ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti je konečně dostupná v plné verzi i v češtině. Studie Adverse Childhood Experiences (ACE) Study patří dodnes k nejcitovanějším zdrojům v oblasti podpory ohrožených dětí a její forma je pravidelně replikována v dalších zemích světa včetně ČR, kde jsou výsledky prakticky totožné (WHO, 2017). „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že takto výrazně negativní zkušenosti bohužel zažívá mnoho dětí a mladistvých. Studie jasně ukazuje, že se každé čtvrté dítě setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté dítě je, bylo nebo před dospělostí bude sexuálně obtěžováno a každé osmé dítě je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána,“ shrnuje výsledky ACE Study místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem

Na základě zjištění z ACE Study byly v celosvětovém měřítku přijaty zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem ve zdravotnictví, vzdělávání i sociální práci. V souvislosti s dopady pandemie a restriktivních opatření je nutné se dopady negativních zkušeností zabývat. Proto jsme v ČOSIV původní ACE studii přeložili a poskytujeme její cenná a doposud málo známá zjištění odborníkům i široké veřejnosti.

Čím se studie zabývá

Studie u více než osmi tisíc účastníků zjišťovala, zda negativní zkušenosti v dětství mají vliv na častější rizikové chování, vyšší nemocnost a předčasné úmrtí v dospělosti. Studie konkrétně sledovala tyto negativní zkušenosti a jejich výskyt v dětství respondentů:

Nevhodné zacházení	Disfunkční rodinné prostředí
psychické týrání	užívání návykových látek v rodině
fyzické týrání	duševní onemocnění v rodině
sexuální zneužívání	násilí vůči matce
	kriminální chování členů domácnosti

Sledované rizikové faktory, které přispívají k vyšší nemocnosti a úmrtnosti v dospělosti, zahrnovaly kouření, alkoholismus, užívání drog, nedostatek pohybu, deprese, pokusy o sebevraždu, rizikové sexuální chování, těžkou obezitu, závažné onemocnění (ischemická choroba, rakovina, mozková mrtvice a diabetes). Kromě souvislosti s negativními zkušenostmi v dětství s uvedenými rizikovými faktory studie hledala jejich možnou souvislost s onemocněními, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dospělém věku.

Jaké jsou závěry ACE studie

Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vystavení uvedeným negativním zkušenostem v dětství má za následek častější rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže, které vedou k předčasnému úmrtí v dospělosti.
Studie dále prokázala, že s četností negativních zkušeností v dětství roste i počet a závažnost jejich zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti.
Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často neprojeví hned, ale až v průběhu života. Vedou k problémovému chování, nezdravému životnímu stylu, užívání návykových látek, psychickým problémům, neschopnosti zvládat stres a špatnému zdravotnímu stavu.
V ČR celkem 62 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 27% zažilo 2-3 negativní zkušenosti, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 10 % dotázaných.
5 z 10 nejčastějších příčin úmrtí je spojeno s negativními zážitky z dětství.
Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů negativních zážitků z dětství.

Co s tím můžeme dělat

Klíčovým nástrojem pro snížení těchto alarmujících čísel je prevence a zmírňování následků tzv. toxického stresu způsobeného špatným zacházením a nepříznivými životními podmínkami v rodinném prostředí dítěte.

Věnujme studii a jejím závěrům pozornost a vhodně reagujme na negativní zkušenosti dítěte.

Mějme oči otevřené. Včasné rozpoznání ohrožení může být rozhodující.
Učme děti, jak si poradit v náročných situacích pomocí nácviku socio-emočních a seberegulačních technik.
Podporujme dobré školní klima a wellbeing všech žáků a kolegů. Bezpečné a podporující prostředí pomáhá (nejen) žákům s negativními zkušenostmi. Pečujme o pohodu sebe a kolegů, a tím i celé školy.
Podpořme rodiny v psychosociální krizi, propojme je včas s odpovídající odbornou podporou. Zdravý vývoj dětí v jejich rodinném prostředí by měl být naší nejvyšší prioritou.
Rozšiřujme obecné povědomí o akutním a dlouhodobém vlivu negativních zkušeností na děti a jejich život v dospělosti . Poučenost odborníků může zásadně zvýšit účinnost poskytované péče.
Pomáhejme rodičům zdravě zvládat stres a náročné životní situace, aby děti nezažívaly toxický stres, který má negativní dopad na celý jejich pozdější život.
Zavádějme trauma respektující přístup ve školách. Těžištěm je povědomí pedagogů o dopadech a projevech negativních zkušeností, zvyšování pocitu bezpečí, předvídatelnosti a struktury prostředí například zprostředkováním možností volby, zřízením relaxačního místa či zavedením systému PBIS.

V době pandemie bohužel negativních situací v rodinách přibylo a je zřejmé, že bude přibývat i negativních důsledků s dopadem na zdraví a kvalitu života dětí.

Role školy v podpoře ohrožených dětí

Škola má v podpoře dětí ohrožených negativními zkušenostmi zásadní roli. Děti a mladiství zde tráví velký objem času a jsou významně ovlivňováni dlouhodobým působením dospělých i vrstevníků, s nimiž přichází do kontaktu. Učitelé mohou citlivým a poučeným přístupem výrazně přispět ke zmírnění následků působení toxického stresu a zvyšovat odolnost dítěte vůči negativním zkušenostem v budoucnu. A to především pomocí pečujícího vztahu a modelováním vhodného chování a řešení náročných situací.

Doporučení, jak přistupovat k dítěti s traumatem, naleznete zde.
Vhodné pomůcky k podpoře seberegulace dětí naleznete zde.
Postup zřízení relaxačního místa ve třídě nebo škole naleznete zde.
Edukační video o vlivu traumatu na chování dítěte naleznete zde.
Celoškolní trauma-respektující přístup lze podpořit proškolením pedagogického sboru nebo zavedením celoškolního systému PBIS. Více o systému PBIS zde a školení pro ped. sbor zde.

Více informací o postupu při podezření na ohrožení dítěte a roli školy v sociálně-právní ochraně dětí naleznete zde.

Překlad kompletního znění ACE study najdete zde.

Děkujeme za finanční podporu Nadaci Albatros.

Kurz: Jak pracovat s dětmi s náročným chováním

• Řešíte ve své třídě náročné chování?
• Přemýšlíte, co jej vyvolává a jak by mu bylo možné předcházet?
• Máte ve třídě dítě, u kterého máte podezření, že má doma vážné problémy, a chtěli byste mu pomoci?

Přihlašte se na MŠMT akreditovaný 16hod kurz Jak pracovat s dětmi s náročným chováním.

KDY?
13.10. – 14.10. oba dny 9:00 – 17:00

KDE?
Skautský institut v Praze, Staroměstské náměstí 1/4

Co si z kurzu odnesete?

základní poznatky o příčinách náročného chování dětí
praktické možnosti podpory vedoucí k tomu, jak takovému chování předcházet
znalosti toho, jak působí stres na chování
vybrané prostředky podporující zklidnění dětí i dospělých
porozumění dynamice chování dětí – proč někdy dělají, co mají a jindy ne
seznámení se s dopady vývojového traumatu na chování a učení dětí
na konkrétních příkladech si ukážeme prověřené postupy managementu chování dětí a podpory jejich seberegulace

Lektorky:

Lektorky: Mgr. Zdenka Štefanidesová a Mgr. Marta Štrinclová, které prošly dvouletým výcvikem v práci s dětmi s náročným chováním

Seminář je vhodný pro pedagogy a sociální pracovníky.

Cena: 2650,- Kč

REGISTRACE u Moniky Durďákové: monika.durdakova@cosiv.cz nebo 777949294

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici. Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi.

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení.

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS.

Seminář Jak zvládat náročné dítě ve škole?

JAK ZVLÁDAT NÁROČNÉ DÍTĚ VE ŠKOLE?
Efektivní metody a techniky ke zklidnění dítěte

Zveme vás na veřejný seminář v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

KDY?
9.9. 2021, od 14:00 do 16:00

KDE?
Pedagogická fakulta UK, M. Rettigové 4,
Praha 1, Aula č. 112

Co se na semináři dozvíte?

Jaké mohou být příčiny náročného chování a jakých varovných signálů si všímat.
Regulační a deeskalační techniky ke zklidnění dítěte a preventivní opatření, která pomáhají dětem k soustředění na školní práci a předcházejí rozvoji náročného chování.

Lektorka:

Ann-Karin Nielsen Bakken, zkušená klinická psycholožka z Dětského psychiatrického centra Østbytunet.

Seminář bude v anglickém jazyce, tlumočení do českého jazyka zajištěno.

Seminář je vhodný pro pedagogy. Vstup je volný.

Vstup na seminář dle platných protiepidemických opatření.

REGISTRACE https://forms.gle/9pxseQPRAfcubhQ66 nebo na e-mailu: registrace@cosiv.cz

Podrobnější informace o akci najdete na facebooku: https://www.facebook.com/events/3003980353221234/

Doporučení k testování dětí ve škole

TESTUJEME SE, ABY VE ŠKOLE BYLO BEZPEČNO, CO DOPORUČUJEME? (PDF)

Při testování dětí ve škole ošetřete psychickou pohodu a komunikaci s dítětem-žákem: před, v průběhu i po samotném testování.

Informujte dítě srozumitelně a přiměřeně jeho věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Např. „Jak jsi asi slyšel/a, budeme se teď testovat. Není to nijak složité. Zvládneš to dobře. Podívej, je to taková štětička, jako když si člověk čistí uši. Dáš si jí jenom na kraj nosu, dovnitř a napočítáš pět otočení a teď to stejné ve druhé dírce. Tadyhle to dáme na papírek a počkáme spolu všichni na výsledek.“

Povzbuďte dítě a rozptylte jeho obavy a strach, vysvětlete mu, že to může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Např. „Některé děti říkají, že je to trochu lechtá, tak jsem zvědavý/zvědavá, jak to budeš mít ty. Zvláštní, když člověk něco zažívá poprvé, viď. Já už
jsem to dneska taky zažil/a, je to jako když si štětičkou vytíráš ucho nebo se dloubeš v nose.“ Nebo: „Ani to nebolí, spíš je to zvláštní, jako když se děje něco poprvé, co člověk ještě nikdy nezažil. Většina dětí říká, že je štětičky lechtají.“

Odpovídejte dítěti na všechny související dotazy. Např. „Ano, kdyby test vyšel pozitivní, zavolali bychom vašim, nešel/nešla bys do školy, jak říkáš, a jeli byste ještě na jeden potvrzovací test do nemocnice. A tam by se vidělo, jestli by vyšel zase pozitivní, když tak bys byl/a dalších 10 dní doma. Pokud by vyšel negativní, tak hned jak by vám zítra domů přišly výsledky, mohl/a bys zase do školy chodit.“

Citlivě dítě informujte o výsledku testování a dalších krocích. Např. „Tak tenhle test ukazuje dvě čárky a znamená to, že je pozitivní. Kvůli tomu vlastně to testování děláme, aby se na tyhle dvě čárky mohlo přijít. Takže je dobrá zpráva, že ty testy dělají svoji práci. Teď ti řeknu, jak
věci budou. Zavoláme spolu vašim a domluvíme se, kdo z rodiny si pro tebe přijede. A do té doby tady máme hernu/knížky/kreslení a já/tady paní učitelka/asistentka Jiřinka s tebou na ně počkáme.“

POZITIVNÍ VÝSLEDEK?

V případě pozitivního nálezu nastavte citlivou komunikaci a přístup k dítěti, umožněte mu počkat na příchod rodiny v bezpečném prostředí a s podporou. Zabraňte případné stigmatizaci.

Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Buďte si vědomi toho, že každé dítě může takovou informaci prožívat různě, tedy v klidu, ale i s velkou úzkostí až panikou. V případě paniky, která se projevuje na dechu dítěte, volte krátké jednoduché věty. Pomozte dítěti dobře si sednout: „Pojď si tady sednout“. Nechte ho zatlačit silou do zad i do plosek noh: „Opři se do zad a zatlač nohama do země“ a soustředit se na dýchání. Ukazujete mu hlasitý nádech a o něco delší výdech: „Budeme dýchat společně nádech a výdech, jde ti to výborně, a znovu“, „je to krátká chvíle a už je to skoro pryč“.

Jsou to chvíle, v nichž děti často jednají nápodobou. Udržte klid a jděte příkladem. Podle situace vyzkoušejte, zda se dítě cítí lépe, když: s ním udržujete oční kontakt, máte tvář ve výšce jeho tváře, ukazujete hlasitý nádech a o něco delší pořádný výdech. Chvíle paniky bývá intenzivní, ale krátká. Pochvalte dítě, že situaci tak rychle zvládlo.

Vysvětlete, že v případě dětí onemocnění obvykle nemá silný průběh, povzbuďte ho, že to určitě zvládne a brzy zase bude zdravé zpět ve škole. Např. „Měl/a jsi někdy rýmu? A zmizela potom? Úplně? To je zvláštní, že jo, jak je lidské tělo silné a že se dokáže samo zase uzdravit. Že jsme tak dobře v těle zařízení.“

Informujte dítě, že vir je v této době hodně rozšířený a že dítě nemůže za to, že se také nakazilo. Např. „V tuhle chvíli vlastně ani nevím určitě, jestli opravdu máš covid, to je takový zjišťovací předskokan. Víš už, kolik lidí si tím prošlo? Teď je spíš náhoda, když se s koronavirem někdo ještě nepotkal.“

Umožněte dítěti počkat na příjezd rodičů v příjemném prostředí, ideálně s podporou další známé dospělé osoby, a nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačinka).

Zvláště děti, které silně vnímají nekomfort absence blízké osoby při testování, je třeba citlivě podpořit. Obecně vždy pomáhá seznámit děti předem s tím, kde, kdy a jak co probíhá. Pokud to zvládnete, natočte krátké „instruktážní“ video v prostorách, kde k testování bude reálně docházet. Aby si děti, ale i jejich rodiče mohli představit, co je čeká (místo, rozestupy, pomáhající osoby). Video zveřejněte na webu školy nebo Facebooku.

