Jan Klusáček pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání zpracoval analýzu výskytu diagnózy mentálního postižení u dětí plnících povinnou školní docházku v České republice. Cílem analýzy bylo  popsat vývoj diagnostiky mentálního postižení v České republice v čase,  srovnat výskyt mentálního postižení v ČR se zahraničím a prozkoumat  rozdíly v počtu dětí s diagnózou mentálního postižení mezi jednolitými kraji v České republice.

Celá analýza je k dispozici zde.

Shrnutí na jednu stranu

Problém

Kdybychom brali vážně diagnózy, které děti v České republice dostávají od státních resp. krajských institucí, tak bychom museli dojít k závěru:

• že procentuální podíl dětí, které se rodí s mentálním postižením, klesl mezi lety 2009 a 2014 o téměř 40 procent, nebo že se České republice podařilo tisíce dětí z mentálního postižení „vyléčit“, přestože výskyt mentálního postižení by se neměl výrazně měnit v čase;
• že se v Ústeckém kraji rodí téměř třikrát více dětí s lehkým mentálním postižením než ve Zlínském kraji a dvakrát více než Moravskoslezském kraji, přestože výskyt mentálního postižení by se v jednotlivých krajích neměl významně odlišovat;
• že se v některých krajích České republiky rodí dvakrát více dětí s mentálním postižením než v zahraničí.

Je zřejmé, že Česká republika, a některé kraje ČR obzvláště, mají velký problém s diagnostikou mentálního postižení. Nálepka mentálního postižení má řadu negativních dopadů na osud dětí. Je vysoce stigmatizující, ohrožuje životní šance dětí i jejich právo na rovný přístup ke vzdělání.

Řešení

Pracovníci školských poradenských zařízení stanovující diagnózu mentálního postižení si mnohdy jsou vědomi toho, že není zcela správné přidělit dítěti diagnózu mentálního postižení (zejména tzv. lehkého mentálního postižení). Dle názoru některých poradenských pracovníků se děti nastupující do školy znevýhodněné zdravotně nebo tím, že jim rodina neposkytuje (a často ani nemůže poskytnout) potřebnou podporu při vzdělávání, budou velmi obtížně vzdělávat v běžné třídě. Proto se některým jeví jako nejlepší řešení vzdělávání dítěte ve třídě či škole pro děti se zdravotním postižením. Tak dostávají stovky až tisíce dětí diagnózu mentálního postižení, přestože příčiny jejich speciálních vzdělávacích potřeb jsou ve skutečnosti jiné a vyžadují jinou míru a formu podpory.

Řešením tohoto problému je komplexní podpora škol hlavního vzdělávacího proudu při vzdělávání dětí s různými potřebami. Je třeba podnikat více kroků proto, aby se znevýhodněným dětem dostalo adekvátní podpory v běžné škole, aniž by musely dostávat diagnózu mentálního postižení.

Možností, jak tohoto cíle dosáhnout je celá řada. Je možné například:

• rozvíjet včasnou péči a předškolní vzdělávání pro všechny děti a zejména pro děti se
• sociálním znevýhodněním,
• zvyšovat dovednosti učitelů v práci s heterogenní skupinou dětí,
• zajistit školám dostatek metodické podpory i finančních prostředků pro využívání
• podpůrných opatření ve výuce všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
• posilovat dostupnost a kompetence asistentů pedagoga,
• posilovat dostupnost a kvalitu doučování a další podpory dětí
• posilovat sociální roli škol a jejich propojení s komunitou.

 

Během projektu jsme se zaměřili na podporu sdružení rodičů handicapovaných dětí s cílem posílit síť rodičovských iniciativ v Čechách i na Moravě a nabídnout jim platformu pro spolupráci a pomoci jim se strategií zvyšování jejich účasti na politickém rozhodování. Snažili jsme se vytvořit prostor pro vzájemnou diskusi, spolupráci a poznání aktivit jiných sdružení. Za tímto účelem jsme zvolili formu workshopů a kulatých stolů.

Kulaté stoly

Naším cílem bylo posílení sítě rodičovských iniciativ v Čechách i na Moravě, a proto jsme se rozhodli uspořádat dva kulaté stoly jako formu úvodních setkání, jeden v Praze a jeden v Brně.

