Leona Pejcharová je ředitelkou projektu Zážitkem k porozumění, jehož cílem je podpora vzdělávání žáků se sluchovým postižením v běžných školách. V projektu vyvíjí nové metody ve spolupráci se zapojenými školami z celé ČR; chystá výstavu, jejímž cílem je zvýšit obecné povědomí o vadách sluchu a možnostech, jak je lze kompenzovat; a také připravuje kroužek pro prvostupňové děti s vadou sluchu a slyšící.

• Jaké metody se osvědčují při práci se žáky se sluchovým postižením v běžných školách?

Metody, které posíláme k pilotáži na zapojených projektových školách, jsou maximálně vizuální. Naším cílem je zapojit také jiné vjemy, než ty sluchové, a jiné komunikační prostředky, než je řeč. I proto se první z metod se nazývá „Řeč neřeš“. Tato metoda apeluje na učitele, aby v hodinách využívali více pohybových aktivit a do vzdělávání zapojili celé tělo. Může se to zdát složité, ale není. Navíc jsou takové aktivity pro žáky nezvyklé, ozvláštní vyučování a pomohou udržet pozornost dětí. Příkladem je třeba aktivita „zrcadlo“, která se používá na začátku hodiny s cílem stmelit celý třídní kolektiv. Učitel si stoupne před třídu a celá třída po něm opakuje pohyby, které si učitel vymyslí. Na závěr si učitel i děti zakryjí obličej a „vybafnou“. Velikou výhodou této techniky je aktivace žáků – soustředí se na učitele a fungují jako jeden organismus.

Při tvorbě materiálů také vycházíme z metod dramatické výchovy, dále z metod na rozvoj kritického myšlení Visible Thinking, které jsou využívány v základních školách Heuréka, a z metod rozvíjejících čtenářskou gramotnost. Jedním ze zdrojů inspirace je i koncept Growth Mindset.

• Co žáci se sluchovým postižením v běžných školách potřebují, aby se tam cítili dobře?

Děti se sluchovým postižením se většinou cítí bezpečně, pokud má den svůj řád, aktivity se střídají podle zaběhnutého pořádku. Je třeba na případné změny dítě upozornit a ujistit se, že dobře rozumělo. Jedné ze zapojených učitelek se například osvědčilo zajít za žákyní se sluchovým postižením do družiny a během individuální desetiminutovky jí poodhalit, co se bude dít druhý den. Tato dívka se díky tomu chovala sebevědoměji a během aktivit se dobře orientovala. Samozřejmostí je opakovat, co ostatní žáci v hodině řeknou. Může jít o odpovědi na otázky učitele, ale také o prosté sdělení žáka, že ten a ten den půjde k zubaři. Některé děti mluví velmi potichu či nesrozumitelně a pro žáka se sluchovým postižením je pak těžké sledovat, co se ve třídě děje. Učitelům doporučujeme uspořádání třídy do U, a to proto, aby mohl žák se sluchovým postižením sledovat dění jednoduše pohledem. Některé děti mohou mít omezené prostorové slyšení, což je důsledkem nedokonalého binaurálního slyšení. Proto než zjistí, kdo právě mluví, může být polovina informace pryč.

Je také třeba hned na počátku první třídy, případně když žák se sluchovým postižením do kolektivu přistoupí z jiné školy, domluvit s dětmi komunikační pravidla. Ve třídě by měl být klid, děti by neměly vykřikovat. Na prvním stupni poslouží putovní předmět – mluví ten, kdo ho drží.

Je vhodné podporovat zdravý kolektiv třídy a spolupráci mezi žáky. Opravdu velice se osvědčily metody dramatické výchovy, díky kterým se daří bořit komunikační bariéry a soustředit se na to důležité.

• Jaké jsou hlavní zásady, které si učitel musí uvědomit při vzdělávání žáka se sluchovým postižením?

Přístup učitele je základním předpokladem úspěšného zapojení žáka se sluchovým postižením. Tito žáci jsou nadaní úplně stejně, jako ostatní děti. Jediné, v čem mají zhoršené podmínky, je porozumění. Učitel by měl být dostatečně empatický, zajímat se o to, v jakých aktivitách tento konkrétní žák problémy má a v jakých se cítí dobře. Různé aktivity přinášejí různé typy podpůrných opatření. Například při čtení se dítě se sluchovým postižením může jednoduše ztratit. Pokud se mu to stává, může mu učitel čas od času ukázat řádek. Také je možné domluvit si s dítětem neverbální signál, pokud nebude rozumět. Stačí náznak a učitel ví, že má informaci zopakovat. Dále samozřejmě vizualizace všude, kde je to jen trochu možné. Nemusí jít jen o kartičky s nápisy či psaní na tabuli. Možností je více a přináší nám je právě již zmíněné metody dramatické výchovy či Visible Thinking. Děti se sluchovým postižením mohou mít omezenější slovní zásobu, proto je třeba méně známá slovíčka dětem vysvětlovat, případně doplnit obrázkem.

Pokud bude učitel mluvit výrazně, opakovat odpovědi ostatních žáků, oslovovat děti jménem, psát důležité informace na tabuli, a čas od času za dítětem zajde, aby si vysvětlili nejasnosti, jsou hlavní zásady komunikace naplněny.

• Jaké jsou nejčastější bariéry, se kterými se na školách setkáváte?

Napadá mě jednoznačně osobnost učitele. Pokud není učitel správně naladěn na žáka, není empatický, nepracuje s kolektivem třídy, nebude inkluze fungovat. Učitel je alfa a omega celého procesu.

Dalším problematickým bodem pak může být počet žáků ve třídě. Učitelům se samozřejmě bude učit lépe v menších skupinách, řekněme o 18ti žácích. Bude mít více prostoru na individuální práci s dětmi, také miniprojekty, ranní kruh či závěrečná reflexe půjdou lépe.

• Mohou se ještě školy do projektu zapojit?

Ano, chtěli bychom od září 2018 přibrat další školy. Důležité je, že přijímáme třídy prvního stupně základních škol, kde je v inkluzi dítě se sluchovým postižením.

• Můžete nám přiblížit plánovanou výstavu?

V rámci projektu proběhne výstava, díky které se žáci a jejich rodiče dozvědí více o sluchu a zvuku. Naším cílem je zprostředkovat návštěvníkům zážitek, díky kterému si budou informace lépe pamatovat. Proto bude výstava maximálně interaktivní. Jedním z exponátů bude například simulátor vad sluchu, kde si budete moci na vlastní kůži vyzkoušet, jak lidé se sluchovým postižením slyší, a tak pro Vás bude jednodušší vcítit se do jejich situace. Návštěvníci se seznámí se znakovým jazykem, kulturou neslyšících, dozvědí se více o fyzikálních vlastnostech zvuku a o tom, jak si svůj sluch chránit.

Výstava bude putovní, navštíví zapojené základní školy a další místa, kam si ji zájemci pozvou. Školy v Praze a okolí pak budou moct využít možnost navštívit výstavu v sídle Nadačního fondu Dar sluchu v Praze na Újezdě, kde bude provozována v době mimo výjezdy.

• Kde se zájemci mohou dozvědět více informací?

Nyní nás najdete na facebookové stránce #Zazitkemkporozumeni, a pak nás samozřejmě můžete kontaktovat na mailu zazitek@isheureka.cz. V březnu spouštíme webové stránky, kde budou podrobné informace o všech třech částech projektu – metodách, výstavě i kroužku. Průběžně zde budou zveřejňovány již vyvinuté materiály po pilotáži a oponenturách. Učitelé zde naleznou například konkrétní plány hodin, které mohou přímo využít ve výuce. Najdete zde také informace, kde je právě naše výstava k vidění či jak se na ni objednat.