pro školy

domů / Archive by category "pro školy" (Page 11)
Dítě není diagnóza

Dítě není diagnóza

Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Děti, rodiče, i školy mají za sebou v souvislosti s pandemií COVID náročné období a další výzvy jsou nepochybně před námi. V této nejisté době Ministerstvo školství namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, naopak přichází s návrhem vyhlášky, která poškodí zavedenou praxi. Radikálně totiž omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativní dopady bude mít však nejen na ně a jejich rodiny, ale také na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové.
Spojme síly, ať tento neodůvodněný a daty ani odbornou debatou nepodložený návrh neprojde a v praxi nepoškodí děti i školy samotné!

pokračovat

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (PDF)
Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Navrhované změny omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále žáci se SVP) na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem vylučujícím z podpory plošně celé skupiny žáků na základě druhu jejich znevýhodnění. Zásadní podpůrná opatření spočívající ve speciálně pedagogické intervenci a využití asistenta pedagoga bude totiž možné poskytnout jen některým žákům se SVP a to podle druhu jejich znevýhodnění, nikoliv na základě individuálního posouzení jejich vzdělávacích potřeb, jak stanoví školský zákon.

Na podporu asistentem pedagoga budou mít podle návrhu nárok jen žáci s mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, kombinovaným postižením a autismem. Na podporu asistentem pedagoga ztratí nárok např. žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými specifickými poruchami učení (SPU), kteří tuto podporu nyní standardně využívají a nezbytně jí potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností. Žáci s tělesným postižením nejen v souvislosti s výukou, ale i zajištěním pohybu a sebeobsluhy. Žáci s narušenou komunikační schopností k zajištění komunikace
a porozumění sdělení učitele i vzdělávacím obsahům. Žáků s SPU zase často bývá v jedné třídě hned několik, nově pro ně školy nezískají ani sdíleného asistenta pedagoga. Totéž platí pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáky cizince.

Na základě novely ztrácí pravidelnou podporu poskytovanou speciálním pedagogem např. žáci s mentálním a tělesným postižením, autismem a závažnými poruchami chování, přestože tito žáci pro úspěšné vzdělávání nezbytně potřebují nácvik specifických dovedností a reedukaci funkcí oslabených v důsledku postižení.  Předmět speciálně pedagogické péče má být totiž nově poskytován pouze žákům se zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči nebo závažnými SPU.

Návrh také omezuje možnost využívat asistenta pedagoga v základních uměleckých a vyšších odborných školách. Znemožnění podpory asistentem pedagoga v uvedených typech škol je také v rozporu se školským zákonem, který žákům se SVP stanovuje nárok na poskytování podpůrných opatření ve všech školách a školských zařízeních. Toto omezení značně ztíží ne-li znemožní žákům s těžkým zdravotním postižením účast na uměleckém a vyšším odborném vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními.

V neposlední řadě novela vyhlášky v součinnosti s novelizací nařízení vlády č. 75/2005 Sb. vyřazuje ze systému financování podpůrných opatření pedagogickou intervenci a nechává rozhodování o její realizaci v kompetenci škol. Učitelé ji budou muset nově vykonávat primárně v rámci svého úvazku. To povede k neochotě škol pedagogickou intervenci zajišťovat, což bude mít negativní dopad zejména na žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří jsou jejím prostřednictvím doučováni. Lze předpokládat, že největší dopad bude mít tato změna na romské žáky ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých se jednalo o často využívané podpůrné opatření kompenzující nedostatečnou podporu v jejich rodinném prostředí.

Platným zněním vyhlášky je nyní stanovena týdenní hodinová dotace pedagogické intervence dle závažnosti speciálních vzdělávacích potřeb žáků (1 až 3 hodiny týdně). Navrhovaná právní úprava žádnou časovou dotaci pedagogické intervence nestanoví dokonce ani negarantuje, že bude vůbec realizována. Jedná se přitom o nejčastěji využívané podpůrné opatření, jak vyplývá
z důvodové zprávy (v roce 2019 bylo ve školách realizováno 23 133 pedagogických intervencí).

Prováděcími předpisy nižší právní síly nelze omezovat práva a povinnosti stanovené zákonem a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána. Právo na podpůrná opatření mají na základě § 16 školského zákona všichni žáci se SVP, kteří je “nezbytně potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními”. Podle školského zákona podpůrná opatření v 1. stupni poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení potřeb žáka, zatímco potřebu podpůrných opatření 2. až 5. stupně u konkrétních žáků určují na základě diagnostiky odborníci ze školských poradenských zařízení. Plošné omezení nároku na podpůrná opatření jen na některé druhy znevýhodnění bez zhodnocení individuálních potřeb jednotlivce je se zákonem stanoveným postupem v zásadním rozporu.

Plošné omezení poskytování podpůrných opatření v praxi poškodí zájmy těch nejzranitelnějších – dětí a mladých lidí se SVP především dětí s těžším zdravotním postižením, které potřebují ve vzdělávání intenzivnější podporu. Negativní vliv bude mít ale i na jejich učitele, spolužáky a kvalitu vzdělávání celkově. Učitelé budou muset vynakládat větší úsilí, aniž by jim byla zajištěna adekvátní podpora.