Celkem se konaly 2 kulaté stoly v termínech:

• 27. 2. 2014 – 1. kulatý stůl rodičovských iniciativ v Praze
• 3. 3. 2014 – 2. kulatý stůl rodičovských iniciativ v Brně

Kulaté stoly byly zaměřené na seznámení rodičovských iniciativ, prezentaci jejich zkušeností s účastí na rozhodování a tvorbě politiky v oblasti vzdělávání znevýhodněných dětí a formulaci jejich potřeb v souvislosti s účastí na rozhodování a tvorbě politiky.

27. února 2014 – 1. kulatý stůl rodičovských iniciativ

Na prvním společném setkání zájemců z řad rodičů v Praze proběhlo nejprve vzájemné seznámení a představení projektu Podpora rodičovských iniciativ a prezentace činnosti České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a Nadace Open Society Fund Praha. Účastníci kulatého stolu ocenili diskuzi se zástupkyní České školní inspekce, paní Marií Pickovou, ředitelkou odboru kanceláře úřadu, kdy se mohli zeptat na konkrétní záležitosti a postupy v jimi zažívaných situacích. Řešila se inspekční činnost – šetření stížností na podněty v případě konkrétního problému a plánovaná inspekční činnost, dále metody testování žáků, pozice asistentů pedagoga a další.
Následně Lenka Felcmanová představila novelu § 16 školského zákona a další chystané změny v legislativě.

O další příspěvek se postarali zástupci neziskové organizace Liga lidských práv, kteří představili „případ Erik“ týkající se soudního řízení o souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga. Rovněž byl představen projekt „Férová škola“.

Následovala diskuze se zástupci ČOSIV, OSF a Ligy lidských práv nad možnostmi užší spolupráce v oblasti prosazování zájmů dětí se speciálními vzdělávacími potřeba a jejich rodičů.

3. března 2014 – 2. kulatý stůl rodičovských iniciativ

Druhé setkání zástupců občanských sdružení a rodičů se konalo v Brně. Na úvod proběhlo seznámení, představení projektu a prezentace činnosti České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a Nadace Open Society Fund Praha. Zástupci Ligy lidských práv hovořili o vybraných právních aspektech ve vztahu ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Následovala diskuze se zástupci ústředí České školní inspekce, která se velmi osvědčila v předchozím setkání, v rámci které se probíraly konkrétní dotazy účastníků. Závěrem byla diskuze se zástupci ČOSIV, OSF a Ligy lidských práv nad možnostmi užší spolupráce v oblasti prosazování zájmů dětí se speciálními vzdělávacími potřeba a jejich rodičů.

Workshopy

Po úvodních setkáních v Praze a v Brně následovaly dva workshopy věnované zvyšování kapacit rodičovských iniciativ. Workshopy byly zaměřené na lepší pochopení mezinárodních a českých právních předpisů týkajících se inkluzivního vzdělávání s důrazem na práva rodičů a dětí.

V rámci workshopů proběhla také prezentace dobré praxe. Druhý workshop byl zároveň závěrečným setkáním rodičovských iniciativ, na kterém zástupci českých a moravských iniciativ společně formulovali strategii jejich účasti na rozhodování na místní a celostátní úrovni. Všechna společná setkání měla za cíl podpořit účastníky, aby nalezli nové možnosti, jak zvýšit svou účast na rozhodování.

• 7. 5. 2014 – 1. workshop rodičovských iniciativ v Praze
• 19. 6. 2014 – 2. workshop rodičovských iniciativ/závěrečné setkání v Praze

7. květen 2014 – 1. workshop rodičovských iniciativ

Prvním hostem workshopu byl JUDr. Pavel Ptáčník z vládního výboru pro zdravotně postižené občany, který informoval zástupce rodičovských iniciativ o tom, že ČR ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Prostor byl opět věnován i hodnocení novely § 16 školského zákona.

Dalším hostem workshopu byla Mgr. et Mgr. Aneta Plavinová z Rady vlády pro lidská práva, výboru pro práva dítěte. Workshop se zabýval právem dětí obecně, diskuze o změnách v oblasti sociálně-právní ochraně dětí a privilegované postavení Národní rady osob se zdravotním postižením.

19. červen 2014 – 2. workshop a zároveň závěrečné setkání rodičovských iniciativ v Praze

Druhý workshop přispěl ke zvyšování kapacit rodičovských iniciativ zejména příspěvkem paní Veroniky Doležilové z oblasti právního minima se zaměřením na správní řízení ve věci asistenta pedagoga a správní řízení k osobní asistenci.

