Kniha se zaměřuje na problematiku pedagogické diagnostiky jako východiska individualizovaného předškolního vzdělávání. Teorie je doplněna praktickými příklady z praxe v mateřské škole. Cenná je kapitola věnovaná přechodu dítěte z mateřské do základní školy, respektive školní zralosti. Přínosem je prakticky pojaté téma vedení portfolií dětí obohacené o zkušenosti s vedením portfolia dítěte v zahraničí. pokračovat
Důvěru v sebe sama a ve své schopnosti si dítě buduje tím, že mu opakovaně dáváme pocítit, že je šikovné, zvládá věci kolem sebe… I rozvoj sociálních kompetencí stojí a padá s tím, jak k dítěti přistupují „jeho“ dospělí. Je dobré, pokud má dítě možnost v bezpečném prostředí „trénovat“ důležité dovednosti, z nichž sebedůvěra a sociální kompetence rostou. pokračovat
Připravili jsme pro vás analýzu vývoje počtu žáků s poruchami chování v základním školství a souvisejících proměnných (vývoje počtu klientů kurátorů pro děti a mládež, počtu trestných činů spáchaných mladistvými apod.). Přestože se může zdát, že počet žáků s problémy v chování narůstá, ve skutečnosti je dlouhodobě setrvalý. pokračovat
První workcoffee v novém roce bylo opět velmi vydařené a nabité informacemi. Děkujeme zástupkyním MPSV – Simoně Zatloukalové a Kristýně Kotalové za užitečné informace k projektu na pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám a k činnosti OSPOD. Díky Jakubovi Pivarčovi a jeho výzkumu jsme se dozvěděli, jak žáci základních škol vnímají mentální postižení, pokračovat
Cílem meta-analýzy bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let. pokračovat