metodiky

domů / Okénko do praxe / Archive by category "metodiky"
Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

 
Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku 

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě  

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi. 

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení. 

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

 

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS. 

 

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.

Až se sejdeme ve škole

Až se sejdeme ve škole

Materiál Až se sejdeme ve škole – krizový plán (PDF) pro mateřské, základní a střední školy k návratu dětí do škol po izolaci, spojené s pandemií onemocnění Covid – 19, vznikl ve spolupráci mateřské školy a jeslí Bambíno a základní školy Square, za podpory Poradny Vigvam. Záštitu nad dokumentem převzaly Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, OSPRCH, z.s., Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, ČOSIV, z.s., Asociace Montessori ČR, Asociace malých inovativních škol a Férová škola.

“Záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci. Materiál obsahuje významná časová období s popisem jejich specifik, zdůrazňujících, na co se při práci se třídou zaměřit, a návrhy
možných aktivit pro tato období. Zároveň jsou zohledňována specifika školního roku a plynutí času s ohledem na prázdniny. Dále jsou v materiálu návrhy na aktivity členěné podle jednotlivých věkových skupin. Je důležité dodat, že každá věková skupina, ke které se materiál vztahuje, má také své významné téma, které v souvislosti s uzavřením škol vystupuje do popředí více než u ostatních skupin. U dětí v mateřských školách nelze předpokládat, že byly mezi sebou nebo s dospělými ve virtuálním kontaktu, což může mít za důsledek, že jejich návrat bude kompletně novou adaptací. U žáků základních a středních škol lze předpokládat, že vzájemný kontakt ve virtuálním světě jim mohl poskytnout
ještě užší a bližší formu setkávání než standardní bytí ve škole. Zároveň se v těchto skupinách významně objevuje téma zátěže spojené se školními výsledky, s ohledem na ukončení školy, přijímací zkoušky atd.
Dokument obsahuje jak teoretické, tak i praktické informace. Byl tvořen tak, aby jeho části byly vhodné k tisku, k dopisování poznámek a pro praktické využití. Nebylo naším cílem, aby se jednalo o akademický, studijní dokument.”