pro rodiče

domů / pro rodiče

Doporučení k testování dětí ve škole

Doporučení k testování dětí ve škole

TESTUJEME SE, ABY VE ŠKOLE BYLO BEZPEČNO, CO DOPORUČUJEME? (PDF)

Při testování dětí ve škole ošetřete psychickou pohodu a komunikaci s dítětem-žákem: před, v průběhu i po samotném testování.

  • Informujte dítě srozumitelně a přiměřeně jeho věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Např. „Jak jsi asi slyšel/a, budeme se teď testovat. Není to nijak složité. Zvládneš to dobře. Podívej, je to taková štětička, jako když si člověk čistí uši. Dáš si jí jenom na kraj nosu, dovnitř a napočítáš pět otočení a teď to stejné ve druhé dírce. Tadyhle to dáme na papírek a počkáme spolu všichni na výsledek.“

 

  • Povzbuďte dítě a rozptylte jeho obavy a strach, vysvětlete mu, že to může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Např. „Některé děti říkají, že je to trochu lechtá, tak jsem zvědavý/zvědavá, jak to budeš mít ty. Zvláštní, když člověk něco zažívá poprvé, viď. Já už
    jsem to dneska taky zažil/a, je to jako když si štětičkou vytíráš ucho nebo se dloubeš v nose.“ Nebo: „Ani to nebolí, spíš je to zvláštní, jako když se děje něco poprvé, co člověk ještě nikdy nezažil. Většina dětí říká, že je štětičky lechtají.”

 

  • Odpovídejte dítěti na všechny související dotazy. Např. „Ano, kdyby test vyšel pozitivní, zavolali bychom vašim, nešel/nešla bys do školy, jak říkáš, a jeli byste ještě na jeden potvrzovací test do nemocnice. A tam by se vidělo, jestli by vyšel zase pozitivní, když tak bys byl/a dalších 10 dní doma. Pokud by vyšel negativní, tak hned jak by vám zítra domů přišly výsledky, mohl/a bys zase do školy chodit.“

 

  • Citlivě dítě informujte o výsledku testování a dalších krocích. Např. „Tak tenhle test ukazuje dvě čárky a znamená to, že je pozitivní. Kvůli tomu vlastně to testování děláme, aby se na tyhle dvě čárky mohlo přijít. Takže je dobrá zpráva, že ty testy dělají svoji práci. Teď ti řeknu, jak
    věci budou. Zavoláme spolu vašim a domluvíme se, kdo z rodiny si pro tebe přijede. A do té doby tady máme hernu/knížky/kreslení a já/tady paní učitelka/asistentka Jiřinka s tebou na ně počkáme.“

 

POZITIVNÍ VÝSLEDEK?

V případě pozitivního nálezu nastavte citlivou komunikaci a přístup k dítěti, umožněte mu počkat na příchod rodiny v bezpečném prostředí a s podporou. Zabraňte případné stigmatizaci.

  • Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Buďte si vědomi toho, že každé dítě může takovou informaci prožívat různě, tedy v klidu, ale i s velkou úzkostí až panikou. V případě paniky, která se projevuje na dechu dítěte, volte krátké jednoduché věty. Pomozte dítěti dobře si sednout: „Pojď si tady sednout“. Nechte ho zatlačit silou do zad i do plosek noh: „Opři se do zad a zatlač nohama do země“ a soustředit se na dýchání. Ukazujete mu hlasitý nádech a o něco delší výdech: „Budeme dýchat společně nádech a výdech, jde ti to výborně, a znovu“, „je to krátká chvíle a už je to skoro pryč“.

 

  • Jsou to chvíle, v nichž děti často jednají nápodobou. Udržte klid a jděte příkladem. Podle situace vyzkoušejte, zda se dítě cítí lépe, když: s ním udržujete oční kontakt, máte tvář ve výšce jeho tváře, ukazujete hlasitý nádech a o něco delší pořádný výdech. Chvíle paniky bývá intenzivní, ale krátká. Pochvalte dítě, že situaci tak rychle zvládlo.

 

  • Vysvětlete, že v případě dětí onemocnění obvykle nemá silný průběh, povzbuďte ho, že to určitě zvládne a brzy zase bude zdravé zpět ve škole. Např. „Měl/a jsi někdy rýmu? A zmizela potom? Úplně? To je zvláštní, že jo, jak je lidské tělo silné a že se dokáže samo zase uzdravit. Že jsme tak dobře v těle zařízení.“

 

  • Informujte dítě, že vir je v této době hodně rozšířený a že dítě nemůže za to, že se také nakazilo. Např. „V tuhle chvíli vlastně ani nevím určitě, jestli opravdu máš covid, to je takový zjišťovací předskokan. Víš už, kolik lidí si tím prošlo? Teď je spíš náhoda, když se s koronavirem někdo ještě nepotkal.“

 

  • Umožněte dítěti počkat na příjezd rodičů v příjemném prostředí, ideálně s podporou další známé dospělé osoby, a nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačinka).

 

Zvláště děti, které silně vnímají nekomfort absence blízké osoby při testování, je třeba citlivě podpořit. Obecně vždy pomáhá seznámit děti předem s tím, kde, kdy a jak co probíhá. Pokud to zvládnete, natočte krátké „instruktážní“ video v prostorách, kde k testování bude reálně docházet. Aby si děti, ale i jejich rodiče mohli představit, co je čeká (místo, rozestupy, pomáhající osoby). Video zveřejněte na webu školy nebo Facebooku.

 

  • Vysvětlete srozumitelně a klidně dítěti i rodiči, jakou formou zůstane škola v kontaktu a jaké služby a aktivity lze využít online (např. online vyučování, online družina, tištěné materiály, výpůjčky knih). Tyto informace vyvěste také na webu školy nebo je předejte rodičům vytištěné na papíře při předávání dítěte.

 

  • Zajistěte možnost psychické podpory ihned i v průběhu karantény a informujte o ní. Např. „Kdyby ti bylo smutno nebo bys potřeboval/a s čímkoliv pomoct, tady na kartičce máš spojení na paní školní psycholožku, paní učitelku, paní asistentku…“

 

  • Přistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální či kulturní zázemí. Komunikujeme především vlídně, citlivě a srozumitelně. Připravte se na případnou nutnost specifické komunikace k dětem s odlišným mateřským jazykem či narušenou komunikační schopností, například pomocí připraveného základního komunikačního setu a informací v mateřském jazyce nebo preferovaném komunikačním systému dítěte/rodiny.

 

  • Mluvte ve třídě o situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte normálnost této situace. Děje se něco celosvětově. Jsme toho součástí. Člověk si může připadat nepříjemně, když se liší od ostatních. Zdůrazněte přirozenost, fakt, že si onemocnění nevybíráme. Důležitost dobré nálady a držení se v dobré kondici. Protože nikdo nevíme, kdo, kdy a zdali COVID-19 onemocnění dostaneme, můžeme preventivně více dbát na životosprávu. Dostatečně spát. Dobře jíst. Mít dostatek pohybu. Pečovat o dobrou náladu sebe i našich blízkých. A tím preventivně pomáhat své imunitě. Je to důležité a je to něco, co máme ve svých rukou. Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí. Povzbuďte děti, aby komunikovali s těmi, kdo jsou v karanténě. Tahle situace se bude bohužel ve třídě velmi pravděpodobně četně opakovat.

 

  • Vedení školy by mělo uspořádat (online) schůzku se všemi zaměstnanci. Předestřete možnosti, které jako škola reálně máte, a seznamte se s konkrétními postupy a přístupem, které ve Vaší škole budete realizovat. Nechte prostor pro sdílení obav, pro dotazy i sdílení informací a zkušeností z jiných škol. Obdobnou (online) schůzku nabídněte rodičům.

Děkujeme za to, že se zajímáte, jak tuto novou situaci funkčně uchopit. Přejeme Vám, abyste ve Vaší škole nacházeli ta nejlepší řešení. Děkujeme za potřebnou práci, kterou děláte.

Další informace k testování najdete na: https://testovani.edu.cz/

Doporučení připravil Národní pedagogický institut ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

 

 

 

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

  1. Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

  1. Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

  1. Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

 V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

 

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021  zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování (PDF)

 

1. CO JE PEDAGOGICKÁ INTERVENCE (PI)?

  • PI je individuální podpora dítěte nebo malé skupiny dětí nad rámec výuky – nejčastěji jde o doučování.
  • Je to nejčastěji využívané podpůrné opatření (loni proběhlo více než 30 tisíc individuálních nebo skupinových pedagogických intervencí, kdy ve skupině je max. 6 dětí).
  • Kdo PI potřebuje a jak často, o tom rozhodují odborníci v poradnách (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra). A škola má povinnost PI dítěti poskytnout.
  • Finance na pedagogickou intervenci putují přímo za konkrétním dítětem do konkrétní školy a přímo za učitelem, který pedagogickou intervenci dítěti poskytuje. Peníze učitel dostává navíc ke svému platu.

2. CO JE ŠPATNĚ V NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PI?

  • Hrozí, že se PI nedostane všem potřebným

PI se má stát podpůrným opatřením 1. stupně, o jehož poskytování rozhoduje škola. Nová úprava ale nestanovuje, že škola PI potřebným dětem poskytovat musí. Škola má sama rozhodovat o tom, zda některý z žáků PI potřebuje. Hrozí, že PI nebude v některých školách poskytována vůbec, resp. nebude poskytnuta všem dětem, které ji skutečně potřebují.

  • Učitelé bez garantovaného nároku na odměnu

Pedagogická intervence má být zahrnuta do standardní činnosti učitelů. Budou ji muset dělat v rámci nepřímé činnosti, kterou mají na přípravu a další činnosti související s výukou, a bez nároku na finanční odměnu, kterou za ni nyní dostávají.

  • Rozpočty škol nebudou odrážet skutečnou potřebu jednotlivých škol

Počty žáků s PI jsou v jednotlivých školách různé a každoročně se mění v návaznosti na aktuální skladbu žáků. Výše poskytovaných prostředků v novém systému nezohlední aktuální počty žáků s potřebou podpory ani velké rozdíly mezi školami.

  • Žádné záruky, že peníze půjdou opravdu na PI

V roce 2021 plánuje MŠMT poskytnout prostředky na PI v objemu, který na ni vydalo v roce 2020, do peněz na nenárokové složky platu (odměny). Tento způsob financování ale neposkytuje žádnou záruku, že finance budou skutečně využité na PI a také nezohledňuje skutečnost, že s novým školním rokem školám přibydou noví žáci, kteří PI mohou též potřebovat.

  • Nikdo neví, jak to bude dál

MŠMT zatím nemá jasno v tom, jak bude PI od roku 2022 financovat. To působí značnou nejistotu jak pro školy, tak zejména pro děti, které PI potřebují.

3. CO NAVRHUJEME?

aneb jak upravit stávající právní úpravu tak, aby byl zachován současný stav financování a zároveň školy mohly PI poskytovat dětem pružně a rychle bez nutnosti vyšetření v poradenském zařízení?

Nejvhodnějším řešením je zachovat stávající systém doporučování PI poradenskými zařízeními ve 2. až 5. stupni a doplnit jej o možnost poskytovat pedagogickou intervenci také jako podpůrné opatření 1. stupně.

PROČ?

  • Školy tak budou mít možnost v praxi pružně reagovat na aktuální potřeby žáků, tam kde to bude třeba. A připojit je například k již zavedeným skupinkám.
  • Bude zachována garance poskytování PI všem potřebným dětem.
  • Bude zachován systém účelově vázaného financování pedagogické intervence.

Kontakty pomoci

Kontakty pomoci

Krizové linky

Děti

Rodiče

Pomáhající profese

Oběti domácího násilí

Další linky

 

Online pomoc 

 

Sociální a krizové služby

 

Finanční a materiální pomoc

 

IT vybavení a internetové připojení

 

Doučování

 

Podpora dětí se SVP a dětí se sociálním znevýhodněním

 

Metodická podpora pro ředitele, učitele a rodiče

 

Další materiály a inspirace

 

Souhrnné informace ke koronaviru

 

 

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním
Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním (ke stažení v PDF)

Žáci se sociálním znevýhodněním jsou ohroženi školním neúspěchem i za běžných podmínek a v době distančního vzdělávání se jejich situace ještě významně zhoršuje. Oproti běžné výuce je distanční vzdělávání hodně založené na podpoře rodičů, ta ale sociálně znevýhodněným žákům často chybí, proto je u nich více než jinde nutná aktivní role školy. Základem distanční výuky je kontakt s učitelem v online prostředí, žákům se sociálním znevýhodněním ale chybí pro tuto formu práce potřebné vybavení, připojení na internet, klidné domácí prostředí – i s tím je potřeba počítat. Důležitou roli pak sehrává i zvýšená míra stresu, která může v době domácí karantény vznikat u žáků žijících na ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách, škola by tak měla sehrávat významnou roli i v podpoře celkové psychosociální kondice žáků.

Následující doporučení vycházejí primárně z výzkumné sondy ¹, která byla realizována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zmapovala zkušenosti s distančním vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků u šesti základních škol. V kombinaci s některými dalšími postřehy z praxe se pro zajištění distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků dosud ukázala jako žádoucí tato opatření:

1. Zajistit žákům technické vybavení pro online výuku

Při zajištění potřebného vybavení a internetového připojení školy často spolupracují s neziskovými organizacemi, s místní samosprávou nebo i s podnikatelskými subjekty.

2. Při online výuce respektovat soukromí žáka

Řada žáků se sociálním znevýhodněním nemá doma pro výuku vhodné podmínky, je tak třeba respektovat, že preferují práci s vypnutými kamerami nebo že se někdy nemohou výuky zúčastnit.

