Přehled relevantních informací pro SŠ

V poslední době se v médiích objevuje mnoho dezinterpretací novely školského zákona. Týká se to zejména nepravdivého informování o dopadech zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s lehkým mentální postižením (LMP), která sice jako samostatný dokument bude zrušena, nicméně očekávané výstupy z jednotlivých předmětů pro žáky s LMP budou uvedeny přímo v rámcovém vzdělávacím programu. Rozhodně se tedy nestane, že žáci s LMP budou muset dosahovat stejných výsledků, jako žáci bez tohoto postižení.

Velmi bychom ocenili diskuzi založenou na pravdivých informacích. Níže proto uvádíme skutečné dopady novely školského zákona a zrušení přílohy pro žáky s LMP na mateřské, základní a střední školy. Uvedené články vycházejí z analýzy novelizovaných legislativních a kurikulárních dokumentů. Vyhlášku č. 27/2016 Sb. si můžete přečíst např. zde.

Běžné střední školy

Běžné střední školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tito žáci stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu.

V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být žákovi poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná.
I přesto bude mít ředitel resp. ředitelka školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám žáka a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) nezletilých žáků, zletilí žáci budou udělovat souhlas sami. Rodiče (zletilé žáky) bude třeba před udělením souhlasu prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb žáka učiteli či pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog či školní psycholog). Pokud některý z pedagogických pracovníků školy dojde k přesvědčení, že žák potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější podpory žáka při samostatné činnosti, více času na vypracování úloh, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitele školy, se kterým návrh projedná. Ředitel školy pověří pracovníka (může to však udělat i sám) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání žáka podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitel školy seznámí rodiče nezletilých žáků resp. zletilé žáky, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče (zletilí žáci) neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Jako metodickou podporu a zdroj inspirace pro aplikaci podpůrných opatření mohou pracovníci školy využít Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR.

Střední školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat střední školy pro žáky s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání žáků ke vzdělávání v těchto SŠ bude probíhat obdobně jako doposud. Žák bude do vzdělávání ve střední škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona zařazen na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení.

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v ZŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školného vzdělávacího programu,
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření
– dopadech vzdělávání v tomto druhu školy na možnosti navazujícího vzdělávání a profesního uplatnění.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

Nově bude upraven podíl žáků s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je SŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % žáků s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. Bude však třeba vždy individuálně posoudit, zda je zařazení žáka s konkrétním druhem zdravotního postižení skutečně vhodné a zda vzdělávání v dané škole pro něj může být přínosné. Zároveň je třeba zvažovat i potřeby ostatních žáků ve třídě a případné negativní dopady skladby žákovského kolektivu.

I nadále platí, že ve škole zřízené pro žáky s mentálním postižením (praktická škola jednoletá a praktická škola dvouletá) nesmí být vzděláván žák bez mentálního postižení. Žáci s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v těchto SŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné střední školy, budou i střední školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. V případě žáků těchto škol se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé či poradenští pracovníci školy (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné střední školy.

Počty žáků jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy zřízené podle § 16 odst. 9 je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že žák bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláván v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením).

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ spočívají v:

a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,

b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,

c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,

d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,

e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,

f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

g) využití asistenta pedagoga,

h) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených, nebo

i) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpis.