pro školy

domů / Posts tagged "pro školy"
Napsali jsme pro Školní poradenství v praxi o systému PBIS

Napsali jsme pro Školní poradenství v praxi o systému PBIS

Pro odborný časopis určený pracovníkům školských poradenských pracovišť jsme připravili podrobný článek o systému Pozitivní podpory chování žáků ve škole (PBIS), který jsme zde nedávno představili. ČOSIV v tuto chvíli PBIS pilotně zavádí ve třech českých školách.

V článku podrobně popisujeme první ze tří úrovní intervencí využívaných v systému PBIS:

1. úroveň (hlavní obsah článku) – preventivní úroveň se sadou doporučených postupů a kroků pro žáky celé školy

2. úroveň – intenzivnější podpora v menších skupinách a kratších časových intervalech, týká se 10 až 20 procent žáků školy

3. úroveň – individualizovaná intenzivní intervence pro žáky se závažnými problémy v chování, týká se zhruba 1 až 5 procent žáků školy

V článku se seznámíte i s dalšími opatřeními, která jsou v systému využívána. Například s tím, jak uspořádat prostředí ve třídě, jaké rutinní postupy ve školách zavádět a jak pro žáky definovat očekávané chování ve škole.

Celý článek si můžete přečíst zde: https://www.rizeniskoly.cz/…/pozitivni-podpora-chovani…

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

 

Nápadna denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)

45 minut práce (maximálně)

malá pauzas 90 sekundami chůze a 60 sekundami dýchacího cvičení (viz obrázek čtvercového dýchání na další stránce)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – tanec a pak relaxační hudba (například z níže uvedených playlistů… napřed se věnujte tanci, pak si lehněte a relaxujte při relaxační hudbě)

https://open.spotify.com/playlist/4AxxuV4b3FauYUVXQgMtow?si=g_KS4SfYTSy4qMWtkrAoAQ

https://open.spotify.com/playlist/0qeRYZTwPQbMcrivlgMhAw?si=dv78YSqaTrW-2uCjKbakQw

https://open.spotify.com/playlist/0CulFYUbYhGKXrEqAZA117?si=yMMuvFAsQ0iAOY0sV_cXsw

45 minut práce (maximálně)

přestávka na oběd (bez pracovních a školních úkolů, věnujte se konverzaci a sociálnímu kontaktu)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – 3 minutové mindfulness – cvičení plného uvědomění soustředění (s aplikací Mindfulness) pozn. překl: Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání. https://apps.apple.com/us/app/the-mindfulness-app/id417071430

45 minut práce (maximálně)

 konec práce a školy – přechodná aktivita

 

Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Mělo by to být něco jednoduchého, jako bychom si na hlavu posadili zvláštní školní/pracovní klobouk či oblékli sako nebo šálu a potom si to na přestávku nebo po skončení denních školních nebo pracovních povinností zase sundali.

 

Jak provádět čtvercové

Postupujte prstem od horního levého rohu po směru hodinových ručiček. Pomalu a hluboko vdechujte nosem, napočítejte do čtyř a posunujte se prstem do pravého horního rohu. Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního pravého rohu. Vydechujte ústy, opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního levého rohu. Na čtyři doby odpočívejte s posunujte prst zpět do pravého horního rohu, kde se začnete opět nadechovat. Opakujte pětkrát.

 

Desatero nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Desatero nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Desatero je v grafické podobě ke zhlédnutí a stažení zde.

S omezením provozu škol a aktuálními mimořádnými opatřeními se rodiče opět mohou dostávat do různě obtížných situací souvisejících s výchovou a vzděláváním svých dětí, ale také do obtíží osobního, profesního, zdravotního či duševního charakteru.

Situace rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je pak specifická především ve zvýšené nutnosti podpory ze strany rodiny nejen při vzdělávání distančním způsobem a ošetření speciálních vzdělávacích potřeb, ale často také v řadě dalších běžných aktivit, které jejich vrstevníci zvládají bez podpory. Nikdy v tom ale nejsme sami a je řada míst, kam se můžeme obrátit o pomoc a podporu.

