materiály

domů / Archive by category "materiály" (Page 5)
Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

DOPORUČENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY PŘI PŘECHODU SPECIÁLNÍCH ŠKOL NA DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (PDF)

Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) zůstaly v provozu i v době mimořádných opatření a přechodu většiny škol na vzdělávání distančním způsobem. Důvodem zachování prezenčního provozu byla především potřeba intenzivnější individualizované podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání. Ta zároveň zvyšuje celkovou zátěž jejich rodin, která už je beztak veliká v důsledku zajišťování každodenní nepřetržité péče. Chtěli bychom všem pracovníkům speciálních škol poděkovat za jejich úsilí a nasazení v těchto nelehkých dobách.

Situace v České republice je však aktuálně natolik kritická a zároveň odlišná od jarní vlny pandemie. Dramaticky stoupající počet nakažených i vysoká smrtnost kvůli COVID-19 jsou alarmující. Ochrana života a zdraví všech zúčastněných musí být na prvním místě a je nutné na současnou epidemiologickou situaci reagovat adekvátně a flexibilně.

Žádáme Ministerstvo školství a vládu, aby na základě aktuální epidemiologické situace zajistili žákům speciálních škol a jejich rodinám maximální možnou podporu nejen při vzdělávání distanční způsobem a současně dočasně omezili prezenční provoz speciálních škol po nezbytně nutnou dobu. K zajištění podpory doporučujeme zejména:

  • Ze strany státu:

Zavření speciálních škol omezit jen na dobu nezbytnou

Speciální školy by měly být vzhledem k aktuální situaci uzavřeny a zůstat zavřené jen po dobu z bezpečnostního hlediska nezbytně nutnou. Jejich opětovné otevření by se mělo plánovat hned v prvních vlnách rozvolňovacích opatření. Po znovuotevření by zároveň rodičům mělo být umožněno rozhodnout, zda pro své dítě nadále preferují distanční či prezenční vzdělávání bez ohrožení jejich nároku na ošetřovné. Také pedagogickým pracovníkům s vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by mělo být umožněno i nadále pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Doporučujeme ve speciálních školách nejen umožnit distanční vzdělávání žáků, ale zároveň umožnit, doporučit a systémově zajišťovat alternativní možnosti zvýšené podpory dětem a jejich rodinám v oblasti školských i sociálních služeb. Mimo současné kapacity těchto služeb by se mohli aktivně zapojit také studenti středních pedagogických škol a pedagogických fakult například v rámci plnění speciálně pedagogických předmětů a praxí. Děti navštěvující speciální školy potřebují zvýšenou podporu ve vzdělávání nad rámec obvyklé online výuky. Potřebují individuální cílenou podporu ve vzdělávání, kterou lze realizovat i ve spolupráci se sociálními službami. 

Zajistit celkovou podporu rodin 

Rodiče dětí s vážnějšími zdravotními hendikepy musí zajistit nejen vzdělávání, ale také nepřetržitou a vyčerpávající péči o své dítě, na kterou bez obvyklých služeb zůstávají osamocení. Z šetření Aliance pro individualizovanou podporu mapujícího Dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR vyplývá, že v průběhu první vlny pandemie zůstala veškerá péče většinou na pečujících osobách a rodinách. Rodiny byly výrazně přetížené a osoby se zdravotním postižením i pečující velmi negativně pociťovali výpadek všech běžně dostupných a využívaných služeb (zdravotních, sociálních a školských). Obdobná situace by se již neměla opakovat. Pro pečující musí zůstat k dispozici alespoň základní podpůrné služby například osobní asistence, odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby apod.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Doporučujeme, aby všichni rodiče dětí navštěvujících speciální školy, které mají zvýšené nároky na podporu ze strany rodiny, měli nárok na ošetřovné bez limitu věku dítěte po celou dobu trvání distančního vzdělávání. Zaměstnaní rodiče (včetně rodičů pracujících na DPP a DPČ) dětí do věku 10 let mají aktuálně nárok na ošetřovné ve schválené výši 70 % vyměřovacího základu. Na ošetřovné budou mít nárok i OSVČ, a to zpětně na základě výzvy, která bude zveřejněna na  začátku listopadu. Rodiče dětí pečujících o dítě se zdravotním postižením mají nárok na ošetřovné bez věkové hranice 10 let věku dítěte. 

