blog

domů / Archive by category "blog"
Jak pomoci dětem zvládat stres spojený s pandemií nemoci COVID-19

Jak pomoci dětem zvládat stres spojený s pandemií nemoci COVID-19

Leták je v grafické podobě ke zhlédnutí a stažení ZDE.

Děti mohou reagovat na stres různými způsoby, např. potřebou těsnějšího fyzického kontaktu, úzkostí, stažením se, rozrušením nebo rozzlobením, pomočováním atd.  Reagujte na projevy vašich dětí podpůrně, naslouchejte jejich obavám a věnujte jim zvýšenou lásku a pozornost.

Děti potřebují lásku a pozornost dospělých v těžkých dobách více než kdy jindy.  Věnujte jim více času a pozornosti. Naslouchejte jim, mluvte k nim laskavě a dodávejte jim jistotu. Je-li to možné, vytvářejte jim dostatek příležitostí pro hru a relaxaci.

Dodržujte co nejvíce obvyklá pravidla a denní režim, nebo pomáhejte dětem vytvářet nová pravidla v novém prostředí, včetně domácí školy a času na bezpečnou hru a relaxaci.

Zprostředkujte dětem informace o tom, co se nyní děje, a poskytněte jim jasné informace o tom, jak snížit riziko infekce touto nemocí způsobem, kterému s ohledem na svůj věk porozumí. Šetrným způsobem informujte děti o tom, co by se v souvislost s onemocněním COVID mohlo stát (např. člen rodiny se nemusí cítit dobře a možná bude muset nějakou dobu strávit v nemocnici, aby mu lékaři pomohli cítit se lépe).

Hledejme způsoby, jak udržet děti v rodině a v maximální možné míře se vyhýbejme oddělení dětí od jejich pečovatelů. Pokud k tomu dojde (např. v důsledku hospitalizace), zajistěte dítěti pravidelný kontakt s rodinou (např. telefonicky, přes různé aplikace, kde se mohou vidět atd.). Povzbuzujte je a věnujte čas komunikaci o jejich obavách.

VÝZVA K POMOCI DĚTEM S TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A JEJICH RODINÁM

VÝZVA K POMOCI DĚTEM S TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A JEJICH RODINÁM

Výzva je v grafické podobě
ke shlédnutí a stažení ZDE.

Po uzavření speciálních škol, denních stacionářů a zařízení poskytujících odlehčovací služby nastala velmi složitá situace pro rodiče dětí se zdravotním postižením vyžadujících nepřetržitou pozornost a péči. Jejich situace je o to složitější, že se často jedná o rodiče samoživitele nebo rodiny plně závislé na příjmu jediného člena rodiny.

Naléhavě proto apelujeme na:

  1. Ministerstvo průmyslu a obchodu
    – aby zajistilo možnost čerpat ošetřovné také rodičům živnostníkům pečujícím o dítě se zdravotním postižením, kteří mají živnost jako vedlejší činnost na základě § 9 odst. 6 písm. c) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
  2. Ministerstvo práce a sociálních věcí
    – aby zajistilo poskytování asistenčních, odlehčovacích a dalších podpůrných služeb přímo v rodinách dětí se zdravotním postižením

  3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    – aby dětem se zdravotním postižením zajistilo pravidelné donášení učebních a didaktických materiálů a pomůcek ze škol, které navštěvují
    – aby dětem se zdravotním postižením umožnilo využívat jejich podpůrná opatření při vzdělávání přímo v domácím prostředí
    – aby podpořilo zapůjčení kompenzačních pomůcek rodině dítěte se zdravotním postižením
    – aby rodičům dětí se zdravotním postižením zajistilo při domácím vzdělávání poskytování podpory ze strany speciálních pedagogů ze školy nebo školského poradenského zařízení
    – aby zajistilo, že dětem se zdravotním postižením bude poskytována podpora při vzdělávání prostřednictvím asistenta pedagoga přímo v domácím prostředí
VÝZVA K POMOCI V UČENÍ DĚTEM, KTERÉ DOMA NEMAJÍ PŘIPOJENÍ NA INTERNET

VÝZVA K POMOCI V UČENÍ DĚTEM, KTERÉ DOMA NEMAJÍ PŘIPOJENÍ NA INTERNET

Výzva je v grafické podobě ke zhlédnutí a stažení ZDE.

