pro zřizovatele

domů / pro zřizovatele

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

  1. Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

  1. Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

  1. Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

 V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

 

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021  zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

On-line diskuze  Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie (PDF) : Děti by na náročné situace neměly být samy.

Současná pandemie má rozsáhlý dopad na životy dětí v mnoha oblastech. Děti i jejich rodiče proto potřebují dostatek informací, podpory i možností, kam se kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc. Vyplynulo to z online diskuze, kterou jsme uspořádali u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

“Diskuze o tom, jak se současná pandemie dotýká základních práv dětí i jejich duševního zdraví neměla být bez toho, aniž by při ní zazněly hlasy těch, kterých se týká – tedy samotných dětí,” popisuje důležitý prvek diskuze Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Své dotazy proto během ní panelistům pokládali žáci ze čtyř škol z různých míst republiky (Praha, Most, Velké Hamry, Velvary) a ti na ně během diskuze bezprostředně reagovali. Děti tak měly unikátní možnost zeptat se třeba ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. 

Jak dopadá pandemie na život dětí

„Děti byly jednou ze skupin, která karanténu snášela nejhůře. Dokládají to například údaje o tom, že během jarní karantény třikrát stoupl počet telefonátů na Linku důvěry. Ze statistik, které máme k dispozici, je také vidět, že pandemie vedla k nárůstu počtu případů domácího násilí. Dopady na běžný život dětí jsou také nesporné. Několika telefonáty nebo videohovorem se nedá nahradit společný čas dětí po škole nebo po školce,“ shrnul v úvodu diskuze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček některé ukazatele, které potvrzují řadu negativních dopadů pandemie na životy dětí.

Branislava Marvánová-Vargová z organizace ROSA připomněla, že je zde zároveň řada dalších skupin ohrožených dětí, o kterých se tolik nemluví. Na jejich životy však má pandemie také silný dopad. „Chtěla bych upozornit na situaci dětí, které vyrůstají v rodinách, kde dochází k domácímu násilí. Pro tyto děti není domov, kde teď musely trávit absolutní většinu času, bezpečným místem. Jde o děti, pro které přijít domů a zavřít dveře neznamená klid a bezpečí. Je to mnohdy bohužel spíše naopak. Školy, kroužky, možnost jít ven jsou pro takové děti často zdrojem energie, pocitu bezpečí a toho, že ta situace jde zvládnout,“ uvedla. Ředitelka Dětského domova Korkyně Tereza Jandová popsala situaci dětí vyrůstajících v dětských domovech. V řadě z nich docházelo k omezování návštěv, pokyny ze strany státu k těmto institucím nebyly mnohokrát sjednocené. „Museli jsme hledat alternativní formy  pro setkávání. I zde totiž chtěli děti i rodiče mít informace o tom druhém, že je v pořádku. Právo dětí na to vidět své rodiče určitě bylo v některých chvílích dost omezeno.“

Jak si děti i rodiče mohou ulevit od stresu

Ve druhé části diskuze účastníci odpovídali na dotazy dětí. Jeden z nich se týkal toho, jak mohou děti pomoci rodičům, aby nebyli tolik ve stresu. „Je skvělé vidět, že děti myslí na to, aby i rodičům bylo dobře, protože i pak bude dobře i jim. Je důležité, aby rodiče o sebe pečovali, aby mohli dobře pečovat o děti. Podobně jako v letadle, kdy se při poklesu tlaku říká: nejprve dejte kyslíkovou masku sobě, pak dítěti,“ poznamenala Branislava Marvánová-Vargová. „Je třeba přijmout fakt, že cítit nejistotu a stres je dnes úplně normální. První krok je tedy pojmenovat a přijmout to, pak se můžeme dívat na to, co potřebujeme,“ doplnila později. Všichni diskutující poté i na základě vlastních zkušeností během karantény popisovali, že jedním ze zdrojů, který může rodičům i dětem pomáhat čerpat potřebnou energii, je příroda. Doporučili dětem i dospělým časté vycházky do ní, sportovní aktivity. Dále upozornili na to, že děti stejně jako dospělí potřebují mít dostatek informací o tom, co a proč se právě kolem nich děje. Měly by také mít možnost doptávat se na podrobnosti lidí, kterým důvěřují. Jeden z dotazů mířil přímo na situaci žáků devátých tříd a maturantů, kteří jsou teď víc než kdy jindy nervózní z toho, jak budou vypadat jejich letošní závěrečné či přijímací zkoušky. 

