ehp_cz

domů / Archive by category "ehp_cz"
Rising Tide 2021: mezinárodní konference o podpoře dětí, které prošly traumatickými zkušenostmi

Rising Tide 2021: mezinárodní konference o podpoře dětí, které prošly traumatickými zkušenostmi

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) je jednou z partnerských organizací mezinárodní konference Rising Tide 2021. Konference se věnuje tématu podpory dětí a dospělých, kteří prošli traumatickými zkušenostmi. Jde o jednu z nejvýznamnějších odborných událostí v této oblasti a vystoupí na ní řada předních odborníků, kteří se podpoře zotavení z traumatu věnují ve své praxi i na akademické úrovni. Využijte toho, že konference se vzhledem k současné pandemické situaci uskuteční v hybridní podobě a může se jí tak účastnit kdokoliv z vás, kdo se o toto téma podrobněji zajímáte, nebo se dotýká vaší praxe, studia nebo výzkumu.

Účast na konferenci může být přínosná pro psychology, psychiatry, speciální pedagogy, učitele, sociální pracovníky, pečující, pracovníky neziskových i odborných organizací či studenty – pro všechny, kteří se ve své praxi věnují práci s ohroženými dětmi nebo dospělými s traumatem. Těm všem může přinést seznámení s nejnovějšími přístupy v podpoře tzv. trauma recovery neboli zotavení z traumatu a zkušenostmi mezinárodně uznávaných odborníků v této oblasti. Příkladem takového přístupu je neurosekvenční model terapie, jehož autorem je Bruce D. Perry MD, PhD. Efekt tohoto přístupu máme možnost sledovat v naší spolupracující organizaci – dětském psychiatrickém centru Østbytunet v norském Oslu. Díky jeho uplatňování zde děti téměř nemedikují, přestože se jedná o děti s mimořádně závažnými problémy spojenými s tzv. vývojovým traumatem.

Konference Rising tide 2021 se bude konat ve dnech 16.-18. června 2021.

Podrobné informace o konferenci, jejím programu i všech vystupujících najdete na webové stránce risingtideconference.com (při uvedených termínech přednášek počítejte s časovým posunem severoamerického časového pásma). Na této stránce si také můžete zakoupit virtuální vstupenky pro přístup ke sledování konference v ceně 169 USD. Součástí placeného přístupu je i možnost pustit si zpětně všechny prezentace řečníků později ze záznamu.

Hlavními řečníky konference jsou:

  • Bruce D. Perry MD, PhD.
  • Bryan Samuels, MSW
  • Gina Miranda Samuels, MSW, PhD.
  • J. Stuart Ablon, PhD.
  • Thomas G. Stemberg Endowed

Podrobné medailony všech řečníků si můžete přečíst zde.

#risingtide #risingtideconference #hybridconference #morethaninformed #traumatransformed #trauma #virtualconference #drbruceperry #neurosequential #NMT #collaborativeproblemsolving #CPS #whathappenedtoyou #newyorkbestseller #drstuartablon #mentalhealth #CEUs

Školní poradenství v praxi: Náročné chování jako reakce na stres

Školní poradenství v praxi: Náročné chování jako reakce na stres

V rámci osvěty a šíření poznatků, které získáváme od našich norských partnerů jsme připravili další článek v odborném časopisu Školní poradenství v praxi s názvem Náročné chování jako reakce na stres

Článek je zaměřený na představení vlivu stresu na fungování mozku a možností podpory seberegulace žáků ve školách a při distanční výuce. V článku jsme využili zkušenosti z exkurzí do škol v Oslu, kde aplikují tzv. Neurosekvenční model učení. Autorem tohoto přístupu k podpoře dětí s náročným chováním v důsledku traumatu je americký dětský psychiatr Dr. Bruce Perry. Doporučení k redukci stresu ve školách, která z tohoto konceptu vycházejí, jsou nicméně univerzálně využitelná a profitují z nich všichni žáci. V článku jsme se více zaměřili na možnosti tzv. senzomotorické seberegulace, která vede ke zklidnění prostřednictvím pohybu (stimulací proprioceptorů) a stimulací smyslových receptorů kůže či jazyka. Základním prvkem senzomotorické regulace je pohyb, dechová cvičení a manipulace s antistresovými pomůckami. Více informací o pomůckách vhodných pro senzomotorickou regulaci naleznete zde. Důležitou součástí podpory je i omezování stresorů v prostředí třídy (hluk, horko, zima, špatný vzduch, nevhodné osvětlení apod.).

 Níže uvádíme tři konkrétní příklady z článku, které ilustrují podporu senzomotorické seberegulace v praxi.

 

 Do první třídy nastoupil velmi neklidný žák, který ostatní žáky často rušil svou potřebou pohybu. Houpal se na židli, často vstával ze svého pracovního místa a snažil se chodit nebo poskakovat. Nedokázal se dlouho soustředit na práci. Paní učitelka se rozhodla vyzkoušet využití gumy na židli žáka. Rozhodla se však, že gumy umístí na všech židlích ve třídě, aby i ostatní žáci měli možnost je využít. Od zavedení této pomůcky se zlepšilo soustředění celé třídy. Žáci se také výrazně zklidnili. Ke zlepšení došlo i u neklidného žáka, četnost vyrušování ostatních se snížila.

