Tisková konference ČOSIV k tématu inkluzivního vzdělávání a mýtům, které se v souvislosti se společným vzděláváním objevily v poslední době v médiích.

Tisková zpráva ČOSIV:

TZ: CO SE (NE)MĚNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ OD ZÁŘÍ 2016 aneb MÝTY A FAKTA O INKLUZI

V mediálním prostoru se objevuje řada mýtů o změnách, které nastanou ve vzdělávání dětí s postižením od září 2016. Největší změnou je nárok všech dětí s jakýmkoliv hendikepem na podpůrná opatření a zajištění jejich stabilního financování. Žádný masový přesun hendikepovaných dětí do běžných základních škol se nekoná.

„Vzdělávání dětí s postižením v běžných základních školách je již mnoho let realitou, což dokládají i statistické údaje,“ dodává Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV. V běžných základních školách se vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho téměř 46 tisíc formou individuální integrace. Z celkového počtu 4100 běžných ZŠ individuálně integruje děti s postižením 3175 škol. Ve speciálních školách se pak vzdělává téměř 24 tisíc dětí s postižením. Největší podíl dětí ve speciálních školách tvoří děti s mentálním postižením, i jejich počet v běžných školách však trvale roste.

Nejvýznamnější změnou je to, že děti s jakýmkoliv handicapem (zdravotním i sociálním) budou mít zdarma nárok na podpůrná opatření (např. speciálně pedagogickou péči, doučování, asistenta pedagoga), která jim pomohou při vzdělávání ať už v běžné nebo speciální škole. V současné době mají školy ze zákona povinnost poskytovat všem dětem s handicapem podpůrná opatření, většina z nich na to ale od státu nedostává potřebné peníze a další finance musí hledat jinde. Zavedení nároku na podpůrná opatření pomůže školám k tomu, že na ně dostanou peníze v plném rozsahu

Děti s postižením se i nadále budou moci vzdělávat v běžných i speciálních školách. Postup přijímání do speciálních škol se oproti současnosti nemění, podmínkou přijetí bude stejně jako nyní žádost rodičů a kladné doporučení poradenského zařízení. Školy mají také již nyní povinnost oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) postup rodiče, který závažně poškozuje zájem dítěte.

„Děti s lehkým mentálním postižením (LMP) budou mít stejné vzdělávací výstupy jako doposud, nedojde k tomu, že by musely nově zvládat stejné učivo, jako jejich vrstevníci bez postižení,“ doplňuje Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV. Jedinou změnou je to, že se více sjednotí počty hodin některých předmětů běžného vzdělávacího programu a bývalé přílohy pro žáky s LMP, aby žáci s LMP v běžných školách nemuseli na některé předměty docházet se žáky jiných ročníků. Zároveň pro žáky s LMP bude možné zařadit více hodin předmětů, které jsou pro ně smysluplné.

Analýzy výsledků celosvětového šetření PISA ukazují, že děti s nejlepšími dosahovanými výsledky pocházejí ze zemí, kde je podporována kvalita a zároveň rovné šance ve vzdělávání. Naopak žádný ze států s vysokou mírou segregace ve vzdělávání se neumístil v nejlepší desítce. Mezinárodní data tak dokládají, že inkluzivní vzdělávání nesnižuje vzdělávací výsledky dětí, ale naopak dokáže podpořit rozvoj vzdělávacího potenciálu každého dítěte.