3. Učit učitele, žáky i rodiče jak participovat na online výuce

Nejen v čase uzavření škol, ale už i v době probíhající prezenční výuky je potřeba podporovat učitele, žáky i rodiče žáků v jejich schopnosti používat online výukové technologie.

4. Zvážit dočasnou úpravu kurikula

Ve výuce je vhodné se zaměřit na ta témata, která mají využití v každodenním životě. Podpořit motivaci žáků zařazením projektových aktivit, výtvarných a hudebních činností, her.

5. Do online podoby převést i doučování žáků

Na organizaci online doučování mohou spolupracovat učitelé, asistenti, vychovatelé ze školní družiny, ale i třeba studenti pedagogických oborů nebo další dobrovolníci.

6. Zprostředkovat výukové materiály v tištěné podobě

Tištěné výukové materiály lze rozdávat žákům a rodičům ve škole (z okna, pomocí boxů ve vrátnici) nebo i v místě bydliště – rozvoz mohou zajistit například asistenti pedagoga.

7. Zajistit podporu „jeden na jednoho“

Pokud nelze výuku žáka realizovat distančně, je žádoucí vytvořit podmínky pro individuální osobní práci učitele/asistenta s žákem – ve škole, u žáka doma, venku, nebo v jiném vhodném prostředí.

8. Zachovat školní obědy

Je-li to organizačně možné, zachovat školní obědy pro žáky, kteří je běžně mají dostupné zdarma, nebo odpovídající zajistit alternativu (např. odběr obědů od poskytovatelů sociálních služeb).

9. Zabezpečit psychologickou podporu žáků

Zajistit kontakt žáků se školními psychology a výchovnými poradci, ideálně jak online, tak i osobně. Psychickou podporu žáků promítnout do online třídnických hodin.

10. Spolupracovat s neziskovkami a sociální službami

Využít podporu nestátních neziskových organizací a sociálních služeb při shánění vybavení pro žáky, při zajištění kontaktu s rodinami žáků, při doučování žáků.

11. Spolupracovat s místní samosprávou

Požádat obecní a městské úřady o pomoc se sociální prací v rodinách žáků, se zajištěním internetového připojení, se zpřístupněním možnosti tisku v kanceláři úřadu.

¹Zdroj: NĚMEC, Z. WALTEROVÁ, I.; KRUKOVÁ, L.: Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním. Rukopis článku, aktuálně v recenzním řízení časopisu Speciální pedagogika.

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami  při vzdělávání distančním způsobem

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem (PDF)

Po uzavření speciálních škol se aktuálně většina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělává distančním způsobem. Děti se SVP a jejich rodiny potřebují k distančnímu vzdělávání maximální možnou podporu ze strany školy i systému. Jejich vzdělávaní rozhodně nemůže zůstat jen na jejich rodinách. Podpora musí směřovat zejména k rodinám dětí vyžadujících nepřetržitou péči, které se nemohou plnohodnotně vzdělávat on-line formou. Dále také k rodinám dětí socioekonomicky znevýhodněných, které nemají k online výuce patřičné vybavení nebo podmínky. Zvýšená podpora musí směřovat také za dětmi ohroženými násilím v rodině, dětmi s duševním onemocněním a dětmi s odlišným mateřským jazykem. Všechny tyto děti i nadále potřebují individualizovanou podporu ve vzdělávání, poskytovanou podle jejich možností v domácím prostředí nebo v prostorách školy. V opačném případě hrozí, že tak jako na jaře ze systému vzdělávání znovu zcela vypadnou tisíce nejvíce zranitelných dětí a opět se ještě více prohloubí vzdělávací nerovnosti. Jejich řešení je přitom jedním z hlavních cílů vládou nedávno schválené Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

 

Žádáme MŠMT a vládu, aby:

 

  1. Zavření škol pro děti se SVP omezili jen po nezbytně nutnou dobu s následnou možností volby rodičů mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Návrat dětí se SVP do speciálních i běžných škol by měl být umožněn co nejdříve, hned s první vlnou rozvolňovacích opatření. Všem rodinám by mělo být v těchto nestandardních podmínkách umožněno podle situace dítěte a rodiny volit mezi prezenční výukou ve škole a pokračováním v distančním vzdělávání bez ohrožení nároku na ošetřovné.

 

  1. V přijatých vládních usneseních a komunikaci směrem ke školám zohlednili nutnost individualizované osobní podpory dětí se SVP

Děti se SVP mají právní nárok na individualizovanou podporu ve vzdělávání a poskytování přiznaných podpůrných opatření. V běžných i speciálních školách se vzdělávají se zvýšenou personální, poradenskou i materiální podporou. Tu je třeba zachovat i při vzdělávání distančním způsobem a platných krizových opatřeních. Pro některé děti se SVP není ani individuální distanční podpora z řady různých důvodů možná. Ty je pak třeba podpořit osobně v jejich domácím prostředí nebo individuálně v prostorách školy. Na to je třeba také myslet při formulaci aktuálních krizových vládních opatření a systémově zajišťovat kontinuitu podpory těch nejzranitelnějších skupin dětí, které potřebují ve vzdělávání nejintenzivnější podporu. Kupříkladu výjimky z výkonu povolání a činnosti je nutné vztahovat kromě sociálních, zdravotních a dalších služeb také jmenovitě na služby školské a výjimky z omezení pobytu na veřejně přístupných místech v počtu nejvýše 2 osob, které se vztahují i na vzdělávání ve školách a školských zařízeních, vykládat také ve prospěch dětí se SVP, které se nemohu vzdělávat online a potřebují individuální podporu v prostorách školy. Tyto možnosti zvýšené podpory znevýhodněných dětí je dále nutné školám ze strany MŠMT jednoznačně a srozumitelně komunikovat, aby v praxi nedocházelo k pochybám, zda je možné v době nouzového stavu a omezení pohybu dětem osobní podporu ve škole nebo v domácím prostředí poskytovat.

 

  1. Monitorovali ve spolupráci s MAPy, zřizovateli a řediteli škol aktuální situaci jednotlivých žáků

Ve spolupráci s aktéry vzdělávání je třeba aktivně získávat a vyhodnocovat aktuální data ze škol a monitorovat situaci jednotlivých žáků. Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou, poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu tak, aby tisíce dětí nezůstaly mimo systém jako tomu bylo na jaře.

 

  1. Zajistili nárok všech rodičů na ošetřovné

Rodiče dětí se SVP musí mít nárok na ošetřovné minimálně ve stejném režimu jako ostatní rodiče. U rodičů dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením bez věkové hranice 10 let věku dítěte a ideálně také ve zvýšené sazbě. Nelze opomenout rodiče dětí se zdravotním postižením, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a vykonávají ze zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 6 písm. c) samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné osoby. Je neakceptovatelné, aby z důvodu zákonné výjimky o nárok na ošetřovné přišli.