Vysvětlete srozumitelně a klidně dítěti i rodiči, jakou formou zůstane škola v kontaktu a jaké služby a aktivity lze využít online (např. online vyučování, online družina, tištěné materiály, výpůjčky knih). Tyto informace vyvěste také na webu školy nebo je předejte rodičům vytištěné na papíře při předávání dítěte.

Zajistěte možnost psychické podpory ihned i v průběhu karantény a informujte o ní. Např. „Kdyby ti bylo smutno nebo bys potřeboval/a s čímkoliv pomoct, tady na kartičce máš spojení na paní školní psycholožku, paní učitelku, paní asistentku…“

Přistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální či kulturní zázemí. Komunikujeme především vlídně, citlivě a srozumitelně. Připravte se na případnou nutnost specifické komunikace k dětem s odlišným mateřským jazykem či narušenou komunikační schopností, například pomocí připraveného základního komunikačního setu a informací v mateřském jazyce nebo preferovaném komunikačním systému dítěte/rodiny.

Mluvte ve třídě o situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte normálnost této situace. Děje se něco celosvětově. Jsme toho součástí. Člověk si může připadat nepříjemně, když se liší od ostatních. Zdůrazněte přirozenost, fakt, že si onemocnění nevybíráme. Důležitost dobré nálady a držení se v dobré kondici. Protože nikdo nevíme, kdo, kdy a zdali COVID-19 onemocnění dostaneme, můžeme preventivně více dbát na životosprávu. Dostatečně spát. Dobře jíst. Mít dostatek pohybu. Pečovat o dobrou náladu sebe i našich blízkých. A tím preventivně pomáhat své imunitě. Je to důležité a je to něco, co máme ve svých rukou. Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí. Povzbuďte děti, aby komunikovali s těmi, kdo jsou v karanténě. Tahle situace se bude bohužel ve třídě velmi pravděpodobně četně opakovat.

Vedení školy by mělo uspořádat (online) schůzku se všemi zaměstnanci. Předestřete možnosti, které jako škola reálně máte, a seznamte se s konkrétními postupy a přístupem, které ve Vaší škole budete realizovat. Nechte prostor pro sdílení obav, pro dotazy i sdílení informací a zkušeností z jiných škol. Obdobnou (online) schůzku nabídněte rodičům.

Děkujeme za to, že se zajímáte, jak tuto novou situaci funkčně uchopit. Přejeme Vám, abyste ve Vaší škole nacházeli ta nejlepší řešení. Děkujeme za potřebnou práci, kterou děláte.

Další informace k testování najdete na: https://testovani.edu.cz/

Doporučení připravil Národní pedagogický institut ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021 zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

V předchozím čísle odborného časopisu Školní poradenství v praxi jsme představili tříúrovňový systém podpory chování PBIS a to, jak jej zavádět na úrovni školy. V aktuálním čísle na tento článek navazujeme tím, jak je možné pozitivní podporu chování žáků posilovat přímo ve třídě.

Celý systém PBIS staví především na upevňování vhodného chování dětí a na tom, abychom na to nevhodné reagovali adekvátně dané situaci a co nejklidněji. V článku si tak přečtete o tom, jak žáky nezraňujícím způsobem upozornit na nevhodné chování, nebo o tom, jak může předcházení projevům nevhodného chování napomoci třeba takzvaný aktivní dohled nebo aktivity podporující zapojení všech žáků do výuky.

Celý článek je dostupný zde.

Děkujeme za podporu partnerům

Active Citizens Fund ČR, Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut.

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

„Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.“

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování (PDF)

1. CO JE PEDAGOGICKÁ INTERVENCE (PI)?

PI je individuální podpora dítěte nebo malé skupiny dětí nad rámec výuky – nejčastěji jde o doučování.
Je to nejčastěji využívané podpůrné opatření (loni proběhlo více než 30 tisíc individuálních nebo skupinových pedagogických intervencí, kdy ve skupině je max. 6 dětí).
Kdo PI potřebuje a jak často, o tom rozhodují odborníci v poradnách (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra). A škola má povinnost PI dítěti poskytnout.
Finance na pedagogickou intervenci putují přímo za konkrétním dítětem do konkrétní školy a přímo za učitelem, který pedagogickou intervenci dítěti poskytuje. Peníze učitel dostává navíc ke svému platu.

2. CO JE ŠPATNĚ V NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PI?

Hrozí, že se PI nedostane všem potřebným

PI se má stát podpůrným opatřením 1. stupně, o jehož poskytování rozhoduje škola. Nová úprava ale nestanovuje, že škola PI potřebným dětem poskytovat musí. Škola má sama rozhodovat o tom, zda některý z žáků PI potřebuje. Hrozí, že PI nebude v některých školách poskytována vůbec, resp. nebude poskytnuta všem dětem, které ji skutečně potřebují.

Učitelé bez garantovaného nároku na odměnu

Pedagogická intervence má být zahrnuta do standardní činnosti učitelů. Budou ji muset dělat v rámci nepřímé činnosti, kterou mají na přípravu a další činnosti související s výukou, a bez nároku na finanční odměnu, kterou za ni nyní dostávají.

Rozpočty škol nebudou odrážet skutečnou potřebu jednotlivých škol

Počty žáků s PI jsou v jednotlivých školách různé a každoročně se mění v návaznosti na aktuální skladbu žáků. Výše poskytovaných prostředků v novém systému nezohlední aktuální počty žáků s potřebou podpory ani velké rozdíly mezi školami.

Žádné záruky, že peníze půjdou opravdu na PI

V roce 2021 plánuje MŠMT poskytnout prostředky na PI v objemu, který na ni vydalo v roce 2020, do peněz na nenárokové složky platu (odměny). Tento způsob financování ale neposkytuje žádnou záruku, že finance budou skutečně využité na PI a také nezohledňuje skutečnost, že s novým školním rokem školám přibydou noví žáci, kteří PI mohou též potřebovat.

Nikdo neví, jak to bude dál

MŠMT zatím nemá jasno v tom, jak bude PI od roku 2022 financovat. To působí značnou nejistotu jak pro školy, tak zejména pro děti, které PI potřebují.

3. CO NAVRHUJEME?

aneb jak upravit stávající právní úpravu tak, aby byl zachován současný stav financování a zároveň školy mohly PI poskytovat dětem pružně a rychle bez nutnosti vyšetření v poradenském zařízení?

Nejvhodnějším řešením je zachovat stávající systém doporučování PI poradenskými zařízeními ve 2. až 5. stupni a doplnit jej o možnost poskytovat pedagogickou intervenci také jako podpůrné opatření 1. stupně.

PROČ?

Školy tak budou mít možnost v praxi pružně reagovat na aktuální potřeby žáků, tam kde to bude třeba. A připojit je například k již zavedeným skupinkám.
Bude zachována garance poskytování PI všem potřebným dětem.
Bude zachován systém účelově vázaného financování pedagogické intervence.

Záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť

V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. O setkání byl opravdu mimořádný zájmem a zúčastnilo se ho přes 160 školních poradenských pracovníků, ředitelů a učitelů z celé republiky. Věnovali jsme se podpoře dětí se SVP během pandemie, podpoře duševního zdraví dětí i učitelů a podpoře chování dětí v on-line prostředí.

