„Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči“ – rozhovor s Ferdinandem Kollerem na téma školní mediátoři

domů / blog / „Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči“ – rozhovor s Ferdinandem Kollerem na téma školní mediátoři
„Romský školní mediátor je spojkou mezi školou a rodiči“ – rozhovor s Ferdinandem Kollerem na téma školní mediátoři

Romano Centro je rakouská nezisková organizace, která byla založena v roce 1991 ve Vídni. Působí především v oblastech vzdělávání, sociálního poradenství a boje s předsudky a diskriminací. Ferdinand Koller pracuje jako ředitel vzdělávacích programů od roku 2011, v rozhovoru pro ČOSIV jsme spolu hovořili na téma romských školních mediátorů.

  • Jak byste popsal pozici romských školních mediátorů?

Jsou to lidé z romské komunity, kteří zprostředkovávají kontakt mezi institucemi a romskými rodinami. Jejich den začíná obvykle brzy ráno, když rodiče přivádějí své děti do školy. Na místě s nimi hovoří, poskytují informace, zodpovídají dotazy, prostě jsou připraveni s rodiči hovořit o čemkoliv, co je aktuálně potřeba. Poté kontrolují, zda jsou všechny děti, které mají na starosti, ve škole. Pokud ne a zároveň i chybí omluvenka od rodičů, tak jim okamžitě volají a ptají se, proč nejsou jejich děti ve škole. Obvykle také spolupracují s učiteli přímo ve třídě, někdy podporují žáky při výuce, pokud mají například problémy s němčinou. Jsou také přítomni na všech setkáních zástupců školy a rodičů, aby zajistili, že si obě strany rozumí. Odpoledne telefonují s rodiči a probírají, s čím aktuálně potřebují pomoci. Často doprovázejí rodiče do některých institucí a podobně.

  • Jaké jsou největší výzvy pro školní mediátory?

Na rozdíl od Německa, či dalších zemí, tato pozice není v Rakousku příliš rozšířena. To znamená, že hlavně na začátku je třeba pečlivě vysvětlit, co spadá a naopak nespadá do kompetencí školních mediátorů, aby je školy ani rodiče nezahltili příliš mnoha požadavky. Někdy také musí čelit velmi obtížným sociálním situacím, takže jejich práce samozřejmě vyžaduje pravidelnou podporu ve formě supervizí.

  • Jaké jsou reakce učitelů na tuto pozici?

Rakouští učitelé toho mnoho nevědí o historických důvodech nízké vzdělanosti mezi mnoha Romy, někdy naopak podléhají různým předsudkům a stereotypům. Když začne mediátor působit ve škole, na začátku jsou učitelé často překvapeni, kolik toho o svých žácích nevěděli. Přítomnost mediátora jim napomáhá situaci romských dětí a jejich rodin lépe porozumět. Mediátoři také úzce spolupracují se sociálními pracovníky, se kterými se společně snaží najít vhodné řešení překážek bránících romským dětem v dosahování úspěchu ve vzdělávání. Tím významně šetří čas učitelům, kteří na to nemají čas ani kompetence. Celkově vzato jsou tedy reakce učitelů pozitivní, i když se samozřejmě najdou tací, kteří s mediátory spolupracovat nechtějí.

  • Kolika dětem se mediátor může věnovat?

To samozřejmě záleží na typu školy, na velkých školách se věnují až 100 dětem. Naopak na menších školách je to mnohem méně.

  • Jaké jsou nezbytné požadavky pro náplň této práce?

Mediátor musí být samozřejmě perfektní v komunikaci, a nesmí se bát – školy ani rodičů. Musí být schopen udržet si neutrální pozici ve velmi obtížných situacích a zároveň být schopen najít vhodné řešení pro všechny zúčastněné strany. Také musí mluvit několika jazyky – německy, romsky, srbsky a rumunsky.

  • Jak práce mediátorů ovlivňuje školní klima?

Významně, neboť hlavním úkolem mediátora je, aby k němu všechny zúčastněné strany – žáci, učitelé i rodiče – měly důvěru. Ve škole se tedy přirozeně zvyšuje důvěra. Ve Vídni se mnoho žáků snaží skrývat své romské kořeny, neboť se obávají diskriminace či předsudků. Když na škole začne působit romský mediátor, tak tyto obavy začnou postupně ustupovat.

  • Jaké podmínky musí být splněny, aby mediátor mohl svoji práci vykonávat co nejlépe?

Mediátor musí být především respektován školou i rodiči. Také musí být náležitě finančně ohodnocen, neboť tato práce je opravdu velmi náročná. Také musí mít pro svoji práci vhodnou podporu – pravidelné supervize a podporu širšího týmu. Jejich práce je totiž velmi náročná v tom, že jsou na ní úplně sami, proto potřebují podporu dalších členů týmu – například vedoucích projektů či sociálních pracovníků.

RC

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..