pro školy

domů / Archive by category "pro školy" (Page 12)
Co můžeme udělat pro děti, které jsou off-line?

Co můžeme udělat pro děti, které jsou off-line?

Leták je v grafické podobě
ke zhlédnutí a stažení
ZDE.

Pamatujme na to, že se jedná o děti, které naši pomoc a podporu potřebují nejvíce. Náš pravidelný, trpělivý a vřelý kontakt se může stát záchranným lanem, které jim pomůže překonat následující dny a měsíce.
Přemýšlejme o tom, jak by měly informace, se kterými je oslovíme, vypadat, jaké pocity by měly v dětech vyvolávat. Níže je několik tipů, jak na to…

Při kontaktování využijme telefon a spoléhejme na své žáky
Pokud někteří žáci nejsou dostupní on-line, dalším způsobem, jak zůstat v kontaktu, je oslovit je telefonicky, pomocí sms nebo prostřednictvím chatovacích aplikací. Zjišťujme, kdo se neúčastní naší virtuální třídy nebo chatovací skupiny. Mám funkční kontakty na všechny žáky ve třídě? Nezapomněl jsem na někoho? Pomoci může vytvoření přehledného diagramu jmen žáků a kontaktů na ně.
Dejme společně s ostatními žáky hlavy dohromady. Jak se dostaneme k off-line spolužákům a dáme jim vědět, že nám chybí? Navázání vřelého kontaktu je na prvním místě, informovat o tom, co zameškali, je budeme až následně.
Zamysleme se nad různými způsoby, jak off-line žáky zapojit. Využijme zkušenosti ostatních žáků. Co v této situaci potřebujeme od sebe navzájem slyšet? Jak nejlépe dát spolužákům najevo, že na ně myslíme a že nám chybí?

Do balíčku s učivem přidejme něco pro potěchu s povzbuzení
Přemýšlejme o tom, jak se naši žáci mohou cítit v této náročné době plné nejistoty. Možná ztratili jediné místo ve svém životě, které jim poskytuje strukturu, stravu a pečující dospělé – školu. Taška s učivem a úkoly zavěšená na plot nebo poslaná poštou v době, jako je tato, může působit chladně a stroze. Zamysleme se nad tím, co by tyto žáky mohlo potěšit a povzbudit. Co bychom jim mohli sdělit v dopise nebo pohlednici, kterou k učivu přidáme? Obrázek, samolepka, článek vystřižený z dětského časopisu o něčem, co je zajímá, u starších osobní vzkaz, tipy na antistresová cvičení nebo jednoduchý recept na oběd – to vše může povzbudit a v důsledku i posílit motivaci ke školní práci. Dejme žákům příležitost napsat nám zpátky – přidejme pohlednici nebo obálku se známkou a zpáteční adresou.

Výzva k omezení nároků na distanční domácí výuku dětí v době karantény

Výzva k omezení nároků na distanční domácí výuku dětí v době karantény

Výzva je v grafické podobě
ke zhlédnutí a stažení ZDE.

Současná situace klade vysoké nároky na všechny zúčastněné – děti, rodiče i učitele. Všichni se v této době učíme, jak zvládnout vzdělávání dětí v  mimoškolním prostředí. Zkušenosti uplynulých dvou týdnů ukazují, že se ne vždy daří najít rovnováhu mezi požadavky kladenými ze strany škol a časovými a psychickými kapacitami rodičů a dětí. Musíme myslet také na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž vzdělávání je specifické, a pro jejich rodiče výrazně obtížnější.  Krom toho jejich rodičům mohou z nejrůznějších důvodů scházet potřebné kompetence, pomůcky či technické vybavení. Tlakem na výstupy a výkon jen ještě více prohlubujeme rozdíly mezi dětmi z různého socioekonomického prostředí a s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Naléhavě proto žádáme Ministerstvo školství, aby  požadavky škol omezilo  na stěžejní učivo, a nedocházelo tak k přetěžování dětí, rodičů ani učitelů; aby distanční výuku cíleně koordinovalo a aktivně prosazovalo jasná a srozumitelná doporučení pro praxi.

