Author: admin

domů / Articles posted by admin (Page 2)
Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

NÁVRH OPATŘENÍ K MÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ PANDEMIE V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ A DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DĚTÍ (PDF)

NÁVRH OPATŘENÍ INFOGRAFIKA (PDF)

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světe. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu. V důsledku pandemie hrozí zvýšené riziko umísťování dětí do psychiatrických a ústavních služeb z důvodů problémového chování či záškoláctví, předčasné odchody ze vzdělávání či vracení dětí ze škol do školek či propadání, které jsou pro děti vždy zraňující a stigmatizující. Výraznou roli v prospívání dítěte během pandemie hraje socioekonomické prostředí rodiny dítěte a prohloubení již tak vysokých nerovností ve vzdělávání. Výrazný je však podle dostupných dat také nárůst duševních obtíží i vážných duševních onemocnění dětí a mládeže, patologického chování (agrese, šikana, závislostní chování) a nárůst násilí v rodinách. Všechny děti, zejména však děti ohrožené a znevýhodněné, proto v dnešní době potřebují zvýšenou podporu nejen v učení, ale také v psychosociální oblasti.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto ve spolupráci s dalšími odbornými partnery přichází s návrhem opatření pro mírnění dopadů pandemie na děti a mladistvé v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR.

Ke zmírnění dopadů pandemie je nyní nezbytné na všech stupních vzdělávání:

 

V krátkodobém horizontu:

  1. Adekvátně finančně podpořit obnovu pandemií silně zasaženého základního, předškolního a středoškolského vzdělávání z Národního plánu obnovy

Investice do vzdělávání mají vysokou návratnost a preventují budoucí sociální problémy
i negativní ekonomické dopady. Národní plán obnovy má za cíl mírnit dopady pandemie COVID 19 na stav obyvatelstva. Bohužel se ale zaměřuje více na budování infrastruktury než na skutečnou podporu konkrétních pandemií ohrožených lidí. Národní plán operuje
s částkou 192 miliard, přičemž na podporu vzdělávání je plánováno jen necelých 18 miliard. Z toho na cílenou vzdělávací podporu znevýhodněných a ohrožených dětí putují necelé tři miliardy. Na podporu škol v sociálně vyloučených lokalitách 2 miliardy, a na doučování všech potřebných dětí je aktuálně narozpočtována jen 1 miliarda. Obě tyto alokace nepostačí na podporu všech potřebných dětí po roce distančního vzdělávání nebo dokonce zcela bez kontaktu se školou (50 – 100 tisíc dětí podle dat ČŠI) ani k podpoře všech potřebných škol
v socioekonomicky znevýhodněných oblastech (nejen sociálně vyloučené lokality). Na podporu duševního zdraví plán bez ohledu na dostupná data nemyslí vůbec.[1]

  1. Identifikovat děti a mladistvé ohrožené školním neúspěchem a duševními obtížemi

Na centrální úrovni, ideálně ve spolupráci s dalšími aktéry, vytvořit srozumitelný metodický pokyn, jak ohrožené děti identifikovat, jak rozpoznat varovné signály, jak s ohroženými dětmi pracovat a jak je efektivně podpořit[2]. Zvýšenou informační, metodickou i finanční podporu zaměřit na školy, které selhávaly v distanční výuce a/nebo se jedná o školy ze sociálně znevýhodněných územích a zavést tzv. indexové financování podle míry specifické lokální zátěže a indexu sociálního znevýhodnění v daném v území (více podpory tam, kde je třeba). Každá škola musí mít povinnost identifikovat děti, pro které bylo dlouhodobé distanční vzdělávání výrazným rizikovým faktorem (např. nebyly v kontaktu se školou, výrazně se zhoršilo jejich chování a/nebo vzdělávací výsledky, vykazují duševní obtíže) a poskytnout jim adekvátní podporu.