 

Žádáme ředitele škol a zřizovatele, aby:

 

  1. Monitorovali a maximálně podpořili děti, které nejsou schopné nebo se nemohou vzdělávat online či jiným distančním způsobem

Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou nebo adekvátních podpůrných opatření, je třeba poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu.

 

  1. K zajištění podpory dětem a jejich rodinám využívali všechny dostupné možnosti

Při distančním vzdělávání je nutné využívat nejen online výuku a samostatné plnění zadaných úkolů, ale také osobní konzultace a individuální výuku v prostorách školy nebo v domácím prostředí, za předpokladu dodržení požadovaných hygienických opatření. Stejně jako sociální služby nadále fungují pro děti i dospělé s potřebou podpory na osobní bázi, je nezbytné umožnit zvláště zranitelným dětem osobní setkávání a společnou práci zejména s asistenty pedagoga doma nebo ve škole. Ve spolupráci se studenty a dobrovolníky je možné zajišťovat dětem i jejich rodinám další individuální podporu ve vzdělávání včetně doučování (např. Zapojme všechny, Talentify.me, dobrovolnictví).

 

  1. Zajistili pravidelný kontakt pracovníků školního poradenského pracoviště s ohroženými dětmi a pravidelné konzultace rodičům

Pracovníci školního poradenského pracoviště by měli aktivně iniciovat a udržovat kontakt se všemi ohroženými dětmi a poskytovat jim podporu. Školy by měly všem rodičům zajistit možnost pravidelných konzultací se školními poradenskými pracovníky případně i formou pravidelných online setkání. O této možnosti by měli být rodiče informováni běžnými komunikačními kanály školy.

 

  1. Směrovali potřebné rodiny na podpůrné služby v území

Školy by měly monitorovat rodiny se zvýšenou potřebou podpory a informovat je o podpůrných zejména sociálních a zdravotních službách v území (nízkoprahová zařízení, respitní služby, asistence, krizové linky, psychologové, psychiatři) a také o službách dobrovolníků a možnostech doučování ze strany studentů.

Zatím to zvládám

Zatím to zvládám

S Veronikou Šimůnkovou, matkou čtyř dětí se speciálními vzdělávacími potřebami o tom, jak u nich doma probíhá distanční výuka, i tom, jakou podporu by v nejbližší době ocenila.

Veronika Šimůnková vychovává celkem čtyři děti, dvě vlastní, jedno v poručnické a jedno v pěstounské péči. Její dcera navštěvuje speciální školu – které byly na rozdíl od běžných škol dosud otevřené, synovi se dostává podpůrné asistence v běžné škole. Veronika přesto zůstala s dětmi doma a učí se s nimi distančně. „Upřednostnila jsem zdraví dětí, mám o ně v současné epidemiologické situaci strach. Rozhodnutí zavřít i speciální školy vnímám jako správné rozhodnutí,“ říká v krátkém rozhovoru. Sama souhlasí s tím, aby byly speciální školy zavřené na nejkritičtější dobu a aby mohli rodiče zvážit, zda jejich dítě má natolik dobrý zdravotní stav, aby se do školy vrátilo.

 

 Jak zvládáte se svými čtyřmi dětmi distanční výuku?

Jsem zvyklá s dětmi pracovat z domu, tři z nich jsou s handicapem. Dcera (8. třída) má středně těžkou autoimunitní poruchu, do školy proto raději nechodila a museli jsme to zvládat doma. Syn (4. třída) má těžkou sluchovou vadu, u něj je zase problém nošení roušky a porozumění řeči. Mladší dcera (1. třída)  má středně těžkou mentální retardaci a vadu srdce a plícnice a pak máme ještě miminko s Downovým syndromem. Občas máme technické potíže, ale zvládáme to, hodně pomáhá manžel.

Speciální školy zůstaly na rozdíl od běžných škol otevřené, pomohlo Vám to nějak? A jak vnímáte čerstvý návrh ministra školství uzavřít i tento typ škol?

Bojovala bych za to, aby speciální školy byly v tu nejkritičtější dobu zavřené, a aby bylo na rodičích, aby sami zvážili, zda jejich dítě má natolik dobrý zdravotní stav, aby se případě do školy vrátilo. Dceru jsem do školy neposílala kvůli jejímu zdravotnímu stavu už od 12. října, sledovali jsme situaci a po domluvě s paní doktorkou i s paní učitelkou jsme ji nechali doma.

Distanční výuka je pro nás v tuto chvíli správným řešením. Syn, který měl problém s nošením roušky, teď pracuje s paní asistentkou, dcera se rovněž učí distančně bez problémů, jsem klidnější.

Měly by se speciální školy uzavřít, jak nyní navrhuje ministr Robert Plaga, nebo by mělo zůstat na rozhodnutí rodičů, zda děti do speciálních škol posílat?

Kloním se k úplnému uzavření. A v okamžiku, kdy pustí do školy děti z prvního stupně, by to mělo být spíše na bázi dobrovolnosti. Řada z těch dětí prostě nedokáže splnit současná hygienická nařízení – třeba právě roušky – a je to pak pro ně těžké.

Máte striktní denní režim? Pomáhá vám to?

Starší děti plán mají, dcera od osmi do dvou sedí u notebooku a pracuje, syn hodinu denně komunikuje s učitelem či asistentem a pak vypracovává úkoly. U té mladší dcery, která navštěvuje speciální školu,  se řídíme spíše podle její nálady  a chuti, nenutím ji dělat úkoly v jednom čase, s ní to takto nefunguje.

Občas je to náročné zejména technicky co se týče připojení, dcera také často v online programech neumí něco vyplnit nebo zapnout. Pomáhá mi s tím manžel a škola je rovněž vstřícná, dostanu úkoly na týden a ty postupně plníme. Děti ve speciálních školách mají nicméně jiné tempo, než děti v běžných typech škol, více učivo opakují a neuteče jim toho tolik.

Chodíme zároveň ven do přírody, sbírat kaštany, protáhnout se. Nicméně na jaře jsme s tím teprve sžívali a syn měl velké problémy – byli jsme ve skluzu. Nyní je při online výuce přítomen i asistent, komunikujeme spolu bez problémů.

Je něco, co by Vám u distanční výuky pomohlo?

Zvládám to sama, nicméně i kvůli sociálnímu kontaktu jsem chtěla, aby k nám aspoň jednou týdně zajel asistent a učivo s dětmi probral. Nebylo to ale možné, i když samotný asistent chtěl. Škola byla otevřená a asistenti se věnovali žákům přímo ve třídě. Pokud by byly školy zavřené úplně, bude možné, aby asistenti docházeli do rodin. Pro děti by to bylo zcela jistě přínosem a pro rodiče koneckonců také.

 Jak zvládáte situaci finančně?

Jsem pěstounka, mě se ošetřovné netýká, pro mě je ta finanční situace v tuto chvíli nicméně stabilní.

