Měsíc: Březen 2021

domů / 2021 / Březen
Doporučení k testování dětí a urychlení jejich návratu do škol

Doporučení k testování dětí a urychlení jejich návratu do škol

DOPORUČENÍ K TESTOVÁNÍ DĚTÍ A URYCHLENÍ JEJICH NÁVRATU DO ŠKOL (PDF)

Pravidelné testování dětí je jednou z podmínek jejich bezpečného návratu do škol a také jedním z důležitých opatření k prevenci šíření infekce COVID-19 ve školním prostředí. Pro školy, ale především pro děti a jejich rodiny však představuje novou, a tudíž zátěžovou situaci, která klade zvýšené nároky na logistiku i psychiku. Proto je třeba k testování přistupovat citlivě a ohleduplně a snažit se pro všechny zúčastněné zajistit pocit bezpečí. K tomu doporučujeme následující:  

 

 

  1. Ošetřete psychickou pohodu dětí v průběhu testování

Informujte děti srozumitelně a přiměřeně věku, o co se jedná a proč je testování nezbytné. Povzbuďte je, vysvětlete, že testování může být nepříjemné, ale opravdu jen chvilku. Odpovězte dětem na všechny související otázky. Rozptylte jejich obavy a strachy, umožněte diskuzi. Dostatek času věnovaný zklidnění dětí přispěje k předcházení odmítavého a zkratkovitého chování kvůli obavám z neznámé situace. Citlivě děti informujte o výsledku testování.

 

  1. Seznamte děti i rodiče předem s tím, jak bude testování probíhat

Informuje děti a rodiny obvyklými komunikačními kanály školy, využijte piktogramy nebo natočte krátké video přímo v prostorách, kde bude testování probíhat. Aby si děti i jejich rodiče mohli představit, co je čeká. Komunikujte s dětmi a rodiči pravidelně a informujte je o všech novinkách a změnách v oblasti testování.

 

  1. Testujte děti podle předem připraveného harmonogramu

Testujte děti ve vyhrazeném prostoru nebo ve venkovních prostorách po menších skupinách a s rozestupy podle předem daného časového harmonogramu, se kterým jsou rodiny i děti seznámeny. Kromě osob provádějících testování musí být přítomny další dospělé osoby, které pomohou uklidnit děti s pozitivním výsledkem testu a zajistí jejich potřeby do příchodu zákonných zástupců.

 

  1. Nabízejte různé alternativy testování a při testování vždy zohledňujte věk a znevýhodnění dětí 

Některé děti mohou mít velké obavy z testování z nosu. Mají už možná negativní zkušenost z předchozího PCR testování. Obavy z tohoto typu testování mohou mít i někteří rodiče. Mějte k dispozici také PCR testy ze slin, případně různé alternativy neinvazivních antigenních testů. V případě potřeby umožněte přítomnost rodiče či podpůrné osoby při testování. Obzvláště citlivě přistupujte k malým dětem v mateřských školách a v nižších ročnících základních škol. Individuální přístup je také nezbytný ve speciálních školách a třídách.

 

  1. Zvažte možnost testování dítěte v rodinném prostředí 

Alternativou testování ve škole může být testování v domácím prostředí. Dítě by se otestovalo v klidném prostředí svého domova a při příchodu do školy se prokázalo negativní testem. Právě pro zvlášť zranitelné děti nebo rodiny, které mají z testování zvýšenou obavu, může být funkční alternativou a pro školy snížením zátěže.

 

  1. V případě pozitivního nálezu uklidněte dítě a podpořte jej do příjezdu rodiny

Informujte dítě srozumitelně a citlivě o pozitivním nálezu testování. Každé dítě může takovou informaci prožívat různě, někteří v klidu, ale někteří s velkou úzkostí až panikou. Ujistěte dítě, že nemůže za to, že se nakazilo, jelikož je vir v této době hodně rozšířený. Diskutujte s dítětem o dalších krocích, které budou následovat. Nabídněte mu po tento čas rozptýlení (čtení, kreslení, poslech hudby či pohádku), psychickou podporu a občerstvení (voda, svačina). Umožněte mu počkat na příchod rodiny v klidném prostředí a s podporou.

 

  1. V případě pozitivního nálezu informujte dítě a rodinu, jakou formou zůstane škola v kontaktu

Domluvte se s dítětem a rodinou, jakým způsobem zahájíte distanční vzdělávání a jaké služby a aktivity lze využít online (např. konzultace školního poradenského pracovníka, online družina, online čtení s knihovníkem apod.). V případě změn oproti předchozí formě distančního vzdělávání se ujistěte, že je dítě i rodina obeznámena s možnostmi podpory i případnými požadavky na dítě. Zjistěte, zda dítě potřebuje na doma nějaké učebnice, tištené materiály, pomůcky a zařiďte zápůjčkuPřistupujte k dítěti nejen přiměřeně k věku a zdravotnímu stavu, ale především k aktuální psychické kondici a rovněž ve vazbě na jeho sociální a kulturní zázemí.

 

  1. Komunikujte s dětmi pravidelně o pandemii, nutnosti testování i možnostech prevence onemocnění

Mluvte ve třídě o pandemii, testování i situaci, kdy někomu vyjdou testy pozitivně. Zdůrazněte fakt, že si nakažení virem nevybírámeZdůrazněte důležitost držení se v dobré kondici, snažte se podporovat dobrou náladu a radost dětí. Mluvte s dětmi o dobré životosprávě jako prevenci onemocnění a posilování imunity.  Zařaďte více přestávek v hodinách, krátká protažení, vědomá nadechnutí.  Povzbuďte děti, aby pravidelně komunikovaly s těmi, kdo jsou v karanténě.

 

  1. Podpořte děti, které se z různých důvodů vzdělávají v domácím prostředí

Děti, které se z důvodu pozitivních testů, karantény v důsledku kontaktu s COVID-19 pozitivní osobou nebo z důvodů obav z nákazy sebe či svých bližních vzdělávají doma, musí mít možnost a potřebnou podporu ke vzdělávání distančním způsobem s případným zajištěním přiznaných podpůrných opatřeních dětem se SVP.  Děti by měly mít možnost se připojovat přímo do svých tříd a sledovat výuku online ze svého domova nebo využívat individuálních online konzultací.

 

  1. Umožněte rodinám volbu mezi prezenčním a distančním způsobem vzdělávání

Umožněte dětem plnit povinnou školní docházku obojím způsobem, a to na základě volby rodiny. Některé rodiny, z důvodu obav o zdraví svých dětí nebo svých blízkých z rizikových skupin žijících ve společné domácnosti, preferují nechat své děti doma a vzdělávat je distančním způsobem. Právě tyto děti mohou cítit velkou nejistotu, zda je ve třídě s nimi počítáno. Myslete na ně při plánování změn a všechny děti ujistěte, že nezůstanou vyloučeny ze vzdělávání ani z kolektivu. Pokud s nimi budete sdílet výuku přímo ze třídy, na začátku hodiny je jmenovitě pozdravte a zkuste zapojit do výuky. Podporujte třídu v pozitivní sociální interakci i s dětmi, které se neúčastní prezenční výuky.

Rozhovor s Lenkou Felcmanovou: Netlačme teď na výkon, uškodíme si

Rozhovor s Lenkou Felcmanovou: Netlačme teď na výkon, uškodíme si

„Je důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem,“ říká v rozhovoru Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.

Co je teď podle vás nejhorší na situaci dětí a učitelů?
Ten velký dopad na duševní zdraví je na obou stranách. Vidíme to už ve výzkumech, děti se snaží vyrovnat se situací a častěji se uchylují k aktivitám, které bychom zahrnuli do skupiny rizikového chování. Zejména to jsou nelátkové závislosti, sebepoškozování, experimentování s omezováním příjmu potravy a podobně. Ten tlak, a zejména absence běžného sociálního kontaktu s ostatními vrstevníky, dopadá na jejich prožívání. Zároveň se zhoršuje situace v některých rodinách. Všímáme si, že eskaluje napětí, které pak může vyústit v násilí. Někteří rodiče se dostávají do složité ekonomické situace. Děti, které nemají zázemí, jež by naplňovalo jejich potřeby, a současně nemají možnost chodit do školy, jsou touto situací ohrožené úplně nejvíc. Škola pro ně často byla jediným prostředím, kde se cítily bezpečně. A vidíme u nich i zhoršení stavu. Stejně ohrožené jsou pak děti, které se vůbec nezapojily do distančního vzdělávání.