1. Komunikujte se školou

Požádejte o radu nebo se školou komunikujte, pokud jsou požadavky ze školy příliš zatěžující nebo pokud výuka distančním způsobem nefunguje. Můžete se obracet přímo na pedagogy Vašeho dítěte, na pracovní-ky školního poradenského pracoviště či na vedení školy. Rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami také na pracovníky školského poradenského zařízení (PPP či SPC), které jejich dítě navštěvuje. Poohlédnout se můžete také po doučování, které prezenčně i online nabízejí studenti pedagogických fakult a škol a nově i některé organizace poskytující zájmové vzdělávání.

2. Požádejte o podporu vzdělávání vašeho dítěte se SVP

Právní nárok dětí na poskytování přiznaných podpůrných opatření trvá i při vzdělávání distančním způsobem. Nečekejte, že škola podporu iniciuje sama, požádejte o ni proaktivně. Při jednání se školou se můžete odkázat na metodické doporučení MŠMT k výuce distančním způsobem, které téma podpory vzdělávání dětí s SVP také upravuje. Děti mají nárok na podporu asistentem pedagoga, využití služeb školního poradenského pracoviště, a to jak formou konzultací, tak formou pokračování péče speciálních pedagogů a školních psychologů, na přiznané pedagogické intervence, na zajištění informační i materiální podpory při vzdělávání, na zapůjčení školních kompenzačních a speciálních pomůcek a učebnic a dalších materiálů, které pomohou dětem při studiu z domova. Domluvte se s učitelem Vašeho dítěte na pravidelné formě komunikace a podpory, která bude vyhovovat Vám oběma i Vašemu dítěti. Nejste odborníci. Nestyďte se požádat profesionály o radu či pomoc. S pomocí pedagoga nastavte vzdělávací cíle a očekávané výstupy. Jejich plnění se školou komunikujte a pružně upravujte na míru Vašemu dítěti.

3. Stanovte si pravidelný režim, plán a organizaci vzdělávacích aktivit

Pravidelný režim pomůže Vám i Vašemu dítěti se v nastalé situaci lépe orientovat a plnit stanovený plán, vzdělávací cíle a výstupy. Zařaďte výuku každý všední den ve stanovený čas. Dítě bude vědět, že má stejně jako ve škole čas na práci a následně pak čas na odpočinek, zábavu a hru. Stanovte si plán výuky například na každý týden a ten pak v týdenním horizontu postupně plňte. Plňte se svým dítětem nastavený výukový plán, ale nepřetěžujte ho. Mějte očekávání odpovídající individuálnímu vzdělávacímu potenciálu dítěte. Dopřejte dítěti dostatek volného času, sociální kontakty s přáteli a volný víkend.

4. Reagujte na potřeby vašeho dítěte a nastavte bezpečné prostředí

Pro Vaše dítě je současná situace náročná. Pomozte mu zvládat stres. Mluvte s ním o aktuální situaci, naslouchejte, věnujte mu čas a pozornost a maximálně ho podporujte. Dbejte o dobré vztahy a klima. Domácí výuka Vám umožňuje pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Výuku prokládejte odpočinkem, relaxací a pohybem. Využít můžete také relaxační a manipulační pomůcky. Je-li dítě pod tlakem nebo ve stresu, nemůže se učit. Využívejte k učení hry a praktické domácí činnosti.

5. Využívejte technologie a dostupné online zdroje

Pomohou Vám také technologie a dostupné online zdroje. Na internetu je k dispozici řada rozcestníků (např. Na dálku) a webových stránek, kde lze sledovat výuková videa (např. ČT edu) využívat aplikace, stahovat vzdělávací materiály i pracovní listy. Někteří vydavatelé nabízejí aplikace, učebnice a pracovní listy ke stažení zdarma. Česká televize vysílá každý všední den od 9:00 na ČT 2 vzdělávací program UčíTelka.

6. Udržujte kvalitní sociální vztahy

Sociální vztahy se dají udržovat i na dálku prostřednictvím vzdálené komunikace. Komunikujte s rodinou a přáteli. Většina z nás je již z nouzových opatření unavená a k lepší náladě i inspiraci často pomůže sdílení, rozhovor, a tipy od Vašich blízkých. Co nejpestřejší sociální kontakty dopřejte i Vašemu dítěti, které je potřebuje stejně jako Vy a současné možnosti komunikace na dálku jsou i pro děti velmi pestré.

7. Poraďte se s ostatními rodiči

V obdobné situaci jako Vy se nyní nachází většina rodičů. Obraťte se na ně a poraďte se s nimi. Využijte svých osobních kontaktů nebo se obraťte na specializované spolky, rodičovské či pacientské organizace sdružující děti a rodiny s různými speciálními potřebami či specializované sociální služby. Na sociálních sítích také dobře fungují různé tematicky zaměřené diskuzní skupiny.

8. Poraďte se s odborníky

Ohledně speciálních vzdělávacích potřeb Vašeho dítěte Vám poradí Vaše školní poradenské pracoviště či školské poradenská zařízení nebo organizace, které se na podporu dětí se SVP a jejich rodin zaměřují. Pro děti s různými zdravotními hendikepy dobře fungují pacientské a rodičovské organizace, pro děti znevýhodněné životními podmínkami řada sociálních služeb, na vzdělávání žáků s potřebou jazykové podpory se specializuje společnost META, na podporu žáků mimořádně intelektově nadaných například Qiido či Mensa. S Vašimi dotazy se můžete obracet také na poradnu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání prostřednictvím mailu info@cosiv.cz.

9. Nebojte se požádat o psychologickou pomoc a sociální služby

Bezplatnou psychologická pomoc pro všechny rodiče řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Prostřednictvím online formuláře popište svůj problém a do 24 hodin se s Vámi spojí terapeuti s dlouhodobou praxí. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvěd-čené nonstop linky důvěry např. LINKU PRVNÍ PSYCHICKÉ POMOCI (116 123), LINKU PRO RODINUA ŠKOLU (116 000) či LINKA BÍLÉHO KRUHU BEZPEČÍ (116 006). Je-li pro Vás samotná nonstop péče o dítě příliš zatěžující, využijte dostupných sociálních služeb (osobní asistence, respitní péče, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi apod.) případně výše uvedené psychologické poradenství. Kontakty na služby ve Vašem okolí najdete například v online katalogu projektu MPSV právo na dětství. Požádat o pomoc můžete také dobrovolníky (skauty, studenty, apod.).

10. Vyřiďte si ošetřovné

Rodiče dětí do deseti let věku a rodiče dětí se zdravotním znevýhodněním pobírajících příspěvek na péči bez věkového omezení mají po celou dobu uzavření škol, pokud z důvodu péče o dítě nepracují, nárok na ošetřovné ve výši 70 % vyměřovacího základu. Toto právo se vztahuje na zaměstnance i dohodáře (DPP, DPČ). Na ošetřovné budou mít nárok i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Na začátku listopadu bude zveřejněna výzva, na základě které bude možné požádat o tuto dotaci zpětně.

O Podpoře pozitivního chování dětí a žáků (PBIS) píše Deník.cz

O Podpoře pozitivního chování dětí a žáků (PBIS) píše Deník.cz

Od letošního léta pomáháme pilotně zavádět osvědčený model PBIS na třech českých základních školách, v Mostě-Chánově, Velvarech a Zelenči. Jde o model, který vznikl v 80. letech v USA a nyní je využíván v desítkách dalších zemí celého světa. Do českého prostředí díky projektu Škola pomáhá ohroženým dětem přinášíme výzkumy podložený přístup k dětem s náročným chováním založený na jasné formulaci a nastavení pozitivních očekávání v celé škole.
„Všem dětem říkáme, co po nich chceme. Přijatá jednotná pravidla se vztahují k bezpečí, odpovědnosti a vzájemné úctě, a to ve všech prostorách školy,“ popisuje pro Deník začátky práce s tímto modelem Anna Preclíková, třídní učitelka sedmáků v ZŠ Zeleneč. V její škole funguje od léta čtyřčlenný tým složený z učitelů, zástupců vedení a výchovného poradce či speciálního pedagoga. Ti působí, po proškolení celého pedagogického sboru, jako podpora kolegů při zavádění PBIS a připravují další kroky v implementaci. Klíčovou částí systému PBIS je přesunutí pozornosti na očekávané projevy chování a fixace vhodného chování.
Celý článek si můžete přečíst zde.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

