pro školy

domů / Archive by category "pro školy"
Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

  1. Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

  1. Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

  1. Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

 V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

 

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021  zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

On-line diskuze  Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie (PDF) : Děti by na náročné situace neměly být samy.

Současná pandemie má rozsáhlý dopad na životy dětí v mnoha oblastech. Děti i jejich rodiče proto potřebují dostatek informací, podpory i možností, kam se kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc. Vyplynulo to z online diskuze, kterou jsme uspořádali u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

“Diskuze o tom, jak se současná pandemie dotýká základních práv dětí i jejich duševního zdraví neměla být bez toho, aniž by při ní zazněly hlasy těch, kterých se týká – tedy samotných dětí,” popisuje důležitý prvek diskuze Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Své dotazy proto během ní panelistům pokládali žáci ze čtyř škol z různých míst republiky (Praha, Most, Velké Hamry, Velvary) a ti na ně během diskuze bezprostředně reagovali. Děti tak měly unikátní možnost zeptat se třeba ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. 

Jak dopadá pandemie na život dětí

„Děti byly jednou ze skupin, která karanténu snášela nejhůře. Dokládají to například údaje o tom, že během jarní karantény třikrát stoupl počet telefonátů na Linku důvěry. Ze statistik, které máme k dispozici, je také vidět, že pandemie vedla k nárůstu počtu případů domácího násilí. Dopady na běžný život dětí jsou také nesporné. Několika telefonáty nebo videohovorem se nedá nahradit společný čas dětí po škole nebo po školce,“ shrnul v úvodu diskuze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček některé ukazatele, které potvrzují řadu negativních dopadů pandemie na životy dětí.

Branislava Marvánová-Vargová z organizace ROSA připomněla, že je zde zároveň řada dalších skupin ohrožených dětí, o kterých se tolik nemluví. Na jejich životy však má pandemie také silný dopad. „Chtěla bych upozornit na situaci dětí, které vyrůstají v rodinách, kde dochází k domácímu násilí. Pro tyto děti není domov, kde teď musely trávit absolutní většinu času, bezpečným místem. Jde o děti, pro které přijít domů a zavřít dveře neznamená klid a bezpečí. Je to mnohdy bohužel spíše naopak. Školy, kroužky, možnost jít ven jsou pro takové děti často zdrojem energie, pocitu bezpečí a toho, že ta situace jde zvládnout,“ uvedla. Ředitelka Dětského domova Korkyně Tereza Jandová popsala situaci dětí vyrůstajících v dětských domovech. V řadě z nich docházelo k omezování návštěv, pokyny ze strany státu k těmto institucím nebyly mnohokrát sjednocené. „Museli jsme hledat alternativní formy  pro setkávání. I zde totiž chtěli děti i rodiče mít informace o tom druhém, že je v pořádku. Právo dětí na to vidět své rodiče určitě bylo v některých chvílích dost omezeno.“

Jak si děti i rodiče mohou ulevit od stresu

Ve druhé části diskuze účastníci odpovídali na dotazy dětí. Jeden z nich se týkal toho, jak mohou děti pomoci rodičům, aby nebyli tolik ve stresu. „Je skvělé vidět, že děti myslí na to, aby i rodičům bylo dobře, protože i pak bude dobře i jim. Je důležité, aby rodiče o sebe pečovali, aby mohli dobře pečovat o děti. Podobně jako v letadle, kdy se při poklesu tlaku říká: nejprve dejte kyslíkovou masku sobě, pak dítěti,“ poznamenala Branislava Marvánová-Vargová. „Je třeba přijmout fakt, že cítit nejistotu a stres je dnes úplně normální. První krok je tedy pojmenovat a přijmout to, pak se můžeme dívat na to, co potřebujeme,“ doplnila později. Všichni diskutující poté i na základě vlastních zkušeností během karantény popisovali, že jedním ze zdrojů, který může rodičům i dětem pomáhat čerpat potřebnou energii, je příroda. Doporučili dětem i dospělým časté vycházky do ní, sportovní aktivity. Dále upozornili na to, že děti stejně jako dospělí potřebují mít dostatek informací o tom, co a proč se právě kolem nich děje. Měly by také mít možnost doptávat se na podrobnosti lidí, kterým důvěřují. Jeden z dotazů mířil přímo na situaci žáků devátých tříd a maturantů, kteří jsou teď víc než kdy jindy nervózní z toho, jak budou vypadat jejich letošní závěrečné či přijímací zkoušky. 

Učitelka ze základní školy v Horním Slavkově Monika Kuklová popsala společný rituál, který si během karantény zavedly s dcerou. Každé ráno se setkaly u společné snídaně a povídaly si o tom, jak se mají, co se nám v noci zdálo. Poté se odebraly k počítačům a setkaly se opět u společného oběda.

Na koho se děti mohou obracet s prosbou o pomoc

„Děti by na náročné věci určitě neměly být samy. Potřebují podporu, někoho, s kým mohou o své situaci mluvit. Je důležité připomenout i to, že každý máme právo na bezpečí. Pokud se tak necítíme, máme mít možnost obrátit se kdykoliv na dospělé nebo na pomáhající organizace,“ uvedla v závěrečné části diskuze Branislava Marvánová-Vargová. Ministr Petříček upozornil na webovou stránku Právo na dětství, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta srozumitelně představuje všechny základní informace o právech dětí. Pokud má jakékoliv dítě pocit, že jsou nějakým způsobem omezována jeho práva, doporučili mu diskutující obrátit se na kohokoliv, komu důvěřuje – ať už je to kamarád, učitel nebo pracovník krizové linky. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v závěru diskuze zveřejnila seznam kontaktů na nejznámější pomáhající organizace, na které se děti mohou obracet s žádostí o pomoc v různých situacích.

 

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

V předchozím čísle odborného časopisu Školní poradenství v praxi jsme představili tříúrovňový systém podpory chování PBIS a to, jak jej zavádět na úrovni školy. V aktuálním čísle na tento článek navazujeme tím, jak je možné pozitivní podporu chování žáků posilovat přímo ve třídě. 

Celý systém PBIS staví především na upevňování vhodného chování dětí a na tom, abychom na to nevhodné reagovali adekvátně dané situaci a co nejklidněji. V článku si tak přečtete o tom, jak žáky nezraňujícím způsobem upozornit na nevhodné chování, nebo o tom, jak může předcházení projevům nevhodného chování napomoci třeba takzvaný aktivní dohled nebo aktivity podporující zapojení všech žáků do výuky. 

 Celý článek je dostupný zde.

 Děkujeme za podporu partnerům  

Active Citizens Fund ČR, Nadace OSFVýbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Skautský institut. 

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.