Učitelka ze základní školy v Horním Slavkově Monika Kuklová popsala společný rituál, který si během karantény zavedly s dcerou. Každé ráno se setkaly u společné snídaně a povídaly si o tom, jak se mají, co se nám v noci zdálo. Poté se odebraly k počítačům a setkaly se opět u společného oběda.

Na koho se děti mohou obracet s prosbou o pomoc

„Děti by na náročné věci určitě neměly být samy. Potřebují podporu, někoho, s kým mohou o své situaci mluvit. Je důležité připomenout i to, že každý máme právo na bezpečí. Pokud se tak necítíme, máme mít možnost obrátit se kdykoliv na dospělé nebo na pomáhající organizace,“ uvedla v závěrečné části diskuze Branislava Marvánová-Vargová. Ministr Petříček upozornil na webovou stránku Právo na dětství, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta srozumitelně představuje všechny základní informace o právech dětí. Pokud má jakékoliv dítě pocit, že jsou nějakým způsobem omezována jeho práva, doporučili mu diskutující obrátit se na kohokoliv, komu důvěřuje – ať už je to kamarád, učitel nebo pracovník krizové linky. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v závěru diskuze zveřejnila seznam kontaktů na nejznámější pomáhající organizace, na které se děti mohou obracet s žádostí o pomoc v různých situacích.

 

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Kontakty pomoci

Kontakty pomoci

Krizové linky

Děti

Rodiče

Pomáhající profese

Oběti domácího násilí

Další linky

 

Online pomoc 

 

Sociální a krizové služby

 

Finanční a materiální pomoc

 

IT vybavení a internetové připojení

 

Doučování

 

Podpora dětí se SVP a dětí se sociálním znevýhodněním

 

Metodická podpora pro ředitele, učitele a rodiče

 

Další materiály a inspirace

 

Souhrnné informace ke koronaviru

 

 

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním
Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním (ke stažení v PDF)

Žáci se sociálním znevýhodněním jsou ohroženi školním neúspěchem i za běžných podmínek a v době distančního vzdělávání se jejich situace ještě významně zhoršuje. Oproti běžné výuce je distanční vzdělávání hodně založené na podpoře rodičů, ta ale sociálně znevýhodněným žákům často chybí, proto je u nich více než jinde nutná aktivní role školy. Základem distanční výuky je kontakt s učitelem v online prostředí, žákům se sociálním znevýhodněním ale chybí pro tuto formu práce potřebné vybavení, připojení na internet, klidné domácí prostředí – i s tím je potřeba počítat. Důležitou roli pak sehrává i zvýšená míra stresu, která může v době domácí karantény vznikat u žáků žijících na ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách, škola by tak měla sehrávat významnou roli i v podpoře celkové psychosociální kondice žáků.

Následující doporučení vycházejí primárně z výzkumné sondy ¹, která byla realizována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zmapovala zkušenosti s distančním vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků u šesti základních škol. V kombinaci s některými dalšími postřehy z praxe se pro zajištění distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků dosud ukázala jako žádoucí tato opatření:

1. Zajistit žákům technické vybavení pro online výuku

Při zajištění potřebného vybavení a internetového připojení školy často spolupracují s neziskovými organizacemi, s místní samosprávou nebo i s podnikatelskými subjekty.

2. Při online výuce respektovat soukromí žáka

Řada žáků se sociálním znevýhodněním nemá doma pro výuku vhodné podmínky, je tak třeba respektovat, že preferují práci s vypnutými kamerami nebo že se někdy nemohou výuky zúčastnit.

3. Učit učitele, žáky i rodiče jak participovat na online výuce

Nejen v čase uzavření škol, ale už i v době probíhající prezenční výuky je potřeba podporovat učitele, žáky i rodiče žáků v jejich schopnosti používat online výukové technologie.

4. Zvážit dočasnou úpravu kurikula

Ve výuce je vhodné se zaměřit na ta témata, která mají využití v každodenním životě. Podpořit motivaci žáků zařazením projektových aktivit, výtvarných a hudebních činností, her.

5. Do online podoby převést i doučování žáků

Na organizaci online doučování mohou spolupracovat učitelé, asistenti, vychovatelé ze školní družiny, ale i třeba studenti pedagogických oborů nebo další dobrovolníci.

