pro rodiče

domů / Archive by category "pro rodiče"
ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti je konečně dostupná v plné verzi i v češtině. Studie Adverse Childhood Experiences (ACE) Study patří dodnes k nejcitovanějším zdrojům v oblasti podpory ohrožených dětí a její forma je pravidelně replikována v dalších zemích světa včetně ČR, kde jsou výsledky prakticky totožné (WHO, 2017). „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že takto výrazně negativní zkušenosti bohužel zažívá mnoho dětí a mladistvých. Studie jasně ukazuje, že se každé čtvrté dítě setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté dítě je, bylo nebo před dospělostí bude sexuálně obtěžováno a každé osmé dítě je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána,“ shrnuje výsledky ACE Study místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem

Na základě zjištění z ACE Study byly v celosvětovém měřítku přijaty zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem ve zdravotnictví, vzdělávání i sociální práci. V souvislosti s dopady pandemie a restriktivních opatření je nutné se dopady negativních zkušeností zabývat. Proto jsme v ČOSIV původní ACE studii přeložili a poskytujeme její cenná a doposud málo známá zjištění odborníkům i široké veřejnosti.

Čím se studie zabývá

Studie u více než osmi tisíc účastníků zjišťovala, zda negativní zkušenosti v dětství mají vliv na častější rizikové chování, vyšší nemocnost a předčasné úmrtí v dospělosti. Studie konkrétně sledovala tyto negativní zkušenosti a jejich výskyt v dětství respondentů:

Nevhodné zacházení Disfunkční rodinné prostředí
psychické týrání užívání návykových látek v rodině
fyzické týrání duševní onemocnění v rodině
sexuální zneužívání násilí vůči matce
kriminální chování členů domácnosti

Sledované rizikové faktory, které přispívají k vyšší nemocnosti a úmrtnosti v dospělosti, zahrnovaly kouření, alkoholismus, užívání drog, nedostatek pohybu, deprese, pokusy o sebevraždu, rizikové sexuální chování, těžkou obezitu, závažné onemocnění (ischemická choroba, rakovina, mozková mrtvice a diabetes). Kromě souvislosti s negativními zkušenostmi v dětství s uvedenými rizikovými faktory studie hledala jejich možnou souvislost s onemocněními, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dospělém věku.

Jaké jsou závěry ACE studie

  • Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vystavení uvedeným negativním zkušenostem v dětství má za následek častější rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže, které vedou k předčasnému úmrtí v dospělosti.
  • Studie dále prokázala, že s četností negativních zkušeností v dětství roste i počet a závažnost jejich zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti.
  • Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často neprojeví hned, ale až v průběhu života. Vedou k problémovému chování, nezdravému životnímu stylu, užívání návykových látek, psychickým problémům, neschopnosti zvládat stres a špatnému zdravotnímu stavu.
  • Celkem 52 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 6,2 % dotázaných.
  • 5 z 10 nejčastějších příčin úmrtí je spojeno s negativními zážitky z dětství.
  • Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů negativních zkušeností z dětství.

Co s tím můžeme dělat

Klíčovým nástrojem pro snížení těchto alarmujících čísel je prevence a zmírňování následků tzv. toxického stresu způsobeného špatným zacházením a nepříznivými životními podmínkami v rodinném prostředí dítěte.

Věnujme studii a jejím závěrům pozornost a vhodně reagujme na negativní zkušenosti dítěte.  

  • Mějme oči otevřené. Včasné rozpoznání ohrožení může být rozhodující.
  • Učme děti, jak si poradit v náročných situacích pomocí nácviku socio-emočních a seberegulačních technik.
  • Podporujme dobré školní klima a wellbeing všech žáků a kolegů. Bezpečné a podporující prostředí pomáhá (nejen) žákům s negativními zkušenostmi. Pečujme o pohodu sebe a kolegů, a tím i celé školy.
  • Podpořme rodiny v psychosociální krizi, propojme je včas s odpovídající odbornou podporou. Zdravý vývoj dětí v jejich rodinném prostředí by měl být naší nejvyšší prioritou.
  • Rozšiřujme obecné povědomí o akutním a dlouhodobém vlivu negativních zkušeností na děti a jejich život v dospělosti . Poučenost odborníků může zásadně zvýšit účinnost poskytované péče.
  • Pomáhejme rodičům zdravě zvládat stres a náročné životní situace, aby děti nezažívaly toxický stres, který má negativní dopad na celý jejich pozdější život.
  • Zavádějme trauma respektující přístup ve školách. Těžištěm je povědomí pedagogů o dopadech a projevech negativních zkušeností, zvyšování pocitu bezpečí, předvídatelnosti a struktury prostředí například zprostředkováním možností volby, zřízením relaxačního místa či zavedením systému PBIS.

V době pandemie bohužel negativních situací v rodinách přibylo a je zřejmé, že bude přibývat i negativních důsledků s dopadem na zdraví a kvalitu života dětí. 

Role školy v podpoře ohrožených dětí

Škola má v podpoře dětí ohrožených negativními zkušenostmi zásadní roli. Děti a mladiství zde  tráví velký objem času a jsou významně ovlivňováni dlouhodobým působením dospělých i vrstevníků, s nimiž přichází do kontaktu. Učitelé mohou citlivým a poučeným přístupem výrazně přispět ke zmírnění následků působení toxického stresu  a zvyšovat odolnost dítěte vůči negativním zkušenostem v budoucnu. A to především pomocí pečujícího vztahu a modelováním vhodného chování a řešení náročných situací.

  • Doporučení, jak přistupovat k dítěti s traumatem, naleznete zde.
  • Vhodné pomůcky k podpoře seberegulace dětí naleznete zde.
  • Postup zřízení relaxačního místa ve třídě nebo škole naleznete zde.
  • Edukační video o vlivu traumatu na chování dítěte naleznete zde.
  • Celoškolní trauma-respektující přístup lze podpořit proškolením pedagogického sboru nebo zavedením celoškolního systému PBIS. Více o systému PBIS zde a školení pro ped. sbor zde.

Více informací o postupu při podezření na ohrožení dítěte a roli školy v sociálně-právní ochraně dětí naleznete zde.

Překlad kompletního znění ACE study najdete zde.

Děkujeme za finanční podporu Nadaci Albatros.

Doporučení k testování dětí ve škole

Doporučení k testování dětí ve škole

TESTUJEME SE, ABY VE ŠKOLE BYLO BEZPEČNO, CO DOPORUČUJEME? (PDF)

Při testování dětí ve škole ošetřete psychickou pohodu a komunikaci s dítětem-žákem: před, v průběhu i po samotném testování.

  • Informujte dítě srozumitelně a přiměřeně jeho věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Např. „Jak jsi asi slyšel/a, budeme se teď testovat. Není to nijak složité. Zvládneš to dobře. Podívej, je to taková štětička, jako když si člověk čistí uši. Dáš si jí jenom na kraj nosu, dovnitř a napočítáš pět otočení a teď to stejné ve druhé dírce. Tadyhle to dáme na papírek a počkáme spolu všichni na výsledek.“

 

  • Povzbuďte dítě a rozptylte jeho obavy a strach, vysvětlete mu, že to může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Např. „Některé děti říkají, že je to trochu lechtá, tak jsem zvědavý/zvědavá, jak to budeš mít ty. Zvláštní, když člověk něco zažívá poprvé, viď. Já už
    jsem to dneska taky zažil/a, je to jako když si štětičkou vytíráš ucho nebo se dloubeš v nose.“ Nebo: „Ani to nebolí, spíš je to zvláštní, jako když se děje něco poprvé, co člověk ještě nikdy nezažil. Většina dětí říká, že je štětičky lechtají.”

