S panem Arwedem Bonaker-Wittenbergem jsme se seznámili během jeho pobytu v České republice. Má za sebou velmi zajímavé profesní zkušenosti v oblasti práce s mladistvými, především jejich praktické vyučování, ale i jejich vedení k občanskému vzdělávání. Učí na Werkstattschule v německém městě Bremerhaven již sedm let. Dříve učil 20 let na střední zdravotnické škole.

• Jak vaše škola připravuje studenty na budoucí povolání?

Ve Werkstattschule se vzdělávají studenti ve věku od 11 do 18 let. Je zde šest různých vzdělávacích programů. V některých třídách se propojují vyučovací hodiny s praxí, jako například práce se dřevem, kovem, malování, zahradničení, cyklo-opravy a další. Pracuji ve třídě se studenty ve věku od 16 do 18 let, kteří ještě neodmaturovali. Tito studenti mají týden rozdělen na jeden den, kdy jsou ve škole, a mají předměty jako němčinu, matematiku, přípravu na profesi a orientaci, a čtyři dny, kdy jsou na praxi v různých firmách. První pololetí je zaměřeno spíše na vhodný výběr zaměstnání, druhé pololetí už je více zaměřeno na zdokonalování ve vybrané profesi. Zkušenostem během praxe je věnována i značná část výuky v podobě reflexe v malých skupinách. Zároveň jsou se studenty připravovány jejich životopisy i žádosti o práci.

• Jak pracujete se školním klimatem?

Zásadní jsou pro nás pravidelné schůzky v malých i větších skupinách, tzv. školní konference, kterých se účastní učitel, rodiče a zástupci studentů. Jsme v pravidelném kontaktu se všemi rodiči, jezdíme spolu třeba společně na výlety. Kontakt se studenty i jejich rodiči je pro nás tak důležitý také proto, že je vidíme jen jednou týdně, neboť většinu dní tráví na praxi.

Jednou za pololetí také organizujeme rodičovský den. Rodiče jsou pro nás klíčoví proto, aby podpořili studenty v pravidelné docházce na praxi, aby rozuměli tomu, proč tam chodí a v docházce je podporovali.

Ve škole nemáme vlastního psychologa, ale využíváme školní psychologickou službu, kam naše studenty posíláme. Máme dva speciální pedagogy a několik sociálních pedagogů.

• Jak u vás probíhá občanské vzdělávání?

Vycházíme z toho, že studentům musíme být příkladem a vzorem. Chceme se studenty mít respektující kontakt a spolupracovat s nimi, v tom smyslu, že jim nechceme říkat, co mají dělat, ale pomoci jim hledat vlastní cestu. Jsme tu od toho, abychom je podporovali v hledání. Samozřejmostí je, že probíráme současná politická témata, například zaměřená na lidská práva, životní prostředí, klimatické změny a další.

• Jaké jsou, podle vás, tři základní kroky k tomu, aby studenti byli nejen ve škole šťastní a spokojení?

Musí se naučit být sami za sebe zodpovědní, to je nejdůležitější. Dále díky vyzkoušení různě zaměřených praxí musí najít, co je opravdu v životě baví, a takovou práci si poté vybrat. Musí být zodpovědní, vytrvalí a přesní.

• Jak byste zhodnotil německý vzdělávací systém?

Nesouhlasím s rozdělením žáků v začátku studií – máme základní školy, pak nižší střední školy a střední školy. Myslím, že všichni žáci by se spolu měli vzdělávat prvních 10 let, tak jako tomu je ve skandinávských zemích, a pak se teprve začít dělit podle svých zájmů a preferencí. Současný systém rozdělování žáků vede k tomu, že významnou roli ve vzdělávání hraje jejich rodinné prostředí. Pokud žáci mají ambiciózní rodiče, jejich vzdělávací dráha je již v raném věku často jiná, než pokud pocházejí z nepodnětného rodinného prostředí.