6. Zprostředkovat výukové materiály v tištěné podobě

Tištěné výukové materiály lze rozdávat žákům a rodičům ve škole (z okna, pomocí boxů ve vrátnici) nebo i v místě bydliště – rozvoz mohou zajistit například asistenti pedagoga.

7. Zajistit podporu „jeden na jednoho“

Pokud nelze výuku žáka realizovat distančně, je žádoucí vytvořit podmínky pro individuální osobní práci učitele/asistenta s žákem – ve škole, u žáka doma, venku, nebo v jiném vhodném prostředí.

8. Zachovat školní obědy

Je-li to organizačně možné, zachovat školní obědy pro žáky, kteří je běžně mají dostupné zdarma, nebo odpovídající zajistit alternativu (např. odběr obědů od poskytovatelů sociálních služeb).

9. Zabezpečit psychologickou podporu žáků

Zajistit kontakt žáků se školními psychology a výchovnými poradci, ideálně jak online, tak i osobně. Psychickou podporu žáků promítnout do online třídnických hodin.

10. Spolupracovat s neziskovkami a sociální službami

Využít podporu nestátních neziskových organizací a sociálních služeb při shánění vybavení pro žáky, při zajištění kontaktu s rodinami žáků, při doučování žáků.

11. Spolupracovat s místní samosprávou

Požádat obecní a městské úřady o pomoc se sociální prací v rodinách žáků, se zajištěním internetového připojení, se zpřístupněním možnosti tisku v kanceláři úřadu.

¹Zdroj: NĚMEC, Z. WALTEROVÁ, I.; KRUKOVÁ, L.: Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním. Rukopis článku, aktuálně v recenzním řízení časopisu Speciální pedagogika.

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami  při vzdělávání distančním způsobem

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem (PDF)

Po uzavření speciálních škol se aktuálně většina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělává distančním způsobem. Děti se SVP a jejich rodiny potřebují k distančnímu vzdělávání maximální možnou podporu ze strany školy i systému. Jejich vzdělávaní rozhodně nemůže zůstat jen na jejich rodinách. Podpora musí směřovat zejména k rodinám dětí vyžadujících nepřetržitou péči, které se nemohou plnohodnotně vzdělávat on-line formou. Dále také k rodinám dětí socioekonomicky znevýhodněných, které nemají k online výuce patřičné vybavení nebo podmínky. Zvýšená podpora musí směřovat také za dětmi ohroženými násilím v rodině, dětmi s duševním onemocněním a dětmi s odlišným mateřským jazykem. Všechny tyto děti i nadále potřebují individualizovanou podporu ve vzdělávání, poskytovanou podle jejich možností v domácím prostředí nebo v prostorách školy. V opačném případě hrozí, že tak jako na jaře ze systému vzdělávání znovu zcela vypadnou tisíce nejvíce zranitelných dětí a opět se ještě více prohloubí vzdělávací nerovnosti. Jejich řešení je přitom jedním z hlavních cílů vládou nedávno schválené Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

 

Žádáme MŠMT a vládu, aby:

 

  1. Zavření škol pro děti se SVP omezili jen po nezbytně nutnou dobu s následnou možností volby rodičů mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Návrat dětí se SVP do speciálních i běžných škol by měl být umožněn co nejdříve, hned s první vlnou rozvolňovacích opatření. Všem rodinám by mělo být v těchto nestandardních podmínkách umožněno podle situace dítěte a rodiny volit mezi prezenční výukou ve škole a pokračováním v distančním vzdělávání bez ohrožení nároku na ošetřovné.

 

  1. V přijatých vládních usneseních a komunikaci směrem ke školám zohlednili nutnost individualizované osobní podpory dětí se SVP

