DUŠEVNÍ ZDRAVÍ DĚTÍ A MLADISTVÝCH JAKO JEDNA Z PRIORIT NÁRODNÍHO PLÁNU OBNOVY (PDF)
Národní plán obnovy má za cíl mírnit dopady pandemie covid na stav obyvatelstva. Má být rychlou překlenovací podporou na nejakutnější problémy naší společnosti. Bohužel se ale zaměřuje více na budování infrastruktury než na skutečnou podporu konkrétních pandemií ohrožených lidí. Je v něm celkem 192 miliard, přičemž na podporu vzdělávání je plánováno jen necelých 18 z nich. Z toho na podporu vzdělávání dětí ohrožených školním neúspěchem jen zanedbatelná menšina a na podporu duševního zdraví dětí a pedagogů plán bez ohledu na dostupná data nemyslí vůbec.1
Velká část alokace na vzdělávání putuje opět převážně do betonu a hardware a nikoliv na podporu potřebných dětí. Více než třetina konkrétně 7,156 miliard je plánována na rozvoj akademických pracovišť a dostavbu akademických objektů, další 3 miliardy pak na transformaci vysokého školství a 4,857 miliardy směřuje do vybavení a digitalizace základních a středních škol. Na cílenou vzdělávací podporu znevýhodněných a ohrožených dětí poputují jen necelé tři miliardy. Na podporu škol v sociálně vyloučených lokalitách 1,475 miliardy, a na doučování dětí je aktuálně narozpočtováno „jen“ 1,5 miliardy. A ještě ke všemu na celé 4 roky. Tato alokace rozhodně nepostačí na dostatečnou podporu všech potřebných dětí po roce distančního vzdělávání nebo dokonce zcela bez kontaktu se školou.
České děti teď však mnohem více než budování akademických pracovišť potřebují komplexní podporu v oblasti vzdělávání i zdraví. Potřebují především obnovit duševní pohodu, podpořit zdravé životní i studijní návyky, motivaci a zájem o vzdělávání, a samozřejmě také přímou podporu ve vzdělávání a doplnění potřebných dílčích znalostí a kompetencí. Jinak si řada z nich ponese následky pandemie ještě hodně dlouho nebo po celý život. A o to vyšší budou i ekonomické náklady společnosti (sociální podpora, psychiatrická a zdravotní péče, zvýšení kriminality apod). Vyšší návratnost investic do včasného řešení již byla mnohokrát vědecky prokázána (např. Karoly et al., 20172; PAQ Research, 20203; Valmagia et al., 20094).
Přes jednoznačný důraz předních evropských a světových organizací na nutnost snížit negativní dopady pandemie na vzdělání, nerovnosti a duševní zdraví dětí a mladých lidí (OECD 2020; EK 2020; WHO 20215) se Národní plán obnovy na tyto oblasti zaměřuje pouze okrajově a výrazně nedostatečně. Dle EK musí NPO přispívat mimo jiné k posilování sociální odolnosti a k provádění Evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím podpory politik pro děti a mládež a zmírňování sociálních dopadů krize s cílem zlepšovat ekonomickou, sociální a územní soudržnost a konvergenci EU (Úřad vlády ČR, 20216). Měl by mj. zahrnovat opatření zaměřená na snižování předčasných odchodů ze vzdělávání a rizika generačního přenosu ekonomického znevýhodnění a sociální exkluze (sledované ukazatele Social Scoreboardu , které jsou pandemií negativně ovlivněny). V NPO je však těmto opatřením věnována jen minimální pozornost a nejsou na ní alokovány odpovídající zdroje.
Vláda by neměla Národním plánem obnovy řešit jen své dlouhodobé problémy v oblasti infrastruktury, ale skutečně cíleně podpořit zranitelné skupiny obyvatel, na které měla pandemie dramatické dopady. A mezi ně děti ohrožené školním neúspěchem a duševními problémy ve školách a školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy rozhodně patří.
