ehp_cz

domů / Archive by category "ehp_cz"
Webinář: Podpora dětí s náročným chováním ve škole

Webinář: Podpora dětí s náročným chováním ve škole

🗎 Leták ke stažení

ČOSIV pořádá akreditovaný kurz pro zaměstnance mateřských, základních a středních škol a pro zaměstnance ústavních zařízení.

PODPORA DĚTÍ S NÁROČNÝM CHOVÁNÍM VE ŠKOLE

Lektorky: Mgr. Helena Pravdová a Mgr. Barbara Dobešová

Forma: webinář – Platforma ZOOM

Cena: 3 500 Kč

Datum konání: 5. 12., 6.12., 13. 12. a 14. 12. 2022 vždy od 13:00 – 16:30

Kontaktní osoba: monika.durdakova@cosiv.cz

POPIS

  • Řešíte ve své třídě/u svých dětských klientů náročné chování?
  • Máte ve třídě dítě, u kterého máte podezření, že má doma vážné problémy?
  • Máte v péči dítě, které prošlo traumatem, a chtěli byste mu pomoci, aby se mu lépe dařilo ve škole?

OBSAH KURZU

  • Přináší účastníkům základní poznatky o příčinách náročného chování dětí a představuje praktické možnosti podpory vedoucí k tomu, jak takovérnu chování předcházet.
  • Seznámí účastníky se vztahem mezi stresem a projevy chování a vybranými prostředky podporujícími zklidnění dětí i dospělých.
  • Pomůže porozumět dynamice chování dětí — proč někdy dělají, co mají a jindy ne.
  • Seznámí s dopady vývojového traumatu na chování a učení dětí.
  • Na konkrétních příkladech ukáže prověřené postupy managementu chování dětí a podpory jejich seberegulace.
Když mozek spustí alarm ve škole, jak zvládnout stresovou reakci

Když mozek spustí alarm ve škole, jak zvládnout stresovou reakci

Pilotní školení spadající pod Projekt EHP: Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí. Školení je určené pedagogickým pracovníkům MŠ a ZŠ.

  • Lektorka: Mgr. Kristýna Farkašová 
  • Kdy: 31. 5. 2022, 9:00-16:00 
  • Kde: skautský institut, z. s., staroměstské náměstí 4/1, 110 00 praha 
  • Cena: zdarma 
  • Kontakt pro přihlášení: monika.durdakova@cosiv.cz 

Číslo projektu: ehp-cz-in-1-001

Obsah školení

  • Stres a jeho vliv na fungování člověka
  • Rozdíl mezi pozitivním a negativním stresem 
  • Obranné reakce a jejich různé formy 
  • Stupně aktivace systému reakce na stres 
  • Negativní zkušenosti v dětství a jejich dopady (trauma)
  • Zcitlivělý systém reakce na stres – co způsobuje 
  • Význam pečující osoby pro zdravý vývoj dítěte 
  • Tři mozky v jednom (mozkový kmen, limbický systém a mozková kůra) 
  • Vývoj mozku v závislosti na jeho užívání – seberegulace 
  • Regulace shora dolů, regulace vztahem, senzomotorická regulace – jak na to a co lze využít v praxi
Jak zvládnout stresovou reakci, když mozek spustí alarm – Práce s dětmi s problémovým chováním ve škole

Jak zvládnout stresovou reakci, když mozek spustí alarm – Práce s dětmi s problémovým chováním ve škole

Zveme vás na pilotní školení: Když mozek spustí alarm ve škole, jak zvládnout stresovou reakci, který tematicky spadá pod Práci s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí

Lektorky

PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.
PhDr. Mgr. Lucie Myšková, Ph.D.
………………………………

Termín

17. května 2022 od 9:00 do 15:30

VSTUP ZDARMA. Kontakt pro přihlášení: monika.durdakova@cosiv.cz

Kde

Pedagogická fakulta UK
Magdalény Rettigové 4
110 00 Nové Město, Praha
místnost č. 209
…………………………………….