Děti se SVP mají právní nárok na individualizovanou podporu ve vzdělávání a poskytování přiznaných podpůrných opatření. V běžných i speciálních školách se vzdělávají se zvýšenou personální, poradenskou i materiální podporou. Tu je třeba zachovat i při vzdělávání distančním způsobem a platných krizových opatřeních. Pro některé děti se SVP není ani individuální distanční podpora z řady různých důvodů možná. Ty je pak třeba podpořit osobně v jejich domácím prostředí nebo individuálně v prostorách školy. Na to je třeba také myslet při formulaci aktuálních krizových vládních opatření a systémově zajišťovat kontinuitu podpory těch nejzranitelnějších skupin dětí, které potřebují ve vzdělávání nejintenzivnější podporu. Kupříkladu výjimky z výkonu povolání a činnosti je nutné vztahovat kromě sociálních, zdravotních a dalších služeb také jmenovitě na služby školské a výjimky z omezení pobytu na veřejně přístupných místech v počtu nejvýše 2 osob, které se vztahují i na vzdělávání ve školách a školských zařízeních, vykládat také ve prospěch dětí se SVP, které se nemohu vzdělávat online a potřebují individuální podporu v prostorách školy. Tyto možnosti zvýšené podpory znevýhodněných dětí je dále nutné školám ze strany MŠMT jednoznačně a srozumitelně komunikovat, aby v praxi nedocházelo k pochybám, zda je možné v době nouzového stavu a omezení pohybu dětem osobní podporu ve škole nebo v domácím prostředí poskytovat.

 

  1. Monitorovali ve spolupráci s MAPy, zřizovateli a řediteli škol aktuální situaci jednotlivých žáků

Ve spolupráci s aktéry vzdělávání je třeba aktivně získávat a vyhodnocovat aktuální data ze škol a monitorovat situaci jednotlivých žáků. Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou, poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu tak, aby tisíce dětí nezůstaly mimo systém jako tomu bylo na jaře.

 

  1. Zajistili nárok všech rodičů na ošetřovné

Rodiče dětí se SVP musí mít nárok na ošetřovné minimálně ve stejném režimu jako ostatní rodiče. U rodičů dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením bez věkové hranice 10 let věku dítěte a ideálně také ve zvýšené sazbě. Nelze opomenout rodiče dětí se zdravotním postižením, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a vykonávají ze zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 6 písm. c) samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné osoby. Je neakceptovatelné, aby z důvodu zákonné výjimky o nárok na ošetřovné přišli.

 

Žádáme ředitele škol a zřizovatele, aby:

 

  1. Monitorovali a maximálně podpořili děti, které nejsou schopné nebo se nemohou vzdělávat online či jiným distančním způsobem

Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou nebo adekvátních podpůrných opatření, je třeba poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu.

 

  1. K zajištění podpory dětem a jejich rodinám využívali všechny dostupné možnosti

Při distančním vzdělávání je nutné využívat nejen online výuku a samostatné plnění zadaných úkolů, ale také osobní konzultace a individuální výuku v prostorách školy nebo v domácím prostředí, za předpokladu dodržení požadovaných hygienických opatření. Stejně jako sociální služby nadále fungují pro děti i dospělé s potřebou podpory na osobní bázi, je nezbytné umožnit zvláště zranitelným dětem osobní setkávání a společnou práci zejména s asistenty pedagoga doma nebo ve škole. Ve spolupráci se studenty a dobrovolníky je možné zajišťovat dětem i jejich rodinám další individuální podporu ve vzdělávání včetně doučování (např. Zapojme všechny, Talentify.me, dobrovolnictví).

 

  1. Zajistili pravidelný kontakt pracovníků školního poradenského pracoviště s ohroženými dětmi a pravidelné konzultace rodičům

Pracovníci školního poradenského pracoviště by měli aktivně iniciovat a udržovat kontakt se všemi ohroženými dětmi a poskytovat jim podporu. Školy by měly všem rodičům zajistit možnost pravidelných konzultací se školními poradenskými pracovníky případně i formou pravidelných online setkání. O této možnosti by měli být rodiče informováni běžnými komunikačními kanály školy.

 

  1. Směrovali potřebné rodiny na podpůrné služby v území

Školy by měly monitorovat rodiny se zvýšenou potřebou podpory a informovat je o podpůrných zejména sociálních a zdravotních službách v území (nízkoprahová zařízení, respitní služby, asistence, krizové linky, psychologové, psychiatři) a také o službách dobrovolníků a možnostech doučování ze strany studentů.

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

 

Nápadna denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)

45 minut práce (maximálně)

malá pauzas 90 sekundami chůze a 60 sekundami dýchacího cvičení (viz obrázek čtvercového dýchání na další stránce)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – tanec a pak relaxační hudba (například z níže uvedených playlistů… napřed se věnujte tanci, pak si lehněte a relaxujte při relaxační hudbě)

https://open.spotify.com/playlist/4AxxuV4b3FauYUVXQgMtow?si=g_KS4SfYTSy4qMWtkrAoAQ

https://open.spotify.com/playlist/0qeRYZTwPQbMcrivlgMhAw?si=dv78YSqaTrW-2uCjKbakQw

https://open.spotify.com/playlist/0CulFYUbYhGKXrEqAZA117?si=yMMuvFAsQ0iAOY0sV_cXsw

45 minut práce (maximálně)

přestávka na oběd (bez pracovních a školních úkolů, věnujte se konverzaci a sociálnímu kontaktu)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – 3 minutové mindfulness – cvičení plného uvědomění soustředění (s aplikací Mindfulness) pozn. překl: Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání. https://apps.apple.com/us/app/the-mindfulness-app/id417071430

45 minut práce (maximálně)

 konec práce a školy – přechodná aktivita

 

Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Mělo by to být něco jednoduchého, jako bychom si na hlavu posadili zvláštní školní/pracovní klobouk či oblékli sako nebo šálu a potom si to na přestávku nebo po skončení denních školních nebo pracovních povinností zase sundali.

 

Jak provádět čtvercové

Postupujte prstem od horního levého rohu po směru hodinových ručiček. Pomalu a hluboko vdechujte nosem, napočítejte do čtyř a posunujte se prstem do pravého horního rohu. Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního pravého rohu. Vydechujte ústy, opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního levého rohu. Na čtyři doby odpočívejte s posunujte prst zpět do pravého horního rohu, kde se začnete opět nadechovat. Opakujte pětkrát.

 

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

DOPORUČENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY PŘI PŘECHODU SPECIÁLNÍCH ŠKOL NA DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (PDF)

Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) zůstaly v provozu i v době mimořádných opatření a přechodu většiny škol na vzdělávání distančním způsobem. Důvodem zachování prezenčního provozu byla především potřeba intenzivnější individualizované podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání. Ta zároveň zvyšuje celkovou zátěž jejich rodin, která už je beztak veliká v důsledku zajišťování každodenní nepřetržité péče. Chtěli bychom všem pracovníkům speciálních škol poděkovat za jejich úsilí a nasazení v těchto nelehkých dobách.

Situace v České republice je však aktuálně natolik kritická a zároveň odlišná od jarní vlny pandemie. Dramaticky stoupající počet nakažených i vysoká smrtnost kvůli COVID-19 jsou alarmující. Ochrana života a zdraví všech zúčastněných musí být na prvním místě a je nutné na současnou epidemiologickou situaci reagovat adekvátně a flexibilně.

Žádáme Ministerstvo školství a vládu, aby na základě aktuální epidemiologické situace zajistili žákům speciálních škol a jejich rodinám maximální možnou podporu nejen při vzdělávání distanční způsobem a současně dočasně omezili prezenční provoz speciálních škol po nezbytně nutnou dobu. K zajištění podpory doporučujeme zejména:

  • Ze strany státu:

Zavření speciálních škol omezit jen na dobu nezbytnou

Speciální školy by měly být vzhledem k aktuální situaci uzavřeny a zůstat zavřené jen po dobu z bezpečnostního hlediska nezbytně nutnou. Jejich opětovné otevření by se mělo plánovat hned v prvních vlnách rozvolňovacích opatření. Po znovuotevření by zároveň rodičům mělo být umožněno rozhodnout, zda pro své dítě nadále preferují distanční či prezenční vzdělávání bez ohrožení jejich nároku na ošetřovné. Také pedagogickým pracovníkům s vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by mělo být umožněno i nadále pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Doporučujeme ve speciálních školách nejen umožnit distanční vzdělávání žáků, ale zároveň umožnit, doporučit a systémově zajišťovat alternativní možnosti zvýšené podpory dětem a jejich rodinám v oblasti školských i sociálních služeb. Mimo současné kapacity těchto služeb by se mohli aktivně zapojit také studenti středních pedagogických škol a pedagogických fakult například v rámci plnění speciálně pedagogických předmětů a praxí. Děti navštěvující speciální školy potřebují zvýšenou podporu ve vzdělávání nad rámec obvyklé online výuky. Potřebují individuální cílenou podporu ve vzdělávání, kterou lze realizovat i ve spolupráci se sociálními službami. 

Zajistit celkovou podporu rodin 

Rodiče dětí s vážnějšími zdravotními hendikepy musí zajistit nejen vzdělávání, ale také nepřetržitou a vyčerpávající péči o své dítě, na kterou bez obvyklých služeb zůstávají osamocení. Z šetření Aliance pro individualizovanou podporu mapujícího Dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR vyplývá, že v průběhu první vlny pandemie zůstala veškerá péče většinou na pečujících osobách a rodinách. Rodiny byly výrazně přetížené a osoby se zdravotním postižením i pečující velmi negativně pociťovali výpadek všech běžně dostupných a využívaných služeb (zdravotních, sociálních a školských). Obdobná situace by se již neměla opakovat. Pro pečující musí zůstat k dispozici alespoň základní podpůrné služby například osobní asistence, odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby apod.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Doporučujeme, aby všichni rodiče dětí navštěvujících speciální školy, které mají zvýšené nároky na podporu ze strany rodiny, měli nárok na ošetřovné bez limitu věku dítěte po celou dobu trvání distančního vzdělávání. Zaměstnaní rodiče (včetně rodičů pracujících na DPP a DPČ) dětí do věku 10 let mají aktuálně nárok na ošetřovné ve schválené výši 70 % vyměřovacího základu. Na ošetřovné budou mít nárok i OSVČ, a to zpětně na základě výzvy, která bude zveřejněna na  začátku listopadu. Rodiče dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením mají nárok na ošetřovné bez věkové hranice 10 let věku dítěte. 

  • Ze strany speciálních škol:

Zajistit  zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Zmapovat aktuální potřeby dětí a jejich rodin a pružně na ně reagovat. Zajistit vzdělávání a kontinuitu v poskytování přiznaných podpůrných opatření v souladu s Metodickým doporučením MŠMT ke vzdělávání distančním způsobem i nad jeho rámec. Pracovat s dětmi i v distančním režimu především individuálně. Tam, kde není s dítětem z důvodu jeho znevýhodnění možná online komunikace a výuka, zajistit osobní podporu dětí v jejich přirozeném prostředí nebo v prostorách školy za dodržení bezpečnostních opatření.

Informovat rodiny o možnosti využití poradenské služby školy

Vzdělávání dětí se SVP v distančním režimu je specifické a výrazně náročnější. Rodičům k němu obvykle v různé míře schází potřebné dovednosti, vzdělání, pomůcky i vybavení. Informujte rodiče, na koho se mohou se svými dotazy a žádostmi o podporu obracet. K dispozici by jim měli být pracovníci školního poradenského pracoviště nebo školského poradenského zařízení i pedagogové jejich dětí. 

Zapůjčit dětem speciální učebnice a pomůcky

Děti se SVP ve školách využívají ke vzdělávání řadu speciálních učebnic a speciálních a kompenzačních pomůcek. Je vhodné alespoň ty, které jsou pro vzdělávání dítěte stěžejní, rodině na dobu vzdělávání distančním způsobem zapůjčit do domácího prostředí (například na základě smlouvy o výpůjčce).

Neponechat žádné dítě bez kontaktu se školou

Některé děti, zejména ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nemají k dispozici techniku pro online komunikaci a výuku, přičemž jim i jejich rodičům mohou také scházet kompetence k jejímu užívání. Některé děti nemají v rodině podporu ke vzdělávání. Školy si již na jaře zmapovaly, o které děti se jedná, a aktuálně je třeba jim zajistit zvýšenou podporu pro vzdělávání distančním způsobem. Zapůjčit potřebnou techniku a připojení včetně edukace jak s ní zacházet, zajistit jiný vhodný či doplňující způsob komunikace a vzdělávání dítěte a/nebo podpořit ho osobními návštěvami či využít spolupráce se sociálními službami.

Spolupracovat se sociálními službami a dobrovolníky

Speciální školy nejsou v podpoře znevýhodněných dětí samy. Mohou spolupracovat s dostupnými sociálními službami. Při podpoře a vzdělávání dětí se zdravotními hendikepy je vhodné spolupracovat například se službami osobní asistence nebo respitními službami, při podpoře socioekonomicky znevýhodněných dětí pak zejména se sociálně aktivizačními službami a nízkoprahovými zařízeními. Školy také mohou aktivně vyhledávat dobrovolníky z řad studentů pedagogických škol a fakult či například skautů a využít spolupráce s nimi. 

  • Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organismus, je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu a lehké stravy zvažte pravidelné užívání vitamínů a minerálů ze strany pedagogů i dětí docházejících do školy. 

Vnímat potřeby dítěte a nastavit bezpečné prostředí

Také pro děti je současná situace náročná. Pomozte jim zvládat stres. Mluvte s nimi o aktuální situaci, naslouchejte, věnujte jim čas a pozornost a maximálně je podporujte. Pečujte o dobré vztahy a klima. Distanční vzdělávání umožňuje individualizovat a pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Výuku prokládejte odpočinkem, relaxací a pohybem. Využít můžete také relaxační a manipulační pomůcky. Využívejte k učení také hry a praktické domácí činnosti. Více tipů k distančnímu vzdělávání pro rodiče dětí najdete v našem Desateru nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Umět požádat o pomoc

Bezplatnou psychologickou pomoc pro pedagogy i rodiče řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí NPI ČR na webu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Online psychologické poradenství pro pomáhající profese poskytuje také Sociální klinika. Pro konzultaci svých obtíží můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

 

Otevřený dopis ministru školství

Otevřený dopis ministru školství

Dopis v PDF ke stažení zde.

Vážený pane ministře,

rádi bychom Vám nabídli spolupráci při úpravách legislativy v oblasti inkluzivního vzdělávání aktuálně návrhu na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S obavami sledujeme aktuální vývoj v oblasti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zejména návrhy na omezování některých podpůrných opatření a vázání jejich poskytování jen na určitá znevýhodnění stejně jako rušení možnosti podpory asistentem pedagoga v ZUŠ a VOŠ.

Jsme si plně vědomi skutečnosti, že inkluze je dlouhodobý proces, a že je stále třeba identifikovat a systémově reagovat na překážky, které brání její dobré implementaci v praxi. Domníváme se však, že navržené změny mají potenciál společnému vzdělávání v České republice více uškodit než pomoci. Věříme, že spolupráce s organizacemi a odbornými akademickými pracovišti, které se tématu inkluze v České republice dlouhodobě věnují, může pomoci lépe identifikovat skutečné překážky, na které školy při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v praxi narážejí a může přispět k lepší implementaci inkluze v České republice.

V zastoupení našich organizací a pracovišť Vám proto nabízíme spolupráci a věříme, že ji neodmítnete a využijete zkušeností a expertízy odborníků, pro které je inkluze profesní téma.

V úctě,

Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková
předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání
předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte

Mgr. Zuzana Žampachová
Asociace pracovníků speciálně pedagogických center

Mgr. Petra Mazancová
předsedkyně Učitelské platformy

PhDr. Zbyněk Němec, PhD. a Mgr. Anna Kubíčková
Pedagogická fakulta UK, Katedra speciální pedagogiky

Doc. Mgr. Radim Šíp, PhD. a PhDr. Denisa Denglerová, PhD.
Pedagogická fakulta MUNI, Katedra sociálnípedagogiky

Agáta Jankovská
ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu

Ing. Jitka Reineltová
předsedkyně Parent Project

Bc. Anna Arellanesová

předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění

 

Dítě není diagnóza

Dítě není diagnóza
Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Děti, rodiče, i školy mají za sebou v souvislosti s pandemií COVID náročné období a další výzvy jsou nepochybně před námi. V této nejisté době Ministerstvo školství namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, naopak přichází s návrhem vyhlášky, která poškodí zavedenou praxi. Radikálně totiž omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativní dopady bude mít však nejen na ně a jejich rodiny, ale také na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové.
Spojme síly, ať tento neodůvodněný a daty ani odbornou debatou nepodložený návrh neprojde a v praxi nepoškodí děti i školy samotné!

(Pokračování textu…)

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Tento článek expertů z Pensylvánské státní univerzity, vydaný za podpory Nadace Roberta Wooda Johnsona, je jedním ze série textů věnovaných otázce potřeby výzkumu, praxe a zásad na podporu sociálního a emočního učení. Sociální a emoční učení se definuje jako proces, díky němuž děti i dospělí získávají a efektivně využívají znalosti, přístup a kompetence nutné k pochopení a zvládání emocí, nastavování a dosahování pozitivních cílů, schopnosti chovat se empaticky, navazovat a udržovat pozitivní vztahy a činit zodpovědná rozhodnutí.

Zdroj: www.rwjf.org/socialemotionallearning.