Videozáznam naleznete zde.

Prezentace ke stažení:

Společné sdílení toho, co se během distančního vzdělávání osvědčilo a co ne (PDF)

Zajištění podpory dětem se SVP během distančního vzdělávání (PDF)

Podpora seberegulace a duševního zdraví (PDF)

Podpora chování dětí v online prostředí (PDF)

Diskuse byla plná inspirativních postřehů účastníků, zveřejňujeme tedy část znich:

„Základem je vztah učitele a asistenta pedagoga, kde to dobře nefunguje v prezenční výuce, je toto možná ještě obtížnější v distanční výuce. My asistenty pedagoga intenzivně využíváme, např. i pro doučování dětí.“

„Jsem moc ráda, že AP máme – fungují, individualizují, věnují se žákům, kteří je potřebují, podporují i ty, kteří nemají doporučení z poradny, ale umí podpořit i ty, kteří to potřebují…stále však ladíme a hledáme nejlepší cesty…“

„Zapojila jsem do výuky asistenty pedagoga a je to skvělé. Problém byl většinou na straně učitelů, kteří se zase bránili. Ale je to už jasně prokázané, asistent pedagoga, který kontaktuje rodinu, který přichází do online hodin a může následně s žákem individuálně pracovat, nejen učitel, který v této době je velmi zatížen komunikací s rodiči, žáky, formativním hodnocením.“

V záznamu i chatu byly vzneseny přínosné dotazy a většina z nich byla přímo v průběhu setkání zodpovězena a doplněna o zajímavé zkušenostmi účastníků z jejich praxe. Doporučujeme Vám tedy záznam si poslechnout. Pro účastníky, kteří se setkání účastnili jsme připravili krátký upřesňující souhrn témat a otázek.

Jsou individuální konzultace časově omezeny?

Záleží na rozhodnutí ředitele školy, který by měl zvažovat individuální potřeby žáka. Pokud jsou dodrženy bezpečnostní a hygienická opatření (například větrání po dobu 5 minut), pak konzultace jeden na jednoho ze strany MŠMT časově omezeny nejsou.

Jak lze motivovat děti a rodiče ke spolupráci?

Obecně je vhodné vybudovat si s dítětem pozitivní vztah, a i přes vnímané bariéry se snažit pozitivně komunikovat i s rodinou dítěte. Pokud budou rodiče od školy dostávat vzkazy o úspěších a příkladech dobrého chování svého dítěte, získají ke škole lepší vztah a zlepší se komunikace. Při současném hybridním vzdělávání se osvědčilo využívat asistentů pedagoga i dalších zaměstnanců školy k individuální práci se žáky online či docházením do rodin či při setkáních venku. Opět platí, že žák bude více motivován, pokud taková setkání proběhnou v příjemné atmosféře (je možné, že taková atmosféra v rodině panuje málo kdy), žák má možnost se aktivně podílet na obsahu a/nebo formě výuky a je mu srozumitelně vysvětlena užitečnost nabitých znalostí a dovedností v budoucím životě

Je možné nějak zajistit, aby učitelé skutečně zohledňovali přiznaná opatření i při hybridní výuce?

Učitele by měli být ze strany ředitele školy i školního poradenského pracoviště dostatečně informování, že přiznaná podpůrná opatření platí a je třeba je zohledňovat i během distanční výuky. Od učitelů lze v tomto ohledu požadovat zpětnou vazbu a nabídnout konzultační pomoc školního poradenského pracoviště.

Nakolik jsou v současné situaci zapojováni asistenti pedagoga?

Ze zkušenosti účastníků a informací, které máme z praxe, záleží především na přístupu školy i samotných učitelů. Máme mnoho reakcí, že se asistenti velmi aktivně zapojovali do distanční výuky, ať již aktivním zapojením do online výuky, přípravou materiálů a pracovních listů, i individuální prací s dětmi se SVP online, ale také osobní podporou dětí při individuální práci s žáky přímo ve škole či při návštěvách žáků. Zajímavá data na svém webu zveřejňuje Člověk v tísni a předpokládáme další data z ČŠI.

Mohou být služby ŠPP poskytovány dětem starším 15 let bez souhlasu zákonného zástupce?

Ano, dětem starším 15 let lze poskytnout služby krizové intervence, ale k navázání dlouhodobější spolupráce je nutný souhlas zákonného zástupce. Některé školy zahrnují služby ŠPP do školního řádu a rodiče na začátku školního roku podepisují generalizovaný souhlas se školním řádem. Všeobecně v této oblasti existuje řada různých výkladů. Pokusíme se získat stanovisko ze strany MŠMT a nejasné právní aspekty poradenské praxe pak mohou být jedním z témat dalšího online setkání. Vaše otázky a tipy k tomuto bodu nám můžete posílat mailem na info@cosiv.cz. Předem děkujeme!

Co v dnešní době může a nemůže dělat asistent pedagoga a má možnost některé požadavky zamítnout?

Jedná se o poměrně nové téma, které by mělo být důrazněji komunikováno ze strany MŠMT. Obecně je nutné, aby se asistenti pedagoga co nejvíce zapojovali do podpory žáků se SVP a hledali společně s učitelem a ředitelem cesty, jak tuto podporu poskytovat. Je však zásadní, aby v takových situacích MŠMT prosadilo výjimku pro školské pracovníky do zákazu volného pohybu. Situaci navíc dále zhoršuje fakt, že samo MŠMT v odpovědích na svém webu v době plošného uzavření škol zakazovalo osobní kontakt AP se žáky, přičemž pro některé žáky se může jednat o jediný možný kontakt se školou a individuální podpora ze strany školy je pro takové žáky nezbytná. Stejně tak jako platily výjimky pro služby sociální a zdravotní, je rolí MŠMT zajišťovat a komunikovat výjimky pro zvláště zranitelné žáky se SVP a možnost jejich individuální podpory ze strany pracovníků škol.

Jakým způsobem se může škola dozvídat informace o vašich materiálech a akcích?

Je možné přihlásit se k odběru našeho newsletteru na adrese info@cosiv.cz, například zástupce může vybrané příspěvky rozesílat učitelům, někteří pracovníci ASZ, MAS, PPP a SPC informují o našich službách své spolupracovníky, školy i rodiny. Budeme moc rádi, pokud budete informace o našich akcích a naše materiály využívat a sdílet dál se všemi, kterým mohou být užitečné.

Je mlčenlivost školních psychologů ukotvena v legislativě?

Ano, školní psychologové jsou vázáni mlčenlivostí, existují však různé výklady ohledně jejího rozsahu. Na některých školách je mlčenlivost psychologa absolutní i v rámci školního poradenského pracoviště a vůči zaměstnavateli, jinde je obvyklé v rámci pracoviště sdílet základní informace, tj. jméno dítěte a kategorii jeho obtíží, se kterými do poradny přichází (např. úzkosti, rodinné problémy apod.), jinde se tyto informace sdílejí i v rámci všech dotčených pracovníků. Rozhodně by však psycholog, který je vázán mlčenlivostí, neměl pracovníkům školy sdílet na potkání podrobnosti obtíží dítěte a jejich sezení. Také k tomuto tématu, ve kterém je praxe v různých školách rozdílná, se pokusíme zpracovat hlubší rozbor a vyžádat si stanovisko ze strany MŠMT.

Seznam inspirativních zdrojů, které byly sdíleny a setkání:

Webový portál Inspiromat

Náš FB

ČOSIV Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

ČOSIV Doporučení k systémové podpoře dětí se SVP při vzdělávání distančním způsobem

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Informace k provozu škol a školských zařízení od 18. listopadu 2020

Metodika organizace Vigvam k návratu dětí do škol

Pomůcky pro uvolnění psychomotorického neklidu

Praktické a přínosné infografiky jak přistupovat k traumatizovaným dětem

Jak podpořit děti s náročným chováním

Relaxační místo a relaxační pomůcky

Náročné chování, trauma a vývoj mozku

Materiály centra Locika

Informace k projektu pilotu implementačního rámce PBISna třech českých školách

PBIS přednáška Steva Goodmana

V závěrečném hodnocení jsme od účastníků získali spoustu milých a pozitivních hodnocení. Jedno za všechny:

Děkuji! Účastnila jsem se v tomto období mnoha webinářů. Tento byl jedním z nejlepších. Byl velmi praktický a byla tu velmi příjemná atmosféra! Pokračujte.

Tuto výzvu rádi vyslyšíme. Velmi si vážíme všech skvělých ohlasů a velkého zájmu účastníků o další setkání. Připravujeme pokračování, o kterém Vás budeme brzy informovat prostřednictvím našich webových stánek a Facebooku.

Děkujeme za přízeň!

Kontakty pomoci

Krizové linky

Děti

Linka bezpečí: 116 111
Linka důvěry Dětského krizového centra: 777 715 215, 241 484 149
Krizová linka SOS centra Diakonie: 800 567 567
Centrum pro zneužívané a týrané děti SPONDEA: 541 235 511, 608 118 088
Linka Centra Locika pro děti ohrožené domácím násilí: 734 441 233

Rodiče

Linka pro rodinu a školu (Cesta z krize): 116 000
Rodičovská linka (Sdružení Linky bezpečí): 606 021 021
Linka pro mámy a táty (Aperio): 739 416 408
Krizové centrum pro děti a rodinu: 778 111 282
Linka podpory pro rodiče a pečující osoby (Společnost pro ranou péči): 601 541 780
Psychologická podpora pro rodiny se sluchovým postižením: 605 100 400, 734 674 853
Linka EDA: 800 405 060 (zejména pro rodiče a blízké dětí s postižením, vážnou diagnózou či po úrazu)

Pomáhající profese

Sociální klinika, Psychologická pomoc pro pomáhající profese: 733 644 268
Linka první psychické pomoci 116 123
Linka kolegiální podpory: 607 400 591, 720 219 618

Oběti domácího násilí

Linka pomoci obětem domácího násilí Bílý kruh bezpečí: 116 006
Linka pomoci obětem domácího a sexuálního násilí PROFEM: 608 222 277
SOS linka Centra ROSA: 602 246 102
Linka Centra Locika pro děti ohrožené domácím násilí: 734 441 233
Linka pomoci obětem domácího násilí Persefona: 737 834 345
Poradna Justýna pro oběti předsudečného násilí (InIUSTITIA) (i pro osoby, kteří byli napadeni pro domnělý či faktický zdravotní stav – lidé COVID pozitivní): 773 177 636
Adresář kontaktů na pomoc osobám ohroženým násilím CSSP

Další linky

Linky důvěry ČR, dle krajů
Telefonní informační a krizové linky a online pomoc MVČR
Odborné poradny a infolinky sítě Charita ČR
Informační linka ke koronaviru: 1221
Linky Státního zdravotního ústavu: 724 810 106, 725 191 367, 725 191 370
Linka pro ředitele škol: 771 139 410
Linka MŠMT pro dotazy, týkající se koronaviru: 773 752 601, 723 447 114, 770 158 757, 773 750 351

Online pomoc

Psychologická pomoc pedagogům i rodičům zapojme všechny
Online psychologické poradenství pro pomáhající profese Sociální klinika
Online krizové konzultace #delamcomuzu
Terapie online Nejste na to sami
Online poradna pro děti a rodiče
Krizová intervence a chat poradna SOS Centrum Diakonie
Duševní podpora Charita ČR
Psychologickápodpora pro rodiny s dítětem se sluchovým postižením a pro dospělé neslyšící Tamtam
Mobilní aplikace Nepanikař
Kde hledat pomoc Nevypusť duši
Koordinace dobrovolníků Pomůžeme.si
Virtuální sestra Anežka zodpoví dotazy ke koronaviru MZČR

Sociální a krizové služby

Registr poskytovatelů sociálních služeb
Katalog poradenství MPSV Právo na dětství
Centrum sociálních služeb Praha
Centrum Locika, pomoc pro děti ohrožené domácím násilím
Dům tří přání, pomoc dětem a rodinám v náročné životní situaci
Krizové centrum pro děti a rodinu
Poradna VIGVAM, podpora po ztrátě blízkého člověka

Finanční a materiální pomoc

Hmotná nouze
Nájemné – příspěvky
Ošetřovné pro zaměstnance, DPP/DPČ
Ošetřovné pro OSVČ
Finanční pomoc lidem, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 a s tím spojenými vládními opatřeními přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb Charita ČR
Veřejná sbírka určená lidem v nouzi, která zasáhla koronavirová pandemie Diakonie ČCE
Sbírka, nákup pro rodinu samoživitelů Z nesnáze 21
Pomoc samoživitelům Klub svobodných matek
Potravinové banky

IT vybavení a internetové připojení

Zajištění počítačů a internetového připojení do rodin Česko.Digital
Počítače dětem Mironet
Počítače dětem Nadace Nova
Data zdarma T-mobile

Doučování

Dobrovolnický projekt on-line doučování Pomáháme on-line
Studenti VŠ pomáhají žákům ZŠ Zapojmevšechny.cz
Nabídka doučování Studenti studentům
Pedagogická fakulta UJEP pomáhá s doučováním
Doučování dětem a žákům, kterým jazyková bariéra brání v zapojení do výuky META
Formulář pro zájemce o konzultaci online
Doučování dětí cizinců Centre for integration of foreigners
Doučování žáků migrantů SIMI

Podpora dětí se SVP a dětí se sociálním znevýhodněním

Metodická podpora pro ředitele, učitele a rodiče

Jednotný komunitní portál o vzdělávání MŠMT a NPI edu
Opatření PES pro školství
Metodika MŠMT pro vzdělávání distančním způsobem
Metodika Ministerstva zdravotnictví pro nařizování karantény ve školách
Manuál k provozu škol
Informace k provozu škol a školských zařízení (od 18.11. 2020)
Doporučené postupy pro školy v období vzdělávání na dálku
Doporučení ČŠI pro organizaci vzdělávání a práci se vzdělávacím obsahem ve školním roce 2020/2021
Metodická konzultace k distančnímu vzdělávání ČŠI
Aktuální doporučení a nástroje pro vzdělávání dětí nejen na dálku ucimenadialku.sk
Doporučení SKAV školám k online výuce
Podpora škol v on-line vzdělávání
Komunikační nástroje
Jak na online vzdělávání
Zásady vzdělávání na dálku
Soubor tipů na online vzdělávání
Desatero ředitele školy v době krize
15 zásad online pedagogiky
Čtyři principy výuky v online prostoru
Zpětná vazba při online výuce
webináře systematické podpory SYPO
Nabídka lekcí do výuky
Učebnice a vzdělávací materiály pro školy
Zdroje pro online vzdělávání Times Educational Supplement
Seznam výukových aplikací a platforem pro školy, učitele i rodiče
Vzdělávací aplikace pro práci s historickými prameny
Audiovizuální výukový portál pro rodiče a učitele
NOD ACADEMY, Společný projekt Divadla NoD a Národního pedagogického institutu
Doporučení pro školní poradní kruhy
Rozcestník pro online výuku Učit on-line
Rozcestník různých výukových zdrojů Otevřené vzdělávání
Rozcestník vzdělávacích zdrojů Perpetuum
Rozcestník MŠMT pro on-line vzdělávání #NaDálku
Zprovozění online výuku na školách učímeonline
Metodický portál Inspirace a zkušenosti učitelů RVP
Rozcestník Jihomoravského kraje, užitečné odkazy pro online vzdělávání
Evropská komise Coronavirus: online learning resources
Informace a zdroje k samostudiu Studenti sobě
Studenti studentům
ÚčíTelka
Odpoledka
Škola doma
Vzdělávací portál videí ČT edu
Programy Českého rozhlasu
Digi Koalice školám
Učitelé +
Učitelská platforma
Ta učí tak a ten zas takhle
GEG Učte s námi 2.0

Další materiály a inspirace

Infografiky ke koronaviru ke koronaviru MZČR
Infografiky Nevypusť duši
Infografiky Jak pomoci dítěti, které prošlo traumatem
Návod, jak přežít lockdown
Jak pomoci dětem zvládat stres spojený s pandemií
Překonání úzkosti z koronaviru
Materiál k návratu dětí do škol Až se sejdeme ve škole
Materiál k návratu dětí do škol Postupy podporující pocit bezpečí
10 tipů pro pomáhající a pečující
Inforgafiky Centra Locika Pomocpro děti ohrožené domácím násilím
První pomoc při úzkosti v nouzovém stavu
Jak na koronadepresi
Nebojte se poskytovat školám zpětnou vazbu Petra Mazancová odpovídala čtenářům
Eduzín Rodiče vítáni
Vzdělávací program Začít spolu
Bulletin doporučení pro učitele Katedry psychologie FSS MUNI
Pedagog Robert Čapek píše sérii článků Děti jsou doma o distančním vzdělávání

Souhrnné informace ke koronaviru

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním (ke stažení v PDF)

Žáci se sociálním znevýhodněním jsou ohroženi školním neúspěchem i za běžných podmínek a v době distančního vzdělávání se jejich situace ještě významně zhoršuje. Oproti běžné výuce je distanční vzdělávání hodně založené na podpoře rodičů, ta ale sociálně znevýhodněným žákům často chybí, proto je u nich více než jinde nutná aktivní role školy. Základem distanční výuky je kontakt s učitelem v online prostředí, žákům se sociálním znevýhodněním ale chybí pro tuto formu práce potřebné vybavení, připojení na internet, klidné domácí prostředí – i s tím je potřeba počítat. Důležitou roli pak sehrává i zvýšená míra stresu, která může v době domácí karantény vznikat u žáků žijících na ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách, škola by tak měla sehrávat významnou roli i v podpoře celkové psychosociální kondice žáků.

Následující doporučení vycházejí primárně z výzkumné sondy ¹, která byla realizována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zmapovala zkušenosti s distančním vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků u šesti základních škol. V kombinaci s některými dalšími postřehy z praxe se pro zajištění distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků dosud ukázala jako žádoucí tato opatření:

1. Zajistit žákům technické vybavení pro online výuku

Při zajištění potřebného vybavení a internetového připojení školy často spolupracují s neziskovými organizacemi, s místní samosprávou nebo i s podnikatelskými subjekty.

2. Při online výuce respektovat soukromí žáka

Řada žáků se sociálním znevýhodněním nemá doma pro výuku vhodné podmínky, je tak třeba respektovat, že preferují práci s vypnutými kamerami nebo že se někdy nemohou výuky zúčastnit.

3. Učit učitele, žáky i rodiče jak participovat na online výuce

Nejen v čase uzavření škol, ale už i v době probíhající prezenční výuky je potřeba podporovat učitele, žáky i rodiče žáků v jejich schopnosti používat online výukové technologie.

4. Zvážit dočasnou úpravu kurikula

Ve výuce je vhodné se zaměřit na ta témata, která mají využití v každodenním životě. Podpořit motivaci žáků zařazením projektových aktivit, výtvarných a hudebních činností, her.

5. Do online podoby převést i doučování žáků

Na organizaci online doučování mohou spolupracovat učitelé, asistenti, vychovatelé ze školní družiny, ale i třeba studenti pedagogických oborů nebo další dobrovolníci.

6. Zprostředkovat výukové materiály v tištěné podobě

Tištěné výukové materiály lze rozdávat žákům a rodičům ve škole (z okna, pomocí boxů ve vrátnici) nebo i v místě bydliště – rozvoz mohou zajistit například asistenti pedagoga.

7. Zajistit podporu „jeden na jednoho“

Pokud nelze výuku žáka realizovat distančně, je žádoucí vytvořit podmínky pro individuální osobní práci učitele/asistenta s žákem – ve škole, u žáka doma, venku, nebo v jiném vhodném prostředí.

8. Zachovat školní obědy

Je-li to organizačně možné, zachovat školní obědy pro žáky, kteří je běžně mají dostupné zdarma, nebo odpovídající zajistit alternativu (např. odběr obědů od poskytovatelů sociálních služeb).

9. Zabezpečit psychologickou podporu žáků

Zajistit kontakt žáků se školními psychology a výchovnými poradci, ideálně jak online, tak i osobně. Psychickou podporu žáků promítnout do online třídnických hodin.

10. Spolupracovat s neziskovkami a sociální službami

Využít podporu nestátních neziskových organizací a sociálních služeb při shánění vybavení pro žáky, při zajištění kontaktu s rodinami žáků, při doučování žáků.

11. Spolupracovat s místní samosprávou

Požádat obecní a městské úřady o pomoc se sociální prací v rodinách žáků, se zajištěním internetového připojení, se zpřístupněním možnosti tisku v kanceláři úřadu.

¹Zdroj: NĚMEC, Z. WALTEROVÁ, I.; KRUKOVÁ, L.: Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním. Rukopis článku, aktuálně v recenzním řízení časopisu Speciální pedagogika.

