Častým argumentem proti inkluzivnímu vzdělávání je absence hodnotných přátelských vztahů u žáků s postižením v kolektivu běžné třídy. Goele Bossaert a kol. v roce 2015 publikovali výsledky studie z Belgie, která se zaměřuje na zhodnocení kvality přátelských vazeb ve třídě dvanáctiletých až třináctiletých žáků se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení.
Předmětem zájmu belgických výzkumníků bylo zjištění vnímání kvality sociálních vazeb u žáků s poruchou autistického spektra (PAS) v porovnání s vrstevníky bez zdravotního postižení a také žáky s motorickým nebo smyslový postižením. Míra skutečné participace žáků s PAS v kolektivu třídy je důležitým ukazatelem úspěšnosti jejich vzdělávání v běžné škole. Autoři studie pomocí sociometrických metod zjišťovali údaje o kvalitě vzájemných (oboustranně potvrzených) přátelských vazeb u 1379 žáků bez zdravotního postižení, 65 žáků s poruchou autistického spektra a 50 žáků s motorickým a/nebo smyslovým postižením z 56 náhodně vybraných běžných sekundárních škol. Do studie byly vybrány třídní kolektivy, ve kterých se vzdělával alespoň jeden žák s uvedeným zdravotním postižením. Studie se nezaměřovala na žáky s mentálním postižením.
Výzkumníci hledali odpovědi na následující otázky:
- Existují odlišnosti v kvalitě kamarádství, míře intimity (v oblasti sdílení osobních myšlenek a pocitů) a podpory ve vzájemných vztazích žáků s PAS, žáků s motorickým a/nebo smyslovým postižením a žáků bez postižení?
- Existuje vztah mezi počtem přátel žáka ve třídě a kvalitou přátelství, mírou blízkosti a podpory a je tento vztah odlišný u žáků s PAS, žáků s motorickým a/nebo smyslovým postižením a žáků bez postižení?
- Odlišují se žáci s PAS, žáci s motorickým a/nebo smyslovým postižením a jejich nepostižení vrstevníci ve vnímání kvality kamarádství, blízkosti a podpory v rámci oboustranně potvrzených přátelství?
Výsledky studie neprokázaly významnou odlišnost mezi zkoumanými skupinami žáků v oblasti vnímání kvality kamarádství a poskytované podpory. Žáci s PAS v souladu s očekáváními výzkumníků a symptomatikou poruch autistického spektra uváděli nižší míru intimity v oblasti sdílení osobních myšlenek a pocitů se svými přáteli. Žáci s motorickým/smyslovým postižením se od svých nepostižených spolužáků v hodnocení kvality vzájemných přátelství neodlišovali v žádné z hodnocených oblastí.
Dívky uváděly vyšší kvalitu přátelství než chlapci. Ve studii nebyl prokázán významný vliv školy či konkrétní třídy na kvalitu kamarádství, intimitu a podporu zažívanou ve vzájemných přátelstvích žáků.
Studií nebyl u žádné ze skupin prokázán vztah mezi počtem přátel, které žák má, a pociťovanou kvalitou kamarádství a intimity v oblasti vzájemného sdílení osobních myšlenek a pocitů. Byla zjištěna souvislost mezi počtem přátel a mírou podpory ve vzájemných přátelstvích. Žáci s větším počtem přátel uváděli vyšší míru podpory od svých přátel, než žáci s méně přáteli.
Uvedená zjištění lze interpretovat tak, že přestože žáci s více přáteli subjektivně pociťují větší podporu od svých přátel, žáci s menším množstvím přátel si těchto přátelství cení stejně jako žáci s více přáteli. Na základě výsledků jiných studií zaměřených na žáky bez postižení víme, že i když má žák málo přátel a vrstevníky je přijímán vlažně, jedno přátelství vysoké kvality mu může zajistit naplnění potřeb v oblasti sociální interakce a citového prožívání i určitou míru prevence proti šikaně.
V rámci studie bylo též porovnáváno, jak konkrétní dvojice přátel (oba toho druhého uvedli mezi svými nejlepšími přáteli) hodnotí kvalitu vzájemného přátelství. Cílem bylo zjistit, zda žáci s postižením vnímají společná přátelství stejně jako jejich kamarádi. Vnímání kvality sdílených přátelství bylo u všech tří sledovaných skupin shodné, nebyl tedy prokázán rozdíl ve vnímání kvality vzájemného vztahu mezi žáky s postižením a bez postižení.
Je třeba brát v potaz, že aby bylo možné zhodnotit kvalitu vzájemných vztahů, do studie byli ve všech třech hodnocených skupinách zahrnuti žáci, u nichž bylo na základě sociometrického šetření zjištěno alespoň jedno vzájemně potvrzené přátelství ve třídě. V celkovém vzorku žáků, kteří se účastnili sociometrického šetření, byl v každé skupině určitý podíl žáků, kteří neměli potvrzené žádné přátelství. Tito žáci do studie zahrnuti nebyli. Ve skupině žáků s PAS činil podíl žáků se sociometricky potvrzeným přátelstvím ve třídě 75 %, u žáků s motorickým/smyslovým postižením 80 % a u žáků bez postižení 90 %.
Z výsledků studie lze dojít k závěru, že vnímání kvality přátelství ve třídě se u žáků s postižením a bez postižení žádným významným způsobem neodlišuje. U žáků s PAS je méně akcentována intimita ve sdílení osobních pocitů, nicméně v oblasti kvality vztahů a míry podpory, které se žákovi od jeho přátel dostává, je hodnocení žáků s PAS shodné s hodnocením žáků bez postižení. V rámci sdíleného přátelství dvojicí žáků byla kvalita vztahu hodnocena shodně u žáků s postižením i bez postižení. Studie tedy neprokázala, že by konkrétní přátelství bylo ze strany žáka s postižením vnímáno např. výrazně pozitivněji než ze strany jeho kamaráda bez postižení. Výsledky studie naznačují, že pokud dojde k navázání přátelství mezi žáky, subjektivní vnímání kvality přátelství se u žáků s postižením od žáků bez postižení neliší. Pozornost pedagogů by se měla zaměřit především na ty žáky (ať již s postižením či bez postižení), kteří ve třídě žádného kamaráda nemají. Tito žáci jsou totiž ohroženi strádáním v oblasti citového prožívání i šikanou ze strany spolužáků.
Zdroj: BOSSAERT, Goele, et al. Quality of reciprocated friendships of students with special educational needs in mainstream seventh grade. Exceptionality, 2015, 23.1: 54-72.