Vést školu není jednoduché, a jak navíc zvládnout všechny změny, které se na vedení a celé pedagogické sbory valí v souvislosti s novelou školského zákona? Liga lidských práv vydala metodiku, která přináší praktické znalosti a dovednosti z oblasti strategického managementu a inkluzivní pedagogiky, které povedou k posílení manažerského i pedagogického vědomí vedení škol.
Česká školní inspekce vydala tematickou zprávu z šetření zaměřeného na spolupráci základních škol s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Šetření bylo realizováno prostřednictvím dotazníků a přímými návštěvami škol ve druhém pololetí uplynulého školního roku. Celkem se do něj zapojilo 1069 základních škol. Z šetření vyplynulo, že podíl žáků oslovených škol, kteří jsou péči orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), činí 3,5 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo. Aktuální zkušenost se vzděláváním žáků, kteří jsou v evidenci OSPOD, uvedlo 68 % oslovených škol. Nejčastěji uváděnými důvody pro evidenci žáků v OSPOD byly výchovné zanedbání a nedostatek péče ze strany rodiny a také důvody, které se netýkají přímého ohrožení dětí (např. náhradní rodinná péče).
V roce 2013 zveřejnil Hammill Institute on Disabilities studii realizovanou ve Spojených státech amerických autory Meghan Cosier, Julie Causton-Theoharis a George Theoharis s názvem Does Access Matter? Time in General Education and Achievement for Students With Disabilities.
Tato studie zkoumala vztah mezi počtem hodin vzdělávání v běžné třídě základní školy a dosaženými výsledky ve čtení a v matematice u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v kontextu vybraných specifik žáků (věk, dosavadní výsledky ve čtení a matematice, socioekonomický status, rasa, zdravotní postižení ad.) i umístění školy (socioekonomický status prostředí, poměr etnických menšin v obyvatelstvu).
Informace v titulku se stala oblíbeným strašákem, kterého šířili odpůrci novely školského zákona zavádějící garantovanou podporu vzdělávání dětí s handicapem. Nejnovější informace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dokládají, že tato situace nenastane.
Ze základních škol praktických, kde se v současné době vzdělává odhadem 18 tisíc žáků (z toho necelých 14 tisíc žáků s lehkým mentálním postižením), přejde od září do běžných základních škol pravděpodobně 205 žáků.