 

Ve škole při dětském psychiatrickém centru Østbytunet v Norsku nabízejí dětem po příchodu do třídy žvýkací bonbón nebo žvýkačku. Děti, které pobývají v tomto centru, mají jen minimální schopnost seberegulace, proto je velmi rozruší i pouhý příchod do školy. Než začne samotná výuka, učitelé jim poskytnou čas a celou škálu pomůcek ke zklidnění prostřednictvím senzomotorické regulace včetně těch pro naplnění potřeby pohybu v oblasti úst. Začínat ihned s výukou by bylo kontraproduktivní, protože rozrušení dětí blokuje funkce jejich mozkové kůry a výuka by tak stejně žádný efekt neměla, naopak neklid dětí a s ním spojená agresivita by se ještě více stupňovaly.

Ve třetí třídě byl chlapec, který často (obzvláště v druhé polovině dne) křičel a vztekal se. Paní učitelka se ho snažila napomínat, ale situace se nezlepšovala. Požádala proto výchovnou poradkyni, aby se přišla na žáka podívat, protože bude nejspíše potřebovat vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Výchovná poradkyně si všimla, že ve třídě je celkově větší hluk. Všimla si také toho, že si chlapec zacpával uši, když vyplňoval pracovní list. Hluk ve třídě v druhé části dne sílil a chlapec vykazoval známky většího rozrušení. Když se hluk náhle ještě zvýšil, začal křičet. Výchovná poradkyně si uvědomila, že žák křikem reaguje na hluk, který sám ovlivnit nemůže – snaží se jej vlastním křikem přehlušit. Druhý den s chlapcem na toto téma promluvila, vyjádřila přitom porozumění tomu, že hluk může být velmi obtěžující. Chlapec jí její zjištění potvrdil. Hluk mu velmi vadí a rozčiluje ho. Přinesla mu ukázat ucpávky do uší a domluvila se s jeho maminkou, že mu vhodné ucpávky pořídí a bude je moct používat ve škole. S třídní učitelkou se domluvila, že chlapec bude moct ucpávky používat při samostatné práci. Třídní učitelka si s chlapcem domluvila signál (dotyk na rameno) pro zaměření pozornosti na poslech sebe nebo ostatních dětí. Několik ranních kruhů využila k diskuzi o tom, co komu pomáhá cítit se ve třídě dobře. Došlo i na hluk, více dětí sdělilo, že jim hluk ve třídě vadí. Domluvili se na pravidlech, jak budou hluk ve třídě regulovat. Shodli se na signálu – stoupnout si a zvednout ruku s dlaní symbolizující zavřený „zobáček“. Ten mohla použít paní učitelka i kdokoliv z žáků, úkolem ostatních bylo po jeho zaregistrování stoupnout si a ztichnout. Po zacvičení se signál osvědčil. Třída se ztišila. Paní učitelka se snažila vyjít vstříc i dalším potřebám dětí, které v rámci diskuze v ranních kruzích identifikovala.

 

Veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu s využitím znalostí o fungování mozku

Veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu s využitím znalostí o fungování mozku

Dne 22.2.2021 jsme pořádali veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu – a pomoci sám sobě k udržení vnitřního klidu s využitím znalostí o fungování mozku (i za pandemie COVID-19). Lektorovala Mgr. Kristýna Farkašová, frekventantka našeho programu zaměřeného na podporu rozvoje dětského duševního zdraví a vzdělávání žáků s náročným chováním.

V době pandemie má péče o duševní zdraví zásadní význam, proto byl první webinář prakticky zaměřen na téma zachování vnitřního klidu v náročných časech.

První blok byl zahájen tématem stresu, jak se chováme ve stresových chvílích, zda existuje i dobrá míra stresu. Co pomáhá tomu, abychom se stávali odolnými, místo zcitlivělými a více křehkými. Pokračoval k tomu, zda máme možnost volit si svůj vnitřní klid. Zda víme, co ho podporuje a co boří.

Během webináře byl účastníkům několikrát nabídnut bezpečný prostor k přemýšlení nad následujícími otázkami: Co jim prospívá v tuto dobu? Kdy cítí klid a odpočinek? Které malé věci jim pomáhají v jednotlivých dnech najít rovnováhu? Na co potřebují nezapomínat, aby jim mohlo být dobře na světě? Jsme důležití, nejde přeskočit své vlastní rozpoložení a věnovat se zrovna tématu dětí.

