jak je to s inkluzivním vzděláváním doopravdy

domů / Posts tagged "jak je to s inkluzivním vzděláváním doopravdy"
Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem

Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem

Žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) mají právo na poskytování podpůrných opatření podle paragrafu 16 školského zákona. Neznalost či nedostatečná znalost vyučovacího jazyka je speciální vzdělávací potřebou, dětem a žákům s OMJ náleží podpora směřující ke zmírnění resp. eliminaci dopadů jazykové bariéry do vzdělání. To potvrzuje i stanovisko Veřejné ochránkyně práv zpracované na základě podnětu ČOSIV a Mety o.p.s. pokračovat

“Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka” Klára Laurenčíková pro DVTV

“Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka” Klára Laurenčíková pro DVTV

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď“, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. “Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol”, říká Laurenčíková. pokračovat

Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení

Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení

Místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová v rozhovoru pro web Rodiče vítáni nejen o speciálním školství v ČR:

Jak jste řekla, školy jsou dnes financované podle počtu žáků. Může to způsobovat, že se speciální školy přetahují o žáky s těmi běžnými?
Může. Počty dětí v mnoha regionech klesají a speciální školy přicházejí o žáky i tím, jak se daří víc a víc žáků se speciálními potřebami integrovat. Učitelé v průzkumech uvádějí, že nemají problém mít ve třídě dítě dysgrafika nebo smyslově či pohybově postižené dítě a rodiče jsou samozřejmě raději, když mají dítě ve spádové škole. Je přirozeným trendem, že do speciálních škol jde tedy méně těchto dětí. pokračovat

Vliv přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě na vzdělávací výsledky jejich spolužáků

Výsledky analýzy dopadů vzdělávání žáků se SVP na žáky bez SVP byly shrnuty v článku zveřejněném v časopise Školní poradenství v praxi.

Řada zástupců odborné i laické veřejnosti se v souvislosti s podporou rozvoje inkluzivního vzdělávání obává možného negativního dopadu na vzdělávací výsledky žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb (SVP). pokračovat

ROK POTÉ – Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání

ROK POTÉ – Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání

Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Výsledky výzkumu, který realizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere, dnes představili zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, Nadace OSF a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Po prvním roce od reformy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ukazuje, že nejvíce se zlepšilo financování podpory jejich vzdělávání. Ředitelé běžných základních škol si však stěžují především na nedostatek personálních kapacit. pokračovat

Představení meta-analýzy hodnotící dopad umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu na výsledky jejich spolužáků

Představení meta-analýzy hodnotící dopad umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu na výsledky jejich spolužáků

Cílem meta-analýzy bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. pokračovat

Klára Laurenčíková a Stanislav Štech – hosté ČRo Plus k tématu revize financování inkluzivního vzdělávání

Klára Laurenčíková a Stanislav Štech – hosté ČRo Plus k tématu revize financování inkluzivního vzdělávání

Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV, byla 28. 12. spolu se Stanislavem Štechem, bývalým ministrem školství, hostem Českého rozhlasu Plus k tématu revize financování inkluzivního školství.

Celý záznam si můžete poslechnout ZDE.

Hosté s moderátorkou Karolínou Koubovou diskutovali o tom, zda je potřeba finanční revize, dále o odpovědnosti krajů, možných rezerv a také o praxi v terénu. Malou ochutnávku si můžete přečíst zde: pokračovat

Zvyšování inkluzivity českého školství je dlouhodobý proces, který nezačal 1. 9. 2016

Zvyšování inkluzivity českého školství je dlouhodobý proces, který nezačal 1. 9. 2016

Řada zástupců laické ale i odborné veřejnosti se domnívá, že společné vzdělávání začalo s novelou školského zákona, která vstoupila v platnost v září minulého roku. Následující grafy dokládají skutečnost, že vzdělávání dětí s různými druhy zdravotního postižení probíhá v běžných základních školách již řadu let a jejich podíl se postupně kontinuálně zvyšuje (graf č. 1). Např. v případě zrakového postižení se podíl dětí vzdělávaných v běžných školách zvýšil během deseti let o 25 %, jak dokládá graf č. 3. Žádná zásadní změna nenastala ani u dětí s mentálním postižením, podíl těchto žáků v běžných základních školách stoupl meziročně o 3 % (graf č. 3). U této skupiny dětí nadále převažuje vzdělávání ve školách zřízených pro žáky s mentálním postižením (86 %). pokračovat

ČOSIV odpovídá na otázky České školy k ročnímu bilancování inkluze

ČOSIV odpovídá na otázky České školy k ročnímu bilancování inkluze

„Ukazuje se, že pro rozvoj inkluzivní školy jsou klíčové především metody a formy práce učitelů. Menší počet žáků ve třídě jistě může usnadnit individualizaci práce, bez znalostí efektivních metod výuky stavějících na odlišných individuálních potřebách žáků při učení však není všespásný. Snažíme se proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami postupně měnit obsah vzdělávání, aby budoucí učitelé byli lépe připraveni na práci s různorodou skupinou,“ říká Lenka Felcmanová, která za Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) odpovídá na otázka České školy. pokračovat

Průvodce k podpoře inkluze a rovného přístupu ve vzdělávání – publikace UNESCO

Průvodce k podpoře inkluze a rovného přístupu ve vzdělávání – publikace UNESCO

Organizace UNESCO vydala koncem června Průvodce k podpoře inkluze a rovného přístupu ve vzdělávání (A Guide for Ensuring Inclusion and Equity in Education). Jak název napovídá, příručka se zaměřuje na pomoc zemím v hledání cesty k začlenění všech žáků do vyučovacího procesu. UNESCO se touto cestou snaží reagovat na velmi vysoké číslo dětí (263 milionů) mezi 6 až 17 lety, které nemohou navštěvovat základní školu.

pokračovat