  • Ze strany speciálních škol:

Zajistit  zvýšenou podporu dětí a rodin při distančním vzdělávání

Zmapovat aktuální potřeby dětí a jejich rodin a pružně na ně reagovat. Zajistit vzdělávání a kontinuitu v poskytování přiznaných podpůrných opatření v souladu s Metodickým doporučením MŠMT ke vzdělávání distančním způsobem i nad jeho rámec. Pracovat s dětmi i v distančním režimu především individuálně. Tam, kde není s dítětem z důvodu jeho znevýhodnění možná online komunikace a výuka, zajistit osobní podporu dětí v jejich přirozeném prostředí nebo v prostorách školy za dodržení bezpečnostních opatření.

Informovat rodiny o možnosti využití poradenské služby školy

Vzdělávání dětí se SVP v distančním režimu je specifické a výrazně náročnější. Rodičům k němu obvykle v různé míře schází potřebné dovednosti, vzdělání, pomůcky i vybavení. Informujte rodiče, na koho se mohou se svými dotazy a žádostmi o podporu obracet. K dispozici by jim měli být pracovníci školního poradenského pracoviště nebo školského poradenského zařízení i pedagogové jejich dětí. 

Zapůjčit dětem speciální učebnice a pomůcky

Děti se SVP ve školách využívají ke vzdělávání řadu speciálních učebnic a speciálních a kompenzačních pomůcek. Je vhodné alespoň ty, které jsou pro vzdělávání dítěte stěžejní, rodině na dobu vzdělávání distančním způsobem zapůjčit do domácího prostředí (například na základě smlouvy o výpůjčce).

Neponechat žádné dítě bez kontaktu se školou

Některé děti, zejména ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, nemají k dispozici techniku pro online komunikaci a výuku, přičemž jim i jejich rodičům mohou také scházet kompetence k jejímu užívání. Některé děti nemají v rodině podporu ke vzdělávání. Školy si již na jaře zmapovaly, o které děti se jedná, a aktuálně je třeba jim zajistit zvýšenou podporu pro vzdělávání distančním způsobem. Zapůjčit potřebnou techniku a připojení včetně edukace jak s ní zacházet, zajistit jiný vhodný či doplňující způsob komunikace a vzdělávání dítěte a/nebo podpořit ho osobními návštěvami či využít spolupráce se sociálními službami.

Spolupracovat se sociálními službami a dobrovolníky

Speciální školy nejsou v podpoře znevýhodněných dětí samy. Mohou spolupracovat s dostupnými sociálními službami. Při podpoře a vzdělávání dětí se zdravotními hendikepy je vhodné spolupracovat například se službami osobní asistence nebo respitními službami, při podpoře socioekonomicky znevýhodněných dětí pak zejména se sociálně aktivizačními službami a nízkoprahovými zařízeními. Školy také mohou aktivně vyhledávat dobrovolníky z řad studentů pedagogických škol a fakult či například skautů a využít spolupráce s nimi. 

  • Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organismus, je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu a lehké stravy zvažte pravidelné užívání vitamínů a minerálů ze strany pedagogů i dětí docházejících do školy. 

Vnímat potřeby dítěte a nastavit bezpečné prostředí

Také pro děti je současná situace náročná. Pomozte jim zvládat stres. Mluvte s nimi o aktuální situaci, naslouchejte, věnujte jim čas a pozornost a maximálně je podporujte. Pečujte o dobré vztahy a klima. Distanční vzdělávání umožňuje individualizovat a pružně reagovat na celkové i aktuální potřeby dítěte. Vycházejte ze zájmu dítěte a jeho schopnosti se soustředit. Výuku prokládejte odpočinkem, relaxací a pohybem. Využít můžete také relaxační a manipulační pomůcky. Využívejte k učení také hry a praktické domácí činnosti. Více tipů k distančnímu vzdělávání pro rodiče dětí najdete v našem Desateru nejen pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Umět požádat o pomoc

Bezplatnou psychologickou pomoc pro pedagogy i rodiče řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí NPI ČR na webu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Online psychologické poradenství pro pomáhající profese poskytuje také Sociální klinika. Pro konzultaci svých obtíží můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

 

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Tento článek expertů z Pensylvánské státní univerzity, vydaný za podpory Nadace Roberta Wooda Johnsona, je jedním ze série textů věnovaných otázce potřeby výzkumu, praxe a zásad na podporu sociálního a emočního učení. Sociální a emoční učení se definuje jako proces, díky němuž děti i dospělí získávají a efektivně využívají znalosti, přístup a kompetence nutné k pochopení a zvládání emocí, nastavování a dosahování pozitivních cílů, schopnosti chovat se empaticky, navazovat a udržovat pozitivní vztahy a činit zodpovědná rozhodnutí.