  1. Systémově podpořit prevenci školní neúspěšnosti

Navrhnout a dostatečně finančně podpořit celorepublikový plán doučování, který doplní
a posílí pedagogické intervence poskytované jednotlivými školami. Doučování musí být dostupné pro každé dítě, které to potřebuje. U dětí s odlišným mateřským jazykem podpořit rozvoj češtiny jako druhého jazyka. Na prevenci školní neúspěšnosti musí být vyhrazeny dostatečné finanční zdroje (např. z alokace na oblast vzdělávání v Národním plánu obnovy) a dostatečné personální kapacity. K upevnění základního učiva lze využít také reedukační kroužky a další podpůrné programy[3].

  1. Do podpory ohrožených dětí zapojit veškeré dostupné kapacity
    a spolupracovat s přirozenými partnery v území

K doučování aktivizovat nejen interní kapacity ve školách (pracovníky ŠPP, učitele, asistenty pedagoga, vychovatele), ale také lokální přirozené partnery a dobrovolníky (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, knihovny, doučování ze strany studentů pedagogických fakult). Podpořit vzájemné doučování, spolupráci a dobré vztahy mezi žáky.

  1. Zajistit dostupnost školních poradenských pracovníků všem dětem i rodičům

Poradenští pracovníci by měli být v kontaktu s potřebnými žáky i rodinami. Školy by měly
o službách svých poradenských pracovníků děti i rodiče pravidelně informovat a potřebné děti a rodiny aktivně oslovovat.

  1. Informovat děti i rodiče o krizových a psychologických službách

Školy by měly sdílet s dětmi i rodiči informace o dostupných krizových a psychologických službách, např. o možnosti využití nejrůznějších linek, (např. Linka bezpečí, Linka pro rodinu a školu, psychologická pomoc pedagogům a rodičům Zapojme všechny, web Opatruj.se)
a dalších podpůrných služeb.

  1. Zvyšovat povědomí pedagogů o projevech ohrožení dítěte a postupech zajištění pomoci

Řada dětí se během pandemie neměla dobře. Rodiny byly vystaveny velkému tlaku, výrazně narostlo násilí i hádky a řada rodin měla méně času i energie věnovat se potřebám dětí. Pedagogové by měli v tomto období cíleně sledovat signály a neobvyklé projevy ze strany dítěte i jeho okolí a při jejich identifikaci podniknut další kroky vedoucí k podpoře a ochraně dítěte. Mezi tyto signály patří: výrazná a opakovaná psychická nepohoda, zjevné zhoršování v již získaných dovednostech nebo evidentní neprospívání dítěte.

  1. Zaměřit školní vzdělávací programy na základní obsahy a kompetence a podpořit dobrou adaptaci dětí po návratu do škol

Upevnění základních obsahů a rozvoj kompetencí by mělo být prioritou vzdělávání
v nadcházejícím období, což by mělo být reflektováno ve školních vzdělávacích programech škol. Žáci se vrací do škol s různou úrovní znalostí učiva. Dobrá adaptace dětí po návratu do školy, je předpokladem, aby se děti cítily bezpečně a mohly se učit. Prioritou by mělo být nejprve ošetřit bezpečné prostředí a vztahy a následně zopakovat a upevnit základy. Nikoliv pokračovat dál v plném tempu, snažit se probrat vše, co obvykle a stresovat děti doháněním podkladů pro klasifikaci.

  1. Řídit proces zmírnění dopadů pandemie na centrální úrovni

V rámci MŠMT sekce II Vzdělávání mládeže pod odborem řízení regionálního školství iniciovat vznik oddělení zaměřeného na mírnění dopadů COVID19. Oddělení by mělo v gesci identifikaci ohrožených dětí, zacílení podpory a průběžné vyhodnocování efektivity zvolených strategií. Zároveň bude tento odbor koordinovat meziresortní postup (MŠMT, MPSV, ASZ, MZ) a spolupráci s profesními asociacemi, pedagogickými fakultami, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry ve vzdělávání.[4]

 

Ve střednědobém horizontu:

  1. Podpořit dostupnost podpůrných opatření pro všechny pandemií poškozené děti

Všechny děti, které jsou v důsledku pandemie ohrožené školním neúspěchem, by měly mít ve školách nárok na potřebná podpůrná opatření, aktuálně zejména na pedagogickou intervenci v 1. stupni podpůrných opatření a na další potřebná podpůrná opatření doporučená školským poradenským zařízením. Žáci s odlišným mateřským jazykem dále nárok na podporu výuky češtiny jako druhého jazyka.

