Orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně registrují přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. I pouhá přítomnost dětí u domácího násilí je považována za jejich psychické týrání. Každé čtvrté dítě se snaží do násilných incidentů mezi rodiči vměšovat a každé desáté je při násilném incidentu zraněno. A to jsou alarmující čísla. Jaké jsou dopady domácího násilí na dětech? Jak jim lze pomoci? Nebo jak mluvit s obětí, která zažívá domácí násilí? I tomu se věnuje expertní tým projektu PorT (Porozumění traumatu) v rámci vzdělávacího kurzu pro pracovníky ve školství a sociálních službách. Chtějí tak vytvořit podmínky pro to, aby dětem s traumatickými zkušenostmi byla ve školách a dalších institucích poskytována podpora napomáhající zmírňování následků traumatu, aby mohly naplno rozvíjet svůj potenciál a prožít spokojený život. Kolegům z projektu PorT držíme palce a věříme, že kurz splní a možná i předčí jejich očekávání.

• 

• 

Děti jsou vůči násilí rodičů bezbranné, mnohdy se cítí spoluodpovědné za to, co se u nich doma děje. Mohou se snažit ochraňovat toho rodiče, který je v pozici ohrožené osoby a mohou při tom být samy napadeny, a dokonce zraněny. Jako svědkové domácího násilí žijí v permanentním stresu, atmosféře ohrožení, nepředvídatelnosti dalšího vývoje situace a existenčním strachu o ohroženého rodiče. Zažívají bezmocnost a pocit osamělosti kvůli zákazu hovořit o tom, co se u nich doma děje.

Děti, které jsou vystavené opakovaně a dlouhodobě domácího násilí žijí v trvalém napětí, ztrácejí pocit jistoty a bezpečí, které jim rodiče nejsou schopni zajistit nebo předčasně přebírají roli dospělého (nebo naopak hrozí regrese do dřívějších vývojových fází). Hrozbou může být transgenerační přenos vzorců násilného chování. To znamená, že děti přejímají násilné chování jako normu a považují tedy násilné chování za přijatelné. Když syn vidí svého otce, který na jeho matku denně křičí, uloží si, že je normální, když manžel na manželku zvyšuje hlas.

Nikdy nelze s jistotou říci, že je někdo na základě jeho chování obětí nebo násilníkem. Pokud máte takové podezření, je dobré jít cestou nabídnuté pomoci potencionální oběti. I malá podpora může být pro oběť rozhodující, aby získala náhled nebo odvahu svou situaci řešit. Snažte se oběti domácího násilí důvěřovat a věřit, naslouchat a nesoudit. Při kontaktu jí dejte najevo, že není odpovědná za spáchané násilí a oceňte její snahu vyhledat pomoc.

A jaké jsou typické znaky v chování oběti?

• za násilí se cítí zodpovědná, často popírá strach a hněv, který cítí 
• stydí se za domácí násilí
• dlouho se snaží situaci sama zvládat, vytěsnit, přizpůsobit se, udělat vše pro to, aby k násilí nedocházelo
• obává se toho, jak situaci prožívá dítě
• může se snažit chránit zneužívajícího partnera
• může mít strach udělat i jednoduché rozhodnutí sama
• bývá nesoustředěná, někdy vybuchuje pro maličkosti, je zastrašená, cítí se bezmocná

Způsob ukončení násilí závisí na formě a nebezpečnosti jednání násilné osoby. Jednotlivé kroky je dobré předem promyslet, a to především tehdy, dochází-li k ohrožování zdraví a života, nebo pokud jsou násilí přítomny děti. Ucelený systém pomoci osobám ohroženým domácím násilím je založen na spolupráci Policie ČR, justice (civilní soudy), intervenčních center (sociální služby) a orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Vždy však záleží pouze na ohrožené osobě, jak s nabídnutou pomocí a zajištěnou ochranou naloží, resp. jaké možnosti ochrany se rozhodne využít. 

Projekt Signály.

Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud.

Efektivním nástrojem pro mezioborové řešení situace ohrožených dětí jsou případová setkání. Ta mají největší efekt, pokud se dělají preventivně a včas, tedy tehdy, když není rodina ve fázi komplexního zatížení. U komplexně zatížených rodin, kde se vyskytuje ohrožené dítě, má povinnost pořádat případové konference OSPOD. To je také důvod, proč je potřeba řešit včas i situaci dětí, které ještě nejsou v evidenci OSPOD, protože u nich můžeme jejich ohrožení účinně předejít.

Případová setkání může iniciovat a realizovat kdokoli, ideálně škola či zástupci sociálních služeb, případně také rodina. Na setkání mohou být kromě rodičů, kteří zde udělují souhlas s předáváním informací a řešením situace, přizváni i další odborníci, kteří by mohli rodičům a dítěti poskytnout podporu (například zástupci sociálně-aktivizačních služeb, nízkoprahových zařízení, psychologové apod.). Kromě rodičů mohou být přítomni i další důležití lidé z okolí dítěte, jako jsou prarodiče, širší rodina, pěstouni či přátelé.

• 

• 

Cílem setkání je kromě komplexního zmapování situace dítěte a rodiny také vytvoření plánu spolupráce s výčtem konkrétních kroků, které povedou ke stabilizaci situace dítěte a jeho rodiny. V praxi se nám tato setkávání velmi osvědčují. Velmi důležitou součástí celého případového setkání je příprava na ně, které je potřeba věnovat patřičnou pozornost. V průběhu setkání je třeba poskytovat dostatečný prostor všem účastníkům, aby byli všichni  zapojeni a nadále motivováni na celém případu spolupracovat.

Případové setkání je zpravidla organizováno společně s nezávislým facilitátorem, který vede celé setkání, je zodpovědný za proces, čas a vytvoření plánu spolupráce všech zapojených aktérů. Případové setkání může pomoci organizovat i další pracovník nestátní neziskové organizace, který pomáhá s pozváním všech aktérů, jejich přípravou, zajištěním prostor a případně dalších potřebných náležitostí (zajištění pomůcek, občerstvení).

Setkání trvá zpravidla 90 minut, aby se stihla probrat důležitá témata a vytvořit plán kroků, za které je vždy někdo zodpovědný a je možné je splnit v určeném časovém období.

V úvodu se účastníci nejprve seznámí, facilitátor či iniciátor setkání sdělí cíle jednání a poté společně mapují situaci daného dítěte a snaží se zjistit, co se daří a co naopak nefunguje. Na základě zjištěných skutečností se mezioborový tým společně snaží naplánovat kroky a opatření, které by napomohly ke zlepšení situace dítěte.

Způsob vedení případového setkání velmi závisí na výběru facilitátora. Je možné připravit i setkání se zapojením dítěte. V průběhu takového setkání se dítě může vyjádřit k tomu, co ho zajímá, kdo je pro ně důležitý, co rádo dělá. Jedná se o živý proces, kde jsou aktivizováni všichni účastníci. Způsob jednání je vždy pro dítě srozumitelný, aby pochopilo, co se děje a jak se bude situace řešit (více najdete zde).

Na posledním školení s kartou KID a metodikou koordinované mezioborové spolupráce v Mostě přítomní zástupci z klíčových profesí, kteří mohou být v kontaktu s ohroženým dítětem diskutovali, jaká jsou pozitiva a negativa případového setkání. A jelikož nás shrnutí zaujalo, rádi Vám ho představíme.

Pozitiva

• motivace rodiny začít problém řešit s odborníky
• jednoduché získání relevantních informací
• podchycení problému včas
• prevence
• časová úspora, na jednom místě se sejdou odborníci napříč obory
• rychlost řešení problému
• rozdělení úkolů

Negativa

• případové setkání může probíhat v prostředí, které nemusí být rodině a dítěti příjemné
• odborníci mohou mít přesilu a rodiče si mohou připadat v oslabení
• neinformovanost rodiny, co od případového setkání mohou očekávat
• v případě absence rodiny, ztráta času ostatních odborníků, kteří se případového setkání měli zúčastnit
• rodiče občas říkají to, co odborníci chtějí slyšet

• 

• 

Pokud Vás zajímá více informací o případovém setkání, napište nám. Rádi se s Vámi propojíme a vše dovysvětlíme.

Projekt Signály.

Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud. Projekt realizuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a finančně podporuje Nadace České spořitelny.

Na říjnovém školení s kartou KID a metodikou koordinované mezioborové spolupráce se sešlo více než padesát zástupců z klíčových profesí, kteří mohou být v kontaktu s ohroženými dětmi. V jedné místnosti se tak potkali nejen pracovníci školského, sociálního, zdravotního segmentu a zástupci integrovaného záchranného systému, ale i asistenti prevence kriminality nebo školní dohledová služba mostecké Městské policie. Nechyběli ani zástupci z Nadace České spořitelny, která projekt Signály finančně podporuje. Hlavním tématem bylo praktické využití karty KID a podpůrných materiálů, které pomáhají k včasné a efektivní pomoci dětem, které mohou být v ohrožení a diskuse nad postupem koordinované mezioborové spolupráce.  

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Úvodního slova se ujala náměstkyně primátora města Most Ing. Markéta Stará, která shrnula dosavadní spolupráci města s projektem Signály a poděkovala za usilovnou práci a zapojení všech přítomných. Poté následovala diskuze nad přínosem případových setkání. Účastníci školení se shodli, že se jedná o preventivní nástroj, který může sloužit k včasné a efektivní podpoře ohroženého dítěte. Kromě komplexního zmapování situace a tvorby plánu spolupráce v podpoře dítěte, je přínosem i motivace rodiny k včasnému zahájení řešení problému ve spolupráci s odborníky.