On-line výuka je v  těchto dnech užitečným pomocníkem všem dětem, které mají přístup k internetu. V České republice je však nemalá skupina dětí, které přístup k internetu nemají. Tyto děti ztratily zavřením knihoven a nízkoprahových klubů přístup nejen ke všem informacím ze škol, ale i možnostem on-line vzdělávání. Jejich situaci je třeba urychleně řešit, neboť zmeškanou výuku v této mimořádné době budou pak v běžném provozu škol obtížně dohánět.

 

 

ČOSIV K  PODPOŘE  DĚTÍ, KTERÉ  NEMAJÍ  PŘÍSTUP  NA INTERNET, NAVRHUJE NÁSLEDUJÍCÍ OPATŘENÍ:

1.VYDAT DOPORUČENÍ ZE STRANY MŠMT

Ministerstvo školství by mělo pro školy a zřizovatele vydat doporučení, jak v této oblasti postupovat.

2. ZAJISTIT DĚTEM PROSTOR K ONLINE VÝUCE

Zřizovatelé by měli od svých škol získat informaci o tom, jakých žáků se tato situace týká. Pro žáky by měli vyhradit prostory vybavené potřebnou technikou, kam by se děti mohly chodit učit online, individuálně, podle stanoveného harmonogramu a při zajištění bezpečnostních a hygienických pravidel.

3. ZAJISTIT DĚTEM INFORMACE, PODKLADY A POMOC PŘI VÝUCE

Školy by měly pověřit své pracovníky, aby za dětmi, které nemají přístup on-line, při dodržení hygienických opatření pravidelně docházeli, předávali jim informace o aktuálních úkolech, poskytovali vytištěné materiály a pomáhali s učivem. Školy mohou při této podpoře spolupracovat s neziskovými organizacemi a poskytovateli sociálních služeb (např. nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež či komunitními centry). Lze také využít podpory dobrovolníků z řad studentů středních, vyšších odborných a vysokých škol.

4. PODPOŘIT DOBROVOLNÍKY K DOUČOVÁNÍ A PROPOJIT JE SE ŠKOLAMI A RODINAMI DĚTÍ

Organizace a iniciativy, které se zaměřují na pomoc a dobrovolnictví, by v době krize měly tuto skupinu dětí zahrnout do poskytování podpory. Dobrovolníky, kteří se budou těmto dětem věnovat, je třeba propojit se školami a s rodinami dětí, které potřebují zvýšenou podporu.

5. ZAPŮJČIT DOMŮ ŠKOLNÍ POMŮCKY

MŠMT by mělo ve věci vydat doporučení, které dá zřizovatelům a školám jasný návod k tomu, jak postupovat ohledně zapůjčení školní pomůcek, které pomohou dětem při studiu z jejich domovů (například notebooky, tablety, případně i výtvarné či hudební pomůcky). Dále by mělo iniciovat dostupnost připojení k internetu.

6. ZAPŮJČIT KNIHY ZE ŠKOLNÍ ČI OBECNÍ KNIHOVNY

Zodpovědný pracovník by měl vybrat vhodné knihy ze školní (popř. obecní) knihovny, a zapůjčit je dětem do domácího prostředí.

7. PŘI PLÁNOVÁNÍ VÝUKY NA DOMA VŽDY MYSLET I NA TYTO DĚTI

Učitel by měl přizpůsobit distanční výuku či úkoly podmínkám, ve kterých tyto děti žijí. Vytvářet by měl i takové úkoly, jejichž vypracování není závislé na počítači či internetu.

8. NETLAČIT NA VÝKON / ZPOMALIT TEMPO

Děti jsou v současné náročné situaci pod velkým tlakem. Potřebují povzbuzení a podporu, nikoliv další tlak a stres. Řada škol děti zahlcuje úkoly v rozsahu vyšším, než jaký byl obvyklý při výuce, a jejich rodiče pedagogickými, technickými i časovými požadavky. Je třeba myslet na všechny děti a tlakem na výkon neprohlubovat ještě více budoucí rozdíly mezi dětmi po jejich návratu do školy.