Obsah školení

  • Stres a jeho vliv na fungování člověka
  • Pozitivní a negativní stres – obranné reakce a jejich různé formy
  • Stupně aktivace systému reakce na stres
  • Negativní zkušenosti v dětství a jejich dopady (trauma) – zcitlivělý systém reakce na stres – co způsobuje
  • Význam pečující osoby pro zdravý vývoj dítěte
  • Tři mozky v jednom (mozkový kmen, limbický systém a mozková kůra)
  • Vývoj mozku v závislosti na jeho užívání- seberegulace
  • Regulace stresové reakce –  jak na to a co lze v praxi využít
      • Regulace shora dolů
      • Regulace vztahem
      • Senzomotorická regulace

Pro koho

Školení je určeno pro pedagogické pracovníky MŠ a ZŠ, pro studenty a vyučující na  PF UK, 15 účastníků

Kontakt pro přihlášení: monika.durdakova@cosiv.cz

Číslo projektu: EHP-cz-in-1-001

Tento projekt je financovaný z fondů EHP 2014-2021, jejichž prostřednictvím přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy.

Infografika: Umění zklidnění

Infografika: Umění zklidnění

Infografika: Umění zklidnění (download PDF)

Inforgrafika: Způsoby regulace (download PDF)

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo
vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce,
zvýšením hlasu, rozšířením očí (například když vidíme dítě v nebezpečné situaci), jindy
se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin
někam do neznáma (například když vstoupíme do vozovky a těsně nás mine auto).

Umíte si představit, že byste v té chvíli měli řešit matematickou rovnici nebo
identifikovat větné členy? To by ani fyziologicky nebylo možné.

Náš mozek ve stresu zapne „alarm“ na do té doby, než se alarm vypne se
můžeme soustředit jedině na strategie k přežití – ÚTOK/ÚTĚK/STRNUTÍ.

Stres a schopnost učení

Nám dospělým i dětem se však často stává, že stres není tak velký, aby ihned přepnul
mozek do boje o přežití, ale dlouhodobě nás udržuje v napětí a nějaký „alarm“ v pozadí nám ruší soustředění a psychickou pohodu. A samozřejmě se občas může stres
zvýšit do takové míry, že „práskneme do stolu“ nebo „se na všechno vykašleme“.

Je to přirozená reakce u dospělých i u dětí. Každá reakce s sebou nese přiměřené
důsledky. K naučení jiného chování je však nejefektivnější se cíleně učit novým
strategiím a zajišťovat pozitivní zpětnou vazbu, když se nové chování daří uplatnit
více na: Připravili jsme pro učitele článek o Pozitivní podpoře chování PBIS | PBIS ČR (pbiscr.cz)

V každém případě nemá smysl snažit se (na)učit něco nového, když nám v hlavě sílí
alarm volající „už dost“ – velmi těžko si cokoliv nového představíme, nemůžeme
naplno využívat kognitivní funkce, a navíc si zapamatujeme jen velmi málo (když
by Vás těsně minulo auto, vzpomněli byste si, na co jste mysleli? Když byste viděli dítě
v ohrožení, vnímali byste, kolik z rádia hlásí hospitalizovaných?).

 

TŘI ZPŮSOBY REGULACE

Když však jednáme s dítětem nebo dospělým, který se zrovna nachází ve vyšší stresové
aktivaci, je důležité vědět, jak mu pomoci. Především ne v každé situaci můžeme
zvolit stejný způsob zklidnění neboli regulace.

1. Regulace rozumem

Pokud jednáme s člověkem, který na nás působí klidně, ale jedná způsobem, který
je potřeba korigovat, pak můžeme využít běžnou řeč a sdělit vše, co potřebujeme.

V takovém případě působíme na vývojově nejmladší neokortex a využíváme
takzvanou REGULACI ROZUMEM.

