Doporučení k cílené podpoře předškoláků a nejmladších školáků

Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy. Rodinám těchto dětí navíc nebyly ve většině případů nabízeny on-line setkání, pouze obdržely pracovní materiály, které v případě časových možností mohly s dětmi vypracovávat. Některé děti vypadly z povinného předškolního vzdělávání po značnou část školního roku a jejich připravenost pro vstup do základní školy a úroveň rozvoje oblastí, které jsou nezbytné pro osvojení školních dovedností, proto nejsou rozvinuté na potřebnou úroveň.¹ 

Na základě dostupných dat i současného naladění rodičů lze očekávat výrazný nárůst dětí s odkladem školní docházky až na aktuálně odhadovanou úroveň více než čtvrtiny předškoláků. Samotný odklad školní docházky však bez další cílené a individualizované podpory nemá na rozvoj oslabených schopností a dovedností dostatečný efekt. Zároveň hrozí riziko vracení dětí z prvních tříd zpět do mateřských škol, které je pro děti vždy zraňující, stigmatizující a ve skutečnosti nic neřeší a zároveň riziko školní neúspěšnosti hned na vstupu do základního vzdělávání. Proto je třeba v rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

K tomu doporučujeme směrem k mateřským školám, předškolním klubům a 1. až 2. ročníkům základních škol přijmout následující systémová opatření:

1. Investice do prevence školní neúspěšnosti

Systémová finanční a personální podpora prevence školní neúspěšnost zamezí závažnějším zamezí závažnějším problémům a vyšším investicím v budoucnosti. V předškolním a raném školním věku stačí často jen mírná podpora a dítě může vstoupit do základní školy dobře připravené. Naopak zanedbaná péče a nepovedené školní začátky se jen těžko dohánějí, často se komplikace dále hromadí a negativní dopady do vzdělávání a kvality života dítěte jsou trvalé. A mnohdy zcela zbytečné. Včasná podpora je finančně nejméně náročná a pro dítě tím nejcitlivějším řešením. V důsledku pandemie bude podporu potřebovat násobně více dětí než obvykle.

2. Reedukační aktivity 

Současným i budoucím předškolákům i prvňákům je třeba zajistit reedukační aktivity formou pedagogické intervence nebo kroužků zaměřených na podporu komplexního rozvoje kognitivních funkcí a socio-emočních dovedností motivující, hravou formou.

3. Posilování odborných kapacit v mateřských i základních školách a zlepšení pracovních podmínek pro specializované profese

Odborné pozice (školní psycholog, školní speciální pedagog) nejsou v mateřských školách téměř vůbec zastoupeny, a ani v základních školách nedisponují potřebnými kapacitami odborných pracovníků. Je třeba zajistit navýšení jejich kapacit a také zavést stabilní financování, které nebude vázáno výhradně na systém podpůrných opatření a finanční podporu od zřizovatelů.

4. Komplexní screening školní zralosti, identifikace dětí ohrožených školním neúspěchem 

V současné době je nezbytný plošný screening dětí ohrožených školním neúspěchem a systémová metodika jejich následné podpory. Stávající testy školní zralosti primárně hodnotí rozvoj kognitivních funkcí, nezaměřují se příliš na screening sociálně-emočního vývoje. Ten je pro školní úspěšnost a spokojený život neméně zásadní a je třeba jeho podpoře věnovat odpovídající pozornost.

5. Metodická podpora školských poradenských zařízení v otázce odkladů a zápisů do ZŠ

Školská poradenská zařízení nemají jednotné metodické vedení. Praxe je v různých krajích a oblastech odlišná. Odklady školní docházky dostává výrazná většina dětí, jejichž rodiny si o ně zažádají, včetně dětí, které odklad nepotřebují, a naopak děti, které odklad potřebují na něj nyní díky distančním zápisům nedosáhnou. Proto by školy měly zvážit, za dodržení platných mimořádných opatření, také prezenční část nyní jen distančně realizovaných zápisů nebo doplnění distančních zápisů o prezenční aktivity ke konci školního roku. ²

6. Systémová podpora rozvoje socio-emočních dovednostív předškolním věku.

Je třeba výrazně posílit realizaci výzkumně ověřených programů zaměřených na rozvoj socio-emočních dovedností v předškolním a základním vzdělávání. Významnou podporu pro pedagogy může být dobré a metodické vedení a doporučená dostupná a jednoduchá instruktážní videa.

V mateřských a základních školách doporučujeme realizovat následující opatření: 

7. Individualizovaná podpora dětí s odkladem školní docházky

Dítě s odkladem školní docházky musí bát v mateřské škole cíleně, systematicky a pravidelně podporováno v rozvoji oslabených schopností a dovedností. Vhodné je dítěti zpracovat individuální plán rozvoje zaměřený na podporu rozvoje oslabených dílčích funkcí a celkovou podporou školní zralosti a v případě potřeby spolupracovat se školským poradenským zařízením.

8. Individualizovaná podpora budoucích prvňáčků

Osvědčuje se včasná spolupráce mateřských škol se školním poradenským pracovištěm základní školy, kam dítě nastupuje, směřující k nastavení podpory jeho rozvoje (s akcentem na oslabené oblasti) v období zbývajícím do začátku docházky do základní školy.

9. Sdílení dobrých praxí a spolupráce s přirozenými partnery v území

Jednotlivých MŠ v oblasti předškolní přípravy jsou velké rozdíly. Osvědčuje se sdílení dobrých praxí, vzájemná inspirace, sdílení osvědčených metodik a postupů i celkové kolegiální sdílení jak mezi mateřskými školami navzájem, tak s pedagogy prvních a druhých ročníků ZŠ. Kolegiální podpora je také často lépe přijímána než intervence zvenčí. Mateřské školy také mohou spolupracovat s organizacemi z oblasti sociální a zdravotní a dalšími partnery v území např. předškolní kluby, organizace podporující děti a rodiny ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, rodičovské a pacientské organizace).

10. Zvýšená vnímavost k varovným signálům ze strany dítěte

Některé děti se za pandemie neměly dobře. Rodiny byly vystaveny velkému tlaku, výrazně narostlo domácí násilí, ke kterému nyní dochází i v rodinách, kde dříve nebylo. Mateřské školy by měly v tomto období cíleně sledovat signály a neobvyklé projevy ze strany dítěte i rodiny. Při pozorování výrazné či opakované psychické nepohody, výrazného zhoršení dříve nabytých dovedností, zjevného neprospívání dítěte a dalších rizikových signálů je nezbytné podniknut další kroky k podpoře a ochraně dítěte ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a dalšími partnery, které mohou dítěti a jeho rodině pomoci.

11. Učit se venku s maximálním využitím pohybových aktivit

Pandemický režim přinesl o řady rodin nevhodný životní styl doprovázený nedostatkem pohybu, větším množstvím času tráveným u obrazovek a monitorů, absencí kroužků a volnočasových aktivit a celkově nedostatkem smysluplně tráveného času. Pobyt na čerstvém vzduchu s maximálním využitím pohybových aktivit, hravou formou a s cíleným zaměřením na rozvoj dětí pomůže jak k podpoře seberegulace dětí a zpracování negativních zážitků, tak k obnovení dřívějších zdravých návyků, resp. vybudování nových návyků životosprávy a relaxace.

12. Ohleduplnost k potřebám nejmenších dětí i během pandemie

Testování dětí v aktuální podobě je pro některé rodiče překážkou k absolvování povinné i nepovinné školní docházky do MŠ. Pro některé malé děti a jejich rodiče je zvolené antigenní testování stěrem v nose stresující či těžko proveditelné. Je vhodné umožnit alespoň nejmenším a zranitelným dětem různé neinvazivní alternativy testování.

_______________________________________________________________________

1. Screening školní zralosti u dětí realizovaný Mob Poruba ve spolupráci s proškolenými pedagogy MŠ a pracovníky školních poradenských pracovišť z porubských základních škol u přibližně 500 předškoláků dokládá, že více než polovina dětí vykazuje oslabení alespoň v jedné z pěti sledovaných oblastí, které jsou nezbytné pro osvojení základních školních dovedností čtení a psaní. Díky screeningu bylo možné sledovat rovněž dopady pandemie na děti, kterým v loňském roce z různých důvodů byla školní docházka odložena. U těchto dětí bylo zjištěno ve více než 40 % významné oslabení alespoň ve dvou sledovaných oblastech a více než 3/5 dětí bude v budoucnu potřebovat další stimulaci ke správnému rozvoji.