Desatero pro rodiče dětí (nejen) se speciálními vzdělávacími potřebami

Desatero pro rodiče dětí (nejen) se speciálními vzdělávacími potřebami

DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ (NEJEN) SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Desatero je v grafické podobě ke zhlédnutí a stažení ZDE.

Situace rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je při současných opatřeních proti šíření nemoci COVID-19 specifická. Rodiče musí zajistit nejen domácí vzdělávání svých dětí, ale také ošetřit jejich speciální vzdělávací potřeby. K tomu jim mohou scházet potřebné dovednosti, vzdělání, pomůcky i technické vybavení. Jak si v nastalé situaci poradit, kam se obrátit a co neopomenout, přináší následující desatero.

 

  1. VYŘIĎTE SI OŠETŘOVNÉ

Rodiče dětí do deseti let věku, pokud jsou zaměstnanci, mají nárok na ošetřovné ve výši 60 % ze základu platu. Vláda rozhodla o prodloužení lhůty vyplácení podpory z původních devíti dnů (resp. šestnácti u samoživitelů) na celou dobu uzavření škol z důvodu epidemie COVID-19. Stále v jednání je nárok na ošetřovné pro rodiče dětí se zdravotním postižením starších deseti let. Jedná se také o podpoře pro osoby samostatně výdělečně činné. Aktuální informace sledujte na webových stránkách MPSV v sekci „Informace ke koronaviru“ a MPO, kde najdete také postup, jak o ošetřovné požádat.

  1. KOMUNIKUJTE SE ŠKOLOU

Většina škol využívá ke komunikaci s rodiči a dětmi komunikační nástroje, které umožňují také vedení hodin, zadávání úkolů a jejich vyhodnocování. Jejich přehled najdete na webovém portálu MŠMT k výuce na dálku. Domluvte se s učitelem Vašeho dítěte na pravidelné formě komunikace a podpory, která bude vyhovovat Vám oběma i Vašemu dítěti. Nejste odborníci. Nestyďte se požádat profesionály o radu či pomoc. Vaše dítě má právní nárok na vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními. A prací pedagogů je i na dálku zajistit vzdělávání všech dětí a pomáhat jim s ním. S pomocí pedagoga nastavte vzdělávací cíle a očekávané výstupy. Jejich plnění se školou komunikujte a pružně upravujte na míru dítěti.

  1. STANOVTE SI PRAVIDELNÝ REŽIM, PLÁN A ORGANIZACI VZDĚLÁVÁNÍ

Pravidelný režim pomůže Vám i Vašemu dítěti se lépe orientovat a plnit stanovený plán, vzdělávací cíle a výstupy. Zařaďte výuku každý všední den ve stanovený čas. Dítě bude vědět, že má stejně jako ve škole čas na práci a následně pak čas na odpočinek, zábavu a hru. Stanovte si plán výuky například na každý týden a ten pak v týdenním horizontu postupně plňte. Dopřejte dítěti dostatek volného času a volný víkend.

  1. REAGUJTE NA POTŘEBY DÍTĚTE

Domácí výuka Vám umožňuje pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Prokládejte výuku chvílemi odpočinku, protažením či drobnou hrou. Plňte se svým dítětem nastavený výukový plán, ale nepřetěžujte ho. Mějte očekávání odpovídající individuálnímu vzdělávacímu potenciálu dítěte. A zároveň, pokud je tlak ze školy příliš vysoký, jednejte v zájmu dítěte a nenechte se školou tlačit k vypracování úkolů, které obsahem i počtem přesahují rámec běžné výuky a Vaše dítě nepřiměřeně zatěžují.

  1. VYUŽÍVEJTE DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE

V reakci na zavření škol se objevila řada podpůrných služeb cílených na podporu vzdělávání dětí v domácím prostředí. Česká televize vysílá každý všední den od 9:00 na ČT2 vzdělávací program UčíTelka pro žáky 1. – 5. tříd. Každý tematický učební blok trvá třicet minut a je určen vždy pro jeden ročník prvního stupně. Také Český rozhlas uvolnil vzdělávací pořady a audioknihy pro děti. Pražská městská knihovna nabízí 1308 titulů ke stažení zdarma. Na internetu je k dispozici řada rozcestníků nebo webových stránek, kde lze sledovat výuková videa, stahovat vzdělávací materiály i pracovní listy.