Jak vlastně vnímáte roli státu, vlády? Pomáhá vám nebo naopak vám rozhodování politiků působilo nějaké problémy?

Nejvíc mi vadil ten chaos, že jeden den řekli „ano“ a druhý den „ne“, to bylo nepřehledné.


Vláda bude o návrhu ministra školství R. Plagy na dočasné uzavření speciálních škol jednat v pátek 30. října 2020. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) s uzavřením základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona v důsledku narůstajícího počtu onemocnění novým koronavirem souhlasí. Uvědomuje si však náročnost situace, do které se tímto rozhodnutím dostává řada rodin, jejichž děti docházejí do těchto škol. Opakovaně proto upozorňuje na to, že společně s rozhodnutím o uzavření těchto škol, musí být dětem i rodinám poskytnuta maximální možná podpora. Podrobnosti o možných formách této podpory si můžete přečíst v Doporučení ČOSIV k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání.

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

 

Nápadna denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)

45 minut práce (maximálně)

malá pauzas 90 sekundami chůze a 60 sekundami dýchacího cvičení (viz obrázek čtvercového dýchání na další stránce)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – tanec a pak relaxační hudba (například z níže uvedených playlistů… napřed se věnujte tanci, pak si lehněte a relaxujte při relaxační hudbě)

https://open.spotify.com/playlist/4AxxuV4b3FauYUVXQgMtow?si=g_KS4SfYTSy4qMWtkrAoAQ

https://open.spotify.com/playlist/0qeRYZTwPQbMcrivlgMhAw?si=dv78YSqaTrW-2uCjKbakQw

https://open.spotify.com/playlist/0CulFYUbYhGKXrEqAZA117?si=yMMuvFAsQ0iAOY0sV_cXsw

45 minut práce (maximálně)

přestávka na oběd (bez pracovních a školních úkolů, věnujte se konverzaci a sociálnímu kontaktu)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – 3 minutové mindfulness – cvičení plného uvědomění soustředění (s aplikací Mindfulness) pozn. překl: Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání. https://apps.apple.com/us/app/the-mindfulness-app/id417071430

45 minut práce (maximálně)

 konec práce a školy – přechodná aktivita

 

Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Mělo by to být něco jednoduchého, jako bychom si na hlavu posadili zvláštní školní/pracovní klobouk či oblékli sako nebo šálu a potom si to na přestávku nebo po skončení denních školních nebo pracovních povinností zase sundali.

 

Jak provádět čtvercové

Postupujte prstem od horního levého rohu po směru hodinových ručiček. Pomalu a hluboko vdechujte nosem, napočítejte do čtyř a posunujte se prstem do pravého horního rohu. Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního pravého rohu. Vydechujte ústy, opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního levého rohu. Na čtyři doby odpočívejte s posunujte prst zpět do pravého horního rohu, kde se začnete opět nadechovat. Opakujte pětkrát.

 

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

DOPORUČENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY PŘI PŘECHODU SPECIÁLNÍCH ŠKOL NA DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (PDF)

Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) zůstaly v provozu i v době mimořádných opatření a přechodu většiny škol na vzdělávání distančním způsobem. Důvodem zachování prezenčního provozu byla především potřeba intenzivnější individualizované podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání. Ta zároveň zvyšuje celkovou zátěž jejich rodin, která už je beztak veliká v důsledku zajišťování každodenní nepřetržité péče. Chtěli bychom všem pracovníkům speciálních škol poděkovat za jejich úsilí a nasazení v těchto nelehkých dobách.

Situace v České republice je však aktuálně natolik kritická a zároveň odlišná od jarní vlny pandemie. Dramaticky stoupající počet nakažených i vysoká smrtnost kvůli COVID-19 jsou alarmující. Ochrana života a zdraví všech zúčastněných musí být na prvním místě a je nutné na současnou epidemiologickou situaci reagovat adekvátně a flexibilně.

Žádáme Ministerstvo školství a vládu, aby na základě aktuální epidemiologické situace zajistili žákům speciálních škol a jejich rodinám maximální možnou podporu nejen při vzdělávání distanční způsobem a současně dočasně omezili prezenční provoz speciálních škol po nezbytně nutnou dobu. K zajištění podpory doporučujeme zejména:

  • Ze strany státu:

Zavření speciálních škol omezit jen na dobu nezbytnou

Speciální školy by měly být vzhledem k aktuální situaci uzavřeny a zůstat zavřené jen po dobu z bezpečnostního hlediska nezbytně nutnou. Jejich opětovné otevření by se mělo plánovat hned v prvních vlnách rozvolňovacích opatření. Po znovuotevření by zároveň rodičům mělo být umožněno rozhodnout, zda pro své dítě nadále preferují distanční či prezenční vzdělávání bez ohrožení jejich nároku na ošetřovné. Také pedagogickým pracovníkům s vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by mělo být umožněno i nadále pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Doporučujeme ve speciálních školách nejen umožnit distanční vzdělávání žáků, ale zároveň umožnit, doporučit a systémově zajišťovat alternativní možnosti zvýšené podpory dětem a jejich rodinám v oblasti školských i sociálních služeb. Mimo současné kapacity těchto služeb by se mohli aktivně zapojit také studenti středních pedagogických škol a pedagogických fakult například v rámci plnění speciálně pedagogických předmětů a praxí. Děti navštěvující speciální školy potřebují zvýšenou podporu ve vzdělávání nad rámec obvyklé online výuky. Potřebují individuální cílenou podporu ve vzdělávání, kterou lze realizovat i ve spolupráci se sociálními službami. 

Zajistit celkovou podporu rodin 

Rodiče dětí s vážnějšími zdravotními hendikepy musí zajistit nejen vzdělávání, ale také nepřetržitou a vyčerpávající péči o své dítě, na kterou bez obvyklých služeb zůstávají osamocení. Z šetření Aliance pro individualizovanou podporu mapujícího Dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR vyplývá, že v průběhu první vlny pandemie zůstala veškerá péče většinou na pečujících osobách a rodinách. Rodiny byly výrazně přetížené a osoby se zdravotním postižením i pečující velmi negativně pociťovali výpadek všech běžně dostupných a využívaných služeb (zdravotních, sociálních a školských). Obdobná situace by se již neměla opakovat. Pro pečující musí zůstat k dispozici alespoň základní podpůrné služby například osobní asistence, odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby apod.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Doporučujeme, aby všichni rodiče dětí navštěvujících speciální školy, které mají zvýšené nároky na podporu ze strany rodiny, měli nárok na ošetřovné bez limitu věku dítěte po celou dobu trvání distančního vzdělávání. Zaměstnaní rodiče (včetně rodičů pracujících na DPP a DPČ) dětí do věku 10 let mají aktuálně nárok na ošetřovné ve schválené výši 70 % vyměřovacího základu. Na ošetřovné budou mít nárok i OSVČ, a to zpětně na základě výzvy, která bude zveřejněna na  začátku listopadu. Rodiče dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením mají nárok na ošetřovné bez věkové hranice 10 let věku dítěte. 

