Okénko do praxe

domů / Archive by category "Okénko do praxe" (Page 3)
Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

 
Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku 

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě  

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi. 

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení. 

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

 

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS. 

 

Seminář Jak zvládat náročné dítě ve škole?

Seminář Jak zvládat náročné dítě ve škole?

JAK ZVLÁDAT NÁROČNÉ DÍTĚ VE ŠKOLE?
Efektivní metody a techniky ke zklidnění dítěte

Zveme vás na veřejný seminář v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

KDY?
9.9. 2021, od 14:00 do 16:00

KDE?
Pedagogická fakulta UK, M. Rettigové 4,
Praha 1, Aula č. 112


Co se na semináři dozvíte?

  • Jaké mohou být příčiny náročného chování a jakých varovných signálů si všímat.
  • Regulační a deeskalační techniky ke zklidnění dítěte a preventivní opatření, která pomáhají dětem k soustředění na školní práci a předcházejí rozvoji náročného chování.

Lektorka:

Ann-Karin Nielsen Bakken, zkušená klinická psycholožka z Dětského psychiatrického centra Østbytunet.

Seminář bude v anglickém jazyce, tlumočení do českého jazyka zajištěno.


Seminář je vhodný pro pedagogy. Vstup je volný.

Vstup na seminář dle platných protiepidemických opatření.

REGISTRACE 👉 https://forms.gle/9pxseQPRAfcubhQ66 nebo na e-mailu: registrace@cosiv.cz

👉 Podrobnější informace o akci najdete na facebooku: https://www.facebook.com/events/3003980353221234/

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

„Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.“

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním (ke stažení v PDF)

Žáci se sociálním znevýhodněním jsou ohroženi školním neúspěchem i za běžných podmínek a v době distančního vzdělávání se jejich situace ještě významně zhoršuje. Oproti běžné výuce je distanční vzdělávání hodně založené na podpoře rodičů, ta ale sociálně znevýhodněným žákům často chybí, proto je u nich více než jinde nutná aktivní role školy. Základem distanční výuky je kontakt s učitelem v online prostředí, žákům se sociálním znevýhodněním ale chybí pro tuto formu práce potřebné vybavení, připojení na internet, klidné domácí prostředí – i s tím je potřeba počítat. Důležitou roli pak sehrává i zvýšená míra stresu, která může v době domácí karantény vznikat u žáků žijících na ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách, škola by tak měla sehrávat významnou roli i v podpoře celkové psychosociální kondice žáků.

Následující doporučení vycházejí primárně z výzkumné sondy ¹, která byla realizována na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zmapovala zkušenosti s distančním vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků u šesti základních škol. V kombinaci s některými dalšími postřehy z praxe se pro zajištění distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků dosud ukázala jako žádoucí tato opatření:

1. Zajistit žákům technické vybavení pro online výuku

Při zajištění potřebného vybavení a internetového připojení školy často spolupracují s neziskovými organizacemi, s místní samosprávou nebo i s podnikatelskými subjekty.

2. Při online výuce respektovat soukromí žáka

Řada žáků se sociálním znevýhodněním nemá doma pro výuku vhodné podmínky, je tak třeba respektovat, že preferují práci s vypnutými kamerami nebo že se někdy nemohou výuky zúčastnit.

3. Učit učitele, žáky i rodiče jak participovat na online výuce

Nejen v čase uzavření škol, ale už i v době probíhající prezenční výuky je potřeba podporovat učitele, žáky i rodiče žáků v jejich schopnosti používat online výukové technologie.

4. Zvážit dočasnou úpravu kurikula

Ve výuce je vhodné se zaměřit na ta témata, která mají využití v každodenním životě. Podpořit motivaci žáků zařazením projektových aktivit, výtvarných a hudebních činností, her.

5. Do online podoby převést i doučování žáků

Na organizaci online doučování mohou spolupracovat učitelé, asistenti, vychovatelé ze školní družiny, ale i třeba studenti pedagogických oborů nebo další dobrovolníci.

6. Zprostředkovat výukové materiály v tištěné podobě

Tištěné výukové materiály lze rozdávat žákům a rodičům ve škole (z okna, pomocí boxů ve vrátnici) nebo i v místě bydliště – rozvoz mohou zajistit například asistenti pedagoga.

7. Zajistit podporu „jeden na jednoho“

Pokud nelze výuku žáka realizovat distančně, je žádoucí vytvořit podmínky pro individuální osobní práci učitele/asistenta s žákem – ve škole, u žáka doma, venku, nebo v jiném vhodném prostředí.

8. Zachovat školní obědy

Je-li to organizačně možné, zachovat školní obědy pro žáky, kteří je běžně mají dostupné zdarma, nebo odpovídající zajistit alternativu (např. odběr obědů od poskytovatelů sociálních služeb).

9. Zabezpečit psychologickou podporu žáků

Zajistit kontakt žáků se školními psychology a výchovnými poradci, ideálně jak online, tak i osobně. Psychickou podporu žáků promítnout do online třídnických hodin.

10. Spolupracovat s neziskovkami a sociální službami

Využít podporu nestátních neziskových organizací a sociálních služeb při shánění vybavení pro žáky, při zajištění kontaktu s rodinami žáků, při doučování žáků.

11. Spolupracovat s místní samosprávou

Požádat obecní a městské úřady o pomoc se sociální prací v rodinách žáků, se zajištěním internetového připojení, se zpřístupněním možnosti tisku v kanceláři úřadu.

¹Zdroj: NĚMEC, Z. WALTEROVÁ, I.; KRUKOVÁ, L.: Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním. Rukopis článku, aktuálně v recenzním řízení časopisu Speciální pedagogika.

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

 

Nápadna denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)

45 minut práce (maximálně)

malá pauzas 90 sekundami chůze a 60 sekundami dýchacího cvičení (viz obrázek čtvercového dýchání na další stránce)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – tanec a pak relaxační hudba (například z níže uvedených playlistů… napřed se věnujte tanci, pak si lehněte a relaxujte při relaxační hudbě)

https://open.spotify.com/playlist/4AxxuV4b3FauYUVXQgMtow?si=g_KS4SfYTSy4qMWtkrAoAQ

https://open.spotify.com/playlist/0qeRYZTwPQbMcrivlgMhAw?si=dv78YSqaTrW-2uCjKbakQw

https://open.spotify.com/playlist/0CulFYUbYhGKXrEqAZA117?si=yMMuvFAsQ0iAOY0sV_cXsw

45 minut práce (maximálně)

přestávka na oběd (bez pracovních a školních úkolů, věnujte se konverzaci a sociálnímu kontaktu)

45 minut práce (maximálně)

malá pauza – 3 minutové mindfulness – cvičení plného uvědomění soustředění (s aplikací Mindfulness) pozn. překl: Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání. https://apps.apple.com/us/app/the-mindfulness-app/id417071430

45 minut práce (maximálně)

 konec práce a školy – přechodná aktivita

 

Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Mělo by to být něco jednoduchého, jako bychom si na hlavu posadili zvláštní školní/pracovní klobouk či oblékli sako nebo šálu a potom si to na přestávku nebo po skončení denních školních nebo pracovních povinností zase sundali.

 

Jak provádět čtvercové

Postupujte prstem od horního levého rohu po směru hodinových ručiček. Pomalu a hluboko vdechujte nosem, napočítejte do čtyř a posunujte se prstem do pravého horního rohu. Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního pravého rohu. Vydechujte ústy, opět pomalu počítejte do čtyř a posunujte se prstem do dolního levého rohu. Na čtyři doby odpočívejte s posunujte prst zpět do pravého horního rohu, kde se začnete opět nadechovat. Opakujte pětkrát.