  1. Posílit kapacity pracovníků poskytujících psychosociální služby ve školách a školských zařízeních

Systémově posilovat kapacity školních psychologů, školních speciálních pedagogů, sociálních pedagogů k zajištění dostupné podpory v oblasti duševního zdraví a speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů.

  1. Poradenští pracovníci školy a asistenti pedagoga v personálním standardu školy

Podpůrné profese dostupné ve všech školách a financované systémově z rozpočtu nikoliv jen z dotací (tzv. šablon) a podpůrných opatření. V souladu s návrhy expertů i Strategií vzdělávací politiky ČR 2030+ zavést do praxe tzv. indexové financování zohledňující index sociálního znevýhodnění v daném území a celkovou míru specifické lokální zátěže.

  1. Podporovat duševní zdraví žáků a programy primární prevence

Systémově v českých školách podporovat programy na podporu duševního zdraví v rámci primární prevence a programy na rozvoj socio-emočních dovedností.

  1. Zajistit příspěvek na konektivitu pro ohrožené děti

Zavést příspěvek na konektivitu pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, který podpoří rovný přístup dětí k online výuce a povede ke zvýšení digitální gramotnosti (např.
v rámci přídavků na děti).[5]

 

V dlouhodobém horizontu:

  1. Podpořit předškolní docházku dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a dětí s jazykovou bariérou a preventovat jejich předčasné odchody ze vzdělávání

Včasná podpora, raná péče a jazyková příprava je efektivní a nejlevnější podpora s dopady na celou vzdělávací dráhu jedince i jeho životní uplatnění. Stejně tak prevence “drop-outů” ze vzdělávání se ekonomicky i sociálně vyplatí. Je nutné systémově podporovat a edukovat rodiny ze znevýhodněného prostředí o významu předškolního vzdělávání i vzdělávání jako hodnoty, pomáhat odstraňovat bariéry bránící jejich začlenění (hromadné stravování, dostupnost a doprava) a zajišťovat poskytování podpůrných opatření a odborné podpory, například prostřednictvím kvalitních školních poradenských pracovišť se systémovým financováním odborných profesí – speciální pedagog, psycholog, sociální pedagog. U dětí
z odlišného jazykového prostředí podporovat rozvoj češtiny jako druhého jazyka, jehož osvojení je nutným předpokladem pro vzdělávání v českém prostředí.

  1. Rozvíjet dovednosti pedagogických pracovníků v podpoře duševního zdraví a minimalizaci dopadů traumatu na děti a mladé lidi

Rozvíjet dovednosti pedagogických pracovníků (učitelů, vychovatelů, speciálních pedagogů, psychologů, asistentů pedagoga) v podpoře duševního zdraví a minimalizaci dopadů traumatu na děti a mladé lidi s využitím výzkumně ověřených metod a postupů, které jsou uplatňovány v rámci trauma respektujícího přístupu (tzv. trauma informed appropach).

  1. Připravovat budoucí pedagogy v oblasti podpory duševního zdraví

Posilovat vzdělávací obsahy zaměřené na podporu duševního zdraví a trauma respektujícího přístupu na pedagogických fakultách a dalších školách, které připravují budoucí pedagogické pracovníky.

  1. Zvyšovat kapacity organizací poskytujících krizové a podpůrné sociální služby a kapacity odborných zdravotnických pracovníků

Posilovat kapacity krizových linek a služeb a podpůrných sociálních služeb v oblasti práce s dětmi a s rodinou.

Zvýšit povědomí o existenci celonárodních linek fungujících v režimu 24/7, jako např. Linka bezpečí a Linka pro rodinu a školu.

