Reaguji na článek pana Wagnera, který se namísto předkládání věcných argumentů k problematice inkluzivního vzdělávání snížil k osobním útokům a dehonestaci osob, které rozvoj inkluzivního vzdělávání podporují.

Problematiku výkladu školské legislativy v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školím od roku 2009, nejprve pro NIDV, od roku 2011 v rámci své profese vysokoškolského pedagoga v  přípravě budoucích učitelů i kurzů celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků a kvalifikačních kurzů pro asistenty pedagoga. V dané problematice také pravidelně publikuji. V rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, jehož byl ČOSIV partnerem s nefinanční účastí, jsem se podílela na přípravě metodických materiálů, které byly jako doposud jediné vydány k implementaci novely školského zákona v praxi škol. Jedná se o katalogy podpůrných opatření pro žáky se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním a řadu dalších metodik, analýz, celkem 186 výstupů z pera více než 600 autorů. To, zda jsem dostatečně či nedostatečně kompetentní k výkladu legislativních předpisů v oblasti vzdělávání žáků se speciálními potřebami nechť posoudí moji studenti, čtenáři a účastníci kurzů, které v tomto tématu školím již 8 let.

NÚV nedávno realizoval kurz pro tzv. implementátory inkluze, kam byli zcela netransparentně vybráni účastníci. Následně pak MŠMT vydalo informaci, že bez absolvování tohoto 40hodinového kurzu nelze dále školit v základních  speciálně pedagogických tématech, nejen v oblasti výkladu legislativy, ale dokonce ani v oblasti vzdělávání žáků se smyslovým postižením, tělesným postižením, autismem atd. (viz. Informace MŠMT č. j. MSMT-10907/2016-1). NÚV uvádí, že na účast v kurzu není právní nárok, zároveň nejsou stanovena žádná transparentní kritéria pro výběr uchazečů. Informace MŠMT zavádějící bezprecedentní omezení ve výuce speciálně pedagogických témat zásadním způsobem vstupuje do odborné kompetence pedagogických fakult, na což již reagovala Asociace děkanů pedagogických fakult otevřeným dopisem ministryní školství Kateřině Valachové, kterým požaduje zrušení tohoto omezení. 

Ředitelé a učitelé se na mě velmi často obracejí s individuálními dotazy, proto jsem se rozhodla vyhovět nabídce k účasti na jednorázových vzdělávacích akcích k této problematice. Jedná se o dvě akce za semestr, více jsem musela z kapacitních důvodů odmítnout. Jako lektor nemám vliv na cenu kurzu. Kurz není organizován Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

Způsob, jakým Česká škola, resp. pan Wagner, informuje o inkluzivním vzdělávání, je založen na očerňování a dehonestaci jednotlivců, nikoliv na věcné argumentaci k tématu. Tento přístup je totožný s praktikami Blesku. Jedná se o naprosto nekorektní a neprofesionální přístup k novinářské práci. Snahy vyvolat dojem, že ČOSIV usiluje o ekonomický profit z prostředků MŠMT, jsou založené na lži.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání od svého založení v roce 2011 nečerpala žádné prostředky z dotačních, rozvojových či jiných zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, který byl hrazen z prostředků ESF, byla partnerem s nefinanční účastí. Účast předsedkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové v poradním týmu MŠMT také není spojena s žádným finančním ohodnocením.