projekt

domů / Posts tagged "projekt"
Veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu s využitím znalostí o fungování mozku

Veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu s využitím znalostí o fungování mozku

Dne 22.2.2021 jsme pořádali veřejný webinář na téma: Jak snížit míru stresu – a pomoci sám sobě k udržení vnitřního klidu s využitím znalostí o fungování mozku (i za pandemie COVID-19). Lektorovala Mgr. Kristýna Farkašová, frekventantka našeho programu zaměřeného na podporu rozvoje dětského duševního zdraví a vzdělávání žáků s náročným chováním.

V době pandemie má péče o duševní zdraví zásadní význam, proto byl první webinář prakticky zaměřen na téma zachování vnitřního klidu v náročných časech.

První blok byl zahájen tématem stresu, jak se chováme ve stresových chvílích, zda existuje i dobrá míra stresu. Co pomáhá tomu, abychom se stávali odolnými, místo zcitlivělými a více křehkými. Pokračoval k tomu, zda máme možnost volit si svůj vnitřní klid. Zda víme, co ho podporuje a co boří.

Během webináře byl účastníkům několikrát nabídnut bezpečný prostor k přemýšlení nad následujícími otázkami: Co jim prospívá v tuto dobu? Kdy cítí klid a odpočinek? Které malé věci jim pomáhají v jednotlivých dnech najít rovnováhu? Na co potřebují nezapomínat, aby jim mohlo být dobře na světě? Jsme důležití, nejde přeskočit své vlastní rozpoložení a věnovat se zrovna tématu dětí.

„Jednu z myšlenek, které předkládám a která pochází od našich norských kolegů je úvaha Bruce D. Perryho o pěti stavech mysli. Ukazujeme si, co možná prakticky jak vypadáme v různých rozpoloženích naší mysli, jak se postupně zužují naše možnosti volně myslet, uvažovat dopředu. Jak v takovouto chvíli potřebujeme rozumět tomu, kde se člověk/dítě, se kterým pracujeme, nachází. Abychom ho neminuli a pracovali s ním tam, kde se nachází. Postupně mu pomáhali usedat zvolna jednotlivými stavy mysli až zpět ke klidu. A především nezapomínali, že jsme součástí této lidské zkušenosti. Také umíme vyjet z dobrých kolejí. A potřebujeme sami sebe udržet ve spodních patrech klidu, abychom mohli vahou svého bytí, své prosté klidné přítomnosti pomoci druhému najít jeho klid.“ Uvedla lektorka webináře.

Webinář byl zakončen praktickými tipy, jak se starat o své tělo, jak o režim dne, tak bychom mohli držet strukturu. Webinář zaznamenal spoustu příznivých ohlasů. A přestože byl informačně vytěžující, účastníci uvedli, že si u něj odpočali. Snad i proto, že záměrem bylo posilovat vědomí účastníků, že sice nemůžeme ovlivnit, jakým způsobem se bude vyvíjet pandemie, ale můžeme ovlivnit mnohé, co se týká našeho vlastního rozpoložení, naší vlastní rovnováhy a vlastního klidu.

Napsali jsme pro Školní poradenství v praxi o systému PBIS

Napsali jsme pro Školní poradenství v praxi o systému PBIS

Pro odborný časopis určený pracovníkům školských poradenských pracovišť jsme připravili podrobný článek o systému Pozitivní podpory chování žáků ve škole (PBIS), který jsme zde nedávno představili. ČOSIV v tuto chvíli PBIS pilotně zavádí ve třech českých školách.

V článku podrobně popisujeme první ze tří úrovní intervencí využívaných v systému PBIS:

1. úroveň (hlavní obsah článku) – preventivní úroveň se sadou doporučených postupů a kroků pro žáky celé školy

2. úroveň – intenzivnější podpora v menších skupinách a kratších časových intervalech, týká se 10 až 20 procent žáků školy

3. úroveň – individualizovaná intenzivní intervence pro žáky se závažnými problémy v chování, týká se zhruba 1 až 5 procent žáků školy

V článku se seznámíte i s dalšími opatřeními, která jsou v systému využívána. Například s tím, jak uspořádat prostředí ve třídě, jaké rutinní postupy ve školách zavádět a jak pro žáky definovat očekávané chování ve škole.