Článek Vliv stresu na zdraví pedagogů (PDF) zde.

 

(Pokračování textu…)

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

“Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.”

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

„Chceme, aby se všechny děti učily naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházely připravené na výzvy a příležitosti světa 21. století.“, to je vize projektu eduzměna, do kterého se Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) jako jeden ze sedmi vybraných obsahových partnerů na konci května zapojila. Dalšími partnery jsou EDUin, Elixír do škol, JOB – spolek pro inovace, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Step by step a Unie rodičů.

Realizaci projektu iniciuje Nadační fond Eduzměna, za nímž stojí čtyři velké české nadace Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF. Společně plánují podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí v České republice vedoucí ke komplexní společenské proměně.

Prvním úkolem je vytvoření Modelu regionální podpory vzdělávání, který povede k rozvoji všech škol ve vybraném území a výběr vhodného regionu (obce s rozšířenou působností) pro jeho odpilotování po dobu 5 let. Do projektu budou zapojeni všichni aktéři vzdělávání v daném území, a to děti, rodiče, učitele, ředitele, zřizovatele, ale také zaměstnavatele, politiky i místní organizace. Působení v regionu bude průběžně vyhodnocovat Schola Empirica, tak aby bylo průběžně možné hledat cesty, jak naplnit společný cíl – očekávaný rozvoj v oblasti vzdělávání.

V rámci Eduzměny chceme přispět k tomu, aby školy ve vybraném regionu byly bezpečným a vstřícným prostředím pro všechny děti. Chceme podpořit funkční strategie komunikace s dětmi a diferencované výukové přístupy a metody, které prospívají dětskému duševnímu zdraví a rozvíjejí psychosociální kompetence dětí. Chceme podpořit posilování kompetencí pedagogů v oblasti využívání individualizovaných metod vzdělávání, diferenciace vzdělávacích cílů a obsahů a individuálního hodnocení pokroku každého žáka. Zásadní je pro nás také podpora multidisciplinární spolupráce se zdravotnickým a sociálním sektorem v zájmu dítěte.

Z dat ČŠI, systémových projektů, a dalších výzkumů vnímáme vysokou potřebu po funkční metodické podpoře, vzdělávání a inspiraci k prevenci kázeňských problémů, rozvíjení psychosociálních kompetencí dětí a jejich zdravé seberegulace. Z mezinárodních výzkumů také vyplývá, že české děti nechodí do školy příliš rády. Bezpečné vztahové prostředí, emoční pohoda a duševní zdraví dětí i učitelů je základní a hlavní předpoklad pro to, aby se děti ve školách mohly učit, zažívat úspěch, mít ze vzdělávání radost a rozvíjet svůj potenciál. Vytvoření takového prostředí je základní podmínkou úspěšného rozvoje akademických dovedností.

Těšíme se na spolupráci s eduzměnou, obsahovými partnery i všemi aktéry z vybraného regionu!

Inkluzivní pedagogika – publikace

Inkluzivní pedagogika – publikace

Publikace přináší aktualizovaný a doplněný náhled na inkluzivní pedagogiku v souvislosti se změnami a novinkami ve školské legislativě. Kniha přináší reflexi legislativních změn za poslední roky, zohledňuje výsledky výzkumů a dosavadní zkušenosti, dále přináší vymezení inkluzivní pedagogiky a jejího paradigmatu, pojednává o inkluzivní didaktice a dalších oblastech. (Pokračování textu…)

Řízení inkluze ve škole – dostupná publikace

Řízení inkluze ve škole – dostupná publikace

Řízení inkluze ve škole – Bohumíra Lazarová, Lenka Hloušková, Kateřina Trnková, Milan Pol, Josef Lukas

Publikace se věnuje tématu řízení inkluzivního vzdělávání v českých školách. První část obsahuje analýzu mezinárodního a českého politického diskurzu týkajícího se realizace inkluze ve vzdělávání v posledních dvaceti letech. Druhá část publikace se pak zaměřuje na témata spojená s řízením inkluzivního vzdělávání a ústí v analýzu výsledků vícečetné případové studie řízení inkluzivního vzdělávání v českých základních školách.

Mateřské školy – co přinese novela školského zákona v praxi?

Přehled relevantních informací pro MŠ

(Pokračování textu…)

Základní školy – co přinese novela školského zákona v praxi?

Přehled relevantních informací pro ZŠ

(Pokračování textu…)