pro poradenská zařízení

domů / Archive by category "pro poradenská zařízení"
ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

ACE study: Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život?

Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti je konečně dostupná v plné verzi i v češtině. Studie Adverse Childhood Experiences (ACE) Study patří dodnes k nejcitovanějším zdrojům v oblasti podpory ohrožených dětí a její forma je pravidelně replikována v dalších zemích světa včetně ČR, kde jsou výsledky prakticky totožné (WHO, 2017). „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že takto výrazně negativní zkušenosti bohužel zažívá mnoho dětí a mladistvých. Studie jasně ukazuje, že se každé čtvrté dítě setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté dítě je, bylo nebo před dospělostí bude sexuálně obtěžováno a každé osmé dítě je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána,“ shrnuje výsledky ACE Study místopředsedkyně ČOSIV, PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.

Zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem

Na základě zjištění z ACE Study byly v celosvětovém měřítku přijaty zásadní změny v přístupu k ohroženým dětem ve zdravotnictví, vzdělávání i sociální práci. V souvislosti s dopady pandemie a restriktivních opatření je nutné se dopady negativních zkušeností zabývat. Proto jsme v ČOSIV původní ACE studii přeložili a poskytujeme její cenná a doposud málo známá zjištění odborníkům i široké veřejnosti.

Čím se studie zabývá

Studie u více než osmi tisíc účastníků zjišťovala, zda negativní zkušenosti v dětství mají vliv na častější rizikové chování, vyšší nemocnost a předčasné úmrtí v dospělosti. Studie konkrétně sledovala tyto negativní zkušenosti a jejich výskyt v dětství respondentů:

Nevhodné zacházení Disfunkční rodinné prostředí
psychické týrání užívání návykových látek v rodině
fyzické týrání duševní onemocnění v rodině
sexuální zneužívání násilí vůči matce
kriminální chování členů domácnosti

Sledované rizikové faktory, které přispívají k vyšší nemocnosti a úmrtnosti v dospělosti, zahrnovaly kouření, alkoholismus, užívání drog, nedostatek pohybu, deprese, pokusy o sebevraždu, rizikové sexuální chování, těžkou obezitu, závažné onemocnění (ischemická choroba, rakovina, mozková mrtvice a diabetes). Kromě souvislosti s negativními zkušenostmi v dětství s uvedenými rizikovými faktory studie hledala jejich možnou souvislost s onemocněními, která patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dospělém věku.

Jaké jsou závěry ACE studie

  • Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vystavení uvedeným negativním zkušenostem v dětství má za následek častější rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže, které vedou k předčasnému úmrtí v dospělosti.
  • Studie dále prokázala, že s četností negativních zkušeností v dětství roste i počet a závažnost jejich zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti.
  • Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často neprojeví hned, ale až v průběhu života. Vedou k problémovému chování, nezdravému životnímu stylu, užívání návykových látek, psychickým problémům, neschopnosti zvládat stres a špatnému zdravotnímu stavu.
  • Celkem 52 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 6,2 % dotázaných.
  • 5 z 10 nejčastějších příčin úmrtí je spojeno s negativními zážitky z dětství.
  • Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů negativních zkušeností z dětství.

Co s tím můžeme dělat

Klíčovým nástrojem pro snížení těchto alarmujících čísel je prevence a zmírňování následků tzv. toxického stresu způsobeného špatným zacházením a nepříznivými životními podmínkami v rodinném prostředí dítěte.

Věnujme studii a jejím závěrům pozornost a vhodně reagujme na negativní zkušenosti dítěte.  

  • Mějme oči otevřené. Včasné rozpoznání ohrožení může být rozhodující.
  • Učme děti, jak si poradit v náročných situacích pomocí nácviku socio-emočních a seberegulačních technik.
  • Podporujme dobré školní klima a wellbeing všech žáků a kolegů. Bezpečné a podporující prostředí pomáhá (nejen) žákům s negativními zkušenostmi. Pečujme o pohodu sebe a kolegů, a tím i celé školy.
  • Podpořme rodiny v psychosociální krizi, propojme je včas s odpovídající odbornou podporou. Zdravý vývoj dětí v jejich rodinném prostředí by měl být naší nejvyšší prioritou.
  • Rozšiřujme obecné povědomí o akutním a dlouhodobém vlivu negativních zkušeností na děti a jejich život v dospělosti . Poučenost odborníků může zásadně zvýšit účinnost poskytované péče.
  • Pomáhejme rodičům zdravě zvládat stres a náročné životní situace, aby děti nezažívaly toxický stres, který má negativní dopad na celý jejich pozdější život.
  • Zavádějme trauma respektující přístup ve školách. Těžištěm je povědomí pedagogů o dopadech a projevech negativních zkušeností, zvyšování pocitu bezpečí, předvídatelnosti a struktury prostředí například zprostředkováním možností volby, zřízením relaxačního místa či zavedením systému PBIS.

V době pandemie bohužel negativních situací v rodinách přibylo a je zřejmé, že bude přibývat i negativních důsledků s dopadem na zdraví a kvalitu života dětí. 

Role školy v podpoře ohrožených dětí

Škola má v podpoře dětí ohrožených negativními zkušenostmi zásadní roli. Děti a mladiství zde  tráví velký objem času a jsou významně ovlivňováni dlouhodobým působením dospělých i vrstevníků, s nimiž přichází do kontaktu. Učitelé mohou citlivým a poučeným přístupem výrazně přispět ke zmírnění následků působení toxického stresu  a zvyšovat odolnost dítěte vůči negativním zkušenostem v budoucnu. A to především pomocí pečujícího vztahu a modelováním vhodného chování a řešení náročných situací.

  • Doporučení, jak přistupovat k dítěti s traumatem, naleznete zde.
  • Vhodné pomůcky k podpoře seberegulace dětí naleznete zde.
  • Postup zřízení relaxačního místa ve třídě nebo škole naleznete zde.
  • Edukační video o vlivu traumatu na chování dítěte naleznete zde.
  • Celoškolní trauma-respektující přístup lze podpořit proškolením pedagogického sboru nebo zavedením celoškolního systému PBIS. Více o systému PBIS zde a školení pro ped. sbor zde.

Více informací o postupu při podezření na ohrožení dítěte a roli školy v sociálně-právní ochraně dětí naleznete zde.

Překlad kompletního znění ACE study najdete zde.

Děkujeme za finanční podporu Nadaci Albatros.

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

V předchozím čísle odborného časopisu Školní poradenství v praxi jsme představili tříúrovňový systém podpory chování PBIS a to, jak jej zavádět na úrovni školy. V aktuálním čísle na tento článek navazujeme tím, jak je možné pozitivní podporu chování žáků posilovat přímo ve třídě. 

Celý systém PBIS staví především na upevňování vhodného chování dětí a na tom, abychom na to nevhodné reagovali adekvátně dané situaci a co nejklidněji. V článku si tak přečtete o tom, jak žáky nezraňujícím způsobem upozornit na nevhodné chování, nebo o tom, jak může předcházení projevům nevhodného chování napomoci třeba takzvaný aktivní dohled nebo aktivity podporující zapojení všech žáků do výuky. 

 Celý článek je dostupný zde.

 Děkujeme za podporu partnerům  

Active Citizens Fund ČR, Nadace OSFVýbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Skautský institut. 

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování

Proč neměnit úpravu pedagogické intervence a způsob jejího financování (PDF)

 

1. CO JE PEDAGOGICKÁ INTERVENCE (PI)?

  • PI je individuální podpora dítěte nebo malé skupiny dětí nad rámec výuky – nejčastěji jde o doučování.
  • Je to nejčastěji využívané podpůrné opatření (loni proběhlo více než 30 tisíc individuálních nebo skupinových pedagogických intervencí, kdy ve skupině je max. 6 dětí).
  • Kdo PI potřebuje a jak často, o tom rozhodují odborníci v poradnách (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra). A škola má povinnost PI dítěti poskytnout.
  • Finance na pedagogickou intervenci putují přímo za konkrétním dítětem do konkrétní školy a přímo za učitelem, který pedagogickou intervenci dítěti poskytuje. Peníze učitel dostává navíc ke svému platu.

2. CO JE ŠPATNĚ V NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PI?

  • Hrozí, že se PI nedostane všem potřebným

PI se má stát podpůrným opatřením 1. stupně, o jehož poskytování rozhoduje škola. Nová úprava ale nestanovuje, že škola PI potřebným dětem poskytovat musí. Škola má sama rozhodovat o tom, zda některý z žáků PI potřebuje. Hrozí, že PI nebude v některých školách poskytována vůbec, resp. nebude poskytnuta všem dětem, které ji skutečně potřebují.

  • Učitelé bez garantovaného nároku na odměnu

Pedagogická intervence má být zahrnuta do standardní činnosti učitelů. Budou ji muset dělat v rámci nepřímé činnosti, kterou mají na přípravu a další činnosti související s výukou, a bez nároku na finanční odměnu, kterou za ni nyní dostávají.

  • Rozpočty škol nebudou odrážet skutečnou potřebu jednotlivých škol

Počty žáků s PI jsou v jednotlivých školách různé a každoročně se mění v návaznosti na aktuální skladbu žáků. Výše poskytovaných prostředků v novém systému nezohlední aktuální počty žáků s potřebou podpory ani velké rozdíly mezi školami.

  • Žádné záruky, že peníze půjdou opravdu na PI

V roce 2021 plánuje MŠMT poskytnout prostředky na PI v objemu, který na ni vydalo v roce 2020, do peněz na nenárokové složky platu (odměny). Tento způsob financování ale neposkytuje žádnou záruku, že finance budou skutečně využité na PI a také nezohledňuje skutečnost, že s novým školním rokem školám přibydou noví žáci, kteří PI mohou též potřebovat.

  • Nikdo neví, jak to bude dál

MŠMT zatím nemá jasno v tom, jak bude PI od roku 2022 financovat. To působí značnou nejistotu jak pro školy, tak zejména pro děti, které PI potřebují.

3. CO NAVRHUJEME?

aneb jak upravit stávající právní úpravu tak, aby byl zachován současný stav financování a zároveň školy mohly PI poskytovat dětem pružně a rychle bez nutnosti vyšetření v poradenském zařízení?

Nejvhodnějším řešením je zachovat stávající systém doporučování PI poradenskými zařízeními ve 2. až 5. stupni a doplnit jej o možnost poskytovat pedagogickou intervenci také jako podpůrné opatření 1. stupně.

PROČ?

  • Školy tak budou mít možnost v praxi pružně reagovat na aktuální potřeby žáků, tam kde to bude třeba. A připojit je například k již zavedeným skupinkám.
  • Bude zachována garance poskytování PI všem potřebným dětem.
  • Bude zachován systém účelově vázaného financování pedagogické intervence.
Záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť

Záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť

V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. O setkání byl opravdu mimořádný zájmem a zúčastnilo se ho přes 160 školních poradenských pracovníků, ředitelů a učitelů z celé republiky. Věnovali jsme se podpoře dětí se SVP během pandemie, podpoře duševního zdraví dětí i učitelů a podpoře chování dětí v on-line prostředí.

Videozáznam naleznete zde.

 

 

Prezentace ke stažení:

Společné sdílení toho, co se během distančního vzdělávání osvědčilo a co ne (PDF)

Zajištění podpory dětem se SVP během distančního vzdělávání (PDF)

Podpora seberegulace a duševního zdraví (PDF)

Podpora chování dětí v online prostředí (PDF)

Diskuse byla plná inspirativních postřehů účastníků, zveřejňujeme tedy část znich:

„Základem je vztah učitele a asistenta pedagoga, kde to dobře nefunguje v prezenční výuce, je toto možná ještě obtížnější v distanční výuce. My asistenty pedagoga intenzivně využíváme, např. i pro doučování dětí.“ 

„Jsem moc ráda, že AP máme – fungují, individualizují, věnují se žákům, kteří je potřebují, podporují i ty, kteří nemají doporučení z poradny, ale umí podpořit i ty, kteří to potřebují…stále však ladíme a hledáme nejlepší cesty…“ 

„Zapojila jsem do výuky asistenty pedagoga a je to skvělé. Problém byl většinou na straně učitelů, kteří se zase bránili. Ale je to už jasně prokázané, asistent pedagoga, který kontaktuje rodinu, který přichází do online hodin a může následně s žákem individuálně pracovat, nejen učitel, který v této době je velmi zatížen komunikací s rodiči, žáky, formativním hodnocením.“ 

V záznamu i chatu byly vzneseny přínosné dotazy a většina z nich byla přímo v průběhu setkání zodpovězena a doplněna zajímavé zkušenostmi účastníků z jejich praxe. Doporučujeme Vám tedy záznam si poslechnout. Pro účastníky, kteří se setkání účastnili jsme připravili krátký upřesňující souhrn témat a otázek.

Jsou individuální konzultace časově omezeny

Záleží na rozhodnutí ředitele školy, který by měl zvažovat individuální potřeby žáka. Pokud jsou dodrženy bezpečnostní a hygienická opatření (například větrání po dobu 5 minut), pak konzultace jeden na jednoho ze strany MŠMT časově omezeny nejsou.

Jak lze motivovat děti a rodiče ke spolupráci?

Obecně je vhodné vybudovat si s dítětem pozitivní vztah, a i přes vnímané bariéry se snažit pozitivně komunikovat i s rodinou dítěte. Pokud budou rodiče od školy dostávat vzkazy o úspěších a příkladech dobrého chování svého dítěte, získají ke škole lepší vztah a zlepší se komunikace. Při současném hybridním vzdělávání se osvědčilo využívat asistentů pedagoga i dalších zaměstnanců školy k individuální práci se žáky online či docházením do rodin či při setkáních venku. Opět platí, že žák bude více motivován, pokud taková setkání proběhnou v příjemné atmosféře (je možné, že taková atmosféra v rodině panuje málo kdy), žák má možnost se aktivně podílet na obsahu a/nebo formě výuky a je mu srozumitelně vysvětlena užitečnost nabitých znalostí a dovedností v budoucím životě

Je možné nějak zajistit, aby učitelé skutečně zohledňovali přiznaná opatření i při hybridní výuce

Učitele by měli být ze strany ředitele školy i školního poradenského pracoviště dostatečně informování, že přiznaná podpůrná opatření platí a je třeba je zohledňovat i během distanční výuky. Od učitelů lze v tomto ohledu požadovat zpětnou vazbu a nabídnout konzultační pomoc školního poradenského pracoviště.

Nakolik jsou v současné situaci zapojováni asistenti pedagoga

Ze zkušenosti účastníků a informací, které máme z praxe, záleží především na přístupu školy i samotných učitelů. Máme mnoho reakcí, že se asistenti velmi aktivně zapojovali do distanční výuky, ať již aktivním zapojením do online výuky, přípravou materiálů a pracovních listů, i individuální prací s dětmi se SVP online, ale také osobní podporou dětí při individuální práci s žáky přímo ve škole či při návštěvách žáků. Zajímavá data na svém webu zveřejňuje Člověk v tísni a předpokládáme další data z ČŠI.

Mohou být služby ŠPP poskytovány dětem starším 15 let bez souhlasu zákonného zástupce?

Ano, dětem starším 15 let lze poskytnout služby krizové intervence, ale k navázání dlouhodobější spolupráce je nutný souhlas zákonného zástupce. Některé školy zahrnují služby ŠPP do školního řádu a rodiče na začátku školního roku podepisují generalizovaný souhlas se školním řádem. Všeobecně v této oblasti existuje řada různých výkladů. Pokusíme se získat stanovisko ze strany MŠMT a nejasné právní aspekty poradenské praxe pak mohou být jedním z témat dalšího online setkání.  Vaše otázky a tipy k tomuto bodu nám můžete posílat mailem na info@cosiv.czPředem děkujeme!

Co v dnešní době může a nemůže dělat asistent pedagoga a má možnost některé požadavky zamítnout?

 Jedná se o poměrně nové téma, které by mělo být důrazněji komunikováno ze strany MŠMT. Obecně je nutné, aby se asistenti pedagoga co nejvíce zapojovali do podpory žáků se SVP a hledali společně s učitelem a ředitelem cesty, jak tuto podporu poskytovat. Je však zásadní, aby v takových situacích MŠMT prosadilo výjimku pro školské pracovníky do zákazu volného pohybu. Situaci navíc dále zhoršuje fakt, že samo MŠMT v odpovědích na svém webu v době plošného uzavření škol zakazovalo osobní kontakt AP se žáky, přičemž pro některé žáky se může jednat o jediný možný kontakt se školou a individuální podpora ze strany školy je pro takové žáky nezbytná. Stejně tak jako platily výjimky pro služby sociální a zdravotní, je rolí MŠMT zajišťovat a komunikovat výjimky pro zvláště zranitelné žáky se SVP a možnost jejich individuální podpory ze strany pracovníků škol.

Jakým způsobem se může škola dozvídat informace o vašich materiálech a akcích?

Je možné přihlásit se k odběru našeho newsletteru na adrese info@cosiv.cz, například zástupce může vybrané příspěvky rozesílat učitelům, někteří pracovníci ASZ, MAS, PPP a SPC informují o našich službách své spolupracovníky, školy i rodiny. Budeme moc rádi, pokud budete informace o našich akcích a naše materiály využívat a sdílet dál se všemi, kterým mohou být užitečné.

Je mlčenlivost školních psychologů ukotvena v legislativě?

Ano, školní psychologové jsou vázáni mlčenlivostí, existují však různé výklady ohledně jejího rozsahu. Na některých školách je mlčenlivost psychologa absolutní i v rámci školního poradenského pracoviště a vůči zaměstnavateli, jinde je obvyklé v rámci pracoviště sdílet základní informace, tj. jméno dítěte a kategorii jeho obtíží, se kterými do poradny přichází (např. úzkosti, rodinné problémy apod.), jinde se tyto informace sdílejí i v rámci všech dotčených pracovníků. Rozhodně by však psycholog, který je vázán mlčenlivostí, neměl pracovníkům školy sdílet na potkání podrobnosti obtíží dítěte a jejich sezení. Také k tomuto tématu, ve kterém je praxe v různých školách rozdílná, se pokusíme zpracovat hlubší rozbor a vyžádat si stanovisko ze strany MŠMT. 

Seznam inspirativních zdrojů, které byly sdíleny a setkání:

Webový portál Inspiromat

Náš FB

ČOSIV Doporučení k zajištění podpory při přechodu speciálních škol na distanční vzdělávání

ČOSIV Doporučení k systémové podpoře dětí se SVP při vzdělávání distančním způsobem

Distanční vzdělávání u žáků se sociálním znevýhodněním

Informace k provozu škol a školských zařízení od 18. listopadu 2020

Metodika organizace Vigvam k návratu dětí do škol

Pomůcky pro uvolnění psychomotorického neklidu

Praktické a přínosné infografiky jak přistupovat k traumatizovaným dětem

Jak podpořit děti s náročným chováním

Relaxační místo a relaxační pomůcky

Náročné chování, trauma a vývoj mozku

Materiály centra Locika

Informace k projektu pilotu implementačního rámce PBISna třech českých školách

PBIS přednáška Steva Goodmana

V závěrečném hodnocení jsme od účastníků získali spoustu milých a pozitivních hodnocení. Jedno za všechny:
Děkuji! Účastnila jsem se v tomto období mnoha webinářů. Tento byl jedním z nejlepších. Byl velmi praktický a byla tu velmi příjemná atmosféra! Pokračujte.
Tuto výzvu rádi vyslyšíme. Velmi si vážíme všech skvělých ohlasů a velkého zájmu účastníků o další setkání.  Připravujeme pokračování, o kterém Vás budeme brzy informovat prostřednictvím našich webových stánek a Facebooku.
Děkujeme za přízeň!