naše akce

domů / Archive by category "naše akce"
Kurz: Jak pracovat s dětmi s náročným chováním

Kurz: Jak pracovat s dětmi s náročným chováním

• Řešíte ve své třídě náročné chování?
• Přemýšlíte, co jej vyvolává a jak by mu bylo možné předcházet?
• Máte ve třídě dítě, u kterého máte podezření, že má doma vážné problémy, a chtěli byste mu pomoci?

Přihlašte se na MŠMT akreditovaný 16hod kurz Jak pracovat s dětmi s náročným chováním.

KDY?
13.10. – 14.10. oba dny 9:00 – 17:00

KDE?
Skautský institut v Praze, Staroměstské náměstí 1/4


Co si z kurzu odnesete?

  • základní poznatky o příčinách náročného chování dětí
  • praktické možnosti podpory vedoucí k tomu, jak takovému chování předcházet
  • znalosti toho, jak působí stres na chování
  • vybrané prostředky podporující zklidnění dětí i dospělých
  • porozumění dynamice chování dětí – proč někdy dělají, co mají a jindy ne
  • seznámení se s dopady vývojového traumatu na chování a učení dětí
  • na konkrétních příkladech si ukážeme prověřené postupy managementu chování dětí a podpory jejich seberegulace

Lektorky:

Lektorky: Mgr. Zdenka Štefanidesová a Mgr. Marta Štrinclová, které prošly dvouletým výcvikem v práci s dětmi s náročným chováním


Seminář je vhodný pro pedagogy a sociální pracovníky.

Cena: 2650,- Kč

REGISTRACE u Moniky Durďákové: monika.durdakova@cosiv.cz nebo 777949294


Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Norské psycholožky školily v Praze o práci s dětmi s náročným chováním

Na dvoudenní návštěvu za námi na začátku září po několika odložených termínech kvůli pandemii koronaviru konečně mohly přijet dvě norské psycholožky Kaja Johanessen a Ann-Karin Nielsen Bakken z Dětského psychiatrického centra Østbytunet. S oběma dlouhodobě spolupracujeme a byly jsme s nimi v úzkém kontaktu během dvouletého výcviku o práci s dětmi s náročným chováním. Během něj jsme s účastníky výcviku navštívili i samotné centrum, kde obě působí.

Cílem jejich návštěvy byla především dvě akce – závěrečné dvoudenní školení pro účastníky výcviku a veřejný seminář pro studenty Pedagogické fakulty v Praze, učitele a další zájemce o téma práce s dětmi s náročným chováním.

 
Závěrečné dvoudenní setkání v rámci výcviku 

Účastnice výcviku se již velmi těšily na osobní setkání s lektorkami. Předmětem závěrečného bloku byl mimo jiné nácvik deeskalačních technik, které lze využít v kontaktu s rozrušeným dítětem. Tato část školení byla založená na modelování různých situací a osobním zážitku účastnic. Měly možnost vyzkoušet např. vhodné postupy přiblížení se k dítěti a přerušení probíhajícího konfliktu mezi dětmi ve školní lavici Na závěr dvoudenního setkání jsme společně plánovali další kroky v projektu – zejména to, jak a kde bude pilotován nově vytvořený vzdělávací program pro pedagogy zaměřený na práci s dětmi s náročným chováním.

Veřejný seminář na Pedagogické fakultě  

Ten byl určený nejen studentům fakulty, ale i všem pedagogickým pracovníkům a sociálním pracovníkům pracujícím s dětmi a jejich rodinami. Dvouhodinový seminář vedla Ann-Karin Nielsen Bakken. Představila na něm mimo jiné různé deeskalační a regulační techniky, které mohou sociální i pedagogičtí pracovníci využít ke zklidnění ve třídách i na dalších místech, kde pracují s dětmi. 

Během semináře lektorka představila příklady dvou dětí s traumatizující negativní zkušeností. Jedno z nich se projevovalo více externalizovaně (vyrušovalo, bylo agresivní), druhé internalizovaně (působilo klidně, ale nesoustředilo se a ztrácelo kontakt s okolím). Poté popsala, jak se tyto děti projevují v pěti fázích stresové aktivace: Klid – Bdělost – Znepokojení – Strach – Zděšení. 

Na závěr prakticky ukázaly, jak přistupovat k rozrušenému dítěti a jak jej zklidnit právě pomocí různých deeskalačních technik. O seminář byl velký zájem, zúčastnilo se jej několik desítek posluchačů. Po skončení prezentace následovala celá řada dotazů.

Pokud jste se tohoto semináře nemohli zúčastnit, můžete poslechnout videozáznam z něj:

 

Jsme velmi rádi, že jsme se kromě času školení stihli s oběma norskými kolegyněmi setkat i méně formálně. Ve středu vpodvečer jsme se s nimi vypravili na krátkou vycházku po Praze a zakončili ji společnou večeří. Setkání a rozhovory s nimi jsou pro nás vždy velmi inspirativní a přínosné. Byli jsme tedy moc rádi, že na ně zbyl prostor i v jejich nabitém dvoudenním programu. Kromě setkání s námi se zde Kaja i Ann-Karin setkali i se dvěma novinářkami. Rozhovory s nimi si tak v nejbližší době budete moct přečíst ve dvou českých médiích. Oba vám poté určitě představíme zde na našem webu i na sociálních sítích.

Oba semináře byly pořádány v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí, financovaný z fondů EHP 2014-2021. Za podporu děkujeme Domu zahraniční spolupráce – DZS. 

 

Seminář Jak zvládat náročné dítě ve škole?

Seminář Jak zvládat náročné dítě ve škole?

JAK ZVLÁDAT NÁROČNÉ DÍTĚ VE ŠKOLE?
Efektivní metody a techniky ke zklidnění dítěte

Zveme vás na veřejný seminář v rámci projektu Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

KDY?
9.9. 2021, od 14:00 do 16:00

KDE?
Pedagogická fakulta UK, M. Rettigové 4,
Praha 1, Aula č. 112


Co se na semináři dozvíte?

  • Jaké mohou být příčiny náročného chování a jakých varovných signálů si všímat.
  • Regulační a deeskalační techniky ke zklidnění dítěte a preventivní opatření, která pomáhají dětem k soustředění na školní práci a předcházejí rozvoji náročného chování.

Lektorka:

Ann-Karin Nielsen Bakken, zkušená klinická psycholožka z Dětského psychiatrického centra Østbytunet.

Seminář bude v anglickém jazyce, tlumočení do českého jazyka zajištěno.


Seminář je vhodný pro pedagogy. Vstup je volný.

Vstup na seminář dle platných protiepidemických opatření.

REGISTRACE 👉 https://forms.gle/9pxseQPRAfcubhQ66 nebo na e-mailu: registrace@cosiv.cz

👉 Podrobnější informace o akci najdete na facebooku: https://www.facebook.com/events/3003980353221234/

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

On-line diskuze  Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie (PDF) : Děti by na náročné situace neměly být samy.

Současná pandemie má rozsáhlý dopad na životy dětí v mnoha oblastech. Děti i jejich rodiče proto potřebují dostatek informací, podpory i možností, kam se kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc. Vyplynulo to z online diskuze, kterou jsme uspořádali u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

“Diskuze o tom, jak se současná pandemie dotýká základních práv dětí i jejich duševního zdraví neměla být bez toho, aniž by při ní zazněly hlasy těch, kterých se týká – tedy samotných dětí,” popisuje důležitý prvek diskuze Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Své dotazy proto během ní panelistům pokládali žáci ze čtyř škol z různých míst republiky (Praha, Most, Velké Hamry, Velvary) a ti na ně během diskuze bezprostředně reagovali. Děti tak měly unikátní možnost zeptat se třeba ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. 

Jak dopadá pandemie na život dětí

„Děti byly jednou ze skupin, která karanténu snášela nejhůře. Dokládají to například údaje o tom, že během jarní karantény třikrát stoupl počet telefonátů na Linku důvěry. Ze statistik, které máme k dispozici, je také vidět, že pandemie vedla k nárůstu počtu případů domácího násilí. Dopady na běžný život dětí jsou také nesporné. Několika telefonáty nebo videohovorem se nedá nahradit společný čas dětí po škole nebo po školce,“ shrnul v úvodu diskuze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček některé ukazatele, které potvrzují řadu negativních dopadů pandemie na životy dětí.

Branislava Marvánová-Vargová z organizace ROSA připomněla, že je zde zároveň řada dalších skupin ohrožených dětí, o kterých se tolik nemluví. Na jejich životy však má pandemie také silný dopad. „Chtěla bych upozornit na situaci dětí, které vyrůstají v rodinách, kde dochází k domácímu násilí. Pro tyto děti není domov, kde teď musely trávit absolutní většinu času, bezpečným místem. Jde o děti, pro které přijít domů a zavřít dveře neznamená klid a bezpečí. Je to mnohdy bohužel spíše naopak. Školy, kroužky, možnost jít ven jsou pro takové děti často zdrojem energie, pocitu bezpečí a toho, že ta situace jde zvládnout,“ uvedla. Ředitelka Dětského domova Korkyně Tereza Jandová popsala situaci dětí vyrůstajících v dětských domovech. V řadě z nich docházelo k omezování návštěv, pokyny ze strany státu k těmto institucím nebyly mnohokrát sjednocené. „Museli jsme hledat alternativní formy  pro setkávání. I zde totiž chtěli děti i rodiče mít informace o tom druhém, že je v pořádku. Právo dětí na to vidět své rodiče určitě bylo v některých chvílích dost omezeno.“

Jak si děti i rodiče mohou ulevit od stresu

Ve druhé části diskuze účastníci odpovídali na dotazy dětí. Jeden z nich se týkal toho, jak mohou děti pomoci rodičům, aby nebyli tolik ve stresu. „Je skvělé vidět, že děti myslí na to, aby i rodičům bylo dobře, protože i pak bude dobře i jim. Je důležité, aby rodiče o sebe pečovali, aby mohli dobře pečovat o děti. Podobně jako v letadle, kdy se při poklesu tlaku říká: nejprve dejte kyslíkovou masku sobě, pak dítěti,“ poznamenala Branislava Marvánová-Vargová. „Je třeba přijmout fakt, že cítit nejistotu a stres je dnes úplně normální. První krok je tedy pojmenovat a přijmout to, pak se můžeme dívat na to, co potřebujeme,“ doplnila později. Všichni diskutující poté i na základě vlastních zkušeností během karantény popisovali, že jedním ze zdrojů, který může rodičům i dětem pomáhat čerpat potřebnou energii, je příroda. Doporučili dětem i dospělým časté vycházky do ní, sportovní aktivity. Dále upozornili na to, že děti stejně jako dospělí potřebují mít dostatek informací o tom, co a proč se právě kolem nich děje. Měly by také mít možnost doptávat se na podrobnosti lidí, kterým důvěřují. Jeden z dotazů mířil přímo na situaci žáků devátých tříd a maturantů, kteří jsou teď víc než kdy jindy nervózní z toho, jak budou vypadat jejich letošní závěrečné či přijímací zkoušky. 

Učitelka ze základní školy v Horním Slavkově Monika Kuklová popsala společný rituál, který si během karantény zavedly s dcerou. Každé ráno se setkaly u společné snídaně a povídaly si o tom, jak se mají, co se nám v noci zdálo. Poté se odebraly k počítačům a setkaly se opět u společného oběda.

Na koho se děti mohou obracet s prosbou o pomoc

„Děti by na náročné věci určitě neměly být samy. Potřebují podporu, někoho, s kým mohou o své situaci mluvit. Je důležité připomenout i to, že každý máme právo na bezpečí. Pokud se tak necítíme, máme mít možnost obrátit se kdykoliv na dospělé nebo na pomáhající organizace,“ uvedla v závěrečné části diskuze Branislava Marvánová-Vargová. Ministr Petříček upozornil na webovou stránku Právo na dětství, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta srozumitelně představuje všechny základní informace o právech dětí. Pokud má jakékoliv dítě pocit, že jsou nějakým způsobem omezována jeho práva, doporučili mu diskutující obrátit se na kohokoliv, komu důvěřuje – ať už je to kamarád, učitel nebo pracovník krizové linky. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v závěru diskuze zveřejnila seznam kontaktů na nejznámější pomáhající organizace, na které se děti mohou obracet s žádostí o pomoc v různých situacích.