Celý článek si můžete přečíst zde: https://www.rizeniskoly.cz/…/pozitivni-podpora-chovani…

O Podpoře pozitivního chování dětí a žáků (PBIS) píše Deník.cz

O Podpoře pozitivního chování dětí a žáků (PBIS) píše Deník.cz

Od letošního léta pomáháme pilotně zavádět osvědčený model PBIS na třech českých základních školách, v Mostě-Chánově, Velvarech a Zelenči. Jde o model, který vznikl v 80. letech v USA a nyní je využíván v desítkách dalších zemí celého světa. Do českého prostředí díky projektu Škola pomáhá ohroženým dětem přinášíme výzkumy podložený přístup k dětem s náročným chováním založený na jasné formulaci a nastavení pozitivních očekávání v celé škole.
„Všem dětem říkáme, co po nich chceme. Přijatá jednotná pravidla se vztahují k bezpečí, odpovědnosti a vzájemné úctě, a to ve všech prostorách školy,“ popisuje pro Deník začátky práce s tímto modelem Anna Preclíková, třídní učitelka sedmáků v ZŠ Zeleneč. V její škole funguje od léta čtyřčlenný tým složený z učitelů, zástupců vedení a výchovného poradce či speciálního pedagoga. Ti působí, po proškolení celého pedagogického sboru, jako podpora kolegů při zavádění PBIS a připravují další kroky v implementaci. Klíčovou částí systému PBIS je přesunutí pozornosti na očekávané projevy chování a fixace vhodného chování.
Celý článek si můžete přečíst zde.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Školení s našimi norskými partnery

Školení s našimi norskými partnery

Dne 9.9. 2020 proběhla další etapa školení organizovaná našimi norskými partnery, díky nepříznivému vývoji s onemocněním COVID-19 opět on-line formou. Účastníci výcviku se tentokrát sešli v prostorách ČOSIV, aby mohli sdílet a reflektovat získané poznatky a jejich uplatnění v praxi.  Lektorky Kaja Johannessen a Ann Karin Bakken se tentokrát zaměřily na možnosti podpory deeskalace náročného chování spojeného s vyšší mírou aktivace stresové reakce, mapování spouštěčů stresové reakce a s ním spojeným plánováním podpory a na detailnější seznámení s možnostmi podpory seberegulace dětí (regulaci rozumem, regulaci vztahem a senzomotorickou regulaci). Diskutovány byly také způsoby, jak nejlépe učitelům zprostředkovat klíčové obsahy, které je třeba, aby se staly součástí jejich každodenní praxe v interakci s dětmi. Část školení byla také věnována vhodným reakcím na potřeby dětí spojené s vyrovnáváním se s dalším nestandardním školním rokem poznamenaným pandemií COVID-19. Druhá část podzimního setkání byla odsunuta na listopad, kdy doufáme, že naše norské lektorky budou moci přijet do Prahy. Jedna z českých účastnic kurzu představila inspirující pracovní listy pro děti, které jim názorně pomáhají mapovat své podpůrné zdroje v reakci na stres spojený s pandemií.

 

„Určitě zařadím nové informace k tématice pěti základních stavů spojených se stresem do přednášek a webinářů, které mám možnost poskytovat školám. Také mě některé ukázky přivedly k tomu, že zařadím do setkání s pedagogy více praktických prožitkových aktivit, které vedou k citlivějšímu naladění se na dítě“. Uvedla účastnice kurzu.

„Velmi podpůrný byl zájem kolegyň z Norska o aktuální situaci v ČR i v našich rodinách. Přínosné bylo shrnutí poznatků, které jsme načerpali při stáži v Norsku a propojení s příklady z praxe. Zaujala mě přehledně zpracovaná tématika pěti základních stavů spojených se stresem a uvítala bych, kdyby mohl být zajištěn překlad do češtiny. Jejich přehlednost byla právě tím, po čem volají pedagogové. Také mi pomohlo, že jsem mohla sdílet informace k současné situaci s ostatními kolegyněmi z výcviku a opět se s nimi vidět „naživo“. Považuji to za velmi důležité“. Uvedla Zdenka Štefanidesová, účastnice kurzu.