Zdroj: www.rwjf.org/socialemotionallearning.

Článek Vliv stresu na zdraví pedagogů (PDF) zde.

 

pokračovat

Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka vyhodnotila práci ČOSIV jako příklad dobré praxe

Ashoka oceňuje systematickou činnost ČOSIV v oblasti vyrovnávání nerovností ve vzdělávacích příležitostech dětí a podpory inkluzivního vzdělávání v českých školách a vyhodnocuje ji jako příklad dobré praxe v dosahování potřebných systémových změn ve vzdělávání.

Ashoka je přední mezinárodní organizace, která od roku 1980 po celém světě vyhledává, propojuje a podporuje sociální inovátory. Cílí na inovativní řešení přinášející společenskou prospěšnost a reagující na sociální a environmentální výzvy dneška.

Případová studie o práci naší organizace byla zpracována do aktuální publikace SYSTEMIC AND EMPOWERING (SOCIAL ENTREPRENEURSHIP IN THE TIME OF PHILANTHROCAPITALISM), May 2020. Jejím cílem je inspirace, sdílení příkladů z praxe a podpora sociálních inovátorů napříč kontinenty. Analýza případové studie České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a její předsedkyně Kláry Laurenčíkové, kterou najdete na stránkách 36 – 41, poukazuje zejména na komplexnost realizace systémové změny a její dopady na systémovou podporu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českých školách.

„Případová studie ČOSIV popisuje způsob, jakým se sociální akční skupiny zaměřují na zlepšování stávajících veřejných regulačních a legislativních systémů, aby zajistily rovný přístup ke kvalitním veřejným službám“.

Platforma ČOSIV sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, škol, rodičů a osob se speciálními vzdělávacími potřebami a dlouhodobě v České republice podporuje změny směřující k vyšší spravedlivosti ve vzdělávání. Cílí na celkovou podporu a osvětu inkluzivního vzdělávání založenou na datech a zajištění zdrojů, zvyšování kapacit a metodické podpoře pro školy tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro poskytování kvalitního vzdělávání všem dětem bez rozdílu. Tedy také dětem se speciálními vzdělávacími potřebami i dětem nadaným, které potřebují ke vzdělávání zvýšenou podporu. ČOSIV usiluje o rovný a spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti, žáky a studenty bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí, životní podmínky, původ, kulturní prostředí nebo zdravotní stav. Cílem ČOSIV je, aby každé dítě zažilo ve škole přijetí a úspěch a mohlo naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. Jednou z mnoha aktivit, kterými se ČOSIV snaží své vize dosáhnout je transformace legislativních, finančních a kapacitních podmínek, které umožní implementaci inkluzivního prostředí ve všech českých školách.

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

„Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.“

Projekt Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí

Projekt Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí

Tento projekt je financovaný z fondů EHP 2014-2021, jejichž prostřednictvím přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy.

Logo Fondy EHP a NorskaPráce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí

Číslo projektu: EHP-CZ-IN-1-001
Program: Vzdělávání
Typ projektu: Projekty institucionální spolupráce
Zrostředkovatel programu: Dům zahraniční spolupráce
Období realizace: 08/2019–08/2020
Partnerská instituce: Norske Kvinners Sanitesforening Akershus Østbytunet,
Hlavní řešitel: Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s

O projektu

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska vytváří unikátní program dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřený na podporu rozvoje dětského duševního zdraví a vzdělávání žáků s náročným chováním.

V rámci projektu byl vytvořen a pilotován vzdělávací program a byli vyškoleni lektoři programu z řad psychologů a speciálních pedagogů. Mezi probíhající aktivity projektu patří také veřejné semináře pro učitele a studenty pedagogických fakult.

Cílem projektu je přispět k rozvoji profesních kompetencí českých učitelů v podpoře žáků s náročným chováním ve školách.

Aktuality vztahující se k projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí

Lektoři programu

PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání působí na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování, speciálněpedagogické diagnostiky a inkluzivní pedagogiky.

