Měsíc: Leden 2021

domů / 2021 / Leden
Co a jak hodnotit v distanční výuce

Co a jak hodnotit v distanční výuce

Z dat MŠMT vyplývá, že necelá třetina škol přistoupila při pololetním hodnocení žáků ke kombinaci známek a slovního hodnocení. Hodnocení při distanční výuce by dle člena Pracovní skupiny pro systémové řešení podpory wellbeingu ve vzdělávání projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ Františka Halady mělo zohledňovat i specifické skutečnosti, které vzdělávání v distanční formě ovlivňují. K nim patří aktivita při distanční výuce, osvojení si dovednosti komunikovat v prostředí platforem s učiteli i spolužáky, schopnost organizovat si učení v domácím i on-line prostředí či osvojení nových digitálních kompetencí spojených s distanční výukou.

 

 

O konkrétních zkušenostech s rozšířením rozsahu i forem slovního hodnocení žáků jsme si povídali s ředitelem sedlčanské 2. základní školy – školy Propojení Jaroslavem Nádvorníkem.


Jak děti z vaší školy prožívají současnou situaci a s ní spojená opatření?

Dost různě, první stupeň jede na doraz. Odpadávají i leckteří dobří žáci, mnozí se pak drží zuby nehty. Kolegyně dělají vše možné, až nemožné, aby žáky upoutaly. Je zajímavé, že u druhého stupně je to skoro naopak. Část žáků prokrastinuje nebo nepracuje vůbec. U většiny je však patrné, že dodržují nastavený režim, mají zájem o zpětnou vazbu. Důvodem této rozdílnosti může být i to, že na prvním stupni mají žáci jen jednoho svého učitele a na druhém je to samá změna a pohyb. Celkově mám za to, že si žáci vlastně plní povinnosti lépe než při běžné škole. Víme ale, že se takto učí s nižším výsledkem.

Jak vypadá pololetní hodnocení žáků ve vaší škole?

Stejně jako v předchozích letech jde o kombinaci známek a slovního hodnocení. Rozsah i formy slovního hodnocení jsme však letos vzhledem k současné situaci značně rozšířili. V prvních třídách jsme stejně jako dříve hodnotili pouze slovně. Ve druhých, třetích a čtvrtých třídách žáci dostávají k vysvědčení ještě takzvaná psaníčka. Jde o osobní dopis od učitele, který v něm hodnotí jejich přístup k práci a celkový posun, stagnaci či propad. Učitelé se v nich snaží vnímat i okolnosti, které mohou vést ke změnám ve výkonu žáků. Nejedná se ale o klasické slovní hodnocení jednotlivých předmětů. Tato psaníčka dostávají na konci roku naši páťáci. Nemají pro ně motivační náboj jako ta za první pololetí, ale jde o takové rekapitulační rozloučení s prvním stupněm. Všem učitelům jsme letos doporučili doplnit vysvědčení o takzvaná doplňující hodnocení.

Co si pod ním máme představit?

Doplňující hodnocení má rozšiřující formou hodnotit žákovo nasazení při distanční výuce v jednotlivých předmětech, nebo jej může psát třídní učitel obecně za celou výuku. Klademe v něm důraz na žáky, kteří během distanční výuky pracovali opravdu spolehlivě, přestože se jim některé části nedělaly snadno. Máme ve škole i mnoho žáků, kteří během uzavření školy a výuky na dálku úplně rozkvetli. V doplňujícím hodnocení se věnujeme i těm, kteří se při distanční výuce z různých důvodů zasekli, pracovali minimálně nebo skoro vůbec. Těm, kteří měli problémy s připojením, jsme zadávali písemné úkoly. Někteří žáci však nedělali ani ty, byla jich ale výrazná menšina.

Bylo pro učitele náročné takové hodnocení připravovat, když téměř ve všech třídách probíhala výuka většinu pololetí jen online?