ČOSIV proto navrhuje:
- Využít část alokace z Fondu mobilních digitálních zařízení ve výši 1 miliardy ke zpřístupnění témat souvisejících s podporou duševního zdraví v českých základních a středních školách a školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. V rámci plánovaných investic do vybavení a digitalizace českého školství navrhujeme vybavit školy interaktivními digitálními obrazovkami, které umožňují do škol přinášet zásadní témata a informace pro děti i pedagogy atraktivní a interaktivní formou. Interaktivní obrazovky jsou informačním centrem školy, které umožňuje komunikaci směrem k žákům i pedagogům. Vedení je využije především pro sdílení aktualit, informací a provozních a organizačních informací. Odborní partneři (MŠMT, MZ, MPSV, NÚDZ, univerzity, neziskové organizace) do nich dodávají tematické obsahy a informace. Proč a jak pečovat o své duševní zdraví, kam se obrátit o radu a pomoc v případě duševních obtíží, velkého stresu, násilí v rodině nebo k věku přináležejících starostí, jaká jsou základní dětská práva, co je šikana a jak se jí bránit, obsahy primární prevence, strategie na zvládání stresu apod. Využitelnost obrazovek je však širší směrem k řadě dalších edukativních obsahů (první pomoc, BESIP, prevence kriminality atd). Digitální obrazovky (např. https://amosvision.cz/cz) jsou cestou, jak k dětem atraktivně a jednoduše dostávat důležitá témata a informace, zvyšují dovednosti a zájem o využívání digitálních technologií ke vzdělávání a umožňují zájemcům ze strany dětí přispívat do sdíleného obsahu.
- Vyhradit z alokace na vzdělávání alespoň dvě a půl miliardy korun na cílené posilování socio-emočních dovedností a zvyšování psychické odolnosti dětí. K tomu školy potřebují budovat kvalitní podpůrnou síť uvnitř i vně škol, mezioborovou spolupráci s přirozenými partnery z oblasti zdravotní i sociální, posílit kapacity i kompetence školských poradenských pracovníků k identifikaci i zajištění podpory pro děti v psychosociální zátěži a rozvíjet kompetence pedagogických pracovníků v tématech podpory duševního zdraví dětí i pedagogů. Na všech stupních školství je tedy nezbytné zejména:
- Posílení kapacit pracovníků poskytujících psychosociální služby ve školách a školských zařízeních (školních psychologů, školních speciálních pedagogů, sociálních pedagogů) k zajištění dostupné podpory v oblasti duševního zdraví a speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů.
- Posílení kapacit pracovníků poskytujících psychosociální služby ve školách a školských zařízeních (školních psychologů, školních speciálních pedagogů, sociálních pedagogů) k zajištění dostupné podpory v oblasti duševního zdraví a speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů.
- Posílení vzdělávacích obsahů zaměřených na podporu duševního zdraví a trauma respektujícího přístupu na pedagogických a dalších fakultách připravujících budoucí pedagogické pracovníky.
ZDŮVODNĚNÍ
České pojetí nouzového stavu dopadlo nejpřísněji právě na děti. Jejich vzdělávání a potřeby nebyly pro naši Vládu prioritou. Zatímco provozy jely naplno, děti seděly celý rok doma. Bez možnosti chodit do školy, na kroužky či trávit čas s kamarády. Mimořádná opatření dopadla právě na ně tvrději než na dospělou populaci. A negativní dopady celoroční izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu dětí.
Psychické obtíže spojené s negativními zážitky, pocitem ohrožení vlastního zdraví a svých blízkých, nejistotou a nemožností ovlivnit situaci spojenou s pandemií a navazujícími restriktivními opatřeními negativně ovlivňují schopnost učení, soustředění, motivaci a celkové duševní a fyzické zdraví dětí a mladých lidí. Dopady těchto negativních zážitků se mohou kumulovat a negativně ovlivňovat jejich život v dospělosti. U osob, které byly v dětství vystaveny vícečetným negativním zážitkům, byla prokázána intenzivnější potřeba zdravotní a sociální podpory i riziko předčasného úmrtí v důsledku nevhodných strategií vyrovnávání se se stresem a psychickou nepohodu (např. ve formě užívání návykových látek, nelátkových závislostí, sebepoškozování, vysokokalorické stravy apod.) (Felitti et al., 19981; WHO, 20172).
