Karel Šíma (29 let) působí jako asistent pedagoga na ZŠ Vratislavova. Vystudoval herectví a již při studiu začal vést dramatické kroužky. Práce s dětmi ho zaujala natolik, že se začal zajímat o inkluzi a integraci dětí a postupem času se stal asistentem pedagoga. V současné době je přihlášen na pedagogickou fakultu, kde se chce ve své profesi ještě více zdokonalit.
Klíčem k dobrému školnímu klimatu je kvalitní mentoring
Mgr. Tereza Vlachová působí jako učitelka na prvním stupni ZŠ Antonína Čermáka v Praze 6, v současné době na mateřské dovolené. Škola dlouhodobě spolupracuje s SPC Vertikála, SPC Arabská a PPP ve Vokovicích a je známá svojí snahou o kvalitní školní klima. pokračovat
Snažíme se o vzdělávání přemýšlet a neustále si klademe otázku „proč?“, říká v rozhovoru pro ČOSIV ředitel ZUŠ Hostivař Jiří Stárek
Jiří Stárek je ředitelem základní umělecké školy v Praze Hostivaři a předsedou Asociace základních uměleckých škol ČR HMP. Věnuje se přednáškové činnosti se specializací na oblast uměleckého vzdělávání, školského managementu a vedení lidí. Spolupracuje s nakladatelstvím Wolters Kluwer, kde redaktorsky vede časopis Speciál pro ZUŠ. Od roku 2016 je akreditovaným lektorem NIDV pro oblast společného vzdělávání.
„Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči“ – rozhovor s Ferdinandem Kollerem na téma školní mediátoři
Romano Centro je rakouská nezisková organizace, která byla založena v roce 1991 ve Vídni. Působí především v oblastech vzdělávání, sociálního poradenství a boje s předsudky a diskriminací. Ferdinand Koller pracuje jako ředitel vzdělávacích programů od roku 2011, v rozhovoru pro ČOSIV jsme spolu hovořili na téma romských školních mediátorů. pokračovat
Rozhovor s Klárou Laurenčíkovou o inkluzi
Server www.novinky.cz publikoval rozhovor s předsedkyní ČOSIV Klárou Laurenčíkovou na téma inkluze – „Společné vzdělávání připravuje děti na reálný život…“ Klára Laurenčíková k tématu dále říká, že společné vzdělávání připravuje děti na život v rozmanité společnosti, učí je spolupráci a solidaritě. Rozhodně nejde o žádnou revoluci, protože postupná integrace dětí se speciálními potřebami do běžných škol probíhá již od pádu železné opony, postupně tedy doháníme dluh, který vůči dětem i samotným školám máme.
Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.