Myslím, že kolegové, kteří s žáky pracují denně, i když se to děje skoro jen online způsobem, mají dost informací o jejich snaze, problémech apod. Mají také dost podkladů na základě výsledků jejich práce. Mnohem náročnější je podle mě učit distančně a do toho ještě prezenčně, u nás se to týká třeba angličtinářů pro první a druhou třídu. Je to mnohem více vyčerpávající než klasická výuka. Přitom vidíme, že se snižuje rozsah učiva i hloubka probírané látky. Častěji také dochází k nepochopením, ke kterým by při běžné výuce pravděpodobně nedošlo.

Přibyly díky distanční výuce v hodnocení nějaké nové oblasti a dovednosti, které by učitelé v běžném školním roce nehodnotili?

Výrazněji jsme hodnotili kompetence k učení: zda žáci u učení vydrží, jak pracují s motivací, jak dodržují vlastní řád, zda si dokážou říct o pomoc. Nabízí se hodnotit i to, jak žáci zvládali digitální dovednosti. To je ale dost citlivé. Sociální status mnoha rodinám nemusí umožnit zajistit dětem ani průměrné vybavení.

Jaké podpory využili vaši pedagogové při tvorbě slovního hodnocení? Čerpali jste i z materiálů ministerstva školství, které školám doporučilo použít slovní hodnocení?

Ano, částečně jsme čerpali z materiálů ministerstva. Nejvíce jsme ale využili koncepční materiál jedné naší kolegyně. Ta v něm velmi kvalitně rozepsala, jak formulovat slovní hodnocení podle jednotlivých hledisek a stupně dosažení. Připravila úžasnou zpětnou vazbu od žáků směrem k učitelům. Kolegové s ní pracují při třídnických hodinách. Vypracovali jsme si také vlastní Manuál pro distanční výuku, který kladně hodnotili třeba zástupci Učitelské platformy.

Václav Zeman

 

 

Máme místo příčin problémů řešit jen následky? Úřad vlády ČR odpovídá na dopis poskytovatelů sociálních a dalších služeb ohledně krácení ESF+

Máme místo příčin problémů řešit jen následky? Úřad vlády ČR odpovídá na dopis poskytovatelů sociálních a dalších služeb ohledně krácení ESF+

Minulý týden jsme obdrželi odpověď na prosincový dopis iniciativy Za bydlení premiéru Andreji Babišovi ve věci nastavení čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF+) na období 2021–2027. Dokument podepsaný státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou však místo věcných odpovědí na naše dotazy a požadavky vyvolává několik dalších otázek.

První otázka se týká samotných přesunů financí mezi jednotlivými evropskými programy. Paní tajemnice Hrdinková ve svém dopise argumentuje, že prostředky na pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením a chudobou bude možno čerpat také z jiných evropských programů, konkrétně Fondu Evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Tuto možnost samozřejmě vítáme, přesto je na místě se zeptat: Proč česká vláda nechce na pomoc sociálně znevýhodněným využít přímo alokace ESF+ a místo prevence sociálního vyloučení se soustředí až na pomoc těm, kteří upadli do chudoby? A dále: dokáže vláda poskytnout záruku, že prostředky z evropských sociálních programů nebudou přesunuty do jiné, zcela nesouvisející sféry – a to zejména v situaci, kdy státní tajemnice pro evropské záležitosti v dopise sama přiznává, že se snaží vyjednat v rámci čerpání co největší flexibilitu?

Na tomto místě nepůsobí příliš povzbudivě ani zmínka o tom, že česká vláda údajně hodlá kromě prostředků plynoucích z rozpočtu Evropské unie využívat také prostředků z rozpočtu státního. Lze věřit, že vláda vyčlení na problémy v sociální sféře dostatečný podíl z českého rozpočtu, když totéž nedokáže zajistit ani u evropských fondů, které jsou na tuto oblast přímo určeny?

Paní tajemnice Hrdinková v reakci na dopis předsedovi vlády dále jeho signatáře žádá o doložení zápisů monitorovacích výborů OPZ+ a OP JAK a Rady pro ESIF. Doufáme, že jde o pouhé nedorozumění. Jinak bychom se totiž museli ptát, jak je možné, že státní tajemnice pro evropské záležitosti není obeznámena s volně dostupnými dokumenty resortů vlády ČR a že si o ně říká nevládním neziskovým organizacím.

