Týmy duševního zdraví podpoří děti a školy na Kutnohorsku (PDF)
Ve spolupráci s Eduzměnou a díky podpoře Norských fondů začnou od července 2021 působit na Kutnohorsku dva mobilní multidisciplinární týmy duševního zdraví, jejichž cílem je podpora psychického zdraví dětí a adolescentů, prevence rozvoje psychických onemocnění a institucionalizace a především podpora škol při vzdělávání dětí s psychickými problémy, náročným chováním a speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem projektu je taktéž zlepšení dostupnosti potřebných služeb, vzdělávání oborových expertů a přenos efektivního zahraničního diagnosticko-intervenčního přístupu NEUROSEKVENČNÍ MODEL© do českých podmínek. V neposlední řadě se projekt zabývá osvětou a destigmatizací duševního onemocnění mezi širokou veřejností.
Podle Světové zdravotnické organizace se jedna pětina náctiletých potýká s duševními obtížemi a 75 % chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do 24. roku života, 50 % z nich dokonce do 14 let. Zkušenost s duševním onemocněním má pak jeden z pěti dospělých a jeden z 25 dospělých s duševním onemocněním žije.[1] Děti a dospívající jsou obecně vnímáni jako zdravá skupina osob, přitom se však jedná o zvláště zranitelnou skupinu pro rozvoj duševních potíží. Nejčastěji jde o obtíže z oblasti úzkostí, depresí a poruch chování. Většině mladých lidí v tomto věku se však nedostává potřebné psychologické péče a podpory. Zanedbání duševního zdraví u dětí přitom zvyšuje pravděpodobnost neprospívání ve škole, šikany, užívání návykových látek, sebepoškozování, narušených vztahů i sebevražd. Včasná identifikace duševních obtíží u dětí vede ke snížení rizika rozvoje těchto nemocí do závažnější formy a potřeby psychiatrické péče v dospělosti. Aktuálně v návaznosti na pandemii koronaviru a opakované zavření škol lze očekávat zvýšený nárůst duševních obtíží také u dětí a mládeže. Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, celospolečenská nejistota, nedostatek informací a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí. Linka bezpečí registrovala v průběhu první vlny epidemie COVID-19 v ČR až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.[2]
Týmy pro duševní zdraví stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. V jejich řadách bude působit dětský psychiatr,
klinický psycholog a psychologové s praxí ve zdravotnictví, speciální pedagogové, sociální pracovníci a zdravotní sestry se specializací dětská psychiatrie. Těžištěm jejich práce bude oblast prevence a vzdělávání (dětí a mladých lidí, jejich rodičů, učitelů, pečovatelů), propojování spolupráce mezi partnery v území a přímá podpora dětí a jejich rodin, škol a dalších služeb v území. Týmy budou během své činnosti mobilní a budou poskytovat podporu všem potřebným dětem v regionu a to tam, kde jich bude aktuálně třeba – v rodinách, ve školách, v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, apod.
Jeden z týmu bude mít sídlo v ZŠ Zruč nad Sázavou, která žádost na pilotní působení týmu na Kutnohorsku podala. „Škola chce projektem nejen přispět ke zlepšení situace v oblasti dětského duševního zdraví v ORP Kutná Hora, ale je připravena nabyté zkušenosti sdílet s dalšími školami ve Středočeském kraji i celé ČR. Chce také motivovat k aktivitě a ukázat, že kvalitní a efektivní činnost lze vyvíjet i na úrovni regionálního školství,“ říká Iva Stará, ředitelka Základní školy Zruč nad Sázavou. Druhý tým bude mít sídlo v ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře, odkud pocházejí další dva partneři projektu – zmíněná základní škola a Pedagogicko-psychologická poradna Kutná Hora.
Odborným partnerem projektu je Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. „Učitelé si v práci s dětmi s náročným chováním a duševními obtížemi zaslouží intenzivní podporu. Výhodou multidisciplinárního týmu pro děti bude jeho flexibilita a tím pádem včasnost poskytnuté intervence. Je nám ctí být součástí tohoto inovativního projektu a moc se těšíme na vzájemnou spolupráci“, říká Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Zahraničním odborným partnerem je pak Osloské Centrum Ostbytunet (Center for Treatment and Professional Development in Child Psychiatry), které se v Norsku dlouhodobě podílí na školení učitelů v oblasti podpory dětí s náročným chováním, vyvíjí specifické metody pro práci s deeskalací náročných situací v každodenní praxi a provozuje psychiatrickou kliniku a školu pro děti s komplexním traumatem. Centrum staví na diagnosticko-intervenčním přístupu založeném na aktuálních poznatcích v oblasti neurovědy a vývojové psychologie – NEUROSEKVENČNÍM MODELU© vyvinutém profesorem Brucem D. Perrym, MD, PhD. Ten je uplatnitelný v terapii i vzdělávání dětí, jejichž psychický vývoj je ohrožen, a staví na cíleném posilování kompetencí odborníků, kteří jsou s dětmi v každodenním kontaktu – tedy jejich učitelů a vychovatelů. Součástí projektu je také přenos tohoto přístupu do podmínek a praxe ČR.
Systémovým cílem projektu je dále přenos dobré praxe s působením týmu duševního zdraví do dalších regionů v ČR. A samozřejmě také udržitelnost týmů na Kutnohorsku. Pilotní provoz obou týmů je z Norských fondů financován na dva roky.
Těšíme se na spolupráci!
[1] Malý průvodce reformou psychiatrické péče, MZČR, 2017: https://www.psychiatrie.cz/images/stories/MZ_psychiatrie_pruvodce_final.pdf
[2] Vliv epidemie koronaviru na nárůst duševních onemocnění u Čechů, 2020: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/vliv-epidemie-koronaviru-na-narust-dusevnich-onemocneni-u-cechu-projednala-rada-vlady-pro-dusevni-zdravi/
