Kolektivní dopad, Eduzměna a RuhrFutur

domů / blog / Kolektivní dopad, Eduzměna a RuhrFutur
Kolektivní dopad, Eduzměna a RuhrFutur

Tématem článku kolegyně Lenky Hečkové z ČOSIV a  Angeliky Gergelové z Unie rodičů, který vyšel v letním speciálu Řízení školy, je inspirace načerpaná na studijní cestě do německého Porúří. Zde již od roku 2012 působí projekt RuhrFutur založený na principu kolektivního dopadu zaměřený na podporu vzdělávání. Stejně tak jako Eduzměna, v rámci níž je ČOSIV zapojen jako jeden ze sedmi obsahových partnerů.
Kolektivní dopad představuje rozsáhlé společenské změny vyžadující koordinaci napříč mnoha různými sektory a společné působení řady aktérů a organizací. Více k tématu kolektivního dopadu najdete v článku Johna Kania a Marka Kramera “Collective Impact” publikovaném v zimním vydání Stanford Social Innovation Review (2011). Do češtiny článek přeložil SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání v rámci své iniciativy Úspěch pro každého žáka.

RUHRFUTUR JAKO ZDROJ INSPIRACE

Na konci ledna letošního roku jsme s projektem Eduzměna vstoupili na Kutnohorsko a zahájili tu pětiletou pilotáž regionální podpory vzdělávání. Protože podobný projekt, založený na principu kolektivního dopadu a zaměřený na podporu vzdělávání, běží už od roku 2012 v německém Porúří, vydali jsme se v únoru na studijní cestu. S projektem RuhrFutur jsme se blíže seznámili, sdíleli se zahraničními kolegy dosavadní zkušenosti a v neposlední řadě získali konkrétní tipy pro svou práci v rámci Eduzměny.

Porúří je největší metropolitní oblastí v Německu, pátou největší v Evropě. V porovnání s ORP Kutnohorsko zde žije stokrát více obyvatel a školy navštěvuje stokrát více žáků a studentů. Zároveň jde o bývalé průmyslové srdce Německa, závislé na těžkém průmyslu. Od 60. let 20. století prochází restrukturalizací, poslední uhelný důl byl uzavřen v roce 2018. V oblasti, kde dříve nebyla žádná vysoká škola či univerzita, je jich dnes 22.
Region se ale stále potýká s řadou strukturálních problémů, jako jsou výrazné vzdělávací a sociální nerovnosti, v posledních letech reaguje také na výzvy související s migrací. To vše se odráží i ve vzdělávacím systému. Zhruba čtvrtina rodin pobírá sociální dávky, třetina dětí má speciální vzdělávací potřeby a pro pětinu dětí není němčina mateřským jazykem.

Kvalitní vzdělání pro všechny

Projekt RuhrFutur tedy vznikl na základě přesvědčení, že klíčem k úspěchu je kvalitní vzdělání a vzdělávací systém postavený na rovných příležitostech. Hlavním cílem je systematický rozvoj škol tak, aby byly připravené na výzvy související s aktuální sociální a demografickou situací.
Zaměřuje se na pět klíčových oblastí: předškolní vzdělávání s důrazem na jeho kvalitu a podporu spolupráce; základní a střední vzdělávání se zaměřením na podporu a vzdělávání vedoucích pracovníků i učitelů a práci na individuálních rozvojových plánech škol; vysokoškolské vzdělávání se zacílením na konzultační a poradenskou podporu určenou zejména studentům z neakademického a sociálně znevýhodněného prostředí; jazykové vzdělávání s důrazem na téma mnohojazyčnosti; a v neposlední řadě na analýzu dat.

Spolupráce s rodinami

S kolegy z RuhrFutur jsme se při naší návštěvě bavili mj. o tom, jakým způsobem podporují spolupráci rodiny a školy. Z tohoto pohledu lze hovořit zejména o dvou případech inspirativní praxe. První z nich jsou tzv. Kinderstuben  , které aktivně pracují s rodiči dětí a přímo je zapojují do výuky. Druhým pak tzv. mikroprojekty, které podporují a pilotují inspirativní příklady spolupráce škol s rodinami včetně jejich přenosu do systému.

Kinderstuben

Školky v Porúří se v důsledku přílivu migrantů potýkají s nedostatkem kapacit. V reakci na to přibyl do systému předškolní péče nový prvek, který cíleně podporuje zejména nejmladší děti přistěhovalců i jejich rodiny, je však určen i dětem ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.

Kinderstuben jsou speciální předškolky, které pracují cíleně s menšími skupinami dětí a do jednotlivých aktivit zapojují také jejich rodiny. Rodiče do školky pravidelně docházejí na vybraná dopoledne a spolu s dětmi se účastní jednotlivých činností či tematického vzdělávání. Mohou také pravidelně využívat konzultace a poradenství. Výuka je pojímána velmi prakticky a důraz je kladen zejména na rozvoj jazyka, pochopení pravidel, seznámení se s kulturou a začlenění do společnosti, ve které migranti aktuálně žijí. Z evaluací vyplývá, že společné vzdělávání a společné aktivity pro děti a rodiče mají pozitivní dopad mimo jiné i na vztahy a komunikaci v rodinách zejména tam, kde přetrvávají tradiční a autoritativní modely výchovy.

Mikroprojekty

Zlepšování vztahů mezi učiteli a žáky a aktivní participace rodin na vzdělávání patří mezi klíčová témata při práci se školami. Jako užitečný nástroj na pilotování programů v této oblasti se osvědčily tzv. mikroprojekty. Municipality rozdělí peníze jednotlivým školám, které z nich financují různé aktivity podporující spolupráci s rodiči a jejich zapojení do vzdělávání. Velký důraz je kladen na spolupráci s neformálním vzděláváním a na oslovování dětí a rodin v jejich přirozeném prostředí, jako jsou hřiště, parky nebo sportoviště.
ŕÍZENÍ ŠKOLY

Takto byly podpořeny různé sportovní či kulturní akce, veletrhy nebo rodičovské kavárny. Sportovní den umožní dětem vyzkoušet si různé sporty přímo s trenéry a se spolužáky, kteří už navštěvují sportovní klub, zažít radost z pohybu a třeba si i vybrat sport, kterému se budou věnovat. Společné divadlo pro rodiče a děti zase podporuje vzájemnou komunikaci a může pomoci přemostit kulturní rozdíly. Dobrá zkušenost je i s rodičovskými kavárnami, kde mohou rodiče získat informace o konkrétním vzdělávacím tématu a zároveň mohou v neformálním prostředí sdílet svůj pohled s ostatními. Zajímavým příkladem je pak projekt, který podporuje roli tzv. rodičovského průvodce. Ten působí jako prostředník mezi školou a rodinou a rodičům, zejména těm z odlišného jazykového prostředí, pomáhá např. tím, že je doprovází na úřady, tlumočí, asistuje při jednání s učiteli, poskytuje informace při přechodu dítěte z 1. na 2. stupeň (v Německu ze základní na střední školu) apod.

To, co se v rámci projektů osvědčí, se následně přenáší do dalších škol, které zároveň otestují různé varianty a odlišné přístupy. Vybraný program je pak zřizovatelům doporučen na systémové úrovni. Příklady dobré praxe se sbírají, publikují a rozšiřují pro inspiraci ostatním školám ve městě, ale i v celém regionu.
Zdroj: Pro Letní speciál časopisu Řízení školy Lenka Hečková a Angelika Gergelová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..