Další požadavky poskytovatelů sociálních a dalších služeb prozatím vyslyšeny nebyly. V problematice nastavení vyplácení plateb ex ante namísto ex post doporučuje paní tajemnice Hrdinková obrátit se na ministryni financí Alenu Schillerovou, v otázce participativnosti a transparentnosti dalšího procesu pak na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Za tato doporučení děkujeme a o jednání s oběma ministryněmi požádáme. Nicméně se domníváme, že koordinovaný přístup ze strany paní tajemnice s cílem zajistit plně funkční program a jeho podmínky by řešení usnadnil.

Na samotný dopis budeme reagovat ještě během tohoto týdne. Věříme, že se vše brzy vyjasní a další jednání povede k hmatatelnějším výstupům.

Připravili jsme pro učitele článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

Připravili jsme pro učitele článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

Pro listopadové vydání časopisu Učitelský měsíčník (03/2020) jsme napsali podrobný článek o zavádění systému PBIS do škol. Dozvíte se, jak můžete ve třídě zavést některé principy systému, které pomáhají předcházet nevhodnému chování žáků. Seznámíte se tak například s praktickými radami, jak upravit uspořádání třídy nebo jak sjednotit pozitivní formulace očekávání i vhodné přístupy k ohroženým dětem. Všechny tyto postupy je možné zavádět ihned v jednotlivých třídách nebo systematicky a celoškolně, což ještě zvýší pozitivní dopad na chování žáků. 

Článek se podrobně věnuje 1. úrovni podpory chování, tedy proaktivní primární prevenci, která míří na všechny žáky třídy nebo školy bez rozdílu. Informace o zintenzivnění podpory pro skupiny dětí, jež vyžadují cílenou podporu 2. úrovně, nebo poskytování vysoce individualizované podpory 3. úrovně pro žáky s komplexními potřebami, budeme dále doplňovat na našich webových stránkách www.pbiscr.cz. 

„Podpora chování žáků je nedílnou součástí kultury školy. Ve škole, která systematicky pozitivně ovlivňuje své klima, se žákům lépe soustředí na vzdělávací obsah a učitelé mohou mnohem více času věnovat výuce na úkor řešení výchovných problémů,“ píší v úvodu článku naše expertky Anna Kubíčková a Lenka Hečková.

Celý článek si můžete přečíst zde.

Podpora během pandemie

Podpora během pandemie

Návrat dětí do škol po přerušení výuky a adaptace

 

 

Podpora během pandemie

1. Doporučení ČOSIV k podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

2. Kontakty, materiály, infografiky

3. Videa a webináře

 

Výzvy ČOSIV z první vlny pandemie

Řízení školy: Jak zavádět systém Pozitivní podpory chování (PBIS) na základních školách

Řízení školy: Jak zavádět systém Pozitivní podpory chování (PBIS) na základních školách

Přečtěte si náš podrobný článek o zavádění systému PBIS do základních škol, který vyšel v listopadovém vydání odborného pedagogického magazínu Řízení školy.

V článku se mimo jiné dočtete o tom, že aby bylo možné dlouhodobě a efektivně podporovat žáky na všech třech úrovních prevence tohoto systému – primární, sekundární i terciální  musí škola nejen zavádět doporučované principy a intervence, ale i vytvořit efektivní strukturu pro zavádění celého systému. Ta umožní vhodně využívat kapacity zaměstnanců, motivovat k dalšímu pokroku a sledovat úspěšnost zavádění systému PBIS ve vztahu ke specifickým cílům školy. 

V článku se kromě základních informací o systému PBIS dozvíte, jakými fázemi bude škola při jeho zavádění procházet a které složky systému je pro efektivní zavedení třeba vybudovat a koordinovat. 

Celý článek si můžete přečíst zde.