„Jednu z myšlenek, které předkládám a která pochází od našich norských kolegů je úvaha Bruce D. Perryho o pěti stavech mysli. Ukazujeme si, co možná prakticky jak vypadáme v různých rozpoloženích naší mysli, jak se postupně zužují naše možnosti volně myslet, uvažovat dopředu. Jak v takovouto chvíli potřebujeme rozumět tomu, kde se člověk/dítě, se kterým pracujeme, nachází. Abychom ho neminuli a pracovali s ním tam, kde se nachází. Postupně mu pomáhali usedat zvolna jednotlivými stavy mysli až zpět ke klidu. A především nezapomínali, že jsme součástí této lidské zkušenosti. Také umíme vyjet z dobrých kolejí. A potřebujeme sami sebe udržet ve spodních patrech klidu, abychom mohli vahou svého bytí, své prosté klidné přítomnosti pomoci druhému najít jeho klid.“ Uvedla lektorka webináře.

Webinář byl zakončen praktickými tipy, jak se starat o své tělo, jak o režim dne, tak bychom mohli držet strukturu. Webinář zaznamenal spoustu příznivých ohlasů. A přestože byl informačně vytěžující, účastníci uvedli, že si u něj odpočali. Snad i proto, že záměrem bylo posilovat vědomí účastníků, že sice nemůžeme ovlivnit, jakým způsobem se bude vyvíjet pandemie, ale můžeme ovlivnit mnohé, co se týká našeho vlastního rozpoložení, naší vlastní rovnováhy a vlastního klidu.

Návod Jak přežít lockdown a listopadové setkání s norskými kolegyněmi

Návod Jak přežít lockdown a listopadové setkání s norskými kolegyněmi

Návod Jak přežít lockdown a listopadové setkání s norskými kolegyněmi

Na základě informací ze zářijového setkání s našimi norskými lektorkami jsme připravili a zveřejnili infografiku Jak přežít lockdown (PDF), ve které jsou uvedeny konkrétní tipy na to, jak se vypořádávat s omezeními a nejistotou, kterou současná situace spojená s pandemií COVID-19 přináší.

V listopadu jsme se prostřednictvím dalšího virtuálního setkání věnovali vzájemnému sdílení a slaďování home-office a distanční výukou, kdy jsou rodiče často vystaveni zvýšenému stresu spojenému se slaďováním vlastní práce s podporou dětí při on-line výuce. Opět jsme společně probrali řadu užitečných tipů, které mohou rodičům u dětem pomoci. Velmi důležité je např. pravidelné a v režimu dne pevně stanovené chvíle dobíjení „emočních baterií“, kdy dítěti věnujeme veškerou svou pozornost a zajistíme naplnění jeho emočních potřeb např. objetím nebo krátkým pomazlením. Díky těmto pravidelným chvilkám se prodlužuje doba, kdy děti dokážou pracovat samostatně a rodiče se tak mohou plně soustředit na vlastní práci.

 

Školení s našimi norskými partnery

Školení s našimi norskými partnery

Dne 9.9. 2020 proběhla další etapa školení organizovaná našimi norskými partnery, díky nepříznivému vývoji s onemocněním COVID-19 opět on-line formou. Účastníci výcviku se tentokrát sešli v prostorách ČOSIV, aby mohli sdílet a reflektovat získané poznatky a jejich uplatnění v praxi.  Lektorky Kaja Johannessen a Ann Karin Bakken se tentokrát zaměřily na možnosti podpory deeskalace náročného chování spojeného s vyšší mírou aktivace stresové reakce, mapování spouštěčů stresové reakce a s ním spojeným plánováním podpory a na detailnější seznámení s možnostmi podpory seberegulace dětí (regulaci rozumem, regulaci vztahem a senzomotorickou regulaci). Diskutovány byly také způsoby, jak nejlépe učitelům zprostředkovat klíčové obsahy, které je třeba, aby se staly součástí jejich každodenní praxe v interakci s dětmi. Část školení byla také věnována vhodným reakcím na potřeby dětí spojené s vyrovnáváním se s dalším nestandardním školním rokem poznamenaným pandemií COVID-19. Druhá část podzimního setkání byla odsunuta na listopad, kdy doufáme, že naše norské lektorky budou moci přijet do Prahy. Jedna z českých účastnic kurzu představila inspirující pracovní listy pro děti, které jim názorně pomáhají mapovat své podpůrné zdroje v reakci na stres spojený s pandemií.

 

„Určitě zařadím nové informace k tématice pěti základních stavů spojených se stresem do přednášek a webinářů, které mám možnost poskytovat školám. Také mě některé ukázky přivedly k tomu, že zařadím do setkání s pedagogy více praktických prožitkových aktivit, které vedou k citlivějšímu naladění se na dítě“. Uvedla účastnice kurzu.

„Velmi podpůrný byl zájem kolegyň z Norska o aktuální situaci v ČR i v našich rodinách. Přínosné bylo shrnutí poznatků, které jsme načerpali při stáži v Norsku a propojení s příklady z praxe. Zaujala mě přehledně zpracovaná tématika pěti základních stavů spojených se stresem a uvítala bych, kdyby mohl být zajištěn překlad do češtiny. Jejich přehlednost byla právě tím, po čem volají pedagogové. Také mi pomohlo, že jsem mohla sdílet informace k současné situaci s ostatními kolegyněmi z výcviku a opět se s nimi vidět „naživo“. Považuji to za velmi důležité“. Uvedla Zdenka Štefanidesová, účastnice kurzu.