TZ: Pedagogové a odborníci k novele vyhlášky o inkluzi: Ministerstvo má jiné možnosti, jak zefektivnit systém, než škrtat podporu nejzranitelnějších

TZ: Pedagogové a odborníci k novele vyhlášky o inkluzi: Ministerstvo má jiné možnosti, jak zefektivnit systém, než škrtat podporu nejzranitelnějších

Tisková zpráva ČOSIV ze dne 22. září 2020 k novele vyhlášky o inkluzi (PDF)
Grafika Pět kroků k dobré implementaci inkluze v ČR
Grafika Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v českých školách
Praha, 22.9.2020 – Navrhované změny v poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na dnešním setkání s novináři odsoudili zástupci profesních asociací pracovníků školských poradenských zařízení, pedagogických pracovníků, rodičů i dalších odborníků na vzdělávání. Představili naopak několik konkrétních kroků, které by mohly přispět k dobrému zavádění inkluze v českých školách.

Setkání bylo svoláno v reakci na navrženou novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou ministerstvo školství v minulém týdnu bez předchozích konzultací s odbornou veřejností vložilo do připomínkového řízení a která dle zúčastněných a mnoha dalších organizací působících ve vzdělávání obsahuje řadu kontroverzních návrhů.

„Ministerstvo školství v současné mimořádné a nejisté době namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, přichází s návrhem, který zásadně omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny by měly negativní dopady nejen na ně a jejich rodiny, ale i na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové,“ uvedla Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

„Je nepřijatelné, abychom se po několikaletém obrovském úsilí tisíců odborníků, ředitelů, učitelů a asistentů pedagogů vrátili v oblasti podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami de facto o čtyři roky nazpátek. Máme navíc za to, že vyhláška je v této podobě i diskriminační a protiprávní. Jde proti současnému znění školského zákona, který zaručuje všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nárok na potřebná podpůrná opatření,“ upozorňuje Lenka Hečková, legislativní expertka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Naráží tím na nejkontroverznější změny v návrhu novely vyhlášky. O podporu asistenta pedagoga by například měly přijít děti s tělesným postižením, specifickými poruchami učení, vadami řeči, chronickým či duševním onemocněním, ale i děti s odlišným mateřským jazykem či děti sociálně znevýhodněné. Školy také mají přijít o finance na nejčastěji využívané podpůrné opatření –  pedagogickou intervenci. Nově o jejím poskytnutí mají rozhodovat školy samy a také ji samy platit, respektive se má vejít učitelům do jejich stávajících úvazků. O pravidelné doučování nebo další formy pedagogické intervence by tak mohly přijít tisíce dětí. “Asistentka pedagoga s učitelkou jsou v naší škole tandem, který přináší dětem možnost učit se svým tempem a být tak ve škole úspěšné. Bez nich by nebylo možné diferencovat výuku podle potenciálu a schopností dětí. Bez nich by některé děti byly úplně ztracené, opakovaně neúspěšné, demotivované a potom i naštvané na celý svět. A to snad nechceme, protože to pak budou vracet nám všem,” říká Karin Marques, ředitelka ZŠ Brigádníků v Praze 10.

Účastníci setkání se negativně vyhradili i proti postupu ministerstva při přípravě novely této vyhlášky. Zásadní systémová změna, která má dopad na desetitisíce žáků v celém vzdělávacím systému, byla připravena bez podrobnějších předchozích konzultací s profesními sdruženími i dalšími odborníky. Pro rozhodnutí o významných změnách a jejich efektivitě nemělo ministerstvo k dispozici žádný aktuální výzkum a z něj vyplývající data, odvolává se v důvodové zprávě jen na několik let starou zprávu České školní inspekce. “S navrhovanými novelami nesouhlasíme, protože zasahují do kompetencí poradenských pracovníků a omezují práva některých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyhláška zároveň, jako předpis nižší právní síly nemůže dle našeho názoru upravovat opatření daná zákonem, případně závazky mezinárodního charakteru, ke kterým se Česká republika zavázala jako součást Evropské unie,” uvedla Lenka Bittmannnová, zástupkyně Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (APSPC).

Na dnešním setkání zaznělo i několik konkrétních kroků, které by, kromě změny nejrizikovějších návrhů v novele vyhlášky, měly vést k účinnější a efektivní podpoře inkluze na českých školách. Účastníci setkání souhlasí s krokem, který na jednání s částí oponujících organizací, navrhl ministr školství – že by se asistent pedagoga stal personálním standardem každé školy(podobně jako je tomu nyní v případě speciálních škol). Připomínají však, že společně s tím musí nadále fungovat možnost získat asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, pokud počet asistentů ve škole nebude dostačovat. Další návrh byl, aby ministerstvo školství obnovilo pro oblast podpory inkluzivního vzdělávání nezávislou expertní platformu, která bude transparentně a za informování všech dotčených aktérů diskutovat a připravovat další legislativní návrhy v této oblasti. Nezbytnou podmínkou úspěšného zavedení inkluzivních opatření v českém školství je i nastavení kvalitního a jednotného metodického vedení školských poradenských zařízení, sjednocení jejich diagnostických postupů a zmenšení rozsahu administrativy, která je na pracovníky těchto zařízení nyní kladena.

K navrženým změnám se během minulého týdne kriticky vyjádřili kromě zástupců řady profesních organizací sdružujících pracovníky ve školství (např. Asociace ředitelů základních škol, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Učitelská platforma) i dva vládní výbory, zástupci univerzit, řada organizací podporujících děti se speciálními vzdělávacími potřebami i řada jednotlivců z řad rodičů, pedagogických pracovníků a dalších odborníků.

V českých školách se dnes vzdělává 178 121 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Navržené změny povedou k tomu, že podpůrná opatření, na která byly dosud zvyklé, by byla bez náhrady odepřena desítkám tisíc z nich.

Na setkání vystoupili:

Klára Laurenčíková, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)

Lenka Hečková, právní expertka ČOSIV, členka výboru DownSyndrom CZ a matka dítěte s Downovým syndromem v běžné ZŠ

Lenka Bittmanová, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (APSPC)

Pavla Kubíčková, Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden (APPPP)

Radim Šíp, Denisa Denglerová, Masarykova univerzita v Brně

Anna Kubíčková, Univerzita Karlova

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Karin Marques, ředitelka ZŠ Brigádníků, Praha

Dagmar Herrmannová, ředitelka MŠ a ZŠ pro děti s těžkým kombinovaným postižením, Praha

Jitka Reineltová, předsedkyně pacientské organizace Parent Project

Václav Hradilek, předseda pacientské organizace Spinální svalové atrofie SMáci

Výčet organizací, které se připojily ke stanovisku ČOSIV k navržené novele vyhlášky a které nesouhlasí s její navrženou podobou:

Aliance pro individualizovanou podporu, Amnesty International Česká republika, Asistence, Asociace lesních MŠ, Centrum inkluze, Člověk v tísni, Děti úplňku, Down Syndrom, Ekvilibro, Férová škola, Institut pro sociální inkluzi, IQ ROMA SERVIS, Liga lidských práv, Meta, Nadace Albatros, Nadace OSF, Nová Škola, Parent project, RYTMUS, SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Společnost pro ranou péči, Vzájemné soužití, Za sklem

Další informace k tématu:

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: 

Infografika ČOSIV se shrnutím pravděpodobných dopadů navržených změn ve vyhlášce: 

Celý videozáznam z TK naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=d7OZKWSGc7w&t=7s