Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem ČÍST DÁL
Společně k inkluzivnímu vzdělávání - závěrečné setkání ČÍST DÁL
"Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka" Klára Laurenčíková pro DVTV ČÍST DÁL
Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení ČÍST DÁL
Unikátní výcvik zaměřený na podporu dětí s problémy v chování ve škole ČÍST DÁL
Společně k inkluzivnímu vzdělávání - čtvrté setkání ČÍST DÁL
Studijní cesta do Berlína - září 2018, den druhý ČÍST DÁL

Nejnovější články z blogu

Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem

Žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) mají právo na poskytování podpůrných opatření podle paragrafu 16 školského zákona. Neznalost či nedostatečná znalost vyučovacího jazyka je speciální vzdělávací potřebou, dětem a žákům s OMJ náleží podpora směřující ke zmírnění resp. eliminaci dopadů jazykové bariéry do vzdělání. To potvrzuje i stanovisko Veřejné ochránkyně práv zpracované na základě podnětu ČOSIV a Mety o.p.s. (Pokračování textu…)

“Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka” Klára Laurenčíková pro DVTV

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď“, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. “Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol”, říká Laurenčíková. (Pokračování textu…)

Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení

Místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová v rozhovoru pro web Rodiče vítáni nejen o speciálním školství v ČR:

Jak jste řekla, školy jsou dnes financované podle počtu žáků. Může to způsobovat, že se speciální školy přetahují o žáky s těmi běžnými?
Může. Počty dětí v mnoha regionech klesají a speciální školy přicházejí o žáky i tím, jak se daří víc a víc žáků se speciálními potřebami integrovat. Učitelé v průzkumech uvádějí, že nemají problém mít ve třídě dítě dysgrafika nebo smyslově či pohybově postižené dítě a rodiče jsou samozřejmě raději, když mají dítě ve spádové škole. Je přirozeným trendem, že do speciálních škol jde tedy méně těchto dětí. (Pokračování textu…)