Velké množství úkolů, které některé školy zadávají, již nedopadá jen na rodiče, kteří v době karantény docházejí do zaměstnání. Velká část rodin začíná pociťovat existenční obavy z důvodu výpadku příjmu nebo obavy ze  ztráty  zaměstnání, což výrazně omezuje kapacitu rodičů věnovat se učení s dětmi. A řada rodičů k tomu prostě nemá potřebné kompetence.

S délkou trvání restriktivních opatření budou existenční starosti rodin ještě sílit. S narůstajícím počtem nemocných bude stále více rodin zaměstnáno péčí a obavami o své nejbližší. Pro stále více rodičů se stane vyhledávání informací, se kterými se setkali naposledy, když sami chodili do školy, luxusem, který si nebudou moci dovolit.

Omezme proto požadavky na základní učivo, které je nezbytné pro zvládnutí dalšího klíčového vzdělávacího obsahu, a podpořme školy ve vypuštění učiva, které nezbytné není.  K takovému doporučení již přistoupili například na Slovensku. Obdobné opatření by mělo platit i u nás!

Studijní nároky a úkoly by měly být v co největší míře individualizované a měly by zohledňovat nejen možnosti a individuální potenciál dětí (schopnost se sám učit), ale  i možnosti jejich rodičů (kompetence, technologie, časové možnosti). Měly by být otevřené a dát dětem možnost se co nejvíce realizovat v oblastech, které jsou jim blízké a cílit spíš na posilování kompetencí než na nabývání vědomostí.

Současně doufáme, že tato krize uspíší plánovanou kurikulární reformu, jejímž cílem je podstatná redukce vzdělávacího obsahu a především zaměření se na rozvoj kompetencí pro život. Zkušenost, kterou děti v současné době procházejí, je sama o sobě obrovskou životní lekcí, se kterou se ani většina z nás dospělých nikdy nesetkala. Pomozme jim tuto nelehkou situaci  zvládnout a odnést si z ní co nejvíce. Vysvětlujme dětem to, co děje kolem nich, co samy mohou dělat, aby tuto mimořádnou dobu přečkaly co nejlépe, učily se pomáhat sobě i druhým, a celkově nabyté zkušenosti uplatnily ve svém dalším životě.

Rozhovor s Kajou Naes Johannessen

Rozhovor s Kajou Naes Johannessen

Rozhovor s naší kolegyní Kajou Naes Johannessen ze spolupracující partnerské organizace Østbytunet na téma vzdělávání dětí s náročným chováním byl zveřejněn v magazínu Rodiče vítáni.

Vím, že to s těmito dětmi není snadné. Ale dospělí jsou dospělí a měli by se umět ovládnout lépe než dítě. Měli bychom se naučit způsoby, jak s těmito dětmi zacházet a jak jim pomoci. Samozřejmě to není snadné, protože když se v emocích rozpustí dítě, vyvolá to silné pocity i v nás dospělých. I nás zaplaví kortizol a chce se nám utéct nebo útočit.

„Neexistuje žádná jednoduchá cesta, jak se s tím vypořádat, a doporučit se dá hlavně toto: zkuste u dítěte rozpoznat náznaky toho, že se blíží „záchvat“, a zkuste ho zastavit dřív, než se rozjede. Čím dřív zasáhneme, tím víc nástrojů máme k dispozici. Když vidíme, že dítě začíná být neklidné, začíná trochu zlobit, tak máme jako dospělí šanci s ním pracovat. Jakmile se rozjede a my nastoupíme se zákazy a tresty, celá situace vyeskaluje a my už pak nemáme mnoho možností, co s tím. Afektivní oblouk, když se rozjede, už se prakticky nedá zastavit.“

Celý rozhovor naleznete na Rodiče vítáni.

 

Seminář Jak podpořit děti s náročným chováním v důsledku negativních zážitků v raném dětství

Seminář Jak podpořit děti s náročným chováním v důsledku negativních zážitků v raném dětství

Ve čtvrtek 21.11. 2019 proběhl na Pedagogické fakultě UK veřejný seminář zaměřený na podporu pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s náročným chováním.

Záznam semináře je ke shlédnutí na inspiromatu ČOSIV Podpora inkluze.

V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář byl zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na vývoj mozku a jeho fungování v pozdějším věku. Účastníci se také seznámili s vhodnými postupy, kterými lze dosáhnout zmírnění projevů náročného chování dětí s vývojovým traumatem ve školním prostředí.

Přednášela: Kaja Næss Johannessen – Klinická psycholožka s třináctiletou praxí v oblasti podpory obětí domácího násilí, dětí a mládeže s vývojovým traumatem a poruchou attachmentu. Ředitelka oddělení profesního rozvoje Dětského psychiatrického centra Østbytunet. Jedná se o pracoviště s vysoce ceněnou praxí v oblasti práce s dětmi a mladistvými se závažnými problémy v chování.

Ann-Karin Nielsen Bakken – Klinická psycholožka s patnáctiletou praxí v oblasti podpory dětí a mládeže s vývojovým traumatem a poruchou attachmentu. Zástupkyně ředitele klinického oddělení centra Østbytunet. Vedle přímé práce s klienty centra působí jako lektorka a konzultantka pro pedagogy a další profesní skupiny v oblasti podpory dětí a mladistvých s náročným chováním.

Seminář byl jednou z aktivit projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí realizovaného Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání podpořenou z fondů EHP 2014-2021, program Vzdělávání. Za přispění států Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Pozvánka na seminář (PDF)

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

ČOSIV je jedním z obsahových partnerů eduzměny

„Chceme, aby se všechny děti učily naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházely připravené na výzvy a příležitosti světa 21. století.“, to je vize projektu eduzměna, do kterého se Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) jako jeden ze sedmi vybraných obsahových partnerů na konci května zapojila. Dalšími partnery jsou EDUin, Elixír do škol, JOB – spolek pro inovace, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Step by step a Unie rodičů.

Realizaci projektu iniciuje Nadační fond Eduzměna, za nímž stojí čtyři velké české nadace Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF. Společně plánují podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí v České republice vedoucí ke komplexní společenské proměně.

Prvním úkolem je vytvoření Modelu regionální podpory vzdělávání, který povede k rozvoji všech škol ve vybraném území a výběr vhodného regionu (obce s rozšířenou působností) pro jeho odpilotování po dobu 5 let. Do projektu budou zapojeni všichni aktéři vzdělávání v daném území, a to děti, rodiče, učitele, ředitele, zřizovatele, ale také zaměstnavatele, politiky i místní organizace. Působení v regionu bude průběžně vyhodnocovat Schola Empirica, tak aby bylo průběžně možné hledat cesty, jak naplnit společný cíl – očekávaný rozvoj v oblasti vzdělávání.

V rámci Eduzměny chceme přispět k tomu, aby školy ve vybraném regionu byly bezpečným a vstřícným prostředím pro všechny děti. Chceme podpořit funkční strategie komunikace s dětmi a diferencované výukové přístupy a metody, které prospívají dětskému duševnímu zdraví a rozvíjejí psychosociální kompetence dětí. Chceme podpořit posilování kompetencí pedagogů v oblasti využívání individualizovaných metod vzdělávání, diferenciace vzdělávacích cílů a obsahů a individuálního hodnocení pokroku každého žáka. Zásadní je pro nás také podpora multidisciplinární spolupráce se zdravotnickým a sociálním sektorem v zájmu dítěte.

Z dat ČŠI, systémových projektů, a dalších výzkumů vnímáme vysokou potřebu po funkční metodické podpoře, vzdělávání a inspiraci k prevenci kázeňských problémů, rozvíjení psychosociálních kompetencí dětí a jejich zdravé seberegulace. Z mezinárodních výzkumů také vyplývá, že české děti nechodí do školy příliš rády. Bezpečné vztahové prostředí, emoční pohoda a duševní zdraví dětí i učitelů je základní a hlavní předpoklad pro to, aby se děti ve školách mohly učit, zažívat úspěch, mít ze vzdělávání radost a rozvíjet svůj potenciál. Vytvoření takového prostředí je základní podmínkou úspěšného rozvoje akademických dovedností.

Těšíme se na spolupráci s eduzměnou, obsahovými partnery i všemi aktéry z vybraného regionu!