  1. VYUŽÍVEJTE DOSTUPNÉ ONLINE ZDROJE

MŠMT provozuje informační portál s řadou tipů ke vzdělávání na dálku. Řadu praktických tipů a odkazů přinesl magazín Perpetuum v článku „Jak zvládnout výuku po uzavření škol“. Někteří vydavatelé nabízí učebnice ke stažení zdarma (Fraus, Nová škola). Další zdroje budou pravděpodobně přibývat.

  1. PORAĎTE SE S RODIČI V OBDOBNÉ SITUACI

V nelehké situaci, se nyní nachází většina rodičů. Obraťte se na rodiče dětí v obdobné situaci a poraďte se s nimi. „Víc hlav, víc ví“ a samotné sdílení často velmi pomůže. Využijte svých osobních kontaktů nebo se obraťte na specializované spolky, rodičovské či pacientské organizace sdružující děti a rodiny s různými speciálními potřebami či specializované sociální služby. Na sociálních sítích také dobře fungují tematicky zaměřené diskuzní skupiny.

  1. PORAĎTE SE S ODBORNÍKY

Ohledně speciálních vzdělávacích potřeb Vašeho dítěte Vám mohou poradit organizace, které se na podporu dětí se SVP a jejich rodin zaměřují. Pro děti s různými zdravotními hendikepy dobře fungují pacientské a rodičovské organizace, pro děti znevýhodněné životními podmínkami řada sociálních služeb, na vzdělávání žáků s potřebou jazykové podpory se specializuje Meta, na podporu žáků mimořádně intelektově nadaných například Qiido a Mensa, na podporu rodičů a jejich dětí se SVP spolek Spolu. S Vašimi dotazy se můžete obracet také na naši poradnu ČOSIV prostřednictvím e-mailu.

  1. POŽÁDEJTE O POMOC

Je-li pro Vás nejen výuka dítěte, ale již samotná non-stop péče o něj příliš zatěžující, využijte dostupných sociálních služeb (osobní asistence, respitní péče, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež apod.) případně psychologické poradenství. Kontakty ve Vašem okolí najdete například v online katalogu projektu MPSV Právo na dětství. Požádat o pomoc můžete také dobrovolníky (skauty, studenty, apod.). Pokud se Vaše dítě vzdělává s podporou asistenta pedagoga, komunikujte o jeho podpoře při domácím vzdělávání Vašeho dítěte. Pomoci Vám může například s učebními materiály a podklady, a po dohodě také přímo s výukou v domácím prostředí (osobně i distančně). U osobních návštěv vždy zvažte rizika související s aktuální epidemiologickou situací.

  1. UČTE SE ZÁBAVNĚ A V BEZPEČNÉM PROSTŘEDÍ

Nastavte si pro výuku pohodové klima. Je-li dítě pod tlakem nebo ve stresu, nemůže se učit. Nezlobte se a nekřičte na dítě, když mu učení zrovna nepůjde. Dbejte na to, aby učení probíhalo v podpůrném a pozitivním prostředí a bylo pro dítě zábavné. Využívejte k učení hry. V rámci hry se dítě přirozeně naučí řadu věcí, aniž by mělo pocit výuky.

 

Stanovisko ČOSIV k záměru MPSV restriktivně omezovat rodinám dávky za školní absence

Stanovisko ČOSIV k záměru MPSV restriktivně omezovat rodinám dávky za školní absence

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přichází s nápadem řešit nedostatečnou docházku dětí do školy restriktivním snížením přídavku na bydlení a odebráním dávek v hmotné nouzi z důvodu lékařem neomluvených školních absencí. Návrh zákona o přídavku na bydlení, který přináší revizi dávek na bydlení a sjednocuje poskytování finanční podpory státu v této oblasti do jednoho přídavku na bydlení, je postaven na výrazném omezování podpory znevýhodněných rodin a silných sankčních mechanismech. V navržené podobě bude mít nepochybně negativní dopad do školního prostředí a doplatí na něj především ohrožené děti, které si prostředí ani podmínky ve kterých vyrůstají, nevybírají, ani je nemohou ovlivnit. Zcela neudržitelný je současný stav, kdy řada dětí vyrůstá v naprosto nevhodných a nedůstojných podmínkách, nebo v ústavních zařízeních bez jakékoliv efektivní podpory a pomoci ze strany státu nebo samospráv. A státní správa namísto efektivní koordinované podpory a pomoci přichází s represivními opatřeními, které situaci takto znevýhodněných dětí ještě výrazně zhorší.

Represe nefungují
Represe není směr, kterým bychom se v civilizované demokratické společnosti 21. století měli ubírat.
Na místě je odpovědná politika státu a koordinovaný podpůrný přístup všech klíčových resortů vedoucí k zavedení nezbytné podpory a pomoci dětem a rodinám v krizových situacích, ať už se jedná o podporu v bydlení, v dostupnosti preventivních a podpůrných služeb anebo skrze dávkové systémy.

Samotné odebírání dávek rozhodně není funkční systémové řešení, a jeho dopad na rodiny i jejich děti je čistě sankční. Podle návrhu zákona, pokud dítě zamešká více než 100 hodin za pololetí, musí rodiče jako příjemci dávky doložit, že se jedná o absenci ze zdravotních důvodů, jinak jim bude dávka výrazně snížena po dobu půl roku. Zároveň se po dobu 6 měsíců nepovažují za osoby v hmotné nouzi, a tudíž jim po tuto dobu nejsou vypláceny další příslušné dávky. Obdobný sankční mechanismus, který se ale v praxi příliš neosvědčil, navíc obsahuje již platná právní úprava zakotvená v zákoně o hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Podle něj se za osobu v hmotné nouzi po dobu tří měsíců nepovažuje zákonný zástupce dítěte, kterému byl uložen správní trest za neplnění školní docházky; a v takovém případě nemá nárok na dávky v hmotné nouzi, kterými jsou kromě doplatku na bydlení dále také příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. Toto ustanovení by měla nahradit nová přísnější úprava vázaná jen na počet zameškaných hodin v počtu 100 za jedno pololetí bez ohledu na důvod a příčiny absencí.

Návrh zákona v takovéto podobě jistě jen zhorší už tak špatnou sociální situaci řady rodin a jejich dětí a uvrhne je do ještě hlubší existenční nouze. A to rozhodně problém nedostatečné školní docházky nevyřeší. Také zkušenosti učitelů ukazují, že při práci s rodinami dětí s vyšší absencí represivní přístup nefunguje. Děti je třeba ke školní docházce motivovat pozitivně. Třeba tak, že škola pro ně bude bezpečným a vstřícným prostředím s kvalitními vztahy, do kterého se bude každé dítě rádo vracet. K návrhu se proto nesouhlasně vyjádřila například také Učitelská platforma, profesní organizace sdružující učitele a ředitele od mateřských škol po vyšší odborné školy. A negativní stanovisko vyjádřilo také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), s odůvodněním že snižování dávek ještě více zhorší životní podmínky dětí a ohrozí jejich vzdělání a budoucnost.

Příčiny školních absencí
Je třeba se zabývat skutečnými příčinami školních absencí, zjistit potřeby dětí a hledat skutečně efektivní řešení, jak jim pomáhat. Musíme se zabývat tím, jaké děti obvykle do školy nechodí a jaké jsou jejich důvody? Může se jednat o děti, které žijí v násilných vztazích , o děti, které žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo jinak nevyhovujících bytových podmínkách , o děti, jejichž rodiče nemají potřebné kompetence, například proto, že sami nikdy nezažili funkční rodinu a výchovu, sami prošli traumatickými zážitky, ústavní výchovou, mají duševní onemocnění nebo snížený intelekt, jsou závislí na alkoholu či drogách anebo jsou mladiství. Může se jednat o děti, jejichž rodiče jsou samoživitelé a jejich možnosti dohledu jsou proto omezené. Třeba proto, že jsou již dávno v práci, a nemohou tak zajistit jejich včasný odchod do školy. O děti, které ve škole opakovaně zažívají neúspěch, necítí se tam bezpečně, nemají dobré vztahy se spolužáky či učiteli, jsou obětí šikany. Mohou to být také děti s duševním onemocněním, nebo děti žijící v chudobě, které nemají prostředky na cestu do školy, pomůcky a školní obědy. Takové děti by neměly být trestány za to, že žijí v nepříznivých podmínkách, které mají dopad i na jejich vztah ke škole a školní docházku. Pokud rodina jakkoliv selhává ve výchově dítěte nebo je dítě jakkoliv znevýhodněné, odebrání dávky situaci rozhodně nijak nestabilizuje a takové opatření jen ještě zhorší vzdělávání takto ohrožených dětí, jejich motivaci ke studiu i celou jejich budoucnost. Dítě si svou rodinu nevybírá a nemůže přímo ovlivnit prostředí ani podmínky, do kterých se narodí a ve kterých vyrůstá. Potrestání jeho rodiny odebráním potřebné dávky jeho životní situaci neprospěje, povede ke zhoršení aktuálních podmínek a zřejmě v mnoha případech také k neadekvátním trestům.

Koordinovaná mezirezortní politika a mezioborová spolupráce
Je nutné se zabývat skutečně efektivní podporou ohrožených dětí a jejich rodin, které se nachází v zátěžové situaci a nikoliv postupovat restriktivně tam, kde by efektivní politika státu měla být koordinovaná a měla by se zabývat příčinami, prevencí, včasnou intervencí a cílenou efektivní pomocí. Stále selháváme v dovednosti umět včas identifikovat ohrožené dítě a nastavit mu koordinovanou včasnou podporu, selháváme ve schopnosti skutečně efektivně pomáhat rodinám v různých krizových situacích. Postrádáme národní koordinovanou politiku v pomoci ohroženým dětem. Agenda je roztříštěná mezi několik Ministerstev, které spolu příliš nespolupracují. V zájmu skutečně funkční pomoci musíme posílit prevenci, včasnou intervenci a dobře provázat systém pomoci. Potřebujeme koordinovanou mezioborovou a multidisciplinární spolupráci na národní a regionální úrovni. Takovou jakou přináší například nový Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030 , který byl schválen Vládou na konci ledna. Ten zakotvuje závazná opatření k podpoře duševního zdraví na školách, pomoci rodinám v psychosociální zátěži, rozvoji komunitních služeb pro dětské duševní zdraví, či posílení mezirezortní a multidisciplinární spolupráce v zájmu ohrožených dětí.

Je nutné reagovat na skutečné příčiny, které v pozadí za školními absencemi stojí, nikoliv jen populisticky hasit jejich důsledky. Příčiny jako je například nedostupnost bydlení, exekuční pasti, sociálně vyloučené lokality, nulová depistáž dětí ohrožených psychosociálním vyloučením, neexistující funkční systém prevence, včasné intervence a funkční podpory ohroženým dětem a jejich rodinám. K tomu stále málo rozvinutá multidisciplinární spolupráce sociálního, zdravotního a školského sektoru, téměř neexistující funkční case management v zájmu každého jednotlivého ohroženého dítěte. To všechno jsou konkrétní příčiny bezradnosti státu tváří v tvář patologickým sociálním jevům, které je nutné co nejdříve společně řešit. Namísto nefunkčních sankcí je třeba stále hledat cesty, jak opravdu pomáhat, tam kde je třeba, jak posilovat rodiče v jejich kompetencích a jak nastavovat sítě kvalitních a podpůrných služeb pro děti a jejich rodiny. Školy samy v současné době totiž pochopitelně nemají kapacitu a podmínky vyřešit všechny problémy a jejich zatížení je v důsledku toho hraniční. A ve školách se pak všechny důsledky nedostatečné systémové podpory jen zrcadlí a gradují. Ať již například v podobě nedostatečné docházky, náročného chování nebo nízké školní úspěšnosti dětí. A důsledky budou pro takové děti celoživotní a dopad bude patrný i v celospolečenském měřítku.

Rozhovor s Klárou Laurenčíkovou pro Romea TV najdete zde.

Stanovisko ve formátu pdf ke stažení zde.