Menu

Dokumenty – vše

domů / Dokumenty – vše

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti je konečně dostupná v plné verzi i v češtině. Studie Adverse Childhood Experiences (ACE) Study patří dodnes k nejcitovanějším zdrojům v oblasti podpory ohrožených dětí a její forma je pravidelně replikována v dalších zemích světa včetně ČR, kde jsou výsledky prakticky totožné (WHO, 2017). „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že takto výrazně negativní zkušenosti bohužel zažívá mnoho dětí a mladistvých. Studie jasně ukazuje, že se každé čtvrté dítě setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté dítě je, bylo nebo před dospělostí bude sexuálně obtěžováno a každé osmé dítě je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána,“ shrnuje výsledky ACE Study místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem

Na základě zjištění z ACE Study byly v celosvětovém měřítku přijaty zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem ve zdravotnictví, vzdělávání i sociální práci. V souvislosti s dopady pandemie a restriktivních opatření je nutné se dopady negativních zkušeností zabývat. Proto jsme v ČOSIV původní ACE studii přeložili a poskytujeme její cenná a doposud málo známá zjištění odborníkům i široké veřejnosti.

Čím se studie zabývá

Studie u více než osmi tisíc účastníků zjišťovala, zda negativní zkušenosti v dětství mají vliv na častější rizikové chování, vyšší nemocnost a předčasné úmrtí v dospělosti. Studie konkrétně sledovala tyto negativní zkušenosti a jejich výskyt v dětství respondentů:

Nevhodné zacházení Disfunkční rodinné prostředí
psychické týrání užívání návykových látek v rodině
fyzické týrání duševní onemocnění v rodině
sexuální zneužívání násilí vůči matce
kriminální chování členů domácnosti

 

Sledované rizikové faktory, které přispívají k vyšší nemocnosti a úmrtnosti v dospělosti, zahrnovaly kouření, alkoholismus, užívání drog, nedostatek pohybu, deprese, pokusy o sebevraždu, rizikové sexuální chování, těžkou obezitu, závažné onemocnění (ischemická choroba, rakovina, mozková mrtvice a diabetes). Kromě souvislosti s negativními zkušenostmi v dětství s uvedenými rizikovými faktory studie hledala jejich možnou souvislost s onemocněními, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dospělém věku.

Jaké jsou závěry ACE studie

  • Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vystavení uvedeným negativním zkušenostem v dětství má za následek častější rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže, které vedou k předčasnému úmrtí v dospělosti.
  • Studie dále prokázala, že s četností negativních zkušeností v dětství roste i počet a závažnost jejich zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti.
  • Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často neprojeví hned, ale až v průběhu života. Vedou k problémovému chování, nezdravému životnímu stylu, užívání návykových látek, psychickým problémům, neschopnosti zvládat stres a špatnému zdravotnímu stavu.
  • V ČR celkem 62 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 27% zažilo 2-3 negativní zkušenosti, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 10 % dotázaných.
  • 5 z 10 nejčastějších příčin úmrtí je spojeno s negativními zážitky z dětství.
  • Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů negativních zážitků z dětství.

Co s tím můžeme dělat

Klíčovým nástrojem pro snížení těchto alarmujících čísel je prevence a zmírňování následků tzv. toxického stresu způsobeného špatným zacházením a nepříznivými životními podmínkami v rodinném prostředí dítěte.

Věnujme studii a jejím závěrům pozornost a vhodně reagujme na negativní zkušenosti dítěte.  

