Výsledky analýzy dopadů vzdělávání žáků se SVP na žáky bez SVP byly shrnuty v článku zveřejněném v časopise Školní poradenství v praxi.
Řada zástupců odborné i laické veřejnosti se v souvislosti s podporou rozvoje inkluzivního vzdělávání obává možného negativního dopadu na vzdělávací výsledky žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb (SVP). pokračovat
Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.
Výsledky výzkumu, který realizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere, dnes představili zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, Nadace OSF a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Po prvním roce od reformy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ukazuje, že nejvíce se zlepšilo financování podpory jejich vzdělávání. Ředitelé běžných základních škol si však stěžují především na nedostatek personálních kapacit. pokračovat
Cílem meta-analýzy bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. pokračovat
Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV, byla 28. 12. spolu se Stanislavem Štechem, bývalým ministrem školství, hostem Českého rozhlasu Plus k tématu revize financování inkluzivního školství.
Celý záznam si můžete poslechnout ZDE.
Hosté s moderátorkou Karolínou Koubovou diskutovali o tom, zda je potřeba finanční revize, dále o odpovědnosti krajů, možných rezerv a také o praxi v terénu. Malou ochutnávku si můžete přečíst zde: pokračovat
Řada zástupců laické ale i odborné veřejnosti se domnívá, že společné vzdělávání začalo s novelou školského zákona, která vstoupila v platnost v září minulého roku. Následující grafy dokládají skutečnost, že vzdělávání dětí s různými druhy zdravotního postižení probíhá v běžných základních školách již řadu let a jejich podíl se postupně kontinuálně zvyšuje (graf č. 1). Např. v případě zrakového postižení se podíl dětí vzdělávaných v běžných školách zvýšil během deseti let o 25 %, jak dokládá graf č. 3. Žádná zásadní změna nenastala ani u dětí s mentálním postižením, podíl těchto žáků v běžných základních školách stoupl meziročně o 3 % (graf č. 3). U této skupiny dětí nadále převažuje vzdělávání ve školách zřízených pro žáky s mentálním postižením (86 %). pokračovat