Analýza České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání přináší statistický přehled výzkumů, které se v nedávné době věnovaly tématu inkluzivního vzdělávání. V první části shrnuje názory české veřejnosti na společné (inkluzivní) vzdělávání dětí s různými potřebami. Výzkumy ukazují, že česká veřejnost podporuje společné vzdělávání dětí s různými potřebami, například ve věkové skupině 36 až 53 let, která má nejčastěji děti školního věku, souhlasilo s inkluzí 62% respondentů. Více než polovina respondentů se také domnívá, že společné vzdělávání může být pro všechny děti přínosem.

Další část se věnuje současnému stavu společného vzdělávání v ČR. Výzkumy dokládají, že děti s tělesným a smyslovým postižením se v běžných třídách již vzdělávají, podle statistik ministerstva školství se ve školním roce 2014/2015 v běžných třídách vzdělávalo dokonce 81% dětí s tělesným postižením a 61% dětí se sluchovým a zrakovým postižením. Sociálně znevýhodněné a romské děti, které mají velmi často přiřčenou diagnózu lehkého mentálního postižení, jsou naopak stále ještě hojně vzdělávány segregovaně od ostatních dětí ve speciálních třídách, statisticky je to dokonce devět z deseti dětí.

Vzdělávání v segregovaných speciálních třídách (nehledě na obsah vzdělávání) má silný negativní vliv na vzdělanostní aspirace dětí, protože se ve speciálních třídách kumulují děti s nízkými vzdělanostními aspiracemi a dochází tudíž ke vzájemnému snižování či potvrzování nízkých vzdělanostních aspirací. Dopadům segregovaného vzdělávání na životní šance dětí, včetně nákladnosti segregovaného vzdělávání, se analýza také věnuje.

Analýza je doplněna přehlednými grafy a na závěr přináší doporučení. Za účinné řešení podporující společné vzdělávání všech dětí považuje systémový rozvoj inkluzivního školství. Je třeba podnikat více kroků proto, aby se více dětí mohlo vzdělávat spolu s ostatními v běžných třídách.

Možností, jak rozvíjet inkluzivní vzdělávání je celá řada. Je možné například:

– rozvíjet včasnou péči a předškolní vzdělávání pro všechny děti,
– zvyšovat dovednosti učitelů v práci s heterogenní skupinou dětí,
– posilovat dostupnost a kompetence asistentů pedagoga,
– posilovat dostupnost a kvalitu doučování a další podpory dětí ve vzdělávání,
– posilovat sociální roli škol a jejich propojení s komunitou.

Celá analýza včetně přehledu zdrojů a výzkumů, z nichž vychází, je k dispozici ZDE.