  • Mějme oči otevřené. Včasné rozpoznání ohrožení může být rozhodující.
  • Učme děti, jak si poradit v náročných situacích pomocí nácviku socio-emočních a seberegulačních technik.
  • Podporujme dobré školní klima a wellbeing všech žáků a kolegů. Bezpečné a podporující prostředí pomáhá (nejen) žákům s negativními zkušenostmi. Pečujme o pohodu sebe a kolegů, a tím i celé školy.
  • Podpořme rodiny v psychosociální krizi, propojme je včas s odpovídající odbornou podporou. Zdravý vývoj dětí v jejich rodinném prostředí by měl být naší nejvyšší prioritou.
  • Rozšiřujme obecné povědomí o akutním a dlouhodobém vlivu negativních zkušeností na děti a jejich život v dospělosti . Poučenost odborníků může zásadně zvýšit účinnost poskytované péče.
  • Pomáhejme rodičům zdravě zvládat stres a náročné životní situace, aby děti nezažívaly toxický stres, který má negativní dopad na celý jejich pozdější život.
  • Zavádějme trauma respektující přístup ve školách. Těžištěm je povědomí pedagogů o dopadech a projevech negativních zkušeností, zvyšování pocitu bezpečí, předvídatelnosti a struktury prostředí například zprostředkováním možností volby, zřízením relaxačního místa či zavedením systému PBIS.

V době pandemie bohužel negativních situací v rodinách přibylo a je zřejmé, že bude přibývat i negativních důsledků s dopadem na zdraví a kvalitu života dětí. 

Role školy v podpoře ohrožených dětí

Škola má v podpoře dětí ohrožených negativními zkušenostmi zásadní roli. Děti a mladiství zde  tráví velký objem času a jsou významně ovlivňováni dlouhodobým působením dospělých i vrstevníků, s nimiž přichází do kontaktu. Učitelé mohou citlivým a poučeným přístupem výrazně přispět ke zmírnění následků působení toxického stresu  a zvyšovat odolnost dítěte vůči negativním zkušenostem v budoucnu. A to především pomocí pečujícího vztahu a modelováním vhodného chování a řešení náročných situací.

  • Doporučení, jak přistupovat k dítěti s traumatem, naleznete zde.
  • Vhodné pomůcky k podpoře seberegulace dětí naleznete zde.
  • Postup zřízení relaxačního místa ve třídě nebo škole naleznete zde.
  • Edukační video o vlivu traumatu na chování dítěte naleznete zde.
  • Celoškolní trauma-respektující přístup lze podpořit proškolením pedagogického sboru nebo zavedením celoškolního systému PBIS. Více o systému PBIS zde a školení pro ped. sbor zde.

Více informací o postupu při podezření na ohrožení dítěte a roli školy v sociálně-právní ochraně dětí naleznete zde.

Překlad kompletního znění ACE study najdete zde.

Děkujeme za finanční podporu Nadaci Albatros.

Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka oceňuje systematickou činnost ČOSIV v oblasti vyrovnávání nerovností ve vzdělávacích příležitostech dětí a podpory inkluzivního vzdělávání v českých školách a vyhodnocuje ji jako příklad dobré praxe v dosahování potřebných systémových změn ve vzdělávání.

Ashoka je přední mezinárodní organizace, která od roku 1980 po celém světě vyhledává, propojuje a podporuje sociální inovátory. Cílí na inovativní řešení přinášející společenskou prospěšnost a reagující na sociální a environmentální výzvy dneška.

Případová studie o práci naší organizace byla zpracována do aktuální publikace SYSTEMIC AND EMPOWERING (SOCIAL ENTREPRENEURSHIP IN THE TIME OF PHILANTHROCAPITALISM), May 2020. Jejím cílem je inspirace, sdílení příkladů z praxe a podpora sociálních inovátorů napříč kontinenty. Analýza případové studie České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a její předsedkyně Kláry Laurenčíkové, kterou najdete na stránkách 36 – 41, poukazuje zejména na komplexnost realizace systémové změny a její dopady na systémovou podporu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českých školách.

„Případová studie ČOSIV popisuje způsob, jakým se sociální akční skupiny zaměřují na zlepšování stávajících veřejných regulačních a legislativních systémů, aby zajistily rovný přístup ke kvalitním veřejným službám“.

Platforma ČOSIV sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, škol, rodičů a osob se speciálními vzdělávacími potřebami a dlouhodobě v České republice podporuje změny směřující k vyšší spravedlivosti ve vzdělávání. Cílí na celkovou podporu a osvětu inkluzivního vzdělávání založenou na datech a zajištění zdrojů, zvyšování kapacit a metodické podpoře pro školy tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro poskytování kvalitního vzdělávání všem dětem bez rozdílu. Tedy také dětem se speciálními vzdělávacími potřebami i dětem nadaným, které potřebují ke vzdělávání zvýšenou podporu. ČOSIV usiluje o rovný a spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti, žáky a studenty bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí, životní podmínky, původ, kulturní prostředí nebo zdravotní stav. Cílem ČOSIV je, aby každé dítě zažilo ve škole přijetí a úspěch a mohlo naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. Jednou z mnoha aktivit, kterými se ČOSIV snaží své vize dosáhnout je transformace legislativních, finančních a kapacitních podmínek, které umožní implementaci inkluzivního prostředí ve všech českých školách.

Autismus – průvodce a pracovní knihy – publikace

Autismus – průvodce a pracovní knihy – publikace

Jak pracovat s dětmi a dospívajícími s poruchami autistického spektra. Komplexní manuál a rádce při realizaci inkluzivního vzdělávání pro pedagogy, terapeuty a rodiče. (Pokračování textu…)

Autismus v edukační praxi – publikace

Autismus v edukační praxi – publikace

Kniha je určena především rodičům dětí s autismem. Své si v ní najdou také jejich rodiny, učitelé, asistenti pedagoga, studenti nejrůznějších oborů, do kterých problematika autismu spadá, sympatizanti i široká veřejnost, které může pomoci k lepšímu porozumění autismu. (Pokračování textu…)

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

„Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.“

Brožury na podporu válečných uprchlíků

Brožury na podporu válečných uprchlíků

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka.

 

 

ČOSIV se podílel na vzniku metodického doporučení vydaného Českou školní inspekcí

ČOSIV se podílel na vzniku metodického doporučení vydaného Českou školní inspekcí

Expertní tým České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) inicioval a zásadně se podílel na vzniku metodického doporučení vydaného Českou školní inspekcí (ČŠI) zaměřeného na náročné chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních.

Cílem metodického doporučení Přístupy k náročnému chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a možnosti jeho řešení je poskytnout ředitelům škol a pedagogickým pracovníkům relevantní podklady a informace k problematice příčin náročného chování dětí a naznačit také vhodné způsoby uchopení tohoto tématu.

 

Dokument by měl napomoci rozpoznat, zda škola systematicky a z odborného hlediska správně přistupuje k prevenci a intervenci v oblasti náročného chování dětí, nebo zda při řešení této problematiky na úrovni školy existují určité výzvy. Měl by napomoci porozumět příčinám náročného chování dětí a rovněž vhodným preventivním přístupům, které jeho rozvoj mohou eliminovat nebo alespoň zmírnit.

 

Dokument také představuje základní informace o aplikaci víceúrovňové podpory, která vedle preventivní úrovně zahrnuje i úrovně reagující na závažnější příčiny náročného chování dětí včetně spolupráce s externími partnery. V metodickém doporučení je kladen důraz na preventivní působení, jehož cílem je vytvořit ve škole prostředí, které naplňuje základní potřeby dětí a systematicky rozvíjí sociální a emoční kompetence, jejichž osvojení je nezbytné pro vytváření zdravých mezilidských vztahů. V metodice jsou také uvedena obecná doporučení pro interakci s rozrušeným dítětem, která podporuje jeho zklidnění.

Dokument také představuje základní informace o aplikaci víceúrovňové podpory, která vedle preventivní úrovně zahrnuje i úrovně reagující na závažnější příčiny náročného chování dětí včetně spolupráce s externími partnery. V metodickém doporučení je kladen důraz na preventivní působení, jehož cílem je vytvořit ve škole prostředí, které naplňuje základní potřeby dětí a systematicky rozvíjí sociální a emoční kompetence, jejichž osvojení je nezbytné pro vytváření zdravých mezilidských vztahů. V metodice jsou také uvedena obecná doporučení pro interakci s rozrušeným dítětem, která podporuje jeho zklidnění.