Jak to pak souvisí se schopností se učit?
Děti mají daleko menší kapacitu se učit. Je to spojené i s tím, že se situace neustále proměňuje. Už se měly vracet do školy, byl tu nějaký horizont, který byl opět oddálen. A ta nejistota, kdy nevíme, co bude, kdy a jak, přispívá neustále ke zvyšování stresu, který bere kapacity k učení. Tím, že budeme tlačit na výkon, se to určitě nezlepší, ba naopak, kapacita k učení se bude ještě zmenšovat. Je důležité to přijmout, že takto působí toxický stres na nás na všechny. Nemáme teď kapacitu se zabývat novými věcmi, učit se něco nového, obzvlášť složitého, a u dětí to funguje stejně.

Co tedy dělat?
Je dobré zaměřit se na něco, co děti už umí, aby alespoň o to nepřišly. Školy by si měly víc uvědomovat, že rozvoj sociálních a emočních dovedností dětí, zvládnutí copingových strategií, nástrojů k vyrovnávání se s náročnými situacemi, je teď nejstěžejnějším vzdělávacím obsahem. Ministerstvo školství vydalo metodiku, která míří k péči o duševní zdraví dětí, kde jsou tipy pro pedagogy.

Můžeme se ještě vrátit k tomu, jak jsou na tom z vaší zkušenosti učitelé?
Ano, jsou stejně vyčerpaní. Samozřejmě se to projevuje v kvalitě výuky. Jejich duševní zdraví je velice ohrožené a je třeba pamatovat na to, abychom zajistili podporu a péči i jim. A proto je důležité téma duševního zdraví zvedat spolu s pedagogy, zabývat se tím, co je teď prioritou i ve vzdělávacím obsahu, abychom si zbytečně nestavěli cíle, kterých za současných podmínek, nejsme schopni dosáhnout. Což nás pak frustruje.

Co situaci nejvíc zhoršuje?
Vždy, když je nějaká krize, tak ji lépe snášíme, když máme nějakou možnost kontroly. A tady žádnou možnost kontroly nad tím, co se děje, nemáme. Druhá věc je, že máme omezený výrazný zdroj podpory, což jsou sociální vztahy s těmi, které máme rádi. Tvrdý lock down, který je teď, ještě více omezil vztahy, ze kterých jsme mohli čerpat podporu pro duševní zdraví. Tu situaci může zhoršovat i to, že školy nedokázaly nahlédnout priority a pořád mají pocit, že nejdůležitější je zvládnout stanovený vzdělávací obsah v plném rozsahu. A nedokážou dostatečně reflektovat situaci v rodinách. Děti pak tlačí na standardní výkon, který je běžný v kontaktní výuce. Ale to zkrátka není možné. Děti se cítí přetížené, rodiče jsou z toho frustrovaní a také se cítí přetížení, protože většinou oni pak musí buď s těmi dětmi, nebo za ty děti, úkoly dodělávat, aby se to vůbec zvládlo. A školy zase mají pocit, že děti se dost nesnaží, rodiče se dost nesnaží a je to takový začarovaný kruh.

Co bude nejdůležitější po návratu dětí do škol?
Úkol číslo jedna bude opečovat vztahy. Tím dalším bude minimalizovat stres, který je zbytečný a zajistit dětem, ale i pedagogům, co největší pocit bezpečí. Protože už samotný návrat dětí do škol, bude pro některé výrazným stresem. Ten bývá větší pokud věci nejsou předvídatelné. Takže děti a učitelé by měli mít jasný plán, co a kdy bude, vše by mělo být dostupné, vizualizované tak, abychom se k plánu mohli vracet. Když víme, co nás čeká, tak se cítíme v bezpečí. Což má zase dopad na kapacitu se učit.

Jsou na to učitelé připraveni?
Musí dostat čas, aby se na to dokázali připravit. Řada pedagogů neví, jak efektivně realizovat psychohygienu, která musí být pravidelná, aby měla efekt. A děti se také potřebují v tomto období zklidňovat. Jenže bohužel k tomu často volí nevhodné způsoby. Je to extrémně důležité téma, protože děti si teď mohou založit na něco, co je může negativně ovlivnit na celý život.

