DOPORUČUJEME: Tipy, jak se děti ve škole budou cítit lépe

Jak vytvořit podpůrné školní prostředí, které bude dětem pomáhat naplno rozvíjet jejich potenciál? Co všechno nám může ukázat Maslowova pyramida potřeb? Jak zvýšit wellbeing nejen u dětí, ale i u nás? Jak pomoci dětem, které si procházejí náročnou situací mimo školu? To a mnohem více si pro Vás připravili experti z Institutu trauma respektujícího přístupu projektu PorT (Porozumění traumatu). Jedná se o jedno z podstatných témat vzdělávacího programu pro pracovníky ve školství a sociálních službách, které pro Vás v rámci projektu připravujeme. Přejeme Vám hezké počtení.

Chování dítěte, které okolí hodnotí jako nevhodné, často způsobují objektivní překážky, které mu brání v tom, aby se chovalo v souladu s očekáváními. Může se jednat například o nenaplnění některé ze základních potřeb, které do známé pyramidy sestavil americký psycholog Abraham Harold Maslow. Pyramidu potřeb v jednoduché infografice propojujeme s částmi mozku, se kterými jsou jednotlivá patra potřeb spojena. Nenaplnění základních potřeb aktivuje stresovou reakci. Čím silnější je, tím menší máme schopnost ovládat své chování. U dětí, které zažívaly nebo zažívají nenaplňování potřeb dlouhodobě, může i mírný stresor vyvolat silnou reakci, protože jejich systém reakce na stres je v důsledku této zátěže zcitlivělý.

Projděte si jednotlivá patra pyramidy a řekněte si, jak lze prostředí, ve kterém s dětmi pracujete, upravit tak, aby co nejvíce naplňovalo jejich základní potřeby. Odměnou Vám bude méně náročného chování a více času, kdy se děti budou schopné něco naučit nebo vytvořit.

Začněme u základních fyziologických potřeb. Znáte to sami, pokud jsme unavení, máme hlad nebo žízeň, je nám zima nebo moc teplo, nemáme dost čerstvého vzduchu nebo nevíme, co se sebou, protože jsme neklidní a na té židli už to nemůžeme dlouho vydržet, je pro nás složité se soustředit. Často na tyto základní potřeby zapomínáme, a tak se nenaplněné potřeby hromadí, až začneme být nepříjemní, netrpěliví a často ani nevíme proč. Dobře o sebe pečovat je schopnost, kterou se i v dospělosti často musíme učit znovu a znovu. Pojďme si tedy připomenout, co všechno bychom pro sebe i své žáky mohli ve třídě udělat.

• Pravidelné větrání a topení

Dostatečný přísun čerstvého vzduchu může výrazně pomoci ke zlepšení naší schopnosti se soustředit a využívat naše kognitivní schopnosti naplno. Pravidelnost nám pomůže k tomu, abychom na větrání nezapomínali a dopřáli si prostředí, kde se naše tělo bude cítit dobře. K tomu nám pomůže i adekvátní teplota ve třídě. Společná domluva se žáky, zda jim není příliš zima či teplo a zda nepotřebují vyvětrat, může posílit i naše vzájemné vztahy. 

• Podpora pravidelného pitného režimu a stravování

Podobně jako čerstvý vzduch a tepelný komfort i hlad či žízeň mohou omezit naši schopnost se soustředit. Zajištění zdravých školních obědů, možnost poskytnout svačiny těm, kdo ji z domova nemají, umožnění pití během výuky a také podpora svačení a pití o přestávce mohou přispět ke zvýšení fyzické i psychické pohody dítěte. I vy jako pedagog nezapomínejte o sebe v tomto směru pečovat a udělejte si čas na to, abyste se v klidu najedli. Nepodceňujte pravidelný pitný režim, který může efektivně fungovat jako prevence např. proti bolesti hlavy, únavě atp.

• Umožnění návštěvy toalety během výuky

Návštěva toalety je důležitá z hlediska čistě fyziologických potřeb, ale má svůj význam i pro žáky, kteří zažívají úzkost. Bývá to často jediné místo, kde mohou najít soukromí, kde je nikdo neruší a kde se mohou plně soustředit na to, aby sami sebe zklidnili a našli cestu, jak s úzkostí pracovat. Známe to sami: Když nám není dobře, jsme nervózní před zkouškou, stalo se nám něco nespravedlivého, někdo na nás křičel nebo nám něco udělal, nedokážeme se tolik soustředit, můžeme mít tendenci jít někam, kde je klid, kde budeme ideálně sami nebo s někým, komu věříme, a kde celou situaci budeme moci rozdýchat a nějak zpracovat. Pro mnoho žáků je tímto bezpečným místem právě toaleta, a to v momentě, kdy tam ideálně nikdo není – v hodině. Žáci, kteří mají potřebu chodit na toaletu v hodině častěji, mohou prožívat náročnou situaci doma nebo ve třídě, a je tím pádem vhodné jim odchod na toaletu umožnit, monitorovat daného žáka a ve vhodnou chvíli později zjistit, zda nepotřebuje pomoc.

• Pravidelné zařazování senzomotorických aktivit

Co jsou to senzomotorické aktivity? V podstatě cokoliv, co pomůže žákům efektivně pracovat s jejich tělem a emocemi tak, aby se dokázali maximálně soustředit. Všichni asi známe ten pocit, když se cítíme unavení nebo naopak ve stresu, potřebujeme se protáhnout, prodýchat, dát si zkrátka chvilku pauzu, ale vzhledem k okolnostem to není možné. V tu chvíli se nedokážeme dobře soustředit, naše tělo nám dává jasný signál, že potřebuje změnu prostředí, ale my sedíme dál a snažíme se to překonat. U dospělých lidí je tato schopnost regulace výrazně vyvinutější než u dětí. Proto je u žáků důležité pravidelně zařazovat krátké pauzy, abychom jim pomohli regulovat pocity únavy nebo stresu a zvýšili tak jejich schopnost soustředit se.

Jak mohou tyto pauzy vypadat? Např. pravidelné krátké chvilky s pohybem, dechovými cvičeními, manipulací s pomůckami k senzomotorické regulaci ve výuce, relaxační cvičení, využívání pohybu při výukových aktivitách (pohybové ztvárnění odpovědí, chodící diktát, vyzvednutí zadání úlohy na určeném místě apod.), zajištění možnosti průběžného využívání pomůcek k senzomotorické regulaci (podsedák, guma do lavice, kousací pomůcka, zátěžová deka…) (Pro více informací – viz článek o regulačních technikách).

Co dalšího pomáhá? Např. realizace výuky ve venkovním prostředí (školní dvůr, přírodní učebny), trávení přestávek ve venkovním prostředí, zajištění školních židlí a lavic vhodných rozměrů, závisejících na velikosti žáků, a také zajištění podsedáků pro pohodlný sed.

• Relaxační koutek

Pokud některý z žáků potřebuje více podpory, doporučujeme zřízení relaxačního koutku. Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde (podobně jako výše zmíněný odchod na toaletu v hodině) může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí. Relaxační koutek by mělo být místo, kde se žák může na chvíli odpojit od všeho, co se kolem děje, regulovat náročné emoce, které se v něm nashromáždily, a najít cestu, jak se vrátit do hodiny, tak aby se mohl opět soustředit a spolupracovat. Pro efektivní využití relaxačního koutku je důležité pro ně zavést jasná pravidla.

Potřeba bezpečí neodkladně patří mezi další faktory, které nám dovolují, nebo nedovolují se na věci opravdu plně soustředit a efektivně se učit. V momentě, kdy se necítíme v bezpečí, cítíme se zmatení, nevíme, co máme dělat, naše nervozita stoupá, věci kolem nás jsou mimo naši kontrolu, my se nedokážeme zorientovat a dostáváme se do zvýšeného stresu (který se samozřejmě také snažíme nedat na sobě znát). V takových chvílích jsou naše kognitivní schopnosti limitovány a schopnost učit se a abstraktně o věcech přemýšlet se výrazně snižuje. Proto je důležité udělat ve třídě maximum pro to, aby se žáci dokázali co nejlépe orientovat

a věděli, jak si v různých stresových situacích pomoci anebo jakým způsobem si o pomoc říct.

• Zajištění předvídatelnosti

Předvídatelnost nám pomáhá předem se připravit se na věci, které pro nás mohou být potencionálně náročné, a naplánovat si, jak se s takovými věcmi vypořádáme. Vzpomeňte si na situaci, kdy se vám úplně změnil program, museli jste se přesouvat na jiné místo, používat projektor nebo jinou techniku, na kterou nejste zvyklí, nevěděli jste, co přesně se od vás očekává, co přesně máte dělat, s kým a jak pracovat. Žáci se do podobných situací dostávají celkem často. Ať už je to náročný test, neočekávaná písemná zkouška, změna učitele nebo třídy, aktivita, které nerozumí, skupinový projekt, změna ve třídním kolektivu, nebo změny mimo školu. Čím více se můžeme na to, co nás čeká, připravit a čím více nástrojů pro zvládání náročných situací máme, tím lépe se dokážeme se situací vypořádat, a redukovat tak množství stresu, který v nás daná situace vyvolá.

Jak na to?

• Vizualizace. Můžeme začít tím, že zkontrolujeme, jak srozumitelné jsou informace ohledně denního programu a jak funguje příprava na změnu (ohlašování a předávání informací ohledně změn – např. suplování, změna učebny, mimořádná aktivita apod.). Velice efektivní je vizualizace těchto informací. Dále se můžeme zaměřit na vizualizaci třídních pravidel, pokynů a postupů, jak žáci běžně fungují ve třídě, např. můžeme využít formu sebeinstrukce po jednotlivých bodech (např. 1. dojdu k tabuli, 2. vyzvednu si pracovní list, 3. vrátím se do lavice, 4. začnu pracovat na prvním úkolu odshora atp.).
• Principy PBIS. Zavedení jednotných pravidel chování, jejich nácvik s žáky a pozitivní posilování může též přispět k předvídatelnosti a podpořit pozitivní chování dětí a žáků.
• Individuální podpora pro žáky se sníženou schopností seberegulace. Žáci, pro které mohou být změny náročné, sami nedokážou efektivně regulovat své emoce anebo potřebují zvýšenou podporu při přechodech mezi situacemi/ činnostmi (např. mezi přestávkou a následující vyučovací hodinou), mohou benefitovat z předem nastavených způsobů individuální podpory.
• Přizpůsobení činností a požadavků aktuálním možnostem a potřebám žáků

Pokud předvídatelnost a případná individuální podpora nedokážou plně pomoci žákům vypořádat se s danou situací/úkolem, je vhodné přizpůsobit objem zadávané práce aktuální úrovni pozornosti žaků a případně využít multisenzorický přístup při zprostředkovávání učiva (využít vizuální pomůcky, pohybové aktivity, audio, hmatové pomůcky atp.). Dále můžeme omezit rušivé smyslové podněty prostřednictvím vhodných pomůcek (tlumící sluchátka, kšilt) a volby pro žáka vhodnějšího pracovního místa. Promyšlené a dostatečně časté střídání činností s různými nároky na pozornost může též žákům značně pomoci v tom, aby soustředili svou pozornost na probíranou látku a dokázali regulovat své emoce.

• Zajištění možnosti kontroly

Pocit kontroly může žákům též značně pomoci při zvládání náročnějších situací a úkolů, a efektivně se tak seberegulovat. Můžeme jim například dávat na výběr vždy, když to jde a je to vhodné (možnosti volby postupně rozšiřovat s ohledem na věk žáků). Také můžeme podpořit zapojení žáků do rozhodování o dění ve škole a třídě, a společně tak vytvářet předvídatelné a srozumitelné prostředí, které bude pro žáky bezpečné a umožní jim využívat jejich potenciál na maximum.

• Zajištění bezpečného prostoru

Důležitou součástí je zřízení relaxačních míst ve třídách, např. výše zmiňovaný relaxační koutek a/nebo zřízení relaxační místnosti ve škole. Také pokud si žák s pedagogem domluví signál pro to, když potřebuje pomoc nebo přestávku, má značný efekt na rozvíjení schopnosti zvládat náročné situace a učit se zdravé seberegulaci. Rovněž nabídka předem domluveného systému individuální podpory může žákům dodat odvahu si o pomoc říct. A v neposlední řadě zavedení schránky důvěry může urychlit včasnou pomoc těm, kdo to nejvíce potřebují, a přispět k zajištění bezpečí pro žáky nejen na úrovni třídy, ale i školy.

Podpora naplňování fyziologických potřeb a zajištění potřeby bezpečí posiluje váš vzájemný vztah a zároveň tím podporujete a naplňujete potřebu lásky a přijetí. To žákům pomáhá při zvládání obtížných úkolů, může je to motivovat a dodávat jim pocit sebevědomí. Například když se v práci cítíme přijímaní a máme pocit, že nás kolegové rádi vidí, že jsme důležitou součástí týmu, naše motivace pracovat se pravděpodobně o něco zvětší. A stejně to funguje i pro žáky ve vaší třídě.

Důležitým bodem v rámci naplňování potřeb lásky a přijetí je snaha porozumět individuálním potřebám žáků, přijmout je, respektovat a být ochotný společně hledat cestu, jak tyto potřeby postupně naplňovat. Zde je velmi důležitá vzájemná komunikace týkající se našich očekávání a hledání společného řešení, které by fungovalo pro obě strany – žáka i pedagoga. Je velice důležité se ujistit, že momentální potřeba bezpečí je naplněna, žák i pedagog jsou v klidu, regulovaní, a lze tedy vést debatu, která zároveň bude vytvářet a posilovat vztah mezi nimi.

• Péče o vztahy, podpora vytváření respektujících vztahů

Dalšími způsoby, jak pečovat o vztahy ve třídě, je zavedení systematické osobnostní a sociální výchovy ve škole (dále jen OSV), zavedení pravidelných třídnických hodin / ranních kruhů, využívání osvědčených metodik socio-emočního učení nebo také uplatňování principů nenásilné komunikace.

• Podpora třídní soudržnosti

Můžeme najít i další způsoby, jak aktivně podpořit vztahy ve třídě, např. realizace adaptačních pobytů, podpora přijímání různosti prostřednictvím zážitkových aktivit socio-emočního učení / OSV, zavedení patronů pro nově příchozí žáky, pravidelné využívání kooperativní výuky.

• Vzdělávání pedagogů v oblasti respektující komunikace a komunikace s traumatizovanými dětmi

V neposlední řadě můžeme podpořit sebe a další pedagogy vzděláváním a inspirací v podobě kurzů a workshopů na téma respektující komunikace či komunikace s traumatizovanými dětmi.

Pochvala a ocenění jsou nutnou součástí rámce budování pozitivního vztahu se žáky. Pomohou dětem, aby na sobě více pracovaly, zlepšovaly své soustředění na práci, a kromě potencionálně lepších akademických výsledků také k rozvoji zdravého sebevědomí a seberegulace. Pojďme se podívat na to, jak, kdy a za co správně oceňovat.

• Pochvala, ocenění

Důležitým východiskem je už naše počáteční nastavení, s jakým do třídy vstupujeme. Věříme tomu, že každý individuální žák v dané třídě může zažít úspěch? Nejprve provedeme reflexi svých očekávání úspěchu u každého žáka a snažte se najít možnost, jak dosáhnout toho, aby každý z nich měl v hodině možnost úspěchu dosáhnout.

Snažte se dávat autentická, věkově přiměřená a konkretizovaná ocenění. Využívání formativní zpětné vazby sice zabere čas, ale dokáže nám pomoci reflektovat aktuální dosažení vzdělávacích cílů, najít části, které můžeme ocenit, a nasměrovat žáka správným směrem.

Využívání pozitivní zpětné vazby může pomoci k fixaci očekávaného chování. Dodržování doporučeného poměru pozitivní a negativní zpětné vazby (4 pochvaly / 1 napomenutí) může nejen přispět k posílení vztahu mezi žákem a pedagogem, ale zároveň i zvýšit ochotu žáků se na učivo více soustředit. Pochvala by měla být ideálně konkretizovaná, to potom vede k pozitivnímu posilování očekávaného chování.

• Podpora sebeúcty a sebevědomí žáka

Jak již bylo zmíněno výše, pochvala, ocenění a dobrý vztah žáka a pedagoga vede k posílení žákova sebevědomí a také může podpořit jeho sebeúctu. To můžeme dále rozvíjet stanovováním dosažitelných očekávání a cílů v učení a chování dle žákových individuálních možnost, umožněním uplatnění jeho talentu a v neposlední řadě vyzdvihováním a využíváním jeho silných stránek.

V rámci žákovy potřeby sebenaplnění či sebeaktualizace je důležité využívání efektivních metod umožňujících aktivitu a participaci. Žák je v tuto chvíli regulovaný, klidný, motivovaný, má jasnou představu o tom, co se od něj očekává, cítí se bezpečně, dokáže zdravě regulovat své emoce, dokáže komunikovat o svých potřebách a případně si říct o pomoc. V rámci potřeby sebenaplnění je důležité vytvořit žákům prostor, ve kterém budou moci vědomě pracovat na svých silných stránkách, rozvíjet témata, která je zajímají, volit si způsob práce, který jim nejvíce vyhovuje (pokud je to možné), a aktivně se zapojovat do vzdělávacího procesu. Je vhodné zde rozvíjet žákovu schopnost sebereflexe a zvědomování jeho talentů a silných stránek.

Projekt PorT – Porozumění traumatu

Vytváříme podmínky pro to, aby dětem s traumatickými zkušenostmi byla ve školách a dalších institucích poskytována podpora pomáhající se zmírňováním následků traumatu, aby mohly naplno rozvíjet svůj potenciál a prožít spokojený život.

Více o projektu najdete na tomto odkazu.