 

Opatření směřovaná k podpoře duševního zdraví by měla podpořit naplnění potřeb dětí i učitelů v oblasti biologické, sociální a psychické. V oblasti biologické se jedná především o zajištění podnětného, estetického, a především bezpečného prostředí. Ve vztahu k naplňování sociálních potřeb je to především zajištění bezpečného klimatu, systematické péče o kvalitu vztahů mezi dětmi i učiteli založených na vzájemné úctě a důvěře a podpora partnerských vztahů s rodiči i komunitou. V oblasti psychických potřeb se jedná zejména o zajištění pocitu bezpečí, podporu sebedůvěry, odolnosti a integrity a také motivace k učení. Jednotlivé oblasti se v praxi vzájemně prolínají a stejně tak i dopady přijímaných opatření. Současně je třeba ve škole systematicky zavádět i výzkumně ověřené intervence zaměřené na podporu wellbeingu a duševního zdraví dětí i pedagogů, jejichž příklady jsou uvedeny v metodice.

Metodika je volně dostupná ke stažení zde.

 

Doporučení k testování dětí ve škole

Doporučení k testování dětí ve škole

TESTUJEME SE, ABY VE ŠKOLE BYLO BEZPEČNO, CO DOPORUČUJEME? (PDF)

Při testování dětí ve škole ošetřete psychickou pohodu a komunikaci s dítětem-žákem: před, v průběhu i po samotném testování.

  • Informujte dítě srozumitelně a přiměřeně jeho věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Např. „Jak jsi asi slyšel/a, budeme se teď testovat. Není to nijak složité. Zvládneš to dobře. Podívej, je to taková štětička, jako když si člověk čistí uši. Dáš si jí jenom na kraj nosu, dovnitř a napočítáš pět otočení a teď to stejné ve druhé dírce. Tadyhle to dáme na papírek a počkáme spolu všichni na výsledek.“

 

  • Povzbuďte dítě a rozptylte jeho obavy a strach, vysvětlete mu, že to může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Např. „Některé děti říkají, že je to trochu lechtá, tak jsem zvědavý/zvědavá, jak to budeš mít ty. Zvláštní, když člověk něco zažívá poprvé, viď. Já už
    jsem to dneska taky zažil/a, je to jako když si štětičkou vytíráš ucho nebo se dloubeš v nose.“ Nebo: „Ani to nebolí, spíš je to zvláštní, jako když se děje něco poprvé, co člověk ještě nikdy nezažil. Většina dětí říká, že je štětičky lechtají.“

 

  • Odpovídejte dítěti na všechny související dotazy. Např. „Ano, kdyby test vyšel pozitivní, zavolali bychom vašim, nešel/nešla bys do školy, jak říkáš, a jeli byste ještě na jeden potvrzovací test do nemocnice. A tam by se vidělo, jestli by vyšel zase pozitivní, když tak bys byl/a dalších 10 dní doma. Pokud by vyšel negativní, tak hned jak by vám zítra domů přišly výsledky, mohl/a bys zase do školy chodit.“

 

  • Citlivě dítě informujte o výsledku testování a dalších krocích. Např. „Tak tenhle test ukazuje dvě čárky a znamená to, že je pozitivní. Kvůli tomu vlastně to testování děláme, aby se na tyhle dvě čárky mohlo přijít. Takže je dobrá zpráva, že ty testy dělají svoji práci. Teď ti řeknu, jak
    věci budou. Zavoláme spolu vašim a domluvíme se, kdo z rodiny si pro tebe přijede. A do té doby tady máme hernu/knížky/kreslení a já/tady paní učitelka/asistentka Jiřinka s tebou na ně počkáme.“

 

POZITIVNÍ VÝSLEDEK?

V případě pozitivního nálezu nastavte citlivou komunikaci a přístup k dítěti, umožněte mu počkat na příchod rodiny v bezpečném prostředí a s podporou. Zabraňte případné stigmatizaci.

  • Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Buďte si vědomi toho, že každé dítě může takovou informaci prožívat různě, tedy v klidu, ale i s velkou úzkostí až panikou. V případě paniky, která se projevuje na dechu dítěte, volte krátké jednoduché věty. Pomozte dítěti dobře si sednout: „Pojď si tady sednout“. Nechte ho zatlačit silou do zad i do plosek noh: „Opři se do zad a zatlač nohama do země“ a soustředit se na dýchání. Ukazujete mu hlasitý nádech a o něco delší výdech: „Budeme dýchat společně nádech a výdech, jde ti to výborně, a znovu“, „je to krátká chvíle a už je to skoro pryč“.

 

  • Jsou to chvíle, v nichž děti často jednají nápodobou. Udržte klid a jděte příkladem. Podle situace vyzkoušejte, zda se dítě cítí lépe, když: s ním udržujete oční kontakt, máte tvář ve výšce jeho tváře, ukazujete hlasitý nádech a o něco delší pořádný výdech. Chvíle paniky bývá intenzivní, ale krátká. Pochvalte dítě, že situaci tak rychle zvládlo.

 

  • Vysvětlete, že v případě dětí onemocnění obvykle nemá silný průběh, povzbuďte ho, že to určitě zvládne a brzy zase bude zdravé zpět ve škole. Např. „Měl/a jsi někdy rýmu? A zmizela potom? Úplně? To je zvláštní, že jo, jak je lidské tělo silné a že se dokáže samo zase uzdravit. Že jsme tak dobře v těle zařízení.“

 

  • Informujte dítě, že vir je v této době hodně rozšířený a že dítě nemůže za to, že se také nakazilo. Např. „V tuhle chvíli vlastně ani nevím určitě, jestli opravdu máš covid, to je takový zjišťovací předskokan. Víš už, kolik lidí si tím prošlo? Teď je spíš náhoda, když se s koronavirem někdo ještě nepotkal.“

 

  • Umožněte dítěti počkat na příjezd rodičů v příjemném prostředí, ideálně s podporou další známé dospělé osoby, a nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačinka).

 

Zvláště děti, které silně vnímají nekomfort absence blízké osoby při testování, je třeba citlivě podpořit. Obecně vždy pomáhá seznámit děti předem s tím, kde, kdy a jak co probíhá. Pokud to zvládnete, natočte krátké „instruktážní“ video v prostorách, kde k testování bude reálně docházet. Aby si děti, ale i jejich rodiče mohli představit, co je čeká (místo, rozestupy, pomáhající osoby). Video zveřejněte na webu školy nebo Facebooku.

 

  • Vysvětlete srozumitelně a klidně dítěti i rodiči, jakou formou zůstane škola v kontaktu a jaké služby a aktivity lze využít online (např. online vyučování, online družina, tištěné materiály, výpůjčky knih). Tyto informace vyvěste také na webu školy nebo je předejte rodičům vytištěné na papíře při předávání dítěte.

 

  • Zajistěte možnost psychické podpory ihned i v průběhu karantény a informujte o ní. Např. „Kdyby ti bylo smutno nebo bys potřeboval/a s čímkoliv pomoct, tady na kartičce máš spojení na paní školní psycholožku, paní učitelku, paní asistentku…“

 

  • Přistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální či kulturní zázemí. Komunikujeme především vlídně, citlivě a srozumitelně. Připravte se na případnou nutnost specifické komunikace k dětem s odlišným mateřským jazykem či narušenou komunikační schopností, například pomocí připraveného základního komunikačního setu a informací v mateřském jazyce nebo preferovaném komunikačním systému dítěte/rodiny.