Pokyny a požadavky zdůvodňujeme. Snažíme se argumentovat tak, aby sdělení bylo
jedinci (především u dětí) blízké a skutečně rozuměli tomu, proč danou věc mají nebo
nemají dělat – v čem to bude prospěšné jim nebo druhým lidem.

Ale u dětí (nebo osob, které se v životě často setkávali s těžkými situacemi) se velmi
brzy setkáme s tím, že řeč jakoby přestanou vnímat. Regulace rozumem je pro jedince
nejnáročnějším způsobem zklidnění a ve stresu se „zablokuje“ jako první.

2. Regulace vztahem

Pokud jednáme s osobou poněkud nejistou, projevující se mírným odporem
a vykazující mírné známky stresu (stav znepokojení), pak máme jedinečnou možnost
využít regulaci vztahem (při další eskalaci bychom museli zvolit senzomotorickou
regulaci).

Při tomto způsobu se pro zklidnění působí na limbický systém, tedy centrum emocí,
chování, dlouhodobé paměti atd.

Snažíme se tedy působit pozitivně (přiměřeně situaci), signalizovat náš pečující
vztah k osobě, kterou se snažíme zklidnit, nabízet pomocnou ruku a dávat najevo,
že společně situaci zvládneme.

Obtíž je v tom, že daná osoba již prakticky nevnímá obsah řeči. Není tolik podstatné,
co říkáme, ale jak to říkáme. Nejvíce nám tedy pomůže příjemný (pozitivní nebo
neutrální) výraz ve tváři, omezení gestikulace v prostoru, zklidnění hlasového projevu
(ztišit, zpomalit tempo), zkrácení vět na nejdůležitější sdělení a pozitivní formulace,
fyzické snížení svého postoje na úroveň očí u dítěte nebo sedícího (při uhýbání
neudržujme na sílu oční kontakt) a především omezení signalizace negativních
emocí (nakrčené čelo, bouchání do stolu, zvýšený hlas, nepřiměřená fyzická blízkost…)

Člověk, který je sám klidný, a se kterým se cítíme v bezpečí, nás dokáže zklidnit.

Pokračováním ve slovním usměrňování namísto zklidnění pomocí regulace vztahem
u dítěte dosáhneme pravého opaku – zvýšení aktivace jeho systému reakce na stres
a eskalaci stavu, který již mohou provázet prvky agrese nebo útěk.

3. Regulace pohybem a smysly

V závažnějších situacích nebo pokud se nepodaří dotyčného zklidnit (např. při
neúmyslné eskalaci stavu) se následkem automatické reakce na stres snižuje aktivita
limbického systému a regulace vztahem ke zklidnění nestačí. V tu chvíli se blížíme
„boji o přežití“.

U dané osoby můžeme pozorovat reakce jako vzdor a odmítání spolupráce, snahu
o únik ze situace, slibování nesplnitelného, odpojení od reality nebo apatii. Může se
přidat i agrese, sebepoškozování či ničení majetku. Nervová soustava vysílá signály
ohrožení a osoba se necítí v bezpečí, nemá dostatečný pojem o čase, projevuje se
reaktivně a nemá přístup k vyšším kognitivním schopnostem (abstraktní, konkrétní
myšlení apod).

Senzomotorická regulace je regulace pohybem a stimulací smyslových receptorů
kůže či jazyka, čímž působí na vývojově nejstarší struktury mozku. Stav zvýšené
aktivace mohou vyvolávat nejen podněty z vnějšku, ale i zevnitř těla, například
nízká hladina cukru v krvi, nedostatek kyslíku v místnosti, přehřátí, pocit zimy.

Přechod z klidu do stavu strachu nebo zděšení může být postupný i rychlý v závislosti
na situaci i jedinci samotném. Především u osob a dětí v náročných situacích nebo
s předchozími negativními zkušenostmi se často setkáme s rychlejší a intenzivnější
stresovou aktivací.

Ke zklidnění se často podvědomě pokoušíme využít pohybů svého těla a smyslů.

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

 
Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku 

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě  

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi. 

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení. 

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

 

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS.