blog

domů / Archive by category "blog"
Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka oceňuje systematickou činnost ČOSIV v oblasti vyrovnávání nerovností ve vzdělávacích příležitostech dětí a podpory inkluzivního vzdělávání v českých školách a vyhodnocuje ji jako příklad dobré praxe v dosahování potřebných systémových změn ve vzdělávání.

Ashoka je přední mezinárodní organizace, která od roku 1980 po celém světě vyhledává, propojuje a podporuje sociální inovátory. Cílí na inovativní řešení přinášející společenskou prospěšnost a reagující na sociální a environmentální výzvy dneška.

Případová studie o práci naší organizace byla zpracována do aktuální publikace SYSTEMIC AND EMPOWERING (SOCIAL ENTREPRENEURSHIP IN THE TIME OF PHILANTHROCAPITALISM), May 2020. Jejím cílem je inspirace, sdílení příkladů z praxe a podpora sociálních inovátorů napříč kontinenty. Analýza případové studie České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a její předsedkyně Kláry Laurenčíkové, kterou najdete na stránkách 36 – 41, poukazuje zejména na komplexnost realizace systémové změny a její dopady na systémovou podporu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českých školách.

„Případová studie ČOSIV popisuje způsob, jakým se sociální akční skupiny zaměřují na zlepšování stávajících veřejných regulačních a legislativních systémů, aby zajistily rovný přístup ke kvalitním veřejným službám“.

Platforma ČOSIV sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, škol, rodičů a osob se speciálními vzdělávacími potřebami a dlouhodobě v České republice podporuje změny směřující k vyšší spravedlivosti ve vzdělávání. Cílí na celkovou podporu a osvětu inkluzivního vzdělávání založenou na datech a zajištění zdrojů, zvyšování kapacit a metodické podpoře pro školy tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro poskytování kvalitního vzdělávání všem dětem bez rozdílu. Tedy také dětem se speciálními vzdělávacími potřebami i dětem nadaným, které potřebují ke vzdělávání zvýšenou podporu. ČOSIV usiluje o rovný a spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti, žáky a studenty bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí, životní podmínky, původ, kulturní prostředí nebo zdravotní stav. Cílem ČOSIV je, aby každé dítě zažilo ve škole přijetí a úspěch a mohlo naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. Jednou z mnoha aktivit, kterými se ČOSIV snaží své vize dosáhnout je transformace legislativních, finančních a kapacitních podmínek, které umožní implementaci inkluzivního prostředí ve všech českých školách.

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

“Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.”

Otevřený dopis pro MŠMT k současné situaci uzavření speciálních škol a tříd

Otevřený dopis pro MŠMT k současné situaci uzavření speciálních škol a tříd

Vážený pane ministře,

po uzavření takzvaných speciálních škol a tříd podle § 16 odst. 9 nastala velmi složitá situace pro rodiče dětí se závažnějším zdravotním postižením. Takové děti vyžadují zvýšenou nebo často i nepřetržitou pozornost a péči. Rodiny jsou v sociální izolaci a bez obvyklé podpory školských a sociálních služeb (zejména asistenčních a odlehčovacích) zajišťují 24 hodinovou péči o své děti. Řada rodin je v existenční nouzi.  Jejich situace je o to složitější, že se často jedná o rodiče samoživitele (kterých je mezi rodiči dětí se závažnějšími hendikepy statisticky více) nebo rodiny plně závislé na příjmu jediného člena rodiny, protože druhý nemůže z důvodu péče o osobu blízku plně nebo vůbec pracovat.

Také vzdělávání dětí s výraznějšími speciálními vzdělávacími potřebami je zjevně náročnější než vzdělávání dětí většinových. Rodiče jsou celkově přetíženi náročností péče i vzdělávání a řada z nich nemá ke vzdělávání svých dětí adekvátní podporu, pomůcky ani kompetence.

A také děti s takzvanými závažnými poruchami chování, které navštěvují školy podle § 16 odst. 9, jsou velmi specifická kategorie. Jejich náročné chování je obvykle přirozenou reakcí a důsledkem nenaplněných základních životních potřeb dítěte. Důsledkem problémů v rodině i širším prostředí, ve kterém se takové děti pohybují a vyrůstají. A další měsíce izolace ani takto ohroženým dětem rozhodně nikterak nepomohou.

Upozorňujeme, že tyto zvláště zranitelné děti a jejich rodiny by měly mít ze strany systému zvláštní pozornost a podporu. Přesto zůstávají stále na okraji a pozadu. A to jak z hlediska režimu rozvolňování sociálních služeb, tak z hlediska podpory při vzdělávání. Zatímco rodiče dětí navštěvujících první stupeň běžných základních škol se mohou rozhodnout, zda jejich děti nastoupí k 25. květnu zpět do školy v režimu školních skupin, rodičům dětí navštěvujících speciální školy je tato možnost volby upřena.

Speciální školy a třídy podle § 16 odst. 9 pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra či závažnými poruchami chování totiž zůstávají podle rozhodnutí Ministerstva školství zavřené až do konce školního roku. Děti do nich tedy nastoupí nejdříve v září. To znamená další čtyři dlouhé měsíce, kdy se děti budou moci vrátit zpět do školy.

Z ohlasů z terénu zároveň vyplývá, že ne vždy je podpora vzdělávání ze strany škol ideální. Některé děti a rodiny zůstávají dokonce zcela bez podpory a komunikace se školou. Také podpůrná opatření jsou jen málokde poskytována v přiznaném rozsahu. Vzdělávání dětí je tedy především v rukách rodiny a záleží na jejím přístupu a kompetencích.

Zároveň upozorňujeme, že by takováto znevýhodňující výjimka jen pro tuto kategorii dětí mohla být vnímána jako diskriminace z důvodu zdravotního stavu. A ta je na základě takzvaného antidiskriminačního zákona protiprávní. Také § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona garantuje rovný přístup každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana.

Naléhavě proto žádáme Ministerstvo školství:

  • aby speciální školy podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra či závažnými poruchami chování zpřístupnilo ve stejném období jako ostatní školy,
  • tak, aby i rodiny těchto dětí měly stejnou možnost se rozhodnout, zda preferují nástup do školy již na konci měsíce května, či zda chtějí i nadále pokračovat v distančním vzdělávání dítěte,
  • aby zajistilo k distančnímu vzdělávání v domácím prostředí adekvátní podporu, zejména aby dětem umožnilo využívat jejich podpůrná opatření při vzdělávání přímo v domácím prostředí včetně podpory ze strany asistentů pedagoga či speciálních pedagogů,
  • a aby na obdobnou podporu měly nárok také děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které se vzdělávají v hlavním vzdělávacím proudu, a jejichž rodiče pro ně i nadále zvolí distanční formu vzdělávání.

Předem děkujeme, že našemu podnětu věnujete pozornost a čas.

Návrat dětí do škol po přerušení výuky

Návrat dětí do škol po přerušení výuky

Žáci se musí ve škole cítit bezpečně a mít dobré vztahy s vrstevníky i učiteli, aby se vůbec mohli  učit, rozvíjet svůj vzdělávací potenciál a dosahovat vzdělávacích úspěchu. Řada žáků je v době výjimečného stavu vystavena různě náročným podmínkám a zážitkům. Všichni zažili změnu v režimu, izolaci bez kamarádů, školy a obvyklých aktivit.  U řady dětí nebyly zřejmě pravidelně zajištěny ani jejich  základní životní potřeby (zejména dostatečná strava, spánek a pocit bezpečí). Takové děti nutně potřebují, aby pro ně byla po jejich návratu škola bezpečným, předvídatelným a přátelským prostředím. A to zejména pokud jsou nadále ohroženy nenaplňováním svých základních potřeb v rodinném prostředí. 

V přiloženém DOKUMENTU přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory.

Česko-slovenské online debaty o vzdělávání

Česko-slovenské online debaty o vzdělávání

Češi a Slováci se spojí v debatě o vzdělávání na Česko-slovenských online debatách k nouzovému stavu ve vzdělávání a budou diskutovat řešení a příležitosti. Debaty proběhnou v šesti po sobě jdoucích týdnech, vždy ve čtvrtek od 13–14 hod., a to: 30. 4., 7. 5., 14. 5., 21. 5., 28. 5. a 4.6. Přístupné budou na
internetu.

Cílem online debat je hledat odpovědi na otázky: Jak ovlivnil nouzový stav vzdělávání v ČR a na Slovensku? Co jsme se díky této situaci naučili? Jaká opatření v této krizové situaci zafungovala? Čemu by měla být věnována větší pozornost a co z toho plyne do budoucna? Debaty organizuje Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV ČR) a Stála konferenciia aktérov vo vzdelávaní (SKAV SR). Na první debatě za ČOSIV vystoupí Lenka Hečková z expertního týmu, na poslední debatě Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV.

Program:

1. debata: 30. 4. pohledem rodičů a učitelů
• Petra Mazancová / Učitelská platforma (ČR)
• Lenka Hečková / zástupce rodičů, ČOSIV (ČR)
• Katarína Makara / fcb skupina Zavretá škola (SR)
• Viktor Križo / Slovenská komora učiteľov (SR)

2. debata: 7. 5. z pohledu ředitelů a zřizovatelů škol
• Michal Černý / Asociace ředitelů ZŠ (ČR)
• Milan Vácha / starosta, Psáry (ČR)
• Alena Petáková / Zduženie základných škôl Slovenska (SR)
• Združenie mest a obcí Slovenska (SR) / v jednání

3. debata: 14. 5. pohledem studentů a představitelů Univerzit
• Viktor Schilke / Česká středoškolská unie (ČR)
• Radka Wildová / Univerzita Karlova, Praha (ČR)
• Richard Šafárik / Stredoškolská študentská únia Slovenska, o. z. (SR)
• Zuzana Kovačičová / Univerzita Komenského v Bratislave (SR)

4. debata: 21. 5 pohledem VŠ studentů a IT specialistů
• Eva Pavlíková / Česko.Digital (ČR)
• Markéta Popelářová / studentka PedF UK, Otevřeno (ČR)
• Andrej Bederka / Digitálna koalícia (SR)
• Matej Gajdoš / Študentská rada vysokých škôl (SR)

5. debata: 28.5. pohledem státních institucí
• Petr Winkler / Národní ústav duševního zdraví (ČR)
• Tomáš Zatloukal / Česká školní inspekce (ČR)
• Romana Kanovská / Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania (SR)
• Alena Kopányiová / Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie (SR)

6. debata: 4.6. pohledem expertů a ministrů 
• Klára Laurenčíková / SKAV (ČR)
• Robert Plaga/ MŠMT (ČR)
• Viera Grohová / SKAV (SR)
• Branislav Grohlling / Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR (SR)

Pozvánka (PDF)
Tisková zpráva 1 (PDF)
Tisková zpráva 2 (PDF)
Shrnutí pěti debat o vzdělávání (PDF)