Jelikož je podpora ohrožených dětí založena na principech mezioborové spolupráce, tak jsme účastníky rozdělili do mezioborových skupin a v další části dopoledního programu se věnovali modelové kazuistice. Jednotlivé skupinky definovaly hlavní problém, navrhly kroky v rámci svých kompletencí a časový rámec podpory. V další části školení pak účastníci ve skupinkách tvořili plán koordinované spolupráce v případě  aktuního a chronického ohrožení dítěte. Využít mohli jak samotnou kartu KID s výčtem situcí a mosteckých kontaktů, tak metodiku koordinované mezioborové spolupráce.

„Školení s metodikou koordinované mezioborové spolupráce hodnotím velmi pozitivně. Těší nás vysoký počet účastníků z různých profesí a také jejich proaktivita. Velký posun vnímám hlavně v řešení modelových kazuistik. Odborníci se lépe orientují jak v signálech, které ukazují, že s dítětem není něco v pořádku, tak v následné pomoci. Často zmiňujeme, že se nemusí jednat jen o modřiny, ale mohou to být i znaky, které nemusí být patrné na první pohled. Cílem našeho projektu je, aby všichni klíčoví profesionálové tyto znaky uměli bezpečně rozpoznat a také věděli, jak dál jednat.  Toto školení ukázalo, že se nám to daří a z toho máme opravdu velkou radost.“, zhodnotila školení s kartou KID manažerka projektu, Tereza Svačinová.

Projekt Signály.

Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud.Projekt realizuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a finančně podporuje Nadace České spořitelny.

Každý z nás se může ocitnout v těžké životní situaci. Nemáte na zaplacení nájmu, jídla, pomůcek pro své děti nebo si nevíte rady s jejich výchovou…

Říct si o pomoc není ostuda. Právě naopak. Je to znak statečnosti a rozumu.

Proto jsme v rámci našeho projektu Signály vytvořili kartu KID pro rodiče, kde jsou přehledně a na jednom místě popsány možné situace, do kterých se můžete dostat a přímé kontakty, kde můžete najít pomoc, v tomto případě konkrétně na Mostecku. Vy si je nyní můžete prohlédnout, stáhnout a začít využívat.

Budeme moc rádi, když nám napíšete, jak se Vám karty líbí nebo co Vám v nich naopak chybí. Je pro nás velmi důležité, aby karty plnily svoji funkci a pomohly Vám vyřešit nepříjemné situace.

• 

• 

V současné době pomáháme rodinám na Mostecku, ale výhledově chceme materiály rozpracovat a šířit je do dalších míst České republiky.

Projekt Signály.

Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud.

Projekt realizuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a finančně podporuje Nadace České spořitelny.

V polovině září jsme se již po desáté potkali s našimi mosteckými partnery, abychom společně shrnuli dosavadní výsledky projektu Signály, představili novinky a další plány, a zároveň zhodnotili tříměsíční práci našich case managerek.  A protože setkání má být hlavně o mezioborové spolupráci a praktických dovednostech, nechyběly ukázky kazuistik.

V rámci projektu jsme vytvořili regionální mezioborovou platformu, kde se pravidelně scházejí zástupci různých profesí a probírají společně témata týkající se ohrožených dětí. Pestrost profesí je pro nás velmi důležitá. V jedné místnosti se tak potká například ředitel Městské policie Most s ředitelkou mateřské školy a dětskou lékařkou. Každý je totiž nepostradatelným aktérem včasné koordinované intervence v podpoře ohroženého dítěte.V rámci těchto deseti uskutečněných mezioborových setkání jsme společně dotvořili kartu KID, představili si zajímavé dobré praxe z jiných koutů republiky, některé z nich už realizujeme v Mostě, a diskutovali nejpalčivější problémy Mostecka v oblasti ohrožených dětí.  

Jsme moc rádi, že po období pandemie covid-19 a online setkávání se nám opět daří potkávat se osobně. Poslední setkání se neslo ve velmi přátelské atmosféře. Jak poznamenala manažerka našeho projektu Tereza Svačinová, celý tým projektu Signály se vždy moc těší na setkání se zástupci klíčových profesí, protože přinášejí velmi zajímavé postřehy z praxe. Projekt posouváme stále dále a daří se nám implementovat důležité nástroje a předávat podpůrné materiály těm, kteří mohou být v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

• 

• 

• 

Velkou část setkání mostecké platformy jsme věnovali práci našich case managerek, které mapují situaci rodin a na základě vyhodnocení ochranných a rizikových faktorů síťují rodinu na další odborníky, kteří rodinám poskytnou potřebnou podporu. Jsou to právě ty stěžejní osoby, které pomáhají rodině najít cestu z nepříznivé sociální situace. Case managerky znají kvalitu, efektivitu a dostupnost služeb, které mohou rodinu podpořit.

Představili jsme i hlavní pilíře, na kterých stavíme úspěch jejich práce a Vy se na ně můžete podívat v podobě infografiky.

• 

• 

• 

• 

Pokud Vás práce case managerky zajímá více, doporučujeme k pročtení rozhovor s Annou Bekovou. Dozvíte se, jak vypadá její klasický pracovní den a co ji nevíce motivuje a dodává energie.

Projekt Signály.

Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud. Projekt realizuje ČOSIV a finančně podporuje Nadace České spořitelny.