Následovala diskuze se zástupkyní ministerstva práce a sociálních věcí, paní Kristýnou Mlejnkovou, z odboru sociálních služeb.

Zároveň došlo ke strategickému plánování platformy rodičovských skupin a iniciativ, brainstormingu návrhu na kampaň zakončeným plánem advokační činnosti a následných aktivit rodičovských iniciativ.

Výstupy ze společného setkávání rodičovských iniciativ

V rámci projektu byla vytvořena funkční databáze rodičovských iniciativ, která doposud v České republice chyběla. Databáze čítá 36 kontaktů, jednak na zástupce 15 sdružení a jednak na individuální rodiče.

Seznam spolupracujících sdružení

1. Podej nám ruku
2. Centrum pro rodinu a sociální péči, o.s.
3. METODĚJ, o.s.
4. Down syndrom, o.s.
5. Cesta slunce, o.s.
6. Modrá beruška
7. Za lano
8. Kopingova rodina Smečno
9. Za sklem, o.s.
10. ProCit, o.s.
11. KLUB NADĚJE – Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o.s.
12. Národní sdružení PKU a jiných DMP
13. o.s. D.R.A.K.
14. Úsměvy, o.s.
15. Willík, o.s.

Domníváme se, že se rodičovské iniciativy díky kulatým stolům a workshopům zdokonalily ve svých znalostech práva na vzdělávání svých dětí, došlo ke sdílení dobrých praxí a výměně zkušeností. Společná setkání přispěla k navázání spolupráce rodičovských iniciativ i po skončení projektu. Připravily se další kroky fungování rodičovských iniciativ, velmi významným výstupem je návrh kampaně Rodiče za inkluzi.

Galerie

[nggallery id=10]

24. 10. 2014 – Program integrace příslušníků romské menšiny
Vyhlašovatel: Ministerstvo kultury ČR
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414834

31. 10. 2014 – Celoměstské programy podpory vzdělávání na území hlavního 
města Prahy
Vyhlašovatel: Magistrát hl. města Praha
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414841

31. 10. 2014 – Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce
Vyhlašovatel: Vláda ČR
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414840

31. 10. 2014 – Dotační program na podporu činnosti NNO působících v  oblasti vzdělávání
Vyhlašovatel: Ministerstvo školství ČR
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414835

31. 10. 2014 – Vyhlášení výběrového dotačního řízení pro rok 2015 v programu Podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin
Vyhlašovatel: Ministerstvo kultury ČR
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414830

 7. 11. 2014 – Včasná pomoc dětem
Vyhlašovatel: Nadace rozvoje občanské společnosti
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414815

2. 12. 2014 – 2. výzva k předkládání žádostí do programu FNNO
Vyhlašovatel: Nadace Partnerství/NROS
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414822

 3. 12. 2014 – Stipendia pro středoškolské studenty a studentky
Vyhlašovatel: Nadace Open Society Fund Praha
http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF2xx1–&x=2414820

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání úspěšně zakončila projekt s název „Podpora rodičovských iniciativ“.

Během projektu jsme se zaměřili na podporu sdružení rodičů handicapovaných dětí s cílem posílit síť rodičovských iniciativ v Čechách i na Moravě a nabídnout jim platformu pro spolupráci a pomoci jim se strategií zvyšování jejich účasti na politickém rozhodování. Snažili jsme se vytvořit prostor pro vzájemnou diskusi, spolupráci a poznání aktivit jiných sdružení. Za tímto účelem jsme zvolili formu workshopů a kulatých stolů.

Podrobnější informace najdete v přiložené závěrečné zprávě. Spolupráce s rodičovskými iniciativami s koncem projektu rozhodně nekončí, právě naopak, bude pokračovat i nadále.

Novelizaci školského zákona hodnotíme pozitivně, neboť bude nově umožňovat využití podpůrných opatření všem žákům, kteří je budou potřebovat. K současné podobě však máme několik výhrad, které níže uvádíme v odborném stanovisku:

Ad. ustanovení § 16 odst. 2 písm. i)

i)     zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle odstavce 7.

Doporučujeme předmětné ustanovení z návrhu novely školského zákona odstranit. Uvedeným ustanovením je mezi podpůrná opatření zahrnuto zařazení žáka do školy/třídy mimo hlavní vzdělávací proud. Toto opatření neodpovídá záměru, který spočíval v tom, že podpůrná opatření jsou žákovi poskytována bez ohledu na organizační formu vzdělávání (na podpůrná opatření má žák nárok v běžné i speciální škole, v tomto duchu je zpracován i Katalog podpůrných opatření – metodický materiál, který by měl školám sloužit jako opora při aplikaci ustanovení § 16 v praxi, vznikající v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání).