 

  • Odpovídejte dítěti na všechny související dotazy. Např. „Ano, kdyby test vyšel pozitivní, zavolali bychom vašim, nešel/nešla bys do školy, jak říkáš, a jeli byste ještě na jeden potvrzovací test do nemocnice. A tam by se vidělo, jestli by vyšel zase pozitivní, když tak bys byl/a dalších 10 dní doma. Pokud by vyšel negativní, tak hned jak by vám zítra domů přišly výsledky, mohl/a bys zase do školy chodit.“

 

  • Citlivě dítě informujte o výsledku testování a dalších krocích. Např. „Tak tenhle test ukazuje dvě čárky a znamená to, že je pozitivní. Kvůli tomu vlastně to testování děláme, aby se na tyhle dvě čárky mohlo přijít. Takže je dobrá zpráva, že ty testy dělají svoji práci. Teď ti řeknu, jak
    věci budou. Zavoláme spolu vašim a domluvíme se, kdo z rodiny si pro tebe přijede. A do té doby tady máme hernu/knížky/kreslení a já/tady paní učitelka/asistentka Jiřinka s tebou na ně počkáme.“

 

POZITIVNÍ VÝSLEDEK?

V případě pozitivního nálezu nastavte citlivou komunikaci a přístup k dítěti, umožněte mu počkat na příchod rodiny v bezpečném prostředí a s podporou. Zabraňte případné stigmatizaci.

  • Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Buďte si vědomi toho, že každé dítě může takovou informaci prožívat různě, tedy v klidu, ale i s velkou úzkostí až panikou. V případě paniky, která se projevuje na dechu dítěte, volte krátké jednoduché věty. Pomozte dítěti dobře si sednout: „Pojď si tady sednout“. Nechte ho zatlačit silou do zad i do plosek noh: „Opři se do zad a zatlač nohama do země“ a soustředit se na dýchání. Ukazujete mu hlasitý nádech a o něco delší výdech: „Budeme dýchat společně nádech a výdech, jde ti to výborně, a znovu“, „je to krátká chvíle a už je to skoro pryč“.

 

  • Jsou to chvíle, v nichž děti často jednají nápodobou. Udržte klid a jděte příkladem. Podle situace vyzkoušejte, zda se dítě cítí lépe, když: s ním udržujete oční kontakt, máte tvář ve výšce jeho tváře, ukazujete hlasitý nádech a o něco delší pořádný výdech. Chvíle paniky bývá intenzivní, ale krátká. Pochvalte dítě, že situaci tak rychle zvládlo.

 

  • Vysvětlete, že v případě dětí onemocnění obvykle nemá silný průběh, povzbuďte ho, že to určitě zvládne a brzy zase bude zdravé zpět ve škole. Např. „Měl/a jsi někdy rýmu? A zmizela potom? Úplně? To je zvláštní, že jo, jak je lidské tělo silné a že se dokáže samo zase uzdravit. Že jsme tak dobře v těle zařízení.“

 

  • Informujte dítě, že vir je v této době hodně rozšířený a že dítě nemůže za to, že se také nakazilo. Např. „V tuhle chvíli vlastně ani nevím určitě, jestli opravdu máš covid, to je takový zjišťovací předskokan. Víš už, kolik lidí si tím prošlo? Teď je spíš náhoda, když se s koronavirem někdo ještě nepotkal.“

 

  • Umožněte dítěti počkat na příjezd rodičů v příjemném prostředí, ideálně s podporou další známé dospělé osoby, a nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačinka).

 

Zvláště děti, které silně vnímají nekomfort absence blízké osoby při testování, je třeba citlivě podpořit. Obecně vždy pomáhá seznámit děti předem s tím, kde, kdy a jak co probíhá. Pokud to zvládnete, natočte krátké „instruktážní“ video v prostorách, kde k testování bude reálně docházet. Aby si děti, ale i jejich rodiče mohli představit, co je čeká (místo, rozestupy, pomáhající osoby). Video zveřejněte na webu školy nebo Facebooku.

 

  • Vysvětlete srozumitelně a klidně dítěti i rodiči, jakou formou zůstane škola v kontaktu a jaké služby a aktivity lze využít online (např. online vyučování, online družina, tištěné materiály, výpůjčky knih). Tyto informace vyvěste také na webu školy nebo je předejte rodičům vytištěné na papíře při předávání dítěte.

 

  • Zajistěte možnost psychické podpory ihned i v průběhu karantény a informujte o ní. Např. „Kdyby ti bylo smutno nebo bys potřeboval/a s čímkoliv pomoct, tady na kartičce máš spojení na paní školní psycholožku, paní učitelku, paní asistentku…“

 

  • Přistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální či kulturní zázemí. Komunikujeme především vlídně, citlivě a srozumitelně. Připravte se na případnou nutnost specifické komunikace k dětem s odlišným mateřským jazykem či narušenou komunikační schopností, například pomocí připraveného základního komunikačního setu a informací v mateřském jazyce nebo preferovaném komunikačním systému dítěte/rodiny.

 

  • Mluvte ve třídě o situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte normálnost této situace. Děje se něco celosvětově. Jsme toho součástí. Člověk si může připadat nepříjemně, když se liší od ostatních. Zdůrazněte přirozenost, fakt, že si onemocnění nevybíráme. Důležitost dobré nálady a držení se v dobré kondici. Protože nikdo nevíme, kdo, kdy a zdali COVID-19 onemocnění dostaneme, můžeme preventivně více dbát na životosprávu. Dostatečně spát. Dobře jíst. Mít dostatek pohybu. Pečovat o dobrou náladu sebe i našich blízkých. A tím preventivně pomáhat své imunitě. Je to důležité a je to něco, co máme ve svých rukou. Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí. Povzbuďte děti, aby komunikovali s těmi, kdo jsou v karanténě. Tahle situace se bude bohužel ve třídě velmi pravděpodobně četně opakovat.

 

  • Vedení školy by mělo uspořádat (online) schůzku se všemi zaměstnanci. Předestřete možnosti, které jako škola reálně máte, a seznamte se s konkrétními postupy a přístupem, které ve Vaší škole budete realizovat. Nechte prostor pro sdílení obav, pro dotazy i sdílení informací a zkušeností z jiných škol. Obdobnou (online) schůzku nabídněte rodičům.

Děkujeme za to, že se zajímáte, jak tuto novou situaci funkčně uchopit. Přejeme Vám, abyste ve Vaší škole nacházeli ta nejlepší řešení. Děkujeme za potřebnou práci, kterou děláte.

Další informace k testování najdete na: https://testovani.edu.cz/

Doporučení připravil Národní pedagogický institut ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.

 

 

 

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol

Doporučení k provozu speciálních škol (PDF)

Z důvodu nutnosti zvýšené podpory dětí s těžšími hendikepy ve vzdělávání a celkové podpory jejich rodin v péči zůstávají školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciální) v provozu i v době mimořádných opatření a omezení provozu škol. Pedagogové speciálních škol se dlouhodobě nacházejí ve velmi složité situaci. Žáci speciálních škol nemají z důvodu různých hendikepů povinnost nosit roušky a většina pedagogů je ve výuce nosit nemůže, protože by jim žáci nerozuměli či se jich dokonce báli. Vzhledem k aktuální pandemické situaci, kdy Česká republika stále drží neslavné prvenství v počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, přičemž aktuální počty stále narůstají, je nutné zajistit dětem i pedagogům adekvátní podmínky a podporu. Obdobné lze analogicky aplikovat i na mateřské školy.

K provozu speciálních škol v období pandemie doporučujeme:

  1. Ze strany systému:

Umožnit očkování pedagogů speciálních a mateřských škol prioritně ve fázi 1B

Situace pedagogů ve speciálních a mateřských školách je specifická tím, že zde neplatí povinnost nošení roušek a řada dětí zde z důvodu svého znevýhodnění nebo věku hůře dodržuje základní hygienické návyky. Také blízký a intenzivní kontakt s dětmi je zde nezbytností. Proto doporučujeme jejich prioritní očkování hned zkraje fáze 1B.

Zajistit možnost volby mezi prezenčním a distančním vzděláváním

Někteří rodiče z důvodu obav o zdraví svých dětí se zdravotním hendikepem nebo z důvodu obav o jejich blízké preferují nechat své děti doma a současnou povinnou školních docházku vnímají více jako diskriminaci než pomoc. V současné době je nezbytně nutné umožnit dětem plnit povinnou školní docházku buď prezenčním nebo distančním způsobem, a to na základě volby rodiny.

Zajistit nárok rodičů na ošetřovné

Pokud rodiče zvolí výuku distančním způsobem, musí mít nárok na ošetřovné ve stejném režimu jako ostatní rodiče. Rodiče dětí pečující o dítě se zdravotním postižením zároveň bez věkové hranice 10 let věku dítěte. A to včetně rodičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a svou podnikatelskou činnost vykonávají na základě zákona o důchodovém pojištění z důvodu péče jako činnost vedlejší.

  1. Ze strany škol:

Umožnit pedagogickým pracovníkům z rizikových skupin pracovat distančně

Pedagogičtí pracovníci ohrožení vyšším rizikem nákazy a negativních následků viru COVID-19 by měli mít možnost pracovat distančně (například realizovat distanční výuku skupin dětí, které se budou vzdělávat distančním způsobem, realizovat podpůrné a přípravné činnosti pro kolegy ve školách, plnit jiné činnosti dle zadání ředitele školy).

Zajistit ve školách zvýšená bezpečností opatření

Zajistit a dodržovat zvýšenou bezpečnost a hygienu pro všechny zúčastněné. Pedagogický personál vybavit dostatečným množstvím ochranných pomůcek
(např. obličejové štíty) a hygienických pomůcek (např. dezinfekce, rukavice).

  1. Ze strany aktérů vzdělávání:

Dbát na prevenci a posilovat imunitu

Z dostupných studií vyplývá, že dobrou prevencí i podporou snižující negativní dopady viru na lidský organizmus je pravidelný příjem vitaminu D, C a zinku. Vedle pohybu na čerstvém vzduchu, lehké stravy a péče o duševní zdraví, zvažte také pravidelné užívání vitamínů a minerálů.

Nebojte se požádat o pomoc

Bezplatnou psychologická pomoc pro pedagogy řešící obtížné situace v důsledku koronakrize nabízí Národní pedagogický institut ČR na svém novém portálu na podporu společného vzdělávání Zapojme všechny. Pro konzultaci svých problémů můžete využít také osvědčené nonstop linky důvěry.

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

MŠMT omezilo podporu doučování znevýhodněných dětí. A to narychlo a bez ohledu na negativní dopady na žáky i učitele

 V důsledku opakovaného zavíraní škol by bylo třeba výrazně posílit doučování různě znevýhodněných dětí. MŠMT však dělá opak: namísto posílení podpory – narychlo a bez ohledu na dopady do praxe – radikálně mění poskytování pedagogické intervence. Reálně hrozí, že řada potřebných žáků, jejichž počty kvůli pandemii rostou, bude kvůli změně PI bez doučování. A změna negativně ovlivní i učitele: odrazí se v jejich úvazcích i na odměnách.

Pandemie COVID prohlubuje nerovnosti mezi žáky i rozdíly mezi školami. Řada žáků nemá v době zavřených škol ke vzdělávání na dálku vhodné podmínky. Znevýhodnění žáci budou po otevření škol potřebovat zvýšenou pedagogickou podporu, kterou jim školy v praxi poskytovaly nejčastěji formou individuálního či skupinového doučování v rámci podpůrného opatření pedagogická intervence. Před změnou vyhlášky školy dostávaly finance až na 3 hodiny týdně pro jednoho žáka nebo skupinu. Nyní je ale všechno jinak.

I přes hlasitou kritiku vyřadilo MŠMT od začátku roku 2021 doučování z nárokových podpůrných opatření. Nově se stalo podpůrným opatřením 1. stupně bez nároku na financování ze státního rozpočtu. Bude tak záležet na jednotlivých školách, zda a v jaké míře ho budou poskytovat. Učitelé ho budou vykonávat v rámci svých úvazků v rozsahu 1 hodiny týdně, protože peníze na doučování zkrátka nedostanou.

Nedomyšlená novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z dílny MŠMT byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 s účinností hned od 1. ledna 2021!

Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane.

 

Naše připomínky, které MŠMT bohužel nereflektovalo, podstatu přijaté změny i její problematická místa shrnuje naše grafika.

Aktuální znění vyhlášky účinné hned od 1. ledna 2021 najdete zde a nařízení vlády stanovujícího rozsah přímé pedagogické činnosti s účinností od 1. února 2021  zde.

Aktuální úprava pedagogické intervence v § 4a vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

(1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.

(2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola.

(3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně.

(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.

Aktuální znění nařízení vlády v § 2 upravující přímou pedagogickou činnost na pedagogickou intervenci:

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.