Začala jste s workshopy pro rodiče. Co teď nejčastěji řeší?
Obecně řeší, jak zkombinovat školu, děti, svoje zaměstnání, jak dobře děti podporovat při vzdělávání. Jak reagovat na chování, které už se vymyká. Když se třeba dítě izoluje, což se děje, zejména druhostupňové děti a středoškoláci, jsou teď hodně zranitelní a u některých jsou patrné zárodky sociální fobie, kdy odmítají kontakt i v rámci rodiny, jsou zavření v pokoji a téměř nevycházejí.

Co konkrétně rodičům radíte?
Snažíme se jim vysvětlit, jak stres funguje, že nám může pomáhat klást si realistické cíle a nepřetěžovat se. Když vidím, že je míra stresu velká, tak stejně moje práce nebude efektivní, protože nemohu naplno využívat kognitivní funkce. Je teď důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme stále děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem.

Co mohou učitelé dělat?
Je potřeba si uvědomit, jak vysoce jsou teď děti citlivé na verbální poznámku učitele. Ve třídě by ji přešly, ale v online prostředí jsou velmi citlivé. To jediné, jak k sobě dostaneme děti, je, že budeme projevovat zájem o to, jak se jim daří. Když budeme vyčítat nebo negativně hodnotit, co dělají, odeženeme je od sebe. Online prostředí je v tomto nemilosrdné. A je důležité si uvědomit, že stejného nebo lepšího výsledku dosáhneme tím, když pozitivně posilujeme to, co chceme. Takže určitě by tam měla být dohodnutá jasná pravidla chování, která bychom měli průběžně připomínat. Děti také potřebují vědět, co je čeká, takže je dobré mít jasnou strukturu. Je dobré střídat modality nebo alespoň zapojovat více smyslů. Mít pravidelně krátké několikaminutové přestávky na dechová nebo i pohybová cvičení, kdy jde o organizovanou záležitost. A znovu, jde o něco pevného v programu, děti vědí, kdy takové chvilky přicházejí. Čím více je vše předvídatelné, program je vizualizovaný, tím jsou klidnější a mohou se lépe soustředit na obsah. Samozřejmě je dobré mít nějaké uvolňovací nebo zábavné aktivity, ale je důležitá jejich funkce. Rozhodně bychom měli mít jasno v tom, co je teď základní vzdělávací obsah, přes který nejede vlak. A osekat učivo na tento základ.

Nehrozí, že právě ty školy, které nereflektují situaci a stále trvají na výkonu, se podílejí na větším rozevírání nůžek mezi dětmi do budoucna?
Tyto školy si zadělávají na velký problém. Sice „probraly“ spoustu učiva, ale reálně děti nic nenaučily a mohou být konfrontovány s tím, že v dětech nezůstalo vůbec nic, protože příliš tlačily na pilu. Je totiž velký rozdíl něco probrat a něco opravdu naučit. A není to chyba dětí. Škola tady není od toho, aby na děti jenom něco vychrlila, musí se snažit o to, aby se to děti skutečně naučily. Protože rodiče to za ně opravdu dělat nemůžou, byť se řada z nich snaží. A pak se může ukázat, že děti ze škol, které netlačily, na tom budou lépe.

Mluví se o tom, že je tato situace pro učitele příležitostí. Myslíte si to také?
Je otázka, jestli dostanou podporu. A kdybychom měli jen čekat, že budou pracovat sami na sobě, bez nějaké podpory, tak se asi nic nestane. Naopak mohou vyhořet. Takže i tlak na učitele musí být takový, který bude podpůrný, a ne destruující.

Kdo teď může učitele podpořit?
Organizace, které se věnují mentorství nebo duševní hygieně. Bylo by fajn mít tuto podporu centrálně dostupnou, i když Národní pedagogický institut se asi snaží. Je důležité, aby pomoc hledali ředitelé škol. Někteří si to uvědomují a pečují o své pedagogy, třeba jim zajistí službu, která jim udělá radost: masáž nebo něco takového. Samozřejmě, jedna masáž nic nespraví, ale je to nějaké gesto, kterým říkám: Vím o tom, že je toho na vás hodně, a připravil jsem pro vás aspoň nějakou formu ocenění vaši práce. I to pomůže. Protože pak cítí emocionální podporu. ČOSIV nyní poskytuje možnost konzultací zdarma. Primárně jsou zaměřené na náročné chování žáků, ale určitě jde zakázka individuálně nastavit. A na Kutnohorsku se připravuje projekt, který by měl do budoucna opravdu téma duševního zdraví pojímat systematicky. Budou tam vznikat Týmy duševního zdraví, které se přesně těmito věcmi budou zabývat.

Jak se vám daří zvládnout lockdown, děti a práci?
Mám deváťandu a sedmačku a nechodícího manžela po komplikované zlomenině, takže je to teď pro mě mimořádně náročné. Snažím se pečovat o duševní zdraví technikami, které jsme se naučili od zkušenějších kolegů.

Kam vás tato situace posunula?
Pochopila jsem, jak se cítí děti, když je požadavků příliš. Dostávala jsem se do iracionálního odmítání a měla jsem tendence vše zazdít. Je dobré si uvědomit si, jak člověk funguje ve stresu a kde jsou jeho kapacity omezené. A je to nesmírně poučující pro práci s klienty, kteří například kvůli nějakému traumatu, žijí v takovém stresu pořád. Takže pro mě to byla nesmírná lekce pro efektivní práci s cílovou skupinou, které se věnujeme, což jsou děti s náročným chováním. Protože často je náročné chování důsledkem toxického stresu, který na ně působil a ovlivňoval vývoj jejich mozku a schopnost reagovat a přizpůsobovat se situacím. Ale taky se moc těším na moment, kdy to nebude tak náročné. Krize je běh na dlouhou trať a my si musíme tu péči dopřát a cíleně si nacházet příležitosti k „dobíjení baterek“. Je to jako s tou kyslíkovou maskou v letadle. Musíte si ji nasadit první, abyste ji mohl nasadit dětem. Uvědomit si to, je teď nesmírně důležité pro rodiče i učitele.

Martina Kopecká

Zdroj: Eduzměna

Plán pro bezpečný návrat žáků do škol

Plán pro bezpečný návrat žáků do škol

Piráti a Starostové představili Plán pro bezpečný návrat žáků do škol. Ukazuje veškeré možnosti, za kterých by se mohly děti vrátit k běžné výuce, pokud to epidemiologická situace dovolí. A my jsme byli u toho jako odborný poradce a pomáhali jsme formulovat konkrétní doporučení.

Základem plánu jsou 4 pilíře:

Testování žáků a zaměstnanců škol;
Zrychlené očkování učitelů v rizikových skupinách a učitelů pověřených prezenční výukou;
–  Masová distribuce ochranných pomůcek;
Posílení pravomocí ředitelů a ředitelek, aby mohli sami po konzultaci s hygienou a zřizovatelem vyhodnotit lokální situaci a nastavit vyhovující systém výuky.

Věříme, že naše návrhy zohlední i ministr školství, se kterým chtějí zástupci Pirátů a Starostů o návratu dětí do škol co nejdříve jednat.

Celý plán bezpečného návratu žáků do škol si můžete přečíst zde.
Nové metodické doporučení k distanční výuce a duševnímu zdraví

Nové metodické doporučení k distanční výuce a duševnímu zdraví

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes zveřejnilo nový metodický materiál pro školy. Obsahuje doporučení k vedení distanční výuky a péči o duševní zdraví dětí. Na jeho vzniku se významnou měrou podílel náš expertní tým. Za možnost této spolupráce i zveřejnění tohoto podpůrného materiálu velmi děkujeme!
Metodika podrobně popisuje možnosti a konkrétní kroky pro podporu duševního zdraví dětí, pracovníků škol i pro podporu rodičů. Obsahuje i kapitolu o adaptaci žáků po návratu do škol. Věříme, že na ni co nejdříve naváže podrobná strategie návratu žáků do škol. A jasný plán psychosociální podpory i podpory v učení těch dětí, které se během uzavření škol dlouhodobě nacházely v nepříznivých podmínkách. Metodiku si můžete na stránce Edu.cz přečíst v elektronické podobě nebo stáhnout v PDF. Prosíme, upozorněte na její vznik své kolegy i vedení škol ve vašem území.
Člověk v tísni nabízí kurz k samostudiu

Člověk v tísni nabízí kurz k samostudiu

Jak podporovat úspěšnost dítěte ve vzdělávání

Online kurz je určený asistentům a asistentkám pedagoga a vyučujícím, kteří pracují s žáky s potřebou podpory z důvodu sociálního znevýhodnění. Otevřený je všem, kteří se o pedagogické práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí chtějí dozvědět víc.

Více informací jak se přihlásit naleznete zde.