online třídnických hodin.

10. Spolupracovat s neziskovkami a sociální službami

Využít podporu nestátních neziskových organizací a sociálních služeb při shánění vybavení pro žáky, při zajištění kontaktu s rodinami žáků, při doučování žáků.

11. Spolupracovat s místní samosprávou

Požádat obecní a městské úřady o pomoc se sociální prací v rodinách žáků, se zajištěním internetového připojení, se zpřístupněním možnosti tisku v kanceláři úřadu.

¹Zdroj: NĚMEC, Z. WALTEROVÁ, I.; KRUKOVÁ, L.: Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním. Rukopis článku, aktuálně v recenzním řízení časopisu Speciální pedagogika.