 

  • Mluvte ve třídě o situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte normálnost této situace. Děje se něco celosvětově. Jsme toho součástí. Člověk si může připadat nepříjemně, když se liší od ostatních. Zdůrazněte přirozenost, fakt, že si onemocnění nevybíráme. Důležitost dobré nálady a držení se v dobré kondici. Protože nikdo nevíme, kdo, kdy a zdali COVID-19 onemocnění dostaneme, můžeme preventivně více dbát na životosprávu. Dostatečně spát. Dobře jíst. Mít dostatek pohybu. Pečovat o dobrou náladu sebe i našich blízkých. A tím preventivně pomáhat své imunitě. Je to důležité a je to něco, co máme ve svých rukou. Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí. Povzbuďte děti, aby komunikovali s těmi, kdo jsou v karanténě. Tahle situace se bude bohužel ve třídě velmi pravděpodobně četně opakovat.

 

  • Vedení školy by mělo uspořádat (online) schůzku se všemi zaměstnanci. Předestřete možnosti, které jako škola reálně máte, a seznamte se s konkrétními postupy a přístupem, které ve Vaší škole budete realizovat. Nechte prostor pro sdílení obav, pro dotazy i sdílení informací a zkušeností z jiných škol. Obdobnou (online) schůzku nabídněte rodičům.

Děkujeme za to, že se zajímáte, jak tuto novou situaci funkčně uchopit. Přejeme Vám, abyste ve Vaší škole nacházeli ta nejlepší řešení. Děkujeme za potřebnou práci, kterou děláte.

Další informace k testování najdete na: https://testovani.edu.cz/

Doporučení připravil Národní pedagogický institut ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

 

 

 

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

DOPORUČENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY PŘI PŘECHODU SPECIÁLNÍCH ŠKOL NA DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (PDF)

Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) zůstaly v provozu i v době mimořádných opatření a přechodu většiny škol na vzdělávání distančním způsobem. Důvodem zachování prezenčního provozu byla především potřeba intenzivnější individualizované podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání. Ta zároveň zvyšuje celkovou zátěž jejich rodin, která už je beztak veliká v důsledku zajišťování každodenní nepřetržité péče. Chtěli bychom všem pracovníkům speciálních škol poděkovat za jejich úsilí a nasazení v těchto nelehkých dobách.

Situace v České republice je však aktuálně natolik kritická a zároveň odlišná od jarní vlny pandemie. Dramaticky stoupající počet nakažených i vysoká smrtnost kvůli COVID-19 jsou alarmující. Ochrana života a zdraví všech zúčastněných musí být na prvním místě a je nutné na současnou epidemiologickou situaci reagovat adekvátně a flexibilně.

Žádáme Ministerstvo školství a vládu, aby na základě aktuální epidemiologické situace zajistili žákům speciálních škol a jejich rodinám maximální možnou podporu nejen při vzdělávání distanční způsobem a současně dočasně omezili prezenční provoz speciálních škol po nezbytně nutnou dobu. K zajištění podpory doporučujeme zejména:

  • Ze strany státu:

Zavření speciálních škol omezit jen na dobu nezbytnou

Speciální školy by měly být vzhledem k aktuální situaci uzavřeny a zůstat zavřené jen po dobu z bezpečnostního hlediska nezbytně nutnou. Jejich opětovné otevření by se mělo plánovat hned v prvních vlnách rozvolňovacích opatření. Po znovuotevření by zároveň rodičům mělo být umožněno rozhodnout, zda pro své dítě nadále preferují distanční či prezenční vzdělávání bez ohrožení jejich nároku na ošetřovné. Také pedagogickým pracovníkům s vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by mělo být umožněno i nadále pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Doporučujeme ve speciálních školách nejen umožnit distanční vzdělávání žáků, ale zároveň umožnit, doporučit a systémově zajišťovat alternativní možnosti zvýšené podpory dětem a jejich rodinám v oblasti školských i sociálních služeb. Mimo současné kapacity těchto služeb by se mohli aktivně zapojit také studenti středních pedagogických škol a pedagogických fakult například v rámci plnění speciálně pedagogických předmětů a praxí. Děti navštěvující speciální školy potřebují zvýšenou podporu ve vzdělávání nad rámec obvyklé online výuky. Potřebují individuální cílenou podporu ve vzdělávání, kterou lze realizovat i ve spolupráci se sociálními službami. 