Pokud je státní politikou České republiky inkluze a podpora osob se zdravotním postižením, a to na základě přijatých mezinárodních závazků i platné vnitrostátní úpravy, musí k tomu vytvářet ve školách odpovídající podmínky. Úkolem státu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je aktivně pomáhat lepší implementaci systému podpůrných opatření v praxi a reagovat na její potřeby kontinuální systémovou podporou spočívající např. ve vytvoření jednotné metodiky pro školská poradenská zařízení ke stanovování podpůrných opatření. K tomu by měly směřovat i další novelizace prováděcích předpisů. A nikoliv k omezování školským zákonem garantované podpory, kterou školy ke vzdělávání dětí se SVP nezbytně potřebují, jak se bohužel v posledních letech opakovaně děje.

Děkujeme všem společnostem, aliancím, střechám i jednotlivcům, kteří našemu stanovisku veřejně vyjadřují podporu a usilují o změnu tohoto ohrožujícího návrhu s námi. Stanovisko dále podpořili:

Fórum rodičů

Sekce pro dětskou diabetologii České diabetologické společnosti JEP

Slovo 21                                                                                                                                                                                                                          

 

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (v PDF)
Grafika Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

 

 

 

 

 

ČOSIV pomáhá českým školám zavést tříúrovňový systém podpory chování

ČOSIV pomáhá českým školám zavést tříúrovňový systém podpory chování

Se začátkem nového školního roku přicházejí další změny a nejistota učitelů i žáků, zda a případně kdy máme očekávat další vlny distančního vzdělávání. Situace je náročná pro pedagogické pracovníky, rodiče a samozřejmě také žáky. O to více si vážíme škol, které se snaží situaci uchopit tak, aby co nejvíce pomohly dětem adaptovat se v prostředí školy po dlouhém odloučení od kamarádů a učitelů a dlouhém období domácího vzdělávání, které bohužel často neprobíhalo v ideálních podmínkách.

Těší nás, že jsme mohli v přípravném týdnu podpořit tři školy zapojené do projektu Škola pomáhá ohroženým dětem. Ve školách jsme zrealizovali dvoudenní školení pedagogických sborů zaměřené na představení systému podpory chování PBIS (Positive Behavior Interventions and Supports), který budou s podporou ČOSIV v průběh následujících u tří let implementovat. Tříúrovňový systém podpory chování PBIS umožňuje školám reagovat na aktuální potřeby žáků v oblasti chování a wellbeingu, a tím vytvářet prostředí umožňující žákům dosahovat maximálního vzdělávacího potenciálu.

V prvním roce implementace se budou školy zaměřovat především na sjednocení pravidel chování (tzv. očekávání) a rutinních postupů. Díky tomu se posílí předvídatelnost a strukturovanost vzdělávacího prostředí a zvýší pocit bezpečí žáků. Když se žáci cítí ve škole v bezpečí a prostředí je pro ně snadno čitelné, mohou se o to lépe soustředit na výuku. Celoškolní očekávání jsou formulována pozitivně, čímž škola vytváří kulturu kompetence. Učitelé se v rámci zpětných vazeb k chování žáků snaží upozorňovat především na žáky, kteří domluvená pravidla respektují a tím je očekávané chování dále upevňováno.

V rámci dvoudenního školení podpořily lektorky pedagogický sbor každé ze zapojených škol při tvorbě celoškolních očekávání a konkrétních příkladů očekávaného chování i postupů, jak budou v adaptačním období žáky očekávanému chování učit. Školy také reflektovaly dosavadní průběh distančního vzdělávání a dopady karantény na duševní zdraví dětí. Vzhledem k pandemii COVID-19 byla důležitým tématem školení také podpora duševního zdraví dětí, zklidňující relaxační techniky i způsoby možného rozpoznání a vhodných reakcí na případné ohrožení dítěte v důsledku traumatu.

Všem dětem, žákům, studentům, pedagogickým pracovníkům a rodičům přejeme co nejpříjemnější start do nového školního roku. Po tak těžkém závěru předchozího školního roku potřebujeme především obnovit a budovat vzájemné vztahy a pocit bezpečí, které nám pomohou lépe zvládat případné další období odloučení a nejistoty.

[1]Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Více o PBIS naleznete na www.pbiscr.cz nebo na https://www.podporainkluze.cz/material/pbis-podpora-pozitivniho-chovani-deti-a-zaku/

 

 

 

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Vliv stresu na zdraví pedagogů

Tento článek expertů z Pensylvánské státní univerzity, vydaný za podpory Nadace Roberta Wooda Johnsona, je jedním ze série textů věnovaných otázce potřeby výzkumu, praxe a zásad na podporu sociálního a emočního učení. Sociální a emoční učení se definuje jako proces, díky němuž děti i dospělí získávají a efektivně využívají znalosti, přístup a kompetence nutné k pochopení a zvládání emocí, nastavování a dosahování pozitivních cílů, schopnosti chovat se empaticky, navazovat a udržovat pozitivní vztahy a činit zodpovědná rozhodnutí.

Zdroj: www.rwjf.org/socialemotionallearning.

Článek Vliv stresu na zdraví pedagogů (PDF) zde.

 

pokračovat

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

„Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.“