Systémově posilovat kapacity odborných zdravotních služeb (kliničtí psychologové, pedopsychiatři) a zavádění multidisciplinárních týmů na podporu duševního zdraví do školského prostředí.

 

Na úrovni mateřských škol je třeba dále zajistit:

  1. Komplexní screening školní zralosti

V rámci screeningu je třeba zajistit včasnou identifikaci a podporu dětí ohrožených školním neúspěchem a metodickou podporu poradenských zařízení v oblasti odkladů školní docházky. Testy školní zralosti primárně hodnotí rozvoj kognitivních funkcí, příliš se ale nezaměřují na screening sociálně emočního vývoje. Ten je pro školní úspěšnost a spokojený život zásadní a jeho rozvoji by měla být v předškolním vzdělávání věnována patřičná pozornost.

  1. Efektivní využívání odkladů školní docházky

Odklady školní docházky jsou v ČR nadužívané a zdaleka ne všechny děti s odkladem školní docházky odklad skutečně potřebují. Na základě dostupných dat i aktuálního naladění rodičů lze očekávat výrazný nárůst dětí s odkladem školní docházky až na aktuálně odhadovanou úroveň více než čtvrtiny předškoláků. Samotný odklad školní docházky však bez další cílené a individualizované podpory nemá na rozvoj oslabených schopností a dovedností dostatečný efekt.

  1. Individualizovanou podporu dětí s odkladem školní docházky a předškoláků[6]

Dítě s odkladem školní docházky musí být v mateřské škole cíleně, pravidelně a systematicky stimulováno a podporováno v celkovém rozvoji školní zralosti. Vhodné je zpracovat individuální plán rozvoje s akcentem podpory rozvoje jeho deficitních dílčích funkcí
a celkovou podporou školní zralosti. U dětí z odlišného jazykového prostředí je třeba se systematicky zaměřit na rozvoj češtiny jako druhého a budoucího vyučovacího jazyka. Do ZŠ by měly vstupovat alespoň s dobrou komunikační úrovní (schopností porozumění
a schopností domluvit se).

  1. Reedukační kroužky

Celkový rozvoj kognitivních funkcí a posilování socio-emočních kompetencí všech předškolních dětí mohou významně podpořit reedukační kroužky. U dětí s odlišným mateřským jazykem je dále třeba je cíleně zaměřit na podporu rozvoje češtiny jako druhého jazyka.

  1. Podporu docházky dětí se SVP do MŠ zejména dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a dětí s odlišným mateřským jazykem

Včasná péče je efektivní péče. Děti ze znevýhodněného prostředí, s odlišným mateřským jazykem a obecně se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují zvýšenou podporu
a motivaci ke vzdělávání. Včasná podpora na základě individuálních potřeb dětí i jejich rodiny (např. obědy zdarma, odpuštění školkovného, jazyková podpora, rozvoj kognitivních funkcí apod.) přispěje k jejich dobré připravenosti do školy i do života.

Na úrovni základních škol a středních škol je třeba dále zajistit nebo posílit:

  1. Prevenci masivního vracení dětí ze ZŠ do MŠ z důvodu školní nezralosti a individualizovanou podporu dětí v budoucích prvních a druhých ročnících ZŠ

Návrat ze školy do školky je pro malé dítě, které se obvykle do školy těší, vždy zraňující
a stigmatizující a bez další cílené podpory nic neřeší. Současní předškoláci přišli v řadě případů o velkou část předškolního vzdělávání, stávající prvňáci zase absolvovali distančně výraznou část důležitého prvního roku vzdělávání.  Všechny oslabené děti je nutné co nejdříve podpořit s využitím dostupných podpůrných opatření v 1. stupni případně ve spolupráci se školským poradenským zařízením zajistit dítěti adekvátní podpůrná opatření.