Zajistit celkovou podporu rodin 

Rodiče dětí s vážnějšími zdravotními hendikepy musí zajistit nejen vzdělávání, ale také nepřetržitou a vyčerpávající péči o své dítě, na kterou bez obvyklých služeb zůstávají osamocení. Z šetření Aliance pro individualizovanou podporu mapujícího Dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR vyplývá, že v průběhu první vlny pandemie zůstala veškerá péče většinou na pečujících osobách a rodinách. Rodiny byly výrazně přetížené a osoby se zdravotním postižením i pečující velmi negativně pociťovali výpadek všech běžně dostupných a využívaných služeb (zdravotních, sociálních a školských). Obdobná situace by se již neměla opakovat. Pro pečující musí zůstat k dispozici alespoň základní podpůrné služby například osobní asistence, odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby apod.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Doporučujeme, aby všichni rodiče dětí navštěvujících speciální školy, které mají zvýšené nároky na podporu ze strany rodiny, měli nárok na ošetřovné bez limitu věku dítěte po celou dobu trvání distančního vzdělávání. Zaměstnaní rodiče (včetně rodičů pracujících na DPP a DPČ) dětí do věku 10 let mají aktuálně nárok na ošetřovné ve schválené výši 70 % vyměřovacího základu. Na ošetřovné budou mít nárok i OSVČ, a to zpětně na základě výzvy, která bude zveřejněna na  začátku listopadu. Rodiče dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením mají nárok na ošetřovné bez věkové hranice 10 let věku dítěte. 

  • Ze strany speciálních škol:

Zajistit  zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Zmapovat aktuální potřeby dětí a jejich rodin a pružně na ně reagovat. Zajistit vzdělávání a kontinuitu v poskytování přiznaných podpůrných opatření v souladu s Metodickým doporučením MŠMT ke vzdělávání distančním způsobem i nad jeho rámec. Pracovat s dětmi i v distančním režimu především individuálně. Tam, kde není s dítětem z důvodu jeho znevýhodnění možná online komunikace a výuka, zajistit osobní podporu dětí v jejich přirozeném prostředí nebo v prostorách školy za dodržení bezpečnostních opatření.

Informovat rodiny o možnosti využití poradenské služby školy

Vzdělávání dětí se SVP v distančním režimu je specifické a výrazně náročnější. Rodičům k němu obvykle v různé míře schází potřebné dovednosti, vzdělání, pomůcky i vybavení. Informujte rodiče, na koho se mohou se svými dotazy a žádostmi o podporu obracet. K dispozici by jim měli být pracovníci školního poradenského pracoviště nebo školského poradenského zařízení i pedagogové jejich dětí. 

Zapůjčit dětem speciální učebnice a pomůcky

Děti se SVP ve školách využívají ke vzdělávání řadu speciálních učebnic a speciálních a kompenzačních pomůcek. Je vhodné alespoň ty, které jsou pro vzdělávání dítěte stěžejní, rodině na dobu vzdělávání distančním způsobem zapůjčit do domácího prostředí (například na základě smlouvy o výpůjčce).

Neponechat žádné dítě bez kontaktu se školou

Některé děti, zejména ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nemají k dispozici techniku pro online komunikaci a výuku, přičemž jim i jejich rodičům mohou také scházet kompetence k jejímu užívání. Některé děti nemají v rodině podporu ke vzdělávání. Školy si již na jaře zmapovaly, o které děti se jedná, a aktuálně je třeba jim zajistit zvýšenou podporu pro vzdělávání distančním způsobem. Zapůjčit potřebnou techniku a připojení včetně edukace jak s ní zacházet, zajistit jiný vhodný či doplňující způsob komunikace a vzdělávání dítěte a/nebo podpořit ho osobními návštěvami či využít spolupráce se sociálními službami.

Spolupracovat se sociálními službami a dobrovolníky

Speciální školy nejsou v podpoře znevýhodněných dětí samy. Mohou spolupracovat s dostupnými sociálními službami. Při podpoře a vzdělávání dětí se zdravotními hendikepy je vhodné spolupracovat například se službami osobní asistence nebo respitními službami, při podpoře socioekonomicky znevýhodněných dětí pak zejména se sociálně aktivizačními službami a nízkoprahovými zařízeními. Školy také mohou aktivně vyhledávat dobrovolníky z řad studentů pedagogických škol a fakult či například skautů a využít spolupráce s nimi. 

  • Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organismus, je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu a lehké stravy zvažte pravidelné užívání vitamínů a minerálů ze strany pedagogů i dětí docházejících do školy. 

Vnímat potřeby dítěte a nastavit bezpečné prostředí

Také pro děti je současná situace náročná. Pomozte jim zvládat stres. Mluvte s nimi o aktuální situaci, naslouchejte, věnujte jim čas a pozornost a maximálně je podporujte. Pečujte o dobré vztahy a klima. Distanční vzdělávání umožňuje individualizovat a pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Výuku prokládejte odpočinkem, relaxací a pohybem. Využít můžete také relaxační a manipulační pomůcky. Využívejte k učení také hry a praktické domácí činnosti. Více tipů k distančnímu vzdělávání pro rodiče dětí najdete v našem Desateru nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Umět požádat o pomoc

Bezplatnou psychologickou pomoc pro pedagogy i rodiče řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí NPI ČR na webu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Online psychologické poradenství pro pomáhající profese poskytuje také Sociální klinika. Pro konzultaci svých obtíží můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

 

Doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce

Doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce

Sdílíme aktualizované doporučení  veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce, které je určeno ředitelkám a ředitelům základních škol, krajským úřadům, České školní inspekci, představitelům samospráv a široké veřejnosti (zejména rodičům budoucích prvňáčků) a informační leták pro rodiče. (Pokračování textu…)

Formativní hodnocení ve výuce – publikace

Formativní hodnocení ve výuce – publikace

Publikace se zabývá formativním hodnocením ve škole. Jedná se o kvalitativní hodnocení, jehož účelem je přinést žákům užitečnou informaci o jejich aktuálním stavu vědomostí a dovednostní s cílem zlepšit jejich výsledky a naučit žáky přijímat hodnocení jako přirozenou součást života. (Pokračování textu…)

HEZKY ČESKY – nová metodika pro výuku žáků-cizinců

HEZKY ČESKY – nová metodika pro výuku žáků-cizinců

Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) vydal soubor materiálů na podporu výuky českého jazyka pro cizince na úrovni začátečník. Metodika obsahuje pracovní listy s tematicky uspořádanými lekcemi a metodické pokyny – HEZKY ČESKY – autorkou metodiky je Jana Táborková.

Metodika ke stažení ZDE.

 

Infografika: 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma

Infografika: 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Tyto inforgrafiky jsme připravili v češtině a v ukrajinštině.

 

Infografika: Jak může učitel pomoci žákům

Infografika: Jak může učitel pomoci žákům

ČOSIV připravil novou infografiku, která učitelům poskytuje soubor tipů, jak mohou podpořit své žáky a pomoci jim v nelehké situaci.

Infografika: Jak pečovat o duševní zdraví v době válečné krize

Infografika: Jak pečovat o duševní zdraví v době válečné krize

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině připravuje ČOSIV materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Nyní přinášíme infografiky s tipy v českém a ukrajinském jazyce, které mohou pomoci vyzrát nad stresem a chmurnými myšlenkami.

Infografiky v PDF:

 

 

Infografika: Jak zvládat negativní emoce

Infografika: Jak zvládat negativní emoce

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Dalším z materiálů, které přinášíme, jsou infografiky obsahující tipy na to, jak zvládat negativní emoce.

Opět jsou naše materiály dostupné jak v českém, tak ukrajinském jazyce.

Infografika: Jak zvládnout panickou ataku

Infografika: Jak zvládnout panickou ataku

ČOSIV přináší další infografiku, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Postarali jsme se o to, aby infografika byla dostupná jak v českém, tak v ukrajinském jazyce.

PDF soubory