Za počátkem reformy v Kanadě stáli rodiče. Chtěli, aby jejich dítě chodilo do své spádové školy s dětmi okolních domů. Všem bylo jasné, že to není žádný nápad UNESCA, ale prosté přání mámy a táty. A všichni se snažili jim pomoct jejich přání uskutečnit. Gordon Porter, bývalý ředitel školy, který pomáhal ministerstvu školství s inkluzívní reformou, v rozhovoru vzpomíná, že začátky nebyly úplně snadné.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.