  • Ze strany speciálních škol:

Zajistit  zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Zmapovat aktuální potřeby dětí a jejich rodin a pružně na ně reagovat. Zajistit vzdělávání a kontinuitu v poskytování přiznaných podpůrných opatření v souladu s Metodickým doporučením MŠMT ke vzdělávání distančním způsobem i nad jeho rámec. Pracovat s dětmi i v distančním režimu především individuálně. Tam, kde není s dítětem z důvodu jeho znevýhodnění možná online komunikace a výuka, zajistit osobní podporu dětí v jejich přirozeném prostředí nebo v prostorách školy za dodržení bezpečnostních opatření.

Informovat rodiny o možnosti využití poradenské služby školy

Vzdělávání dětí se SVP v distančním režimu je specifické a výrazně náročnější. Rodičům k němu obvykle v různé míře schází potřebné dovednosti, vzdělání, pomůcky i vybavení. Informujte rodiče, na koho se mohou se svými dotazy a žádostmi o podporu obracet. K dispozici by jim měli být pracovníci školního poradenského pracoviště nebo školského poradenského zařízení i pedagogové jejich dětí. 

Zapůjčit dětem speciální učebnice a pomůcky

Děti se SVP ve školách využívají ke vzdělávání řadu speciálních učebnic a speciálních a kompenzačních pomůcek. Je vhodné alespoň ty, které jsou pro vzdělávání dítěte stěžejní, rodině na dobu vzdělávání distančním způsobem zapůjčit do domácího prostředí (například na základě smlouvy o výpůjčce).

Neponechat žádné dítě bez kontaktu se školou

Některé děti, zejména ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nemají k dispozici techniku pro online komunikaci a výuku, přičemž jim i jejich rodičům mohou také scházet kompetence k jejímu užívání. Některé děti nemají v rodině podporu ke vzdělávání. Školy si již na jaře zmapovaly, o které děti se jedná, a aktuálně je třeba jim zajistit zvýšenou podporu pro vzdělávání distančním způsobem. Zapůjčit potřebnou techniku a připojení včetně edukace jak s ní zacházet, zajistit jiný vhodný či doplňující způsob komunikace a vzdělávání dítěte a/nebo podpořit ho osobními návštěvami či využít spolupráce se sociálními službami.

Spolupracovat se sociálními službami a dobrovolníky

Speciální školy nejsou v podpoře znevýhodněných dětí samy. Mohou spolupracovat s dostupnými sociálními službami. Při podpoře a vzdělávání dětí se zdravotními hendikepy je vhodné spolupracovat například se službami osobní asistence nebo respitními službami, při podpoře socioekonomicky znevýhodněných dětí pak zejména se sociálně aktivizačními službami a nízkoprahovými zařízeními. Školy také mohou aktivně vyhledávat dobrovolníky z řad studentů pedagogických škol a fakult či například skautů a využít spolupráce s nimi. 

  • Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organismus, je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu a lehké stravy zvažte pravidelné užívání vitamínů a minerálů ze strany pedagogů i dětí docházejících do školy. 

Vnímat potřeby dítěte a nastavit bezpečné prostředí

Také pro děti je současná situace náročná. Pomozte jim zvládat stres. Mluvte s nimi o aktuální situaci, naslouchejte, věnujte jim čas a pozornost a maximálně je podporujte. Pečujte o dobré vztahy a klima. Distanční vzdělávání umožňuje individualizovat a pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Výuku prokládejte odpočinkem, relaxací a pohybem. Využít můžete také relaxační a manipulační pomůcky. Využívejte k učení také hry a praktické domácí činnosti. Více tipů k distančnímu vzdělávání pro rodiče dětí najdete v našem Desateru nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Umět požádat o pomoc

Bezplatnou psychologickou pomoc pro pedagogy i rodiče řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí NPI ČR na webu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Online psychologické poradenství pro pomáhající profese poskytuje také Sociální klinika. Pro konzultaci svých obtíží můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

 

Otevřený dopis ministru školství

Otevřený dopis ministru školství

Dopis v PDF ke stažení zde.

Vážený pane ministře,

rádi bychom Vám nabídli spolupráci při úpravách legislativy v oblasti inkluzivního vzdělávání aktuálně návrhu na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S obavami sledujeme aktuální vývoj v oblasti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zejména návrhy na omezování některých podpůrných opatření a vázání jejich poskytování jen na určitá znevýhodnění stejně jako rušení možnosti podpory asistentem pedagoga v ZUŠ a VOŠ.

Jsme si plně vědomi skutečnosti, že inkluze je dlouhodobý proces, a že je stále třeba identifikovat a systémově reagovat na překážky, které brání její dobré implementaci v praxi. Domníváme se však, že navržené změny mají potenciál společnému vzdělávání v České republice více uškodit než pomoci. Věříme, že spolupráce s organizacemi a odbornými akademickými pracovišti, které se tématu inkluze v České republice dlouhodobě věnují, může pomoci lépe identifikovat skutečné překážky, na které školy při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v praxi narážejí a může přispět k lepší implementaci inkluze v České republice.

V zastoupení našich organizací a pracovišť Vám proto nabízíme spolupráci a věříme, že ji neodmítnete a využijete zkušeností a expertízy odborníků, pro které je inkluze profesní téma.

V úctě,

Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková
předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte

Mgr. Zuzana Žampachová
Asociace pracovníků speciálně pedagogických center

Mgr. Petra Mazancová
předsedkyně Učitelské platformy

PhDr. Zbyněk Němec, PhD. a Mgr. Anna Kubíčková
Pedagogická fakulta UK, Katedra speciální pedagogiky

Doc. Mgr. Radim Šíp, PhD. a PhDr. Denisa Denglerová, PhD.
Pedagogická fakulta MUNI, Katedra sociálnípedagogiky

Agáta Jankovská
ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu

Ing. Jitka Reineltová
předsedkyně Parent Project

Bc. Anna Arellanesová

předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění

 

Dítě není diagnóza

Dítě není diagnóza
Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Děti, rodiče, i školy mají za sebou v souvislosti s pandemií COVID náročné období a další výzvy jsou nepochybně před námi. V této nejisté době Ministerstvo školství namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, naopak přichází s návrhem vyhlášky, která poškodí zavedenou praxi. Radikálně totiž omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativní dopady bude mít však nejen na ně a jejich rodiny, ale také na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové.
Spojme síly, ať tento neodůvodněný a daty ani odbornou debatou nepodložený návrh neprojde a v praxi nepoškodí děti i školy samotné!

(Pokračování textu…)

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (PDF)
Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Navrhované změny omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále žáci se SVP) na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem vylučujícím z podpory plošně celé skupiny žáků na základě druhu jejich znevýhodnění. Zásadní podpůrná opatření spočívající ve speciálně pedagogické intervenci a využití asistenta pedagoga bude totiž možné poskytnout jen některým žákům se SVP a to podle druhu jejich znevýhodnění, nikoliv na základě individuálního posouzení jejich vzdělávacích potřeb, jak stanoví školský zákon.

Na podporu asistentem pedagoga budou mít podle návrhu nárok jen žáci s mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, kombinovaným postižením a autismem. Na podporu asistentem pedagoga ztratí nárok např. žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými specifickými poruchami učení (SPU), kteří tuto podporu nyní standardně využívají a nezbytně jí potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností. Žáci s tělesným postižením nejen v souvislosti s výukou, ale i zajištěním pohybu a sebeobsluhy. Žáci s narušenou komunikační schopností k zajištění komunikace
a porozumění sdělení učitele i vzdělávacím obsahům. Žáků s SPU zase často bývá v jedné třídě hned několik, nově pro ně školy nezískají ani sdíleného asistenta pedagoga. Totéž platí pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáky cizince.

Na základě novely ztrácí pravidelnou podporu poskytovanou speciálním pedagogem např. žáci s mentálním a tělesným postižením, autismem a závažnými poruchami chování, přestože tito žáci pro úspěšné vzdělávání nezbytně potřebují nácvik specifických dovedností a reedukaci funkcí oslabených v důsledku postižení.  Předmět speciálně pedagogické péče má být totiž nově poskytován pouze žákům se zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči nebo závažnými SPU.

Návrh také omezuje možnost využívat asistenta pedagoga v základních uměleckých a vyšších odborných školách. Znemožnění podpory asistentem pedagoga v uvedených typech škol je také v rozporu se školským zákonem, který žákům se SVP stanovuje nárok na poskytování podpůrných opatření ve všech školách a školských zařízeních. Toto omezení značně ztíží ne-li znemožní žákům s těžkým zdravotním postižením účast na uměleckém a vyšším odborném vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními.

V neposlední řadě novela vyhlášky v součinnosti s novelizací nařízení vlády č. 75/2005 Sb. vyřazuje ze systému financování podpůrných opatření pedagogickou intervenci a nechává rozhodování o její realizaci v kompetenci škol. Učitelé ji budou muset nově vykonávat primárně v rámci svého úvazku. To povede k neochotě škol pedagogickou intervenci zajišťovat, což bude mít negativní dopad zejména na žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří jsou jejím prostřednictvím doučováni. Lze předpokládat, že největší dopad bude mít tato změna na romské žáky ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých se jednalo o často využívané podpůrné opatření kompenzující nedostatečnou podporu v jejich rodinném prostředí.

Platným zněním vyhlášky je nyní stanovena týdenní hodinová dotace pedagogické intervence dle závažnosti speciálních vzdělávacích potřeb žáků (1 až 3 hodiny týdně). Navrhovaná právní úprava žádnou časovou dotaci pedagogické intervence nestanoví dokonce ani negarantuje, že bude vůbec realizována. Jedná se přitom o nejčastěji využívané podpůrné opatření, jak vyplývá
z důvodové zprávy (v roce 2019 bylo ve školách realizováno 23 133 pedagogických intervencí).

Prováděcími předpisy nižší právní síly nelze omezovat práva a povinnosti stanovené zákonem a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána. Právo na podpůrná opatření mají na základě § 16 školského zákona všichni žáci se SVP, kteří je “nezbytně potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními”. Podle školského zákona podpůrná opatření v 1. stupni poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení potřeb žáka, zatímco potřebu podpůrných opatření 2. až 5. stupně u konkrétních žáků určují na základě diagnostiky odborníci ze školských poradenských zařízení. Plošné omezení nároku na podpůrná opatření jen na některé druhy znevýhodnění bez zhodnocení individuálních potřeb jednotlivce je se zákonem stanoveným postupem v zásadním rozporu.

Plošné omezení poskytování podpůrných opatření v praxi poškodí zájmy těch nejzranitelnějších – dětí a mladých lidí se SVP především dětí s těžším zdravotním postižením, které potřebují ve vzdělávání intenzivnější podporu. Negativní vliv bude mít ale i na jejich učitele, spolužáky a kvalitu vzdělávání celkově. Učitelé budou muset vynakládat větší úsilí, aniž by jim byla zajištěna adekvátní podpora.

Pokud je státní politikou České republiky inkluze a podpora osob se zdravotním postižením, a to na základě přijatých mezinárodních závazků i platné vnitrostátní úpravy, musí k tomu vytvářet ve školách odpovídající podmínky. Úkolem státu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je aktivně pomáhat lepší implementaci systému podpůrných opatření v praxi a reagovat na její potřeby kontinuální systémovou podporou spočívající např. ve vytvoření jednotné metodiky pro školská poradenská zařízení ke stanovování podpůrných opatření. K tomu by měly směřovat i další novelizace prováděcích předpisů. A nikoliv k omezování školským zákonem garantované podpory, kterou školy ke vzdělávání dětí se SVP nezbytně potřebují, jak se bohužel v posledních letech opakovaně děje.

Děkujeme všem společnostem, aliancím, střechám i jednotlivcům, kteří našemu stanovisku veřejně vyjadřují podporu a usilují o změnu tohoto ohrožujícího návrhu s námi. Stanovisko dále podpořili:

Fórum rodičů

Sekce pro dětskou diabetologii České diabetologické společnosti JEP

Slovo 21                                                                                                                                                                                                                          

 

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (v PDF)
Grafika Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

 

 

 

 

 

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

“Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.”

Výzva k omezení nároků na distanční domácí výuku dětí v době karantény

Výzva k omezení nároků na distanční domácí výuku dětí v době karantény

Výzva je v grafické podobě
ke zhlédnutí a stažení ZDE.

Současná situace klade vysoké nároky na všechny zúčastněné – děti, rodiče i učitele. Všichni se v této době učíme, jak zvládnout vzdělávání dětí v  mimoškolním prostředí. Zkušenosti uplynulých dvou týdnů ukazují, že se ne vždy daří najít rovnováhu mezi požadavky kladenými ze strany škol a časovými a psychickými kapacitami rodičů a dětí. Musíme myslet také na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž vzdělávání je specifické, a pro jejich rodiče výrazně obtížnější.  Krom toho jejich rodičům mohou z nejrůznějších důvodů scházet potřebné kompetence, pomůcky či technické vybavení. Tlakem na výstupy a výkon jen ještě více prohlubujeme rozdíly mezi dětmi z různého socioekonomického prostředí a s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Naléhavě proto žádáme Ministerstvo školství, aby  požadavky škol omezilo  na stěžejní učivo, a nedocházelo tak k přetěžování dětí, rodičů ani učitelů; aby distanční výuku cíleně koordinovalo a aktivně prosazovalo jasná a srozumitelná doporučení pro praxi.

Velké množství úkolů, které některé školy zadávají, již nedopadá jen na rodiče, kteří v době karantény docházejí do zaměstnání. Velká část rodin začíná pociťovat existenční obavy z důvodu výpadku příjmu nebo obavy ze  ztráty  zaměstnání, což výrazně omezuje kapacitu rodičů věnovat se učení s dětmi. A řada rodičů k tomu prostě nemá potřebné kompetence.

S délkou trvání restriktivních opatření budou existenční starosti rodin ještě sílit. S narůstajícím počtem nemocných bude stále více rodin zaměstnáno péčí a obavami o své nejbližší. Pro stále více rodičů se stane vyhledávání informací, se kterými se setkali naposledy, když sami chodili do školy, luxusem, který si nebudou moci dovolit.

Omezme proto požadavky na základní učivo, které je nezbytné pro zvládnutí dalšího klíčového vzdělávacího obsahu, a podpořme školy ve vypuštění učiva, které nezbytné není.  K takovému doporučení již přistoupili například na Slovensku. Obdobné opatření by mělo platit i u nás!

Studijní nároky a úkoly by měly být v co největší míře individualizované a měly by zohledňovat nejen možnosti a individuální potenciál dětí (schopnost se sám učit), ale  i možnosti jejich rodičů (kompetence, technologie, časové možnosti). Měly by být otevřené a dát dětem možnost se co nejvíce realizovat v oblastech, které jsou jim blízké a cílit spíš na posilování kompetencí než na nabývání vědomostí.

Současně doufáme, že tato krize uspíší plánovanou kurikulární reformu, jejímž cílem je podstatná redukce vzdělávacího obsahu a především zaměření se na rozvoj kompetencí pro život. Zkušenost, kterou děti v současné době procházejí, je sama o sobě obrovskou životní lekcí, se kterou se ani většina z nás dospělých nikdy nesetkala. Pomozme jim tuto nelehkou situaci  zvládnout a odnést si z ní co nejvíce. Vysvětlujme dětem to, co děje kolem nich, co samy mohou dělat, aby tuto mimořádnou dobu přečkaly co nejlépe, učily se pomáhat sobě i druhým, a celkově nabyté zkušenosti uplatnily ve svém dalším životě.

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

„Chceme, aby se všechny děti učily naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházely připravené na výzvy a příležitosti světa 21. století.“, to je vize projektu eduzměna, do kterého se Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) jako jeden ze sedmi vybraných obsahových partnerů na konci května zapojila. Dalšími partnery jsou EDUin, Elixír do škol, JOB – spolek pro inovace, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Step by step a Unie rodičů.

Realizaci projektu iniciuje Nadační fond Eduzměna, za nímž stojí čtyři velké české nadace Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF. Společně plánují podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí v České republice vedoucí ke komplexní společenské proměně.

Prvním úkolem je vytvoření Modelu regionální podpory vzdělávání, který povede k rozvoji všech škol ve vybraném území a výběr vhodného regionu (obce s rozšířenou působností) pro jeho odpilotování po dobu 5 let. Do projektu budou zapojeni všichni aktéři vzdělávání v daném území, a to děti, rodiče, učitele, ředitele, zřizovatele, ale také zaměstnavatele, politiky i místní organizace. Působení v regionu bude průběžně vyhodnocovat Schola Empirica, tak aby bylo průběžně možné hledat cesty, jak naplnit společný cíl – očekávaný rozvoj v oblasti vzdělávání.

V rámci Eduzměny chceme přispět k tomu, aby školy ve vybraném regionu byly bezpečným a vstřícným prostředím pro všechny děti. Chceme podpořit funkční strategie komunikace s dětmi a diferencované výukové přístupy a metody, které prospívají dětskému duševnímu zdraví a rozvíjejí psychosociální kompetence dětí. Chceme podpořit posilování kompetencí pedagogů v oblasti využívání individualizovaných metod vzdělávání, diferenciace vzdělávacích cílů a obsahů a individuálního hodnocení pokroku každého žáka. Zásadní je pro nás také podpora multidisciplinární spolupráce se zdravotnickým a sociálním sektorem v zájmu dítěte.

Z dat ČŠI, systémových projektů, a dalších výzkumů vnímáme vysokou potřebu po funkční metodické podpoře, vzdělávání a inspiraci k prevenci kázeňských problémů, rozvíjení psychosociálních kompetencí dětí a jejich zdravé seberegulace. Z mezinárodních výzkumů také vyplývá, že české děti nechodí do školy příliš rády. Bezpečné vztahové prostředí, emoční pohoda a duševní zdraví dětí i učitelů je základní a hlavní předpoklad pro to, aby se děti ve školách mohly učit, zažívat úspěch, mít ze vzdělávání radost a rozvíjet svůj potenciál. Vytvoření takového prostředí je základní podmínkou úspěšného rozvoje akademických dovedností.

Těšíme se na spolupráci s eduzměnou, obsahovými partnery i všemi aktéry z vybraného regionu!

Informace k zápisu do základních škol – díl druhý

Informace k zápisu do základních škol – díl druhý

V tomto textu se zaměříme na informace o možnostech přípravy na školní docházku, které by se měl zákonný zástupce u zápisu dozvědět. Jak jsme již uvedli v prvním dílu Informací k zápisu do ZŠ, musí pověřený učitel nebo ředitel školy v průběhu zápisu zákonného zástupce prokazatelně informovat o tom, v jakých oblastech a prostřednictvím jakých činností lze podpořit rozvoj dítěte v období do zahájení školní docházky. Konkrétní rozsah a obsah těchto informací není legislativně stanoven, je však doporučeno vyjít ze dvou oficiálních zdrojů popisujících očekávané schopnosti a dovednosti předškoláků. Prvním z nich je Desatero pro rodiče dětí předškolního věku a druhým Konkretizované očekávané výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Oba dokumenty popisují, jaké konkrétní schopnosti a dovednosti by mělo dítě na počátku docházky do základní školy ovládat. Jejich osvojení je žádoucí u dětí průběžně podporovat vhodnými činnostmi, pokud možno takovými, které jsou pro dítě přirozené a zábavné. (Pokračování textu…)

Informace k zápisům do základních škol – díl první

Informace k zápisům do základních škol – díl první

V tomto týdnu začaly zápisy do základních škol, které školy budou moci organizovat až do 30. dubna. První změnou oproti předchozím letům je tedy samotný termín zápisu, který se posunul o několik měsíců. Nově je v novele vyhlášky č.  48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky blíže popsán postup základní školy v průběhu zápisu. Zápis se skládá z formální části, kdy zákonný zástupce dítěte požádá o zápis a předá vyplněnou žádost o přijetí ke vzdělávání v dané škole. K zápisu třeba přinést vlastní občanský průkaz a rodný list dítěte. Některé školy požadují i kartu pojištěnce zdravotní pojišťovny. (Pokračování textu…)