Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici. Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi.

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení.

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS.

Návod, jak přežít lockdown

Návod, jak přežít lockdown (PDF)

Protože život v lockdownu je skutečně náročný zejména na lidskou psychiku a všichni bychom touto situací rádi prošli co nejlépe a bez zbytečných negativních dopadů – chceme se s vámi podělit o pár tipů, které by mohly pomoci:

1. Nebuďte na to sami a sdílejte – sdílení a komunikace pomohou alespoň částečně
odbourat stres z lockdownu a domácí výuky. Udržujte kontakt s alespoň dvěma až
pěti lidmi a na každodenním spojení se s nimi přímo dohodněte. Nemusejí to být
žádné dlouhé hovory, stačí, když si pravidelně zavoláte, poptáte se, jak to jde a
řeknete pár slov o tom, jak jste na tom vy.

2. Nastavte si denní režim – nepředvídatelnost znamená další stres a vy další stresy v
této situaci opravdu nepotřebujete. Snažte se dodržovat denní režim. Je dobré si ho
napsat a pověsit někam, kde ho vidí celá rodina.

3. Do denního režimu zakomponujte i kratičké přestávky – krátké pauzy na zklidnění
smyslů pomohou odbourat stres. Nejméně jednou za hodinu si udělejte 2-3
minutovou pauzu, jenž by mohla vypadat následovně: věnujte 90 sekund chůzi po
schodech nebo alespoň po bytě a poté 60 sekund dechovému cvičení. V příloze
najdete nápady na denní rozvrh zahrnující tyto kratičké pauzy.

4. Zajistěte soukromí pro všechny členy rodiny – i když se mate sebevíce rádi, každý
potřebujete i své soukromí. V současné vypjaté situaci všichni potřebujeme chvilky
pro sebe, kdy nás nikdo neruší a nic nežádá, i kdyby to měl být člen rodiny. Někdy
pomůže se dohodnout na pevných pravidlech – například když si nandám sluchátka a
poslouchám hudbu, nepřeji si být rušen/a.

5. Očekávejte temné myšlenky a nebraňte se jim – jsme v krizové situaci, kdy se věci
zdají horší, než jsou, a často dochází ke změnám nálad. Temným myšlenkám se
nevyhne nikdo a může se stát, že si vzájemně polezete na nervy nebo dokonce
pocítíte určitý stupeň agrese. Může se i stát, že to budete chtít celé vzdát. Je to
normální, a pokud proti takovým myšlenkám nebudete bojovat a přijmete je jako
normální reakci na vypjatou situaci, zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nenechte se
těmito pocity ovládnout.

6. Odpuštění – odpouštějte sami sobě i ostatním. Může se stát, že řeknete věci,
kterých budete posléze litovat. To je v pořádku, je to lidské, a to obzvláště v takovéto
složité situaci. Neobviňujte se a raději se snažte obnovit dobré vztahy.

7. Omezte důležitá rozhodnutí – rozhodování znamená další stres i v situaci, kdy se
nic neděje. Udělejte si seznam oblíbených jídel členů rodiny a držte se ho. Vyberte si
tři nebo čtyři kousky oblečení a netrapte se dalším výběrem. Tím omezíte objem
rozhodnutí, která musíte každodenně činit.

8. Dejte přednost rodině – pokud si máte vybrat mezi prací a svými potřebami, dětmi
nebo partnerem, dejte přednost jim. Jsme v krizové situaci a vaše vlastní potřeby a
potřeby vašich blízkých jsou nyní nejdůležitější. V této situaci nemá smysl dokazovat
zaměstnavateli nebo kolegům, jaké máte pracovní nasazení. Jistě to o vás vědí a
příležitostí bude v budoucnosti ještě dost. Současná krize jednou skončí a svět bude
opět normální, začnete se cítit lépe a vaše schopnosti a nasazení se vrátí tam, kde jste
zvyklí.

9. Vyhněte se nerealistickým očekáváním – v krizové situaci člověk není tak efektivní,
mozek nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Mnozí z vás se také zotavují z nemoci Covid –
19. Zdánlivá nečinnost není výrazem vaší nedostatečnosti. Jste jen člověk a vaše
reakce jsou v této nenormální situaci zcela očekávatelné. Snažte se plánovat své dny
realisticky. Jen tak se vám podaří zaznamenat malá každodenní vítězství namísto
toho, že byste si připadali nevýkonní a nedostateční.

10. Tato situace je jen přechodná – to si opakujte každý den. Dnešní doba je složitá a
klade na nás velké nároky. Je možné, že bude ještě nějakou chvíli trvat, než se situace
zlepší, ale dříve nebo poději k tomu dojde. Nakonec bude pro nás všechny tato krize
jen vzdálenou vzpomínkou. Nyní jde o to ji v klidu přežít a týden po týdnu se
přibližovat ke konci, který jednoho dne nevyhnutelně musí přijít, a bude to brzy.

Nápady na denní rozvrh s krátkými přestávkami

vstát – obléct se – nasnídat se

přechodná aktivita (pomozte mozku pochopit, že škola nebo práce právě začíná)