Evropská komise (2020) upozorňuje, že pandemie bude mít dlouhodobé dopady na učení dětí a mladých lidí. Stres, smutek a demotivace, které jsou po období pandemie a s ní spojených omezení prakticky u všech dětí vyšší, se vyskytují ve větší míře a intenzitě u dětí z ekonomicky a sociálně znevýhodněných rodin z důvodu častějšího nezajišťování jejich potřeb a případně i nevhodného zacházení ze strany rodiny3. OECD (2020) pandemii COVID-19 spojuje se zvýšeným rizikem zanedbávání, týrání, partnerského násilí a nedostatečné výživy u dětí z ekonomicky znevýhodněných rodin, což při omezení přístupu k podpoře zajišťované pracovníky škol a komunitou dále zhoršuje jejich důsledky4.
Stres působící na psychiku dětí, dospívající a rodiny během pandemie vzrostl nejen v důsledku samotné pandemie, ale také restrikcí uplatňovaných, které zejména na dětí a mládež dopadly velmi tvrdě. Děti a dospívající, kteří byli před nástupem pandemie duševně nemocní nebo měli vážné emoční problémy, mají v době této krize zvýšenou potřebu intervence. Potřebu intervence mají současně i děti a mladí lidé, kteří ji před pandemií nepotřebovali. Omezení uplatňovaná v souvislosti s pandemií však výrazně omezila i dostupnost péče a podpory. Indikátory zhoršení dostupnosti podpory duševního zdraví jsou například snížení počtu dohod o poskytování péče neodpovídající potřebám populace, snížení počtu nahlášení ohrožení dítěte (je přičítáno snížení možností okolí krizové situace v rodinách v důsledku omezení kontaktů odhalit) a vysoké procento dětí, které nejsou v kontaktu se školou a prakticky „zmizely“ z dohledu dospělých osob mimo rodinu. Byla také zaznamenána výrazně vyšší poptávka po službách podpory duševního zdraví přímo související s uvolněním restrikcí v jednotlivých zemích. ESCAP proto vyzývá EU a národní vlády v Evropě, aby nezanedbávaly situaci těchto dětí a do Národních plánů obnovy komplexně zahrnuly naplňování jejich potřeb (Fegert et al., 20217).
ČOSIV dlouhodobě upozorňuje na důležitost podpory duševního zdraví dětí i pedagogů ve školách a školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Již v době před pandemií jsme upozorňovali na závažnost situace a alarmující data v oblasti duševního zdraví dětí a mladistvých, jež se v důsledku pandemie pochopitelně jenom zhoršuje:
_____________________
1 Vliv epidemie koronaviru na nárůst duševních onemocnění u Čechů, 2020: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrummz/vliv-epidemie-koronaviru-na-narust-dusevnich-onemocneni-u-cechu-projednala-rada-vlady-pro-dusevni-zdravi/ 2 Karoly Lynn A., Greenwood Peter W., Everingham Susan S. Sohler, Houbé Jill, Kilburn M. Rebecca, Rydell C. Peter,
Sanders Matthew and Chiesa James (2017). Investing in Our Children: What We Know and Don’t Know About the Costs
and Benefits of Early Childhood Interventions. Santa Monica, Calif.: RAND Corporation;
https://www.rand.org/pubs/monograph_reports/MR898.html MR-898-TCWF, 2017
3 PAQ Research (2020). Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity [Online].
https://www.nadacecs.cz/data/documents/db/NCS-studie-nerovnosti-fin.pdf
4 Valmaggia, L. R., McCrone, P., Knapp, M., Woolley, J. B., Broome, M. R., Tabraham, P., et al. (2009). Economic impact
of early intervention in people at high risk of psychosis [Online]. Psychological Medicine, 39(10).
https://doi.org/10.1017/S0033291709005613