  1. Prevenci propadání dětí z důvodu školní neúspěšnosti

Propadnutí je pro dítě v každém věku demotivační a stigmatizující. Některé děti neměly k distančnímu vzdělávání adekvátní podmínky, některé se ho neúčastnily vůbec. Děti je nutné co nejdříve ve škole podpořit s využitím dostupných podpůrných opatření v 1. stupni případně jim nastavit ve spolupráci se ŠPZ další potřebná podpůrná opatření.

  1. Podporu přechodů mezi stupni vzdělávání

Je třeba také dobře ošetřit a podpořit nenásilné přechody mezi stupni vzdělávání, které mohou být pro děti velmi stresující (např. z mateřské do základní školy, mezi prvním
a druhým stupeň nebo ze základního do středního školství).

  1. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání

Zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a děti s odlišným mateřským jazykem by měly dostat komplexní podporu ve vzdělávání směřující k prevenci jejich předčasných odchodů ze vzdělávání.

  1. Dobrou adaptaci žáků a studentů po návratu do škol i v novém školním roce[7]

Žáci se do škol vracejí s různou zkušeností. Řada z nich má za sebou negativní zážitky spojené se stresem a nejistotou, které současná doba přináší. Řada z nich ztratila studijní návyky
i motivaci. Čas, který věnujeme dobré adaptaci, se vrátí v podobě lepšího soustředění
i motivace ke studiu a celkově příjemnější atmosféry ve výuce.

_____________________________________________________________________

[1] Stanovisko ČOSIV k NPO: https://cosiv.cz/cs/2021/04/23/stanovisko-cosiv-k-narodnimu-planu-obnovy/

[2] Např. Informační materiál ČOSIV Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?: https://cosiv.cz/wp-content/uploads/2021/02/C%CC%8COSIV_ditevohrozeni_A4.pdf

[3] Mimoškolní programy: https://www.wallacefoundation.org/News-and-Media/Videos-and-Presentations/Documents/Out-of-School-Time-Programs-This-Summer.pdf

[4] Návrh Opatření Vzdělávacího programu Varianty – Člověk v tísni

[5] Návrh Opatření Vzdělávacího programu Varianty – Člověk v tísni

[6] Doporučení k MŠ: https://cosiv.cz/cs/2021/05/07/pri-navratu-do-skolek-je-treba-podporit-skolni-uspesnost-predskolaku/

[7] Těšíme se do školy: https://cosiv.cz/cs/2020/12/04/tesime-se-do-skoly/

Publikace: Chceme lepší atmosféru ve školách aneb možnosti podpory wellbeingu

Publikace: Chceme lepší atmosféru ve školách aneb možnosti podpory wellbeingu

Chceme lepší atmosféru ve školách aneb možnosti podpory wellbeingu (PDF)

Publikace přináší užitečné tipy a inspirace, které vzešly z šetření provedeného na jaře 2021 na 72 základních školách z celé republiky sdružených v Asociaci ředitelů základních škol (AŘZŠ). Na vytvoření ankety se spolupodílela Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ Wellbeing, kterou vede místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

Při návratu do školek je třeba podpořit školní úspěšnost předškoláků

Při návratu do školek je třeba podpořit školní úspěšnost předškoláků

Doporučení k cílené podpoře předškoláků a nejmladších školáků

Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy. Rodinám těchto dětí navíc nebyly ve většině případů nabízeny on-line setkání, pouze obdržely pracovní materiály, které v případě časových možností mohly s dětmi vypracovávat. Některé děti vypadly z povinného předškolního vzdělávání po značnou část školního roku a jejich připravenost pro vstup do základní školy a úroveň rozvoje oblastí, které jsou nezbytné pro osvojení školních dovedností, proto nejsou rozvinuté na potřebnou úroveň.1 

Na základě dostupných dat i současného naladění rodičů lze očekávat výrazný nárůst dětí s odkladem školní docházky až na aktuálně odhadovanou úroveň více než čtvrtiny předškoláků. Samotný odklad školní docházky však bez další cílené a individualizované podpory nemá na rozvoj oslabených schopností a dovedností dostatečný efekt. Zároveň hrozí riziko vracení dětí z prvních tříd zpět do mateřských škol, které je pro děti vždy zraňující, stigmatizující a ve skutečnosti nic neřeší a zároveň riziko školní neúspěšnosti hned na vstupu do základního vzdělávání. Proto je třeba v rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

K tomu doporučujeme směrem k mateřským školám, předškolním klubům a 1. až 2. ročníkům základních škol přijmout následující systémová opatření:

1. Investice do prevence školní neúspěšnosti

Systémová finanční a personální podpora prevence školní neúspěšnost zamezí závažnějším zamezí závažnějším problémům a vyšším investicím v budoucnosti. V předškolním a raném školním věku stačí často jen mírná podpora a dítě může vstoupit do základní školy dobře připravené. Naopak zanedbaná péče a nepovedené školní začátky se jen těžko dohánějí, často se komplikace dále hromadí a negativní dopady do vzdělávání a kvality života dítěte jsou trvalé. A mnohdy zcela zbytečné. Včasná podpora je finančně nejméně náročná a pro dítě tím nejcitlivějším řešením. V důsledku pandemie bude podporu potřebovat násobně více dětí než obvykle.

2. Reedukační aktivity 

Současným i budoucím předškolákům i prvňákům je třeba zajistit reedukační aktivity formou pedagogické intervence nebo kroužků zaměřených na podporu komplexního rozvoje kognitivních funkcí a socio-emočních dovedností motivující, hravou formou.

3. Posilování odborných kapacit v mateřských i základních školách a zlepšení pracovních podmínek pro specializované profese

Odborné pozice (školní psycholog, školní speciální pedagog) nejsou v mateřských školách téměř vůbec zastoupeny, a ani v základních školách nedisponují potřebnými kapacitami odborných pracovníků. Je třeba zajistit navýšení jejich kapacit a také zavést stabilní financování, které nebude vázáno výhradně na systém podpůrných opatření a finanční podporu od zřizovatelů.

4. Komplexní screening školní zralosti, identifikace dětí ohrožených školním neúspěchem 

V současné době je nezbytný plošný screening dětí ohrožených školním neúspěchem a systémová metodika jejich následné podpory. Stávající testy školní zralosti primárně hodnotí rozvoj kognitivních funkcí, nezaměřují se příliš na screening sociálně-emočního vývoje. Ten je pro školní úspěšnost a spokojený život neméně zásadní a je třeba jeho podpoře věnovat odpovídající pozornost.

5. Metodická podpora školských poradenských zařízení v otázce odkladů a zápisů do ZŠ

Školská poradenská zařízení nemají jednotné metodické vedení. Praxe je v různých krajích a oblastech odlišná. Odklady školní docházky dostává výrazná většina dětí, jejichž rodiny si o ně zažádají, včetně dětí, které odklad nepotřebují, a naopak děti, které odklad potřebují na něj nyní díky distančním zápisům nedosáhnou. Proto by školy měly zvážit, za dodržení platných mimořádných opatření, také prezenční část nyní jen distančně realizovaných zápisů nebo doplnění distančních zápisů o prezenční aktivity ke konci školního roku2

6. Systémová podpora rozvoje socio-emočních dovednostív předškolním věku.

Je třeba výrazně posílit realizaci výzkumně ověřených programů zaměřených na rozvoj socio-emočních dovedností v předškolním a základním vzdělávání. Významnou podporu pro pedagogy může být dobré a metodické vedení a doporučená dostupná a jednoduchá instruktážní videa.

V mateřských a základních školách doporučujeme realizovat následující opatření: 

7. Individualizovaná podpora dětí s odkladem školní docházky

Dítě s odkladem školní docházky musí bát v mateřské škole cíleně, systematicky a pravidelně podporováno v rozvoji oslabených schopností a dovedností. Vhodné je dítěti zpracovat individuální plán rozvoje zaměřený na podporu rozvoje oslabených dílčích funkcí a celkovou podporou školní zralosti a v případě potřeby spolupracovat se školským poradenským zařízením.

8. Individualizovaná podpora budoucích prvňáčků

Osvědčuje se včasná spolupráce mateřských škol se školním poradenským pracovištěm základní školy, kam dítě nastupuje, směřující k nastavení podpory jeho rozvoje (s akcentem na oslabené oblasti) v období zbývajícím do začátku docházky do základní školy.

9. Sdílení dobrých praxí a spolupráce s přirozenými partnery v území

Jednotlivých MŠ v oblasti předškolní přípravy jsou velké rozdíly. Osvědčuje se sdílení dobrých praxí, vzájemná inspirace, sdílení osvědčených metodik a postupů i celkové kolegiální sdílení jak mezi mateřskými školami navzájem, tak s pedagogy prvních a druhých ročníků ZŠ. Kolegiální podpora je také často lépe přijímána než intervence zvenčí. Mateřské školy také mohou spolupracovat s organizacemi z oblasti sociální a zdravotní a dalšími partnery v území např. předškolní kluby, organizace podporující děti a rodiny ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, rodičovské a pacientské organizace).

10. Zvýšená vnímavost k varovným signálům ze strany dítěte

Některé děti se za pandemie neměly dobře. Rodiny byly vystaveny velkému tlaku, výrazně narostlo domácí násilí, ke kterému nyní dochází i v rodinách, kde dříve nebylo. Mateřské školy by měly v tomto období cíleně sledovat signály a neobvyklé projevy ze strany dítěte i rodiny. Při pozorování výrazné či opakované psychické nepohody, výrazného zhoršení dříve nabytých dovedností, zjevného neprospívání dítěte a dalších rizikových signálů je nezbytné podniknut další kroky k podpoře a ochraně dítěte ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a dalšími partnery, které mohou dítěti a jeho rodině pomoci.

11. Učit se venku s maximálním využitím pohybových aktivit

Pandemický režim přinesl o řady rodin nevhodný životní styl doprovázený nedostatkem pohybu, větším množstvím času tráveným u obrazovek a monitorů, absencí kroužků a volnočasových aktivit a celkově nedostatkem smysluplně tráveného času. Pobyt na čerstvém vzduchu s maximálním využitím pohybových aktivit, hravou formou a s cíleným zaměřením na rozvoj dětí pomůže jak k podpoře seberegulace dětí a zpracování negativních zážitků, tak k obnovení dřívějších zdravých návyků, resp. vybudování nových návyků životosprávy a relaxace.

12. Ohleduplnost k potřebám nejmenších dětí i během pandemie

Testování dětí v aktuální podobě je pro některé rodiče překážkou k absolvování povinné i nepovinné školní docházky do MŠ. Pro některé malé děti a jejich rodiče je zvolené antigenní testování stěrem v nose stresující či těžko proveditelné. Je vhodné umožnit alespoň nejmenším a zranitelným dětem různé neinvazivní alternativy testování.

_______________________________________________________________________

  1. Screening školní zralosti u dětí realizovaný Mob Poruba ve spolupráci s proškolenými pedagogy MŠ a pracovníky školních poradenských pracovišť z porubských základních škol u přibližně 500 předškoláků dokládá, že více než polovina dětí vykazuje oslabení alespoň v jedné z pěti sledovaných oblastí, které jsou nezbytné pro osvojení základních školních dovedností čtení a psaní. Díky screeningu bylo možné sledovat rovněž dopady pandemie na děti, kterým v loňském roce z různých důvodů byla školní docházka odložena. U těchto dětí bylo zjištěno ve více než 40 % významné oslabení alespoň ve dvou sledovaných oblastech a více než 3/5 dětí bude v budoucnu potřebovat další stimulaci ke správnému rozvoji.
Učitelský měsíčník: Sledujme, zda děti při distančním vzdělávání nestrádají

Učitelský měsíčník: Sledujme, zda děti při distančním vzdělávání nestrádají

Buďme pozorní k signálům ohrožení – ač se nám již online vzdělávání (snad) krátí. V ČOSIV si uvědomujeme náročnost současné situace na psychiku žáků, rodičů a učitelů. Proto zpřístupňujeme článek, který Vám pomůže odhalit, proč se někteří žáci nyní chovají nevhodně nebo ztrácejí motivaci a usnadní nabídnutí pomoci. Když si budeme všímat náročných situací a aktivně se pokusíme o jejich řešení, pomůžeme nejen dítěti a rodině, ale také své výuce a vztahu s dětmi ve třídě. Když jsou děti v psychické nepohodě nebo je něco trápí, tak se mnohem hůře učí novým věcem, špatně se soustředí a mohou na sebe strhávat pozornost svým chováním. Je to ale volání o pomoc a když jej vyslyšíme co nejdříve, ušetříme si mnoho sil s pozdějším obnovením vztahu a boji o moc.

Představte si sebe sama, jak se vyrovnáváte s tak velkými změnami a zátěží – máte motivaci k práci? Chodíte rádi na online cally? Cítíte se stejně dobře jako před pandemií? A když si uvědomíme, jak málo zkušeností děti mají s řešením a vyrovnáváním se s náročnými situacemi; jak dlouho pocitově trvá pár měsíců dětem oproti dospělým; a jakou mají děti možnost nastavit si vlastní pravidla – pak je nám jasné, že pandemie bude mít právě na ně obrovský dopad, i když to možná zatím není u každého znát“ k tématu dodává naše předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.

Celý článek si můžete přečíst zde.

Pomozte s námi Vojtovi. Aby mohl zase do školy

Pomozte s námi Vojtovi. Aby mohl zase do školy

Pomozte spolu s námi Vojtovi zajistit židli. Aby mohl chodit do školy.

Patnáctiletý Vojta má těžké kombinované postižení. Je žákem speciální školy v Liberci a ve škole potřebuje k sezení speciální židli. Tou ale škola aktuálně nedisponuje a Vojta tak do školy nechodí.

Proč?

Systém totiž pro Vojtu a jeho rodinu nefunguje, jak by měl. Každé dítě má ze zákona právní nárok na vzdělávání a na takovou podporu, jako pro své vzdělávání potřebuje. A pro Vojtu je to mimo jiné právě i ona speciální židle.

V čem je problém?

Školské poradenské zařízení, v případě Vojty speciálně pedagogické centrum (SPC), židli jako kompenzační pomůcku odmítá Vojtovi doporučit s odkazem na aktuální znění vyhlášky. Škola zase argumentuje tím, že nepořídí pomůcku, kterou SPC nedoporučilo a že Vojta může sedět na jiné židli, kterou má škola k dispozici. Nemůže. Je pro něj nevhodná, nedokáže mu zajistit správný a bezpečný sed, což jednoznačně vyplývá ze zprávy a doporučení Vojtova odborného ošetřujícího lékaře. Rodiče nic nezmohou. A Vojta do školy nechodí, ačkoliv by mohl a chtěl.

Co je za tím?

Novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která od 1. ledna 2020 omezuje poskytování řady podpůrných opatření ve speciálních školách. Žák ve speciální škole tak nedosáhne na určitá podpůrná opatření, které by mohl využívat, kdyby navštěvoval školu běžnou nebo se na něj vztahovala výjimka pro vzdělávání ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro děti s jiným druhem znevýhodnění. Důvodem je obava z dvojího financování a snaha šetřit. Ovšem na nepravém místě a na těch nejzranitelnějších.

Jaké jsou dopady?

Novela vyhlášky je v rozporu se školským zákonem, a v praxi dopadá na vzdělávání Vojty i řady dalších dětí ve speciálních školách. Upírá jim zákonem garantovanou potřebnou podporu ve vzdělávání, a to jen proto, že navštěvují určitý typ školy. Omezovat podporu vybraným skupinám dětí je nesystémové i protiprávní. Omezovat vyhláškou zákonem garantovaný nárok na podporu je pak v rozporu se zákonem, Ústavou a právním řádem České republiky.

Darovat můžete zde.