Cílem meta-analýzy bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let.
Meta-analýza s názvem The impact of placing pupils with special educational needs in mainstream schools on the achievement of their peers byla v roce 2007 představena v odborném časopise Educational Research. Jejími autory jsou Afroditi Kalambouka, Peter Farrell, Alan Dyson and Ian Kaplan z University of Manchester.
Pro účely meta-analýzy byly výstupy žáků definovány jako jakákoliv změna ve schopnostech a výkonech žáků. Zahrnuty byly výkony akademické (vědomosti, schopnosti a dovednosti hodnocené testy a prostřednictvím průběžného hodnocení učiteli a hodnocení na vysvědčení) a schopnosti v oblasti osobnostní a sociální hodnocené prostřednictvím testů osobnosti, pozorování a hodnocení učitelů (např. sebevědomí, schopnost udržet přátelství apod.).
Výsledky jednotlivých hodnocených studií byly následně na základě uvedených změn ve výkonech a schopnostech žáků bez SVP kódovány ve třech kategoriích – pozitivní, negativní a neutrální. Pozitivně byly kódovány ty výsledky, které prokázaly, že po umístění žáků se SVP do třídy se zlepšil školní výkon, resp. osobnostně-sociální dovednosti žáků bez SVP. Negativně byly naopak kódovány ty studie, kde došlo ke zhoršení sledovaných oblastí u žáků bez SVP po začlenění žáků se SVP. Studie, které nenašly žádný podstatný rozdíl mezi výstupy žáků bez SVP před a po začlenění žáků se SVP, byly označeny jako neutrální.
K ověření vlivu druhu postižení na výsledky spolužáků bez SVP byly v rámci studie rozlišeny následující kategorie SVP, které měli žáci začlenění v hodnocených třídních skupinách:
- Obtíže v poznávání a učení (mentální postižení)
- Problémy v chování, emocionalitě a v sociální oblasti (poruchy chování, autismus, psychická onemocnění)
- Smyslová a tělesná postižení
- Obtíže v komunikaci a interakci (narušená komunikační schopnost)
V případě žáků s kombinovaným postižením byly vyhodnocovány dopady na spolužáky bez postižení v každé z uvedených kategorií, která se žáka týkala.
Bližší analýze bylo podrobeno 119 studií, ze kterých bylo pro výzkumný vzorek následně vybráno 26 studií. Zpracování dat bylo provedeno za dodržení postupů Evidence for Policy and Practice Information and Co-ordinating Centre z University of London. Celkem 15 studií se ve svém původním záměru nezaměřovalo specificky na sledování dopadu začlenění žáků se SVP na žáky bez SVP, nicméně v průběhu jejich realizace došlo na základě změny místní politiky k uzavření či omezení fungování speciálních škol a jejich žáci byli umístěni do zkoumaných škol. Výzkumníci tak využili této skutečnosti k rozšíření výzkumného zájmu i na tuto zásadní změnu, která ve zkoumaných školách nastala. 11 studií bylo od počátku zaměřeno na zkoumání dopadu vlivu přítomnosti žáků se SVP na žáky bez SVP. Většina studií (21) se zabývala akademickými výsledky žáků velmi podrobně. Výsledky žáků byly hodnoceny školními didaktickými testy, národními srovnávacími testy a prostřednictvím sumativního a slovního hodnocení učitelů. Hodnocené studie dobou realizace zahrnovaly rozmezí 23 let.
Výsledky meta-analýzy
Studie shrnula svá zjištění do 71 nálezů napříč kategoriemi SVP a věkovými kategoriemi žáků v období docházky do základní školy.
Zjištění výsledky jsou prezentovány dle jednotlivých druhů SVP
1. Obtíže v poznávání a učení (mentální postižení)
Téměř všechny hodnocené studie zahrnují vzorek žáků, jejichž primárním postižením bylo postižení mentální. Z analýzy výsledků hodnocených studií vyplynulo, že vzdělávání žáků s mentálním postižením v běžné třídě má neutrální dopad na výstupy jejich spolužáků bez SVP. V případě prvního stupně ZŠ prokázalo 12 studií neutrální dopad integrace žáků s mentálním postižením na školní úspěšnost žáků bez SVP, čtyři studie prokázaly pozitivní dopad začlenění žáků s MP na osobnostně-sociální dovednosti ostatních žáků ve třídě. Žádná z hodnocených studií nezaznamenala negativní dopad na akademické výsledky žáků bez SVP, 4 studie naopak prokázaly pozitivní dopad na dosažené výsledky spolužáků v přírodovědné, matematické nebo čtenářské gramotnosti.
V oblasti hodnocení dopadů společného vzdělávání žáků s mentálním postižením na druhém stupni ZŠ měli autoři k dispozici výrazně méně studií, které bylo možné do meta-analýzy zahrnout. Jednalo se celkem o 5 studií, které se primárně zaměřovaly na dopady integrace žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a těžkým kombinovaným postižením. 2 studie vyhodnotily neutrální dopad na akademické výsledky spolužáků, jedna studie týkající se integrace žáků s těžkým mentálním a kombinovaným postižením hodnotila dopad integrace těchto žáků jako negativní. V případě osobnostně sociálních dovedností prokázaly tři studie neutrální dopad, jedna hodnotila dopad jako negativní.
-
Problémy v chování, emocionalitě a v sociální oblasti (poruchy chování, autismus, psychická onemocnění)
Zjištění studií, které se věnovaly dopadu integrace žáků s problémy v chování na školní úspěšnost a osobnostně-sociální dovednosti žáků bez SVP na prvním stupni ZŠ, byly převážně neutrální nebo pozitivní (6 neutrálních a 2 pozitivní). Na rozdíl od mentálního postižení se však převažující většina studií zaměřovala na žáky se SVP v širším spektru obtíží, kdy problémy v chování byly jednou z dílčích kategorií SVP sledovaných žáků. Pouze dvě studie se ve výzkumu věnovaly přímo integraci žáků s poruchami chování a psychickým onemocněním. Podle studie z roku 1998 měla integrace prvostupňových žáků s poruchami chování, autismem nebo psychickým onemocněním pozitivní vliv na jejich spolužáky v oblasti osobnostně sociální. Druhá hodnocená studie z roku 1982 poukazovala naopak na negativní dopady na žáky bez SVP jak v akademických výstupech, tak v osobnostně-sociálních dovednostech žáků bez SVP.
K věkové kategorii žáků druhého stupně ZŠ nebyly k dispozici studie, které by se zabývaly výhradně žáky s poruchami chování a psychickým onemocněním. V této oblasti je třeba provést další šetření, která zprostředkují potřebná data.
3. Smyslové a/nebo tělesné postižení, obtíže v komunikaci a interakci
Také v případě dětí se smyslovým postižením, tělesným postižením a narušenou komunikační schopností nebyl k dispozici rozsáhlejší vzorek výzkumných studií zaměřených výhradně na tyto SVP. Žáci prvního stupně ZŠ s uvedenými handicapy byli nicméně součástí výzkumných vzorků 11 studií, z nichž 7 prokázalo neutrální dopad jejich přítomnosti na vzdělávací výsledky spolužáků bez SVP, v případě 4 studií byl zaznamenán pozitivní dopad na školní úspěšnost žáků bez SVP.
Hodnocení dopadů na osobnostně-sociální dovednosti spolužáků se v případě žáků s tělesným a/nebo smyslovým postižením věnovaly 2 studie, obě prokázaly dopad pozitivní.
U žáků s narušenou komunikační schopností to byly taktéž dvě studie, které se zaměřily na hodnocení změny v oblasti osobnostně-sociální u nepostižených spolužáků. Jedna studie prokázala dopad pozitivní, druhá neutrální.
Pouze jedna z hodnocených studií zahrnující žáky se smyslovými a tělesným postižením se věnovala žákům 2. stupně ZŠ. Dopady integrace žáků s těmito SVP na školní úspěšnost žáků bez SVP byly vyhodnoceny jako neutrální.
V případě této skupiny žáků žádná ze zkoumaných studií nezaznamenala negativní dopady na školní úspěšnost či osobnostně-sociální kompetence spolužáků bez SVP.
Shrnutí
Tabulka 1 shrnuje číselné a procentuální vyjádření identifikovaných závěrů hodnocených studií kategorizované dle hodnoceného vlivu přítomnosti žáků se SVP na vzdělávací výsledky a osobnostně-sociální dovednosti spolužáků bez SVP.
Většina hodnocených studií zahrnutých do meta-analýzy se zaměřovala na hodnocení přítomnosti žáků s mentálním postižením na školní úspěšnost a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. V případě ostatních druhů postižení bylo k dispozici výrazně méně vstupních údajů (zejména v případě smyslového a tělesního postižení). Tato skutečnost nejspíše souvisí s četností uvedených druhů postižení v dětské populaci, kdy je smyslové a tělesné postižení výrazně méně časté než postižení mentální. Autoři meta-analýzy měli k dispozici méně studií zaměřujících se na žáky druhého stupně, v této oblasti by bylo žádoucí rozšířit výzkumnou činnost.
Hodnocené studie se také ve větší míře zaměřovaly na hodnocení vzdělávacích výsledků spolužáků žáků s postižením než na jejich osobnostně-sociální dovednosti. Důvodem může být skutečnost, že laická i pedagogická veřejnost tradičně více akcentuje akademické výsledky před rozvojem tzv. měkkých dovedností. Převažující většina výsledků spojených s vlivem na školní úspěšnost byla hodnocena jako neutrální, tzn., že začlenění žáků se zdravotním postižením nemělo na vzdělávací výsledky spolužáků žádný vliv.
Některé studie prokázaly, že začlenění žáků s postižením na prvním stupni ZŠ mělo pozitivní vliv na vzdělávací výsledky jejich spolužáků. Jednalo se o případy, kdy ve vzdělávání žáků se SVP byla systematicky uplatňována podpůrná opatření a nedošlo k pouhému umístění žáka v běžné třídě bez dodatečné podpory. Přítomnost asistenta pedagoga či změna v metodách výuky se tak pozitivně promítla do vzdělávacích výsledků celé třídy.
Závěry meta-analýzy ukazují, že začleňování dětí se SVP do škol hlavního vzdělávacího proudu nemá nepříznivé dopady na školní úspěšnost žáků bez SVP. 90 % výstupů hodnocených studií prokázalo pozitivní nebo neutrální dopad na vzdělávací výsledky žáků bez SVP.
Z pohledu vzdělávací politiky přináší tato meta-analýza důkazy o tom, že se tvůrci vzdělávací politiky v souvislosti s rozvojem inkluzivního vzdělávání nemusejí obávat zhoršení školní úspěšnosti žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb.
To samozřejmě neznamená, že by tvůrci vzdělávacích politik měli přehlížet problémy, kterým školy čelí při snaze o rozvoj inkluzivního vzdělávání a zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání. Naopak tyto obtíže by měly být pečlivě analyzovány, aby školám byla k jejich překonání poskytována skutečně účinná podpora.
Zdroj: KALAMBOUKA, Afroditi, et al. The impact of placing pupils with special educational needs in mainstream schools on the achievement of their peers. Educational Research, 2007, 49.4: 365-382.