1. ON-LINE SETKÁNÍ PRO PRACOVNÍKY ŠKOLNÍCH PORADENSKÝCH PRACOVIŠŤ

1. ON-LINE SETKÁNÍ PRO PRACOVNÍKY ŠKOLNÍCH PORADENSKÝCH PRACOVIŠŤ (PDF)

nabízí sdílení zkušeností, získání aktuálních informací k podpoře vzdělávání dětí se SVP v době pandemie a možnost konzultovat aktuální výzvy s kolegy z jiných škol a odborníky z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

Kdy: 18.11. 2020 od 16:00 do 18:30
Kde: https://cuni-cz.zoom.us/j/91231194141

Společně budeme diskutovat následující témata:

Zajištění podpory dětem se SVP během distančního vzdělávání

Podpora duševního zdraví a stress management

Podpora chování dětí v online prostředí

Diskuze, sdílení zkušeností a dobrých praxí

Setkáním účastníky budou provázet:

Mgr. Klára Laurenčíková

Předsedkyně ČOSIV a speciální pedagožka externě přednáší na Katedře speciální pedago-giky PedF UK. Je předsedkyní Vládního výboru pro práva dítěte a předsedkyní správní rady Asistence, o.p.s. Působí jako expertka na dětské duševní zdraví v rámci reformy psychiatrické péče na ministerstvu zdravotnictví.

PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Místopředsedkyně ČOSIV působí na Katedře speciální pedagogiky PedF UK. Zabývá se pro-blematikou vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování, speciálně-pedago-gické diagnostiky a inkluzivní pedagogiky. Působí jako lektorka v kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a kvalifikačních kurzech pro asistenty pedagoga. Podílela se na tvorbě Katalogu podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávací.

Mgr. Lenka Hečková

Právnička a členka expertního týmu ČOSIV působí jako právní poradkyně rodičovských a pacientských organizací. Věnuje se legislativní úpravě vzdělávání, lidským právům a sociálně-právním otázkám.

Mgr. Anna Kubíčková

Koordinátorka expertního týmu ČOSIV a speciální pedagožka působí na Katedře speciální pedagogiky PedF UK. Věnuje se tématům podpory dětí s náročným chováním a manage-mentu chování dětí ve školním prostředí.

Vaši účast prosím potvrďte na adrese magdalena.olsanova@cosiv.cz

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem

Doporučení k  systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem (PDF)

Po uzavření speciálních škol se aktuálně většina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělává distančním způsobem. Děti se SVP a jejich rodiny potřebují k distančnímu vzdělávání maximální možnou podporu ze strany školy i systému. Jejich vzdělávaní rozhodně nemůže zůstat jen na jejich rodinách. Podpora musí směřovat zejména k rodinám dětí vyžadujících nepřetržitou péči, které se nemohou plnohodnotně vzdělávat on-line formou. Dále také k rodinám dětí socioekonomicky znevýhodněných, které nemají k online výuce patřičné vybavení nebo podmínky. Zvýšená podpora musí směřovat také za dětmi ohroženými násilím v rodině, dětmi s duševním onemocněním a dětmi s odlišným mateřským jazykem. Všechny tyto děti i nadále potřebují individualizovanou podporu ve vzdělávání, poskytovanou podle jejich možností v domácím prostředí nebo v prostorách školy. V opačném případě hrozí, že tak jako na jaře ze systému vzdělávání znovu zcela vypadnou tisíce nejvíce zranitelných dětí a opět se ještě více prohloubí vzdělávací nerovnosti. Jejich řešení je přitom jedním z hlavních cílů vládou nedávno schválené Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Žádáme MŠMT a vládu, aby:

Zavření škol pro děti se SVP omezili jen po nezbytně nutnou dobu s následnou možností volby rodičů mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Návrat dětí se SVP do speciálních i běžných škol by měl být umožněn co nejdříve, hned s první vlnou rozvolňovacích opatření. Všem rodinám by mělo být v těchto nestandardních podmínkách umožněno podle situace dítěte a rodiny volit mezi prezenční výukou ve škole a pokračováním v distančním vzdělávání bez ohrožení nároku na ošetřovné.

V přijatých vládních usneseních a komunikaci směrem ke školám zohlednili nutnost individualizované osobní podpory dětí se SVP

Děti se SVP mají právní nárok na individualizovanou podporu ve vzdělávání a poskytování přiznaných podpůrných opatření. V běžných i speciálních školách se vzdělávají se zvýšenou personální, poradenskou i materiální podporou. Tu je třeba zachovat i při vzdělávání distančním způsobem a platných krizových opatřeních. Pro některé děti se SVP není ani individuální distanční podpora z řady různých důvodů možná. Ty je pak třeba podpořit osobně v jejich domácím prostředí nebo individuálně v prostorách školy. Na to je třeba také myslet při formulaci aktuálních krizových vládních opatření a systémově zajišťovat kontinuitu podpory těch nejzranitelnějších skupin dětí, které potřebují ve vzdělávání nejintenzivnější podporu. Kupříkladu výjimky z výkonu povolání a činnosti je nutné vztahovat kromě sociálních, zdravotních a dalších služeb také jmenovitě na služby školské a výjimky z omezení pobytu na veřejně přístupných místech v počtu nejvýše 2 osob, které se vztahují i na vzdělávání ve školách a školských zařízeních, vykládat také ve prospěch dětí se SVP, které se nemohu vzdělávat online a potřebují individuální podporu v prostorách školy. Tyto možnosti zvýšené podpory znevýhodněných dětí je dále nutné školám ze strany MŠMT jednoznačně a srozumitelně komunikovat, aby v praxi nedocházelo k pochybám, zda je možné v době nouzového stavu a omezení pohybu dětem osobní podporu ve škole nebo v domácím prostředí poskytovat.

Monitorovali ve spolupráci s MAPy, zřizovateli a řediteli škol aktuální situaci jednotlivých žáků

Ve spolupráci s aktéry vzdělávání je třeba aktivně získávat a vyhodnocovat aktuální data ze škol a monitorovat situaci jednotlivých žáků. Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou, poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu tak, aby tisíce dětí nezůstaly mimo systém jako tomu bylo na jaře.

Zajistili nárok všech rodičů na ošetřovné

Rodiče dětí se SVP musí mít nárok na ošetřovné minimálně ve stejném režimu jako ostatní rodiče. U rodičů dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením bez věkové hranice 10 let věku dítěte a ideálně také ve zvýšené sazbě. Nelze opomenout rodiče dětí se zdravotním postižením, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a vykonávají ze zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 6 písm. c) samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší z důvodu péče o osobu závislou na péči jiné osoby. Je neakceptovatelné, aby z důvodu zákonné výjimky o nárok na ošetřovné přišli.

Žádáme ředitele škol a zřizovatele, aby:

Monitorovali a maximálně podpořili děti, které nejsou schopné nebo se nemohou vzdělávat online či jiným distančním způsobem

Všem dětem, které zůstaly bez kontaktu se školou nebo adekvátních podpůrných opatření, je třeba poskytnout rychlou personální nebo technickou podporu.

K zajištění podpory dětem a jejich rodinám využívali všechny dostupné možnosti

Při distančním vzdělávání je nutné využívat nejen online výuku a samostatné plnění zadaných úkolů, ale také osobní konzultace a individuální výuku v prostorách školy nebo v domácím prostředí, za předpokladu dodržení požadovaných hygienických opatření. Stejně jako sociální služby nadále fungují pro děti i dospělé s potřebou podpory na osobní bázi, je nezbytné umožnit zvláště zranitelným dětem osobní setkávání a společnou práci zejména s asistenty pedagoga doma nebo ve škole. Ve spolupráci se studenty a dobrovolníky je možné zajišťovat dětem i jejich rodinám další individuální podporu ve vzdělávání včetně doučování (např. Zapojme všechny, Talentify.me, dobrovolnictví).

Zajistili pravidelný kontakt pracovníků školního poradenského pracoviště s ohroženými dětmi a pravidelné konzultace rodičům

Pracovníci školního poradenského pracoviště by měli aktivně iniciovat a udržovat kontakt se všemi ohroženými dětmi a poskytovat jim podporu. Školy by měly všem rodičům zajistit možnost pravidelných konzultací se školními poradenskými pracovníky případně i formou pravidelných online setkání. O této možnosti by měli být rodiče informováni běžnými komunikačními kanály školy.

Směrovali potřebné rodiny na podpůrné služby v území

Školy by měly monitorovat rodiny se zvýšenou potřebou podpory a informovat je o podpůrných zejména sociálních a zdravotních službách v území (nízkoprahová zařízení, respitní služby, asistence, krizové linky, psychologové, psychiatři) a také o službách dobrovolníků a možnostech doučování ze strany studentů.

Zatím to zvládám

S Veronikou Šimůnkovou, matkou čtyř dětí se speciálními vzdělávacími potřebami o tom, jak u nich doma probíhá distanční výuka, i tom, jakou podporu by v nejbližší době ocenila.

Veronika Šimůnková vychovává celkem čtyři děti, dvě vlastní, jedno v poručnické a jedno v pěstounské péči. Její dcera navštěvuje speciální školu – které byly na rozdíl od běžných škol dosud otevřené, synovi se dostává podpůrné asistence v běžné škole. Veronika přesto zůstala s dětmi doma a učí se s nimi distančně. „Upřednostnila jsem zdraví dětí, mám o ně v současné epidemiologické situaci strach. Rozhodnutí zavřít i speciální školy vnímám jako správné rozhodnutí,“ říká v krátkém rozhovoru. Sama souhlasí s tím, aby byly speciální školy zavřené na nejkritičtější dobu a aby mohli rodiče zvážit, zda jejich dítě má natolik dobrý zdravotní stav, aby se do školy vrátilo.

Jak zvládáte se svými čtyřmi dětmi distanční výuku?

Jsem zvyklá s dětmi pracovat z domu, tři z nich jsou s handicapem. Dcera (8. třída) má středně těžkou autoimunitní poruchu, do školy proto raději nechodila a museli jsme to zvládat doma. Syn (4. třída) má těžkou sluchovou vadu, u něj je zase problém nošení roušky a porozumění řeči. Mladší dcera (1. třída) má středně těžkou mentální retardaci a vadu srdce a plícnice a pak máme ještě miminko s Downovým syndromem. Občas máme technické potíže, ale zvládáme to, hodně pomáhá manžel.

Speciální školy zůstaly na rozdíl od běžných škol otevřené, pomohlo Vám to nějak? A jak vnímáte čerstvý návrh ministra školství uzavřít i tento typ škol?

Bojovala bych za to, aby speciální školy byly v tu nejkritičtější dobu zavřené, a aby bylo na rodičích, aby sami zvážili, zda jejich dítě má natolik dobrý zdravotní stav, aby se případě do školy vrátilo. Dceru jsem do školy neposílala kvůli jejímu zdravotnímu stavu už od 12. října, sledovali jsme situaci a po domluvě s paní doktorkou i s paní učitelkou jsme ji nechali doma.

Distanční výuka je pro nás v tuto chvíli správným řešením. Syn, který měl problém s nošením roušky, teď pracuje s paní asistentkou, dcera se rovněž učí distančně bez problémů, jsem klidnější.

Měly by se speciální školy uzavřít, jak nyní navrhuje ministr Robert Plaga, nebo by mělo zůstat na rozhodnutí rodičů, zda děti do speciálních škol posílat?

Kloním se k úplnému uzavření. A v okamžiku, kdy pustí do školy děti z prvního stupně, by to mělo být spíše na bázi dobrovolnosti. Řada z těch dětí prostě nedokáže splnit současná hygienická nařízení – třeba právě roušky – a je to pak pro ně těžké.

Máte striktní denní režim? Pomáhá vám to?

Starší děti plán mají, dcera od osmi do dvou sedí u notebooku a pracuje, syn hodinu denně komunikuje s učitelem či asistentem a pak vypracovává úkoly. U té mladší dcery, která navštěvuje speciální školu, se řídíme spíše podle její nálady a chuti, nenutím ji dělat úkoly v jednom čase, s ní to takto nefunguje.

Občas je to náročné zejména technicky co se týče připojení, dcera také často v online programech neumí něco vyplnit nebo zapnout. Pomáhá mi s tím manžel a škola je rovněž vstřícná, dostanu úkoly na týden a ty postupně plníme. Děti ve speciálních školách mají nicméně jiné tempo, než děti v běžných typech škol, více učivo opakují a neuteče jim toho tolik.

Chodíme zároveň ven do přírody, sbírat kaštany, protáhnout se. Nicméně na jaře jsme s tím teprve sžívali a syn měl velké problémy – byli jsme ve skluzu. Nyní je při online výuce přítomen i asistent, komunikujeme spolu bez problémů.

Je něco, co by Vám u distanční výuky pomohlo?

Zvládám to sama, nicméně i kvůli sociálnímu kontaktu jsem chtěla, aby k nám aspoň jednou týdně zajel asistent a učivo s dětmi probral. Nebylo to ale možné, i když samotný asistent chtěl. Škola byla otevřená a asistenti se věnovali žákům přímo ve třídě. Pokud by byly školy zavřené úplně, bude možné, aby asistenti docházeli do rodin. Pro děti by to bylo zcela jistě přínosem a pro rodiče koneckonců také.

Jak zvládáte situaci finančně?

Jsem pěstounka, mě se ošetřovné netýká, pro mě je ta finanční situace v tuto chvíli nicméně stabilní.

Jak vlastně vnímáte roli státu, vlády? Pomáhá vám nebo naopak vám rozhodování politiků působilo nějaké problémy?

Nejvíc mi vadil ten chaos, že jeden den řekli „ano“ a druhý den „ne“, to bylo nepřehledné.

Vláda bude o návrhu ministra školství R. Plagy na dočasné uzavření speciálních škol jednat v pátek 30. října 2020. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) s uzavřením základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona v důsledku narůstajícího počtu onemocnění novým koronavirem souhlasí. Uvědomuje si však náročnost situace, do které se tímto rozhodnutím dostává řada rodin, jejichž děti docházejí do těchto škol. Opakovaně proto upozorňuje na to, že společně s rozhodnutím o uzavření těchto škol, musí být dětem i rodinám poskytnuta maximální možná podpora. Podrobnosti o možných formách této podpory si můžete přečíst v Doporučení ČOSIV k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání.

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

Nápady na denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)