Děti a dospívající patří mezi skupiny nejvíce ohrožené rozvojem duševních potíží a potřebují naši podporu. Negativní zkušenosti a nedostatečná péče o duševní zdraví dětí a dospívajících má zásadní celospolečenský dopad.

Proto IACAPAP ustanovuje 23. duben jako Světový den duševního zdraví dětí a mladistvých. V tento den by každoročně měla v mediálním prostoru ožít témata, která zlepšují:

• povědomí veřejnosti o duševním zdraví dětí,
• gramotnost rodičů, pokud jde o toto téma,
• vzdělání odborníků v evidence-based přístupech,
• systémovou podporu a spolupráci v rámci komunit, na národní i mezinárodní úrovni,
• screening, diagnostiku a prevenci dětských duševních poruch,
• advokacii práv dětí.

Slavná a respektovaná Adverse Childhood Experience (ACE) Study (1998), kterou ČOSIV přeložil do češtiny, prokázala, že se opakované a vícečetné traumatizující zkušenosti týkají 37 % dětí¹ a že se epříznivě promítají do jejich prožívání a chování celý život. Vedou k častějšímu rizikovému chování, vyšší nemocnosti a předčasným úmrtím.

Současná situace není snadná

Distanční výuka provázená ztrátou kontaktu s vrstevníky a často i napětím uvnitř rodiny vedla ke zhoršení situace, která nebyla dobrá ani před pandemií. Vzrostl počet úzkostných poruch, depresí i dokonaných dětských sebevražd. Počet dětí, které volaly na nějakou krizovou linku, vzrostl podle údajů NUDZ o 30-40 %.

ČOSIV usiluje o systémové změny a hledá cesty, jak ohroženým dětem efektivně pomáhat. Zasazuje se o podporu duševního zdraví a prevenci duševních onemocnění u kojenců, dětí a dospívajících. Komplexní informace o tématech, která úzce souvisejí s duševním zdravím, předává profesionálům, kteří přicházejí s dětmi do styku.

Akademie ČOSIV

Jen za první čtyři měsíce roku 2022 jsme uspořádali 29 webinářů a 9 prezenčních  kurzů, které proškolily 1.906 odborníků v tématech, která úzce souvisejí s dětským duševním zdravím. Proškolili jsme:

Předsedkyně ČOSIV, Mgr. Klára Laurenčíková, je od prosince 2021 zároveň předsedkyní Mezirezortní koordinační skupiny pro dětské duševní zdraví, která vznikla na Ministerstvu zdravotnictví. Skupina usiluje o užší spolupráci mezi příslušnými resorty, jež by společně ladily reformní kroky.

V březnu vyšel v týdeníku RESPEKT s jejím přispěním článek Čekání na záchranu – Jak rodiče a systém v Česku řeší nedostupnou péči o duševní zdraví dětí.

Místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D., začala v Čechách jako první pracovat s konceptem wellbeingu dětí i učitelů. Je vedoucí pracovní skupiny věnující se systémovému uchopení podpory wellbeingu ve vzdělávání v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+. Věnuje se podpoře vzdělávání dětí s vývojovým traumatem a zavádění ověřených přístupů v managementu chování žáků.

Infografiky pro rodiče i učitele

• Seberegulace pro děti od 5-11 let, děti od 5-8 let a od 9-18 let
• Jak se projevuje panická ataka a jak ji zvládnout
• Metoda zklidnění 5-4-3-2-1, další způsob, jak zvládnout panický stav
• Série infografik o náročném chování pro pedagogy, rodiče i odborníky
• 5 kroků pro zvládnutí našich emocí a reakcí ve stresu nebo v krizi
• Jak pečovat o duševní zdraví v době válečné krize
• 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma

Realizujeme projekty pomáhající ohroženým dětem nebo jsme jejich odborným garantem

• Pozitivní podpora chování PBIS – systematický, celoškolní přístup pracuje s náročným chováním dětí, předchází jeho upevnění a nepřispívá k další traumatizaci dětí, které vyrůstají v disfunkčním rodinném prostředí.
• Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí – ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska vytváříme unikátní program dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřený na podporu rozvoje dětského duševního zdraví a vzdělávání žáků s náročným chováním.
• Signály – projekt podporuje profesní skupiny, které mohou být v kontaktu s ohroženými dětmi. Zaměřuje se na efektivní mezioborovou spolupráci. K včasné detekci ohrožených dětí slouží nově vytvořená karta identifikace špatného zacházení s dětmi, tzv. karta KID.
• RRRR – Rozmanitost – Respekt – Rovnost – Resilience – projekt, který má podpořit duševní zdraví dětí a adolescentů. Na školách zavádí komplexní vzdělávací programy zaměřené na socio-emoční učení a prevenci násilí v blízkých vztazích.
•  Trauma respektující institut – projekt podporuje pracovníky ve vzdělávání, učí je přehodnotit pohled na děti s náročným chováním, lépe pochopit potřeby dětí s negativními a traumatickými zkušenostmi a dokázat jim pomoci. Nově vzniklý Institut pro trauma respektující přístup bude kromě přímé konzultační podpory nabízet komplexní vzdělávací program zaměřený na dopady vývojového traumatu, identifikaci ohrožených dětí, seberegulaci, nácvik deeskalačních technik aj. Výstupy projektu budou šířeny do dalších zemí.

World Infant, Child and Adolescent Mental Health Day (WICAMHD)

World Infant, Child and Adolescent Mental Health Day, česky Světový den duševního zdraví kojenců, dětí a adolescentů, vyhlásily čtyři mezinárodní organizace, aby připomínaly význam duševního zdraví a prevence duševních onemocnění u dětí a mladistvých. Šíří povědomí duševním zdraví a destigmatizují psychická onemocnění a jejich projevy u nejmladší části populace.

Za Světovým dnem duševního zdraví kojenců, dětí a adolescentů stojí:

• International Association  for Child and Adolescent Psychiatry and Allied Professions (IACAPAP),
• World Association for Infant Mental Health,
• World Psychiatric Association Child and Adolescent Psychiatry Section (WPA-CAP),
• International Society for Adolescent Psychiatry and Psychology.

*¹ V Česku jsou výsledky v podstatě totožné (WHO, 2017).