V minulosti působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v Sekci rovných příležitostí ve vzdělávání. Působí jako lektorka v kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a kvalifikačních kurzech pro asistenty pedagoga, podílela se na tvorbě Katalogu podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávací.

Ve vztahu k podpoře žáků s náročným chováním vychází konceptu Neurosequential Model of Education uplatňujícího znalosti o vývoji dětského mozku ve vzdělávání žáků projevujících se náročným chováním ve škole.

PhDr. Mgr. Lucie Myšková, Ph.D.

Psycholožka působící řadu let v oblasti prevence a institucionální výchovy.

Byla lektorkou programů primární prevence, pracovala v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a následně vedla oddělení ústavní výchovy a prevence rizikového chování v Národním ústavu pro vzdělávání, ve kterém se podílela např. na standardech kvality preventivně výchovných zařízení, na procesu certifikací odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence či na vývoji on-line systému evidence preventivních aktivit.

Je absolventkou výcviku rodinné systemické terapie a kognitivně behaviorální terapie a oba přístupy využívá v praxi, ve které se věnuje psychologické práci s dětmi i dospělými. Zároveň má supervizní výcvik a realizuje supervize zejména pro oblast školství a sociálních služeb.

Mgr. Zdenka Štefanidesová

V posledních dvou letech se převážně věnuje poradenství a terapii, se zaměřením především na dětské klienty.

Lektoruje vzdělávání pěstounů pro neziskový sektor i pro OSPOD, věnuje se vzdělávání pedagogických a sociálních pracovníků i skupin rodičů. Absolvovala vzdělávání zaměřené na práci v sociální oblasti (Vztahy a ztráty u dětí v pěstounské péči, Práce s traumatem u dětí, Využití rodinných konferencí pro práci s rodinami a vedení rodinných konferencí, Poruchy chování u dětí s poruchou attachmentu, jejich kořeny a vhodné výchovné intervence).

Při lektorování pedagogických a sociálních pracovníků, pěstounských nebo rodičovských skupin vychází při prezentování svých názorů, přístupů a aktivit ze své dlouholeté praxe ve školství a z aktuálních zkušeností ze současné pedagogické a poradenské praxe.

Mgr. Kristýna Farkašová

Vystudovala obor sociální práce a sociální politika. Ve svém dalším vzdělávání absolvovala mj. pětiletý sebezkušenostní výcvik v systemickém přístupu k psychoterapii, výcvik v Telefonické krizové intervenci, v Poradenství pro pozůstalé i Enneagram Professional Training Program.

Má pracovní zkušenosti z oblasti přímé péče v sociálních službách, zejména oblasti služeb pro seniory, se zaváděním Standardů kvality do sociálních služeb, několik let pracovala v Cestě domů – hospicovém občanském sdružení. Je jedním z cca 15 certifikovaných enneagram lektorů v České republice.

Ve své terapeutické praxi se setkává jak s lidmi, kteří se chtějí dále rozvíjet, tak s těmi, kteří se nachází v mezních místech svých životů. Lektoruje kurzy s tématem smrti, krizových situací, enneagramu. K jejímu životu patří letitý zájem o témata, která učí, o prohlubování řemeslných dovedností v psycho – sociálním sektoru.

Mgr. Barbara Dobešová, Ph.D.

Socioložka se specializací na mikroúroveň sociálních procesů, problematiku interakcí a komunikace. Od roku 2006 se pohybuje v oblasti vzdělávání a školství. Pracuje v prostoru mezioborových týmů, kdy čím dál více preferuje přímou práci s lidmi, v terénu.

V roce 2017 se stala součástí projektu Férová škola, která usiluje o spravedlivé podmínky ve vzdělávání pro všechny děti. Děti, které se projevují náročným chováním ve škole, považuje za nejzranitelnější cílovou skupinu, se kterou stále neumíme pracovat.

 

 

Mgr. Helena Pravdová

Od roku 2018 je součástí projektu Férová škola, kde působí jako projektová manažerka. Férová škola usiluje o spravedlivé podmínky ve vzdělávání pro všechny děti. Podporuje a pomáhá školám v jejich snaze o vytváření bezpečného prostředí. Jako lektorka pracuje s dětmi ohroženými školním neúspěchem metodou FIE (Feuersteinova metoda zprostředkovaného učení). Jejím cílem jako pedagoga i rodiče je, aby ve své práci vycházela vždy z potřeb dětí a byla jim nápomocná v realizaci jejich jedinečného potenciálu.