Toto opatření nelze uplatnit, vzdělává-li se žák v běžné škole. Škola, ve které se žák vzdělává, nemůže uplatnit opatření, které spočívá v právním úkonu jiného právního subjektu – nemůže iniciovat správní řízení ve věci zařazení žáka do jiné školy. Vzdělává-li se žák ve speciální škole, je uplatnění opatření zbytečné.

Toto opatření nelze dělit do stupňů (jak je uloženo v ustanovení § 16 odst. 3). Podpůrná opatření zpracovaná v Katalogu podpůrných opatření jsou koncipována tak, že jedno opatření je děleno do stupňů dle míry stoupající náročnosti realizace a také stoupajících potřeb žáka. Opatření spočívající v zařazení žáka do speciální školy či třídy však dle stoupající náročnosti do stupňů dělit nelze, resp. takové dělení by neodpovídalo zájmu žáka (Pokud by např. žák při aplikaci tohoto podpůrného opatření v nižších stupních měl docházet do speciální školy např. jen na několik dní v týdnu apod.).

Z výše uvedeného je zřejmé, že zahrnutí zařazení žáka do školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením mezi podpůrná opatření není vhodným řešením a může vést k řadě nejasností a potažmo i sporům v rámci aplikační praxe.

Možnost zřizovat školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením ve smyslu ustanovení navrženého v bodě 7 tímto krokem nebude dotčena. Zastáváme však názor, že právní úkon spočívající v zařazení žáka do školy nemůže být sám o sobě považován za podpůrné opatření.

Ad. ustanovení § 16 odst. 7 věty druhé

 ..Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, pokud k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření podle odstavce 2 písm. a) až h)…

Doporučujeme odstranit ustanovení odstavce 7 věty druhé z důvodu možného konfliktu se zájmem žáka se zdravotním postižením, pro kterého je v souladu s jeho nejlepším zájmem lepší volbou vzdělávání ve speciální škole.

Zdůvodnění:

Každé podpůrné opatření pro žáky se zdravotním postižením uvedené v Katalogu podpůrných opatření je vnitřně rozčleněno do několika stupňů podle míry podpory, kterou žák s ohledem na hloubku postižení potřebuje. Opatření pátého stupně jsou koncipována pro žáky s nejtěžšími kombinovanými vadami (některé z nich jsou v současné době fakticky realizovatelné pouze ve speciální škole). Pokud by zařazení do speciální školy mělo předcházet vyčerpání možností podpůrných opatření i v těch nejvyšších stupních, pak by ani zařazení do speciální školy žákovi nepomohlo. Navíc užití opatření určeného žákům s těžkým kombinovaným postižením nebude vyhovovat žákovi se středně těžkým postižením apod. Obáváme se, že podmínění zařazení do speciální školy vyčerpáním možností podpůrných opatření, tak jak je uvedeno v ustanovení § 16, odst. 7 věty druhé, by mohlo dětem s nejtěžšími handicapy ztížit či fakticky znemožnit přístup do speciálních škol.

Za vyhovující považujeme ponechání kompetence o rozhodnutí o volbě školy na zákonném zástupci a doplnění deklaratorního ustanovení o přednostním vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve školách hlavního vzdělávacího proudu do návrhu zákona.

Ad. ustanovení § 16a odst. 5 věty druhé

Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.

Doporučujeme ustanovení § 16a odst. 5 věty druhé z návrhu zákona odstranit.

Přijetí této právní úpravy by umožnilo přidělení diagnózy mentálního postižení i žákům, jejichž hodnota IQ je 70 a vyšší. Rozšíření diagnostické kategorie mentální postižení i na mimointelektové obtíže žáků, bude mít závažný dopad na vzdělávací perspektivy takto diagnostikovaných žáků i na jejich pozdější možnosti uplatnění na trhu práce.

Diagnózu mentální retardace nelze ve vztahu k v MKN-10 stanoveným lege artis postupům definovat ani školským zákonem, ani jiným právním předpisem, protože nejde o věc upravitelnou právem, ale stanovenou poznatky lékařské vědy. Navíc tímto krokem ČR opakovaně poruší mezinárodněprávní závazek, za jehož porušení už dokonce byla pravomocně odsouzena rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva.