Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (dále SAS) hrají klíčovou roli v prevenci odebírání dětí od rodičů i v podpoře návratu dětí do rodiny. Je proto nutné, aby síť těchto služeb byla dostatečná napříč celou Českou republikou. Samotné posilování kapacit SAS však nestačí. Pro snižování počtu dětí umístěných mimo rodinu je nezbytné souběžně zlepšovat také fungování OSPOD, posilovat roli škol v ochraně dětí a budovat funkční systém podpory bydlení. Výzkumná zpráva, kterou vám dnes chceme představit, je první svého druhu specificky zaměřená na SAS.
Zprávu připravil Jan Klusáček, výzkumný pracovník organizace Lumos, ve spolupráci s kolegyní Alenou Svobodovou a dále s kolegy z Charity Pavlem Šimonem, Janou Klusákovou Seďovou a Alžbětou Karolyiovou. To nejzajímavější se zaměřením na Ústecký kraj vám shrnujeme do toho článku.
V Ústeckém kraji je neadekvátní síť SAS v porovnání s velikostí potřebné populace. Ze studie vyplývá, že SAS nemají dostatečné kapacity řešit kromě existenčních problémů rodiny intenzivní posilování rodičovských kompetencí a jejich nácvik., Těžko lze proto očekávat výrazné změny v interakci rodič x dítě a zajištění leckdy základních potřeb dítěte, jako je např. potřeba bezpečí.
Pokud v regionu není dostatečný počet pěstounů na přechodnou dobu a zároveň dostatečný počet SAS, region nemá k dispozici službu, která může naplnit potřeby těch nejmenších dětí ve chvíli, kdy máme podezření, že dochází k zanedbávání, a chceme pomoci rodině v jejich přirozeném prostředí. Výzkum Lumosu ukazuje, že v Ústeckém kraji na jeden úvazek v SAS připadá 60 potřebných rodin. Nelze pak zajistit dostatečně intenzivní podporu rodiny a rodičovských kompetencí rodičů, aby nedocházelo k zanedbávání dětí.
SAS navštěvují rodiny přibližně jednou týdně. Dotazovaní pracovníci se však shodují, že ve většině rodin by bylo zapotřebí intervenovat minimálně dvakrát týdně, u některých rodin až čtyřikrát. 93 % pracovníků uvedlo, že pokud by měla SAS kapacitu na větší četnost návštěv v rodině za týden, byla by úspěšnost poskytované služby mnohem větší.
Pouze pětina SAS uvedla, že má dostatečné kapacity na to, aby mohla službu poskytovat v takové kvalitě, která odpovídá potřebám dětí v rodině.
Po vypuknutí pandemie třetina SAS zaznamenala významný nárůst závažnosti problémů v rodinách.
Včasné zahájení spolupráce SAS s rodinou je zásadní pro zlepšení situace rodiny. V praxi se však stává, že služba SAS je rodině nabídnuta až tehdy, kdy je situace rodiny vážná. Pouze 20% dětí v SAS není při zahájení spolupráce vážně ohroženo, pouze u tohoto počtu dětí se podařilo zahájit spolupráci včas.
Vybrané závěry a doporučení z výzkumné zprávy
- SAS je významná služba pro prevenci odebírání dětí z rodin a jejich návrat.
- Předpokladem pro uspokojení poptávky je navýšení kapacity SAS, které jsou nuceny každoročně odmítnout poskytnutí podpory tisícovkám rodin s dvěma tisíci dětmi ročně.
- Významně navýšit kapacity SAS by měla většina krajů v celé ČR.
- Spolupráce rodiny a SAS je zahajována ve chvíli, kdy jsou problémy rodiny obtížně řešitelné.
- Navýšení kapacit SAS nevyřeší vše, je potřeba dále posilovat pozici OSPOD coby case managera, podporovat fungování škol v ochraně dětí a budovat systém podpory bydlení.
- Pokud chceme snížit počty dětí ve státní péči, bez navyšování kapacit SAS se neobejdeme.
V plném znění najdete výzkumnou zprávu na tomto odkazu.
Projekt Signály.
Děláme vše proto, abychom děti v ohrožení dokázali včas rozpoznat a napojit je na vhodnou pomoc. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud.
Projekt realizuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a finančně podporuje Nadace České spořitelny.