Vážený pane ministře,

po uzavření takzvaných speciálních škol a tříd podle § 16 odst. 9 nastala velmi složitá situace pro rodiče dětí se závažnějším zdravotním postižením. Takové děti vyžadují zvýšenou nebo často i nepřetržitou pozornost a péči. Rodiny jsou v sociální izolaci a bez obvyklé podpory školských a sociálních služeb (zejména asistenčních a odlehčovacích) zajišťují 24 hodinovou péči o své děti. Řada rodin je v existenční nouzi.  Jejich situace je o to složitější, že se často jedná o rodiče samoživitele (kterých je mezi rodiči dětí se závažnějšími hendikepy statisticky více) nebo rodiny plně závislé na příjmu jediného člena rodiny, protože druhý nemůže z důvodu péče o osobu blízku plně nebo vůbec pracovat.

Také vzdělávání dětí s výraznějšími speciálními vzdělávacími potřebami je zjevně náročnější než vzdělávání dětí většinových. Rodiče jsou celkově přetíženi náročností péče i vzdělávání a řada z nich nemá ke vzdělávání svých dětí adekvátní podporu, pomůcky ani kompetence.

A také děti s takzvanými závažnými poruchami chování, které navštěvují školy podle § 16 odst. 9, jsou velmi specifická kategorie. Jejich náročné chování je obvykle přirozenou reakcí a důsledkem nenaplněných základních životních potřeb dítěte. Důsledkem problémů v rodině i širším prostředí, ve kterém se takové děti pohybují a vyrůstají. A další měsíce izolace ani takto ohroženým dětem rozhodně nikterak nepomohou.

Upozorňujeme, že tyto zvláště zranitelné děti a jejich rodiny by měly mít ze strany systému zvláštní pozornost a podporu. Přesto zůstávají stále na okraji a pozadu. A to jak z hlediska režimu rozvolňování sociálních služeb, tak z hlediska podpory při vzdělávání. Zatímco rodiče dětí navštěvujících první stupeň běžných základních škol se mohou rozhodnout, zda jejich děti nastoupí k 25. květnu zpět do školy v režimu školních skupin, rodičům dětí navštěvujících speciální školy je tato možnost volby upřena.

Speciální školy a třídy podle § 16 odst. 9 pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra či závažnými poruchami chování totiž zůstávají podle rozhodnutí Ministerstva školství zavřené až do konce školního roku. Děti do nich tedy nastoupí nejdříve v září. To znamená další čtyři dlouhé měsíce, kdy se děti budou moci vrátit zpět do školy.

Z ohlasů z terénu zároveň vyplývá, že ne vždy je podpora vzdělávání ze strany škol ideální. Některé děti a rodiny zůstávají dokonce zcela bez podpory a komunikace se školou. Také podpůrná opatření jsou jen málokde poskytována v přiznaném rozsahu. Vzdělávání dětí je tedy především v rukách rodiny a záleží na jejím přístupu a kompetencích.

Zároveň upozorňujeme, že by takováto znevýhodňující výjimka jen pro tuto kategorii dětí mohla být vnímána jako diskriminace z důvodu zdravotního stavu. A ta je na základě takzvaného antidiskriminačního zákona protiprávní. Také § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona garantuje rovný přístup každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana.

Naléhavě proto žádáme Ministerstvo školství:

• aby speciální školy podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s tělesným postižením, mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra či závažnými poruchami chování zpřístupnilo ve stejném období jako ostatní školy,
• tak, aby i rodiny těchto dětí měly stejnou možnost se rozhodnout, zda preferují nástup do školy již na konci měsíce května, či zda chtějí i nadále pokračovat v distančním vzdělávání dítěte,
• aby zajistilo k distančnímu vzdělávání v domácím prostředí adekvátní podporu, zejména aby dětem umožnilo využívat jejich podpůrná opatření při vzdělávání přímo v domácím prostředí včetně podpory ze strany asistentů pedagoga či speciálních pedagogů,
• a aby na obdobnou podporu měly nárok také děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které se vzdělávají v hlavním vzdělávacím proudu, a jejichž rodiče pro ně i nadále zvolí distanční formu vzdělávání.

Předem děkujeme, že našemu podnětu věnujete pozornost a čas.