V České republice bohužel nebyly realizovány prakticky žádné výzkumy, které by zkoumaly vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí. V ČR publikované studie analyzující determinanty vzdělanostních aspirací českých dětí vycházejí většinou z dat z šetření PISA, které neumožňují zkoumat vliv vrstevníků. Do šetření PISA ani jiných podobně rozsáhlých šetření také nejsou zahrnuti žáci základních škol praktických (bývalých zvláštních škol). Přitom právě v případě těchto škol, kde se koncentrují zdravotně i sociálně handicapované děti, můžeme očekávat poměrně silný specifický vliv vrstevníků, spolužáků na vzdělanostní aspirace a výsledky vzdělávání.

Zahraniční literatura a výzkumy poukazují na vliv vrstevníků či spolužáků již od 60. let minulého století. Greger shrnuje zjištění zahraničních výzkumů následovně: „…kromě sociálního zázemí a mentálních schopností mají na dosažené vzdělání vliv také vzdělanostní aspirace, na jejichž utváření se podílí sociální okolí, ať již jde o výchozí rodinu, vrstevníky nebo učitele ve škole“ (Greger, 2006, s. 33).

Proto „…vezmeme-li v úvahu jedince, kteří mají stejné mentální schopnosti, mohou se jejich dosažené školní výsledky značně lišit, a to v závislosti na jejich aspiracích… Aspirace jsou produktem očekávání širšího okolí a teorie racionálního jednání zdůrazňuje jejich vliv především v tranzitních bodech, kde se vzdělávací dráha větví. Povzbuzování jedince ze strany rodičů, ale také vrstevníků a učitelů k volbě té které dráhy, jak se domníváme, hraje významnou roli v našem vzdělávacím systému, který je velmi selektivní“ (Greger, ibid., s. 38).

Vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí potvrdila např. také studie publikovaná v roce 1990, která tento fenomén analyzovala na vzorku 20 tisíc dvojic přátel (Hallinan et al 1990).

Jiná studie publikovaná v roce 2001 (Ryan) poukázala na to, že vrstevnická skupina jako kontext, pokud kontrolujeme pro kognitivní schopnosti a vliv rodiny, má vliv na zájem dětí o školu a jejich vzdělávací výsledky. Studie dále ukázala, že ačkoli s rostoucím věkem dochází u všech dětí ke zhoršování výsledků ve vzdělávání, u sledovaných dětí, které byly členy vrstevnické skupiny s horšími výsledky, docházelo k výraznějšímu zhoršování, zatímco u dětí, které byly v skupině dosahující lepších výsledků, došlo k mírnějšímu zhoršení. Autorka tedy uzavírá, že vrstevnické skupiny mají potenciál ovlivňovat vzdělanostní aspirace pozitivním i negativním způsobem.

Pokud vztáhneme uvedená zjištění k problematice společného vzdělávání, respektive diskuse nad tím, zda mají být děti se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména ty aktuálně diagnostikované jako „lehce mentálně postižené“) vzdělávány s ostatními dětmi v běžných třídách nebo odděleně ve speciálních třídách v základních školách praktických, lze očekávat, že pozitivní vliv na vzdělanostní aspirace a výsledky těchto dětí bude mít spíše společné vzdělávání v běžných třídách, než segregované vzdělávání. Je však samozřejmě třeba těmto dětem a jejich učitelům zajistit adekvátní podporu.

Autor: Jan Klusáček

Literatura a zdroje

GREGER, D. Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In Matějů, P.; STRAKOVÁ, J. (eds.) Nerovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia, 2006, s. 21-40.

HALLINAN, Maureen T.; WILLIAMS, Richard A. Students‘ characteristics and the peer-influence process. Sociology of education, 1990, 122-132.

RYAN, Allison M. The peer group as a context for the development of young adolescent motivation and achievement. Child development, 2001, 72.4: 1135-1150.