Žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) mají právo na poskytování podpůrných opatření podle paragrafu 16 školského zákona. Neznalost či nedostatečná znalost vyučovacího jazyka je speciální vzdělávací potřebou, dětem a žákům s OMJ náleží podpora směřující ke zmírnění resp. eliminaci dopadů jazykové bariéry do vzdělání. To potvrzuje i stanovisko Veřejné ochránkyně práv zpracované na základě podnětu ČOSIV a Mety o.p.s. pokračovat
Společně k inkluzivnímu vzdělávání – závěrečné setkání
Dne 7. 12. 2018 proběhlo poslední setkání ředitelů škol, zástupců ředitelů a pedagogických pracovníků zapojených do projektu „Společně k inkluzivnímu vzdělávání,“ realizovaného za podpory Nadace Albatros a Česko-německého fondu budoucnosti. pokračovat
Workcoffee ČOSIV – 4. 12. 2018
Na posledním workcoffee v roce 2018 jsme měli zahraničního hosta – Andrea Nesmith z americké univerzity St. Thomas nám představila výsledky výzkumu s jakými problémy se potýkají v otázkách náhradní péče v USA a jak se liší situace u nás. pokračovat
„Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka“ Klára Laurenčíková pro DVTV
„Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď„, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. „Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol“, říká Laurenčíková. pokračovat
Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení
Místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová v rozhovoru pro web Rodiče vítáni nejen o speciálním školství v ČR:
„Jak jste řekla, školy jsou dnes financované podle počtu žáků. Může to způsobovat, že se speciální školy přetahují o žáky s těmi běžnými?
Může. Počty dětí v mnoha regionech klesají a speciální školy přicházejí o žáky i tím, jak se daří víc a víc žáků se speciálními potřebami integrovat. Učitelé v průzkumech uvádějí, že nemají problém mít ve třídě dítě dysgrafika nebo smyslově či pohybově postižené dítě a rodiče jsou samozřejmě raději, když mají dítě ve spádové škole. Je přirozeným trendem